Stojíme na počátku éry editovaných superdětí? Kredit: John Ueland / MIT.

Nanejvýš pozoruhodný případ čínských dvojčat s editovaným genomem - která navzdory počátečním pochybnostem podle všeho skutečně existují, i když není jisté, že jsou opravdu editovaná - nabral nový obrat. Jestliže to až doposud byla docela divoká jízda, tak teď se připravte na nekompromisní bouři. Objevily se totiž informace, že Lulu a Nana, jejichž genom byl editován populárním CRISPRem během procedury umělého oplodnění, nejsou jenom chráněné před řadou nebezpečných infekcí. Editování jim nejspíš také vylepšilo mozek a intelekt.

Alcino J. Silva (2008). Kredit: Enlitened108 / Wikimedia Commons.

Čínský genetik a autor editace dvojčat Jiankui He, který zřejmě stále žije z nejasných důvodů v domácím vězení a Čína se nejspíš rozhoduje, co s ním vlastně provede, totiž děvčátkům editorem smázl gen CCR5, aby jim napodobil vzácnou mutaci a dvojčatům zajistil ochranu před infekcí HIV, cholerou a neštovicemi. Háček je ovšem v tom, že podle nového výzkumu taková editace kromě toho ještě vylepšuje schopnost lidského mozku regenerovat po mrtvici, a také posiluje duševní schopnosti a paměť, což se může projevit například lepšími výkony ve škole. Uzdravování po mrtvici rozhodně nevadí, ovšem lepší prospěch ve škole, to už je docela tenký led.

Dr. Jiankui He pracoval na Stanfordské univerzitě v USA. Zpět do Číny se vrátil v rámci Pekingského plánu "Tisíce talentů". Ten si klade za cíl odvracet únik mozků do zahraničí. Kredit: The He Lab.

Autor tohoto komentáře se ocitl v ošemetné situaci. V prvním textu o fantastickém zrození editovaných dvojčat tady na OSLU sebevědomě tvrdil, že Lulu a Nana jistě „nevypadají jako Hitler … ani nejsou superkrásné, superchytré nebo superbohaté“. Teď toho užasle lituje a ve skrytu duše doufá, že editace genu CCR5 nepřidává krásu nebo snad čtvercový knírek. Ale jistý si tím už rozhodně není. Taková je věda. Dokáže šokovat.

Za zmíněným novým výzkumem stojí neurobiolog Alcino J. Silva z Kalifornské univerzity v Los Angeles, v jehož laboratoři studovali gen CCR5 u myší a nedávno odhalili novou a podle všeho významnou roli tohoto genu ve vývoji a fungování centrální nervové soustavy. Ukázalo se, že CCR5 se podílí na provozu paměti, a také na tvorbě nových neurálních spojení v mozku. Dokonce to vypadá, že lidé, kteří nemají jednu či dokonce dvě kopie tohoto genu, se v průměru dostávají dál ve studiu, což zásadně ovlivňuje celý jejich život.

S CRISPRem si užijeme ještě hodně legrace. Na to vemte jed. Kredit: Alberts et al. (2015).

Zároveň se ukazuje, že ačkoliv He zřejmě nekonzultoval svůj postup se západními odborníky na genetiku mozku, tak nejspíš o vztahu mezi genem CCR5 a výkonem mozku věděl či vědět mohl. Silva totiž své první výsledky na toto téma publikoval už v roce 2016, když s kolegy během výzkumu genů, které mají vliv na fungování mozku a intelekt myší, zjistili, že vypnutí genu CCR5 u myší prokazatelně zlepší jejich paměť.

A teď k té bouři. Genetici s oblibou říkávají, že inteligence je velmi komplexní záležitost a je tudíž velmi nesnadné ji ovlivnit nějakým naším zásahem. To je jistě pravda. Jenomže teď tu máme jeden jediný gen, jehož vymazání CRISPRem, což opravdu není nijak složité a za pár let to budou zvládat středoškolští studenti, podle všeho zlepšuje paměť, duševní schopnosti a úspěšnost při studiu. To je zásadní zvrat. Čekejte veliký rachot, s etickými blesky a tornády.

Video:  Alcino Silva - Can we repair the human brain?


Literatura
MIT Technology Review 21. 2. 2019.