Poslední číslo Nature přináší hned několik článku, jež těží z právě zveřejněného genomu kura domácího. Poněkud v jejich stínu vyšla v časopise Genome Research práce vědců z Lawrence Livermoore National Laboratory, kteří srovnáním dědičné informace člověka a slepice získali zajímavý náhled do tajů tzv. zbytečné DNA. Ta se nachází mezi geny a na první pohled není nám ani slepicím vůbec k ničemu. Přitom se ale překvapivě velké úseky této "zbytečné" DNA shodují i u evolučně notně vzdálených tvorů, např. myši a člověka ale i člověka a kura případně člověka a ryby čtverzubce. Tento fakt naznačoval, že "zbytečná" DNA je naopak velmi potřebná, protože jinak by ji náhodné mutace stačily za miliony let samostatného vývoje čtverzubců, kurů, myší a lidí náležitě proměnit. Jenže to byli právě vědci z Lawrence Livermoore National Laboratory, kteří nedávno "vyšmikli" myši tři miliony písmen genetického kódu ze "zbytečné" DNA a myš přitom neutrpěla zjevnou újmu. Takže jsme z toho pět vyvozovali, že "zbytečná" DNA si své pojmenování zaslouží.
Teď přichází z Lawrence Livermoore National Laboratory prostřednictvím webových stránek časopisu Genome Research dlouho tušené poselství. "Zbytečná" DNA? Někdy a někde ano, jinde ne!
Jak už to v poslední době bývá zvykem, zasloužili se o objev bioinformatici - tedy zástupci profese, která už ke genetickým výzkumům nepotřebuje ani zvíře, ani buňku ba ani molekuly DNA, ale vystačí si s počítačem, příslušným softwarem a hlavně databázemi nacpanými genetickými daty. Bioinformatik Ivan Ovčarenko z Lawrence Livermoore National Laboratory došel srovnáním lidského genomu a genomu kura k závěru, že "zbytečnou" DNA lze rozdělit na "stabilní" (tedy tu, co ji máme skoro stejnou s ostatními tvory) a "variabilní" (tedy tu, co ji má každý tvor dost jinou). Zatímco "stabilní-zbytečná" DNA je hodně důležitá, tak "variabilní-zbytečná" DNA je asi opravdu na nic. "Stabilní-zbytečná" DNA obsahuje regulační prvky, které určují, jak se budou chovat geny - mnohdy geny, které jsou od těchto "stabilních-zbytečných" úseků DNA hodně vzdáleny.
Rozdělení "zbytečné" DNA na "nezbytnou" a "opravdu zbytečnou" má přelomový význam, protože nasměruje genetiky na výzkum oblastí, které mohou sehrávat významnou roli ve vzniku mnoha dědičných chorob.
A co myš, která ztratila 3 miliony písmen "zbytečné" DNA bez zjevné újmy na zdraví? Zdá se, že měla prostě kliku. Kdyby vědci sáhli do "zbytečné" DNA jen o kus vedle, mohlo všechno dopadnout úplně jinak.
Diskuze:
Vetes? A co ked nie?
raubirius,2005-06-02 09:58:56
Re: "loknu si ropy..." Pardon, ale podla mna to naozaj vyzera tak, ze v prirode nie su "zbytocne veci". Mutaciami nove organy vznikaju a nepotrebne zanikaju... Moznoze ta "vetes" je len archiv mnozstva "uz prejdenych ciest" = "stare mutacie", ku ktorym sa neoplati vracat (alebo ktore si musime "sakramentsky dobre pamatat" => co ked je to riesenie rebusu - vysledok dlheho a narocneho mutacneho hladania 'lieku' na nejake pradavne hrozne choroby...?). Ale moze to byt aj nejaky druh "posolstva"... nieco z nasej "historie"... Neverim, ze to je len "vetes"...
Poselstvi od stvoritele?
Petr Lapka,2004-12-29 20:17:03
Co kdyz je v teto "zbytecne" DNA, ktera se nemenne prenasi mezi druhy, nejakym zpusobem zakodovano poselstvi od stvoritele (at uz buh nebo nejaka mimozemska civilizace), ktere si mame precist az na to budeme pripraveni?
Zbytečná DNA? to asi ne...
Tichovský Petr,2004-12-14 15:18:33
Podle mého názoru asi žádná zbytečná DNA není,protože z biochemie víme, že organismus dokáže dokonale hospodařit s veškerým materiálem a proto se mi nezdá, že by měla myš zbytečých tři milióny písmenek.Spíš věřím, že ještě vědci nepřišli na to jakou má tato část DNA funkci.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
