Moderní rekonstrukce kostry a siluety těla středně velkého sauropodního dinosaura druhu Cetiosaurus oxoniensis. Byl formálně popsán roku 1841 a stal se tak jedním z prvních historicky známých sauropodních dinosaurů. Richard Owen, který jej pojmenoval, však fosilie cetiosaura nejdříve považoval za pozůstatky jakéhosi obřího mořského plaza. Kredit: Jaime A. Headden; Wikipedie (CC BY-SA 3.0)

Sauropodi byli skupinou ikonických obřích býložravých dinosaurů, obývajících většinu pevninských ekosystémů celého světa v období jury a křídy. Patří mezi ně inejvětší známí suchozemští živočichové všech dob největší známí suchozemští živočichové všech dob a jejich fosilie byly objevovány po staletí (krásným příkladem jsou fosilní otisky stop portugalského „oslíka“ ze zálivu Lagosteiros, objevené nejpozději v 15. století). [1] První fosilní zub sauropoda, popsaný již roku 1699 jako Rutellum impicatum, mimochodem možná patřil právě cetiosaurovi.[2] Vědecky byli sauropodi rozeznáni až kolem poloviny 19. století a jedním z prvních popsaných druhů byl Cetiosaurus. Překlad tohoto jména znamená doslova „velrybí ještěr“. To nám naznačuje, že Richard Owen, který mu toto jméno v roce 1841 dal, neměl o jeho nositeli příliš dobrou představu.[3] Fosilie cetiosaura v podobě obratlů a kostí končetin byly objeveny již začátkem 19. století nedaleko města Chipping Norton v hrabství Oxfordshire na jihu Anglie. V roce 1825 o nich poprvé pojednává sběratel John Kingdon v dopise Královské geologické společnosti. V té době převažuje názor, že se jedná o fosilie jakéhosi obřího mořského obratlovce, nejspíš pravěké velryby nebo krokodýla. O 16 let později pak Richard Owen dává fosiliím vědecké jméno přesně v duchu svého přesvědčení, že se jednalo o velkého mořského plaza neznámého původu a zařazení. Později byly do rodového jména Cetiosaurus zahrnovány další a další nálezy, takže nastala klasická chaotická situace v pojmenovávání a systematickém řazení příbuzných druhů, kterou se paleontologové snaží v některých případech rozplétat dodnes. Mezi lety 1868 až 1871 byly nicméně objeveny další fosilie a kostry hned tří nových exemplářů, díky nimž mohl geolog John Phillips stanovit typový a dnes jediný známý platný druh Cetiosaurus oxoniensis.[4] Dalších zhruba sedmnáct (!) pojmenovaných druhů v současnosti považujeme za neplatné taxony.[5] Výzkum tohoto sauropoda pokročil až v poslední čtvrtině 19. století díky objevům kompletnějších koster diplodokoidních a brachiosauridních sauropodů zejména v Severní Americe. Ukázalo se, že cetiosaurus byl středně velkým sauropodním dinosaurem, vzdáleně příbuzným o trochu mladším a slavnějším americkým rodům z období pozdní jury. Co o něm tedy dnes víme?

Zvětšit obrázek

Části kostry cetiosaura dokládají, že i přes jeho příslušnost spíše ke středně velkým sauropodům představoval skutečně gigantického živočicha. I konzervativní odhady tomuto rodu přisuzují hmotnost dvou až tří dospělých slonů a délku přes 15 metrů. To nejspíš znamená, že ani dospělý tunový megalosaurus si na silné a zdravé jedince nejspíš netroufal zaútočit. Kredit: John Phillips (web Mikea Taylora); Wikipedie (volné dílo)

Cetiosaurus oxoniensis žil v období střední jury, asi před 167 miliony let, na území dnešní západní Evropy a možná také severní Afriky. Je znám podle poměrně kvalitně dochovaných a relativně kompletních fosilií, takže patří mezi nejlépe prozkoumané evropské sauropody. Spadal do čeledi Cetiosauridae, stanovené již roku 1888 paleontologem Richardem Lydekkerem a pojmenované právě po tomto rodu.[6] Dlouho byla tato čeleď rezervována prakticky pro všechny známé vývojově primitivní sauropody, což už dnes samozřejmě neplatí. V případě platných zástupců této čeledi se nicméně stále jednalo o vývojově primitivní zástupce (nebo sesterskou skupinu ke) kladu Eusauropoda, příbuzné zřejmě asijským mamenchisauridům a evropským turiasaurům.[7] S délkou v rozmezí 14 až 18 metrů a hmotností asi 16 tun byl pouze středně velkým druhem sauropoda, přesto byl mohutným býložravcem a jedním z největších živočichů ve svých ekosystémech.[8] Jen jeho stehenní kost měřila asi 1,8 metru, byla tedy stejně vysoká jako dospělý člověk. Cetiosauři měli poměrně krátké krky, ale proporcionálně dlouhé ocasy. Svoji hlavu dokázali natáhnout do výšky asi 6 až 8 metrů nad zemí, takže mohli spásat rostlinnou potravu i z míst, na která žádní jiní býložravci nedosáhli. Zřejmě však šlo o troficky nespecializované býložravce, schopné živit se rozmanitou potravou prakticky ve všech rostlinných patrech. O společenském životě cetiosaurů mnoho nevíme, pravděpodobně ale žili v menších stádech, podobně jako mnozí jiní jejich příbuzní. Pokud tomu tak je, tento společenský životní styl představoval také významný způsob obrany před velkými teropodními dinosaury. Mezi ty patřil i vůbec první vědecky popsaný druhohorní dinosaurus, Megalosaurus. Tito dravci z čeledi Megalosauridae dosahovali délky asi 6 až 8 metrů a hmotnosti kolem 1 tuny, pro dospělého zdravého cetiosaura tedy nepředstavovali vážné nebezpečí.[9] Mohli si však troufnout na slabší, nemocné jedince nebo mláďata (zejména pak, pokud lovili ve smečkách). Všichni zmínění dinosauři žili v prostředí záplavových nížin a otevřených planin, které jim skýtaly ekologický prostor i zdroje potravy. Ačkoliv se nejedná o pravěké ekosystémy tak slavné a populární jako v případě souvrství Morrison nebo Hell Creek, právě tyto fosilie mají nejdelší vědeckou historii a patří k prvním historicky rozeznaným zkamenělinám dinosaurů na světě.

Napsáno pro DinosaurusBlog a Osel.cz

Short Summary in English: Cetiosaurus was a large herbivorous sauropod dinosaur from the Middle Jurassic Period, living about 167 million years ago in what is now Western Europe and possibly Africa. It lived alongside a famous theropod genus Megalosaurus and is one of the first recognized sauropod genera in the history of paleontology.

Odkazy:

https://en.wikipedia.org/wiki/Cetiosaurus

https://www.smithsonianmag.com/science-nature/c-is-for-cetiosaurus-98239464/

http://fossilworks.org/?a=taxonInfo&taxon_no=66688

http://www.prehistoric-wildlife.com/species/c/cetiosaurus.html

http://www.dinochecker.com/dinosaurs/CETIOSAURUS

http://dinodata.de/animals/dinosaurs/pages_c/cetiosaurus.php

[1] Castanera, D., Santos, V. F, Pascual, C., Vila, B., Canudo, J. I, Moratalla (2014). Las icnitas de saurópodo de la Península Ibérica a lo largo del tiempo. New insights on ancient life, XII Encuentro de Jóvenes Investigadores en Paleontología. Boltańa (Huesca), 65-67.

[2] Delair, J. B.; Sarjeant, W. A. S. (2002). „The earliest discoveries of dinosaurs: the records re-examined“. Proceedings of the Geologists‘ Association. 113: 185–197. doi: 10.1016/S0016-7878(02)80022-0

[3] Owen, R. (1841). „A description of a portion of the skeleton of the Cetiosaurus, a gigantic extinct saurian reptile occurring in the oolitic formations of different portions of England“. Proceedings of the Geological Society of London 3: 457–462.

[4] Phillips, J. (1871). Geology of Oxford and the Valley of the Thames. Clarendon Press, Oxford 523 pp.

[5] Upchurch P. and Martin J. (2002). „The Rutland Cetiosaurus: the anatomy and relationships of a Middle Jurassic British sauropod dinosaur“. Palaeontology. 45 (6): 1049–1074. doi: 10.1111/1475-4983.00275

[6] Lydekker, R. (1888). Catalogue of the Fossil Reptilia and Amphibia in the British Museum (Natural History). Part I, Containing the Orders Ornithosauria, Crocodilia, Dinosauria, Squamata, Rhynchocephalia, and Proterosauria. British Museum (Natural History), London 309 pp.

[7] Wilson, J. A. (2002). „Sauropod dinosaur phylogeny: critique and cladistic analysis„. Zoological Journal of the Linnean Society 136: 217-276.

[8] Mazzetta, G. V.; P. Christiansen; R. A. Farina (2004). „Giants and bizarres: body size of some southern South American Cretaceous dinosaurs“. Historical Biology. 16 (2–4): 71–83. doi: 10.1080/08912960410001715132

[9] Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek). New York: Random House. ISBN 978-0-375-82419-7.