Jak říká Wikipedie, sluneční erupce je náhlý záblesk nebo zjasnění Slunce, které se obvykle projeví poblíž povrchu Slunce, většinou v těsné blízkosti slunečních skvrn, kde se vytvářejí silná magnetická pole, klenoucí se z povrchu Slunce do sluneční korony. Silné erupce jsou často doprovázeny výrony koronální hmoty, při nichž ze sluneční korony vyhřezne spousta plazmatu.
Energie slunečních erupcí se počítají v miliardách megatun TNT a vyvržená hmota se pohybuje zhruba rychlostí 1 milionu kilometrů v hodině, čili asi 0,1 procenta rychlosti světla. Když silná sluneční erupce zasáhne Zemi, tak vyvolá geomagnetickou bouři, rozpoutá silné polární záře a poškodí naši techniku. Sluneční bouře ohrožují rádiové vysílání, satelity na oběžné dráze, lidi ve vysokých nadmořských výškách, a v neposlední řadě elektrická vedení. Kdyby udeřila opravdu hodně silná sluneční bouře, a podle všeho je to jenom otázkou času, tak by mohla vyvolat masivní a dlouhodobé výpadky elektrického proudu na rozlehlých územích.
Jinými slovy, sluneční erupce nejsou legrace. A teď si představte naprosto šílenou hvězdnou erupci, která je ještě 10-miliardkrát silnější, než erupce našeho Slunce. Právě takovou extrémní hvězdnou erupci nedávno objevil havajský teleskop Jamese Clerka Maxwella JCMT, který pracuje na slavné observatoři Mauna Kea, v nadmořské výšce 4 092 metrů.
Astronom Steve Mairs z East Asian Observatory a jeho spolupracovníci s teleskopem JCMT studují mechanismy rození blízkých hvězd. Jejich cílem přitom je poodhalit historii našeho vlastního hvězdného systému. Pozorování hvězdných erupcí je jedním z nových nápadů a nabízí nám pozoruhodné informace o vlastnostech hvězdných systémů. K detekci této šílené erupce došlo v průběhu pozorování asi tisícovky blízkých hvězd, které jsou v nejranějších fázích vývoje.
Mairsův tým projektu JCMT Transient Survey detekoval hvězdnou erupci ze systému dvojhvězdy čerstvě zrozených hvězd typu T Tauri, který nese označení JW 566. Systém je od nás vzdálený asi 1 300 světelných let. Klíčovou roli v zachycení zmíněné hvězdné erupci sehrála revoluční kamera SCUBA-2 s kryogenním senzory, která pracuje v těsné blízkosti absolutní nuly. Teleskop JCMT je prý jediným teleskopem na severní polokouli, který byl takového objevu schopen.
Extrémní jev, k němuž došlo 26. listopadu 2016, trval jenom pár hodin. Podle Mairse a spol. by taková megaerupce mohla být způsobena narušením gigantického magnetického pole, které se podílí na nasávání okolního materiálu do nitra mladičké a stále ještě rostoucí hvězdy. Jde o první podobný výtrysk, který jsme pozorovali na submilimetrových vlnách. Vše nasvědčuje tomu, to byla zatím nejzářivější hvězdná erupce, kterou jsme pozorovali v souvislosti s mladým hvězdným objektem.
Video: NASA | Magnificent Eruption in Full HD
Literatura
James Clerk Maxwell Telescope 11. 2. 2019.
Mohlo by naše Slunce odpálit supererupci?
Autor: Stanislav Mihulka (03.04.2016)
Solární erupce, která by usmažila technologie, může přiletět do 100 let
Autor: Stanislav Mihulka (19.10.2017)
Proxima Centauri odpálila tak extrémní erupci, že byla vidět pouhým okem
Autor: Stanislav Mihulka (11.04.2018)
Diskuze:
Různé pohledy na to samé
Lukas Drabek,2019-02-13 16:15:24
Na rozdíl od českého kritika to v Royal Astronomical Society a nebo u konkurence (Geoffrey Bower z ALMA) vidí poněkud jinak. Možná i jako "Discovery of the Year".
Tato šílená erupce je šílená jen velmi málo
Josef Hrncirik,2019-02-13 15:25:41
10 miliard řekněme cca 10 miliard tun TNT je pouhých 100 Et TNT, tj. jen 4.10**29 J.
Škoda, že tají dobu, nedá se určit výkon. Je to dosti šílené, ale jen jako obvykle.
Energie se uvolnilo pouhé smítko, jen cca 4,4 Gt.
To Slunce vyzáří za pouhou akademickou čtvrthodinku.
Prý by to nedokázalo ani rozprsknout Oslovskou Borůvkovou Zeměgulu gravitačně vázanou.
Ligo asi detekuje teprve mizení 100 Sluncí/s a zřejmě jen pro nesmírně asymetrická rotující mizení a symetrických si asi příliš nevšímá.
Celé je to po nadějném počátku velmi málo šílené!
Konec světa se přibližuje!
Josef Hrncirik,2019-02-13 15:47:26
Za cca 1000 x tisíc let šílená erupce osvítí hvězdozpitce během dalšího cca milionu let dávkou energie odpovídající cca 123 fs poledního světla.
Čest jejich světlé památce!
900s.(8´/(1300y.365.24.60))**2 = 123 fs
Re: Konec světa se přibližuje!
Josef Hrncirik,2019-02-13 18:10:02
Errata.
Byly to miliardy MEGA tun, nikoliv jen tun.
Nebude to tedy na ně svítit ten milion let energií rozloženého poledního záblesku jen 123 fs, ale milionkrát delšího
tj. 123 ns.
Jó, zmizí energie odpovídající cca 4,4 Pt tj. 4,4 Ekg
tj. Slunce by ubylo jen 4,4.10**18/2.10**30 = 2.10**-12 relativně tj. jen o 200 p%
Ale za jakou dobu?
I protonů mizících rychlostí Oslovských 0,001 c by zmizelo jen 4.10**-6 hmoty Sluníčka.
Toho by si Ves Mir opět ani nevšiml.
Je velký problém udělat skutečně Šílenou Chybu.
čo na to LIGO ?
Palo Fifunčík,2019-02-13 08:38:16
Keď sa objavila formulácia v článku , že to "otrasie" najbližším vesmírom dalo by sa to zachytiť aj detekciou gravitačných vĺn ?
Re: čo na to LIGO ?
Petr Kr,2019-02-13 09:30:32
LIGO v klidu, ale já jsem před 2 roky 26. listopadu měl kliku, když nás málem na silnici převálcoval kamión. Asi nějaké erupce nebo co, povídal ten řidič, že ten den stojí za h...
A podařilo se to vyjádřit jako výkon či energie v různých oblastech spektra nebo ještě stále počítají?
Josef Hrncirik,2019-02-13 06:54:23
Podařilo. Ale Oslovi de nepodařilo dodat DOI 10.3847/1538-4357/aaf3b1 kde to je popsané
Josef Hrncirik,2019-02-13 20:42:57
Měření proběhlo na vlnách 0,45 mm a 0,85 mm, kde emise poklesla 0 50% během 30 minut a jsou uvedeny jako cca 1/2 Jansky/trám a odpovídají rádiové luminositě
8.10**19 erg/(s.Hz) = 8 TW/(s.Hz). 0,6 mm je cca 0,5 THz.
Abych dostal pořádnou bouřku, tak to vynásobím a mám pěkných 4.10**24 W. Když se to z poloviny vybouřilo za 30 minut, tak energie bouřky byla 3,6.4.10**27 J = 1,4.10**28 J, to máme bratru 3,6.10**21 kg TNT = 3600 miliard Mt TNT.
Víc nemohu na dluh dát ani Jánskému.
Osel však nutně požaduje 10 miliardkrát miliardy megatun, řekněme 100 miliardkrát miliardu megatun TNT okamžitě, tj. jen 27,8 miliónkrát více tohoto nedostatkového strategického zboží tak potřebného v Afganistánu.
Kolik Jánských obvykle připadá na trám (beam)?
Takovými samozřejmostmi se radioastronomové pochopitelná nezdržují.
Jen tak mimochodem zmiňují, že nejsilnější X zdroj JW 566 binary světélkuje 10**31 erg/s = pouhých 1,66 molů W a je to pouhá bludička oproti mé bohatýrsky přející trojčlence.
Bouřka prý je stará ne tisíc, ale 1500 let a přiopalování o polednách za milion roků tedy bude 2,25 x slabší než jsem navrhl.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
