Bylo mi velikou a nezaslouženou ctí, že mě pan Wagner zařadil mezi ty, kteří se zasloužili o odstup z jádra a uhlí v Německu. Své zásluhy bych v žádném případě takto nehodnotil. Je s podivem, že tento jaderný apologet reagoval na můj článek v Deníku referendum, jehož hlavním účelem v tomto případě nebylo kritizovat jadernou energii, jako upozornit na eklatantní světové, evropské i české dotace do fosilního energetického hospodářství. Rovněž se pan Wagner ve svém článku mylně domnívá, že protijaderný a výlučně pro obnovitelný postoj je doménou nereálně uvažujících zelených aktivistů.
V práci T.W. Browna et al. je citováno několik desítek různých scénářů zabývajících se modely úplného zásobování obnovitelnou energií, většinou v peer-to- peer časopisech.
V mnoha regionech průmyslových zemí, nalezneme 100% realizace, v minimálně v elektřině (Schleswig-Holstein, Burgenland, Lüchow- Danneberg, Hassfurt, Gaildorf, Samsoe, El Hierro a mnoho menších obcí) a iniciativy, které chtějí dosáhnout tohoto stavu během krátké doby, zde je jejich seznam. Německé projekty nevedou aktivisté, ale univerzita v Kasselu. Ve Velké Británii se k cíli 100% obnovitelně zásobovaných měst přihlásilo celkem 90 lokálních politiků. Zde je seznam severoamerických iniciativ 100% nebo téměř 100% energetických řešení a plánů. Na světě bylo v roce 2017 přes 100 měst, která jsou zásobována z více jak 70% obnovitelnou energií, ve srovnání se 42 městy v roce 2015.
Vedle zmíněných iniciativ lze poukázat na mezinárodní konference o 100% obnovitelné energii, jejichž devátý ročník se bude letos konat v Istanbulu.
V ČR byl Větrnou společností stanoven technický potenciál větrné energetiky na 29 GW s výrobou 71 TWh a optimisticky realizovatelný 5,8 GW s ročním objemem vyrobené elektřiny 18,3 TWh. Podle Solární asociace je maximální potenciál fotovoltaiky v ČR 39 GW, s tím, že se počítá s lokalizací na budovách a brownfieldech, a s výrobou cca 34 TWh. Neuvažují se ale další aplikační prostory, jako parkoviště, vodní nádrže, dopravní infrastruktura a agrivoltaika, což by mohlo zvýšit instalovanou kapacitu i dvojnásobně. S těmito potenciály a dostatečnou akumulací není úplné obnovitelné zásobování ČR nemožné.
Celosvětový scénář Christiana Breyera et al. z LUT v kooperaci s EWG řeší kompletní obnovitelnou energetiku ve všech rovinách spotřeby: v elektřině, teple, mobilitě a desalinaci. Základní zjištění plynoucí z této studie jsou následující - výchozí zdroje úplného zásobování energií jsou vítr a slunce, s malými dodatky vodní energie, bioenergie a geotermie. V každém regionu a v každé zemi je takové zásobování možné a výhodné. Scénáře pracují s různě proměnným charakterem počasí. Obnovitelný energetický systém je založený na elektřině, přičemž se počítá s nárůstem spotřeby ze současných 24.310 TWh na 48.800 TWh v roce 2050. Autoři předpokládají, že takto koncipovaný systém poskytne v roce 2050 nižší cenu (LCOE) elektrické energie 52 €/MWh, ve srovnání se současnou cenou 70 €/MWh a celosvětově poskytne práci 36 milionům osob, ve srovnání se současnými 19 miliony ve fosilně jaderném energetickém systému.
Jak se dalo očekávat, vyskytly se námitky (Hurt et al. 2017) na zpracování i na výsledky desítek 100% scénářů, především na nedostatečnost zpracování výroby a spotřeby elektřiny v hodinových krocích, i na to, že úplně obnovitelný systém by vyžadoval zcela jinou energetiku. Autoři (T.W. Brown et al. 2018) na kritiku odpověděli, že namítaná kritéria proveditelnosti jsou důležitá, ale nejsou kritická ani pro proveditelnost či životaschopnost modelů. Konzervativní volba technologií, distribuovaná kapacita pro špičkové zatížení, rozšíření sítě i kompenzace doplňkových služeb, jsou nejen technicky řešitelné, ale náklady na ně jsou menší než na celkový systém. V důsledku toho dospěli autoři odpovědi k závěru, že scénáře o 100% obnovitelné energie nejsou jen proveditelné, ale také životaschopné.
Jádro je stále dražší a OZE levnější
Výstavba nových jaderných elektráren (JE) se potýká se dvěma zásadními problémy, s rostoucí cenou a dobou výstavby. Je zřetelné, že oba parametry spolu přímo souvisí, jak dokumentuje historie nových staveb v Evropě i v USA. EPR Olkiluoto, s elektrickým výkonem 1,6 GWe se staví od května 2005. V roce 2002 se předpokládaly náklady ve výši 2,5 miliard €, což odpovídalo specifickým nákladům 1500 €/kWe. V roce 2012 byly stavební náklady odhadnuty na 5,7 miliard € (Neles & Pistner 2012). Ke konci roku 2014 vyrostly celkové náklady na 8,5 miliard €. Pro francouzský EPR ve Flamanville dokonce na 10,5 miliard € (Schneider & Froggatt 2016).
Reaktory typu AP-1000 v elektrárně Vogtle, jejichž dva bloky, rovněž zpožděné se budují v USA ve Georgii, by měly stát 25 miliardy USD (Rod Walton), což představuje nejméně 10.000 USD/kWe a nárůst z původní ceny 6,1 miliardy USD o 310%. Reaktory v Jižní Karolíně čelí ještě vyššímu nárůstu ceny (Mark Cooper). V tomto článku je uvedeno dvanáct důvodů ekonomického kolapsu jaderné energetiky, které jsou rozděleny na 4 problémové okruhy - na straně výroby, spotřeby, integrace systému a na problémy se stárnutím reaktorů.
Na rozdíl od dotací do jádra se začne na východ od Berlína, v lokalitě Weesow-Willmersdorf, stavět 175 MW solární park bez jakýchkoliv dotací.
Podle newyorského finančního ústavu Lazard poklesly ceny (LCOE) nedotovaného větru za posledních 9 let o 69%, ze 135 na 42 USD/MWh a u nedotované fotovoltaiky za stejné období o 88%, z 359 na 43 USD/MWh. Pro akumulaci ve velkých průmyslových lithiových bateriích před elektroměrem uvádí Lazard cenu od 108 do 140 USD/MWh. Naopak pro jadernou energii se uvádí rozmezí od 112 do 189 USD/MWh. Marginální (provozní) náklady uhelné výroby (29- 56 USD/MWh) jsou na velmi podobné jako celkové náklady pro vítr onshore (27 - 45 USD/MWh); u fotovoltaiky je tento rozdíl o málo větší. Cenové trendy budou pravděpodobně dále pokračovat v započatém směru, jak již v roce 2010 předpověděli Blackburn a Cunningham.
Mezinárodní asociace pro jadernou energii (IAEA) a jaderný průmysl předložily plán Harmony, v jehož rámci by chtěli dosáhnout k roku 2050 25% světové výroby elektřiny, což by vyžadovalo 1000 GW nových jaderných bloků. Tento plán, jakkoliv jej můžeme považovat za nereálný, má, i kdyby se jej podařilo uskutečnit, jednu zásadní slabinu.
Realizace tohoto záměru by totiž znamenala mnohem větší investice do energetiky, než v případě obnovitelných zdrojů, které by směrovaly obrovské veřejné i soukromé prostředky do jedné z nejdražších technologií výroby elektřiny. Následkem by bylo snížení investic do obnovitelné energetiky a tudíž pravděpodobně nic menšího než celoplanetární kolaps, jak uvádí varování Mezinárodního panelu pro klimatickou změnu , autorů či blogů McPherson, arctic-news, study on climate collapse, david attenborough, the face of climate collapse resist hope a dalších.
Privilegia jaderných elektráren
Smlouva Euratom ve znění z roku 2010 dovoluje členským státům uplatnit při stavbě JE různá privilegia a cenové úlevy; uvedeným důvodem je společenská prospěšnost jaderné energie. Podle III. dodatku lze vyvlastnit potřebný nemovitý majetek, nedošlo-li ke smíru, neplatit daně a poplatky za zařízení s výjimkou stavebního materiálu a administrativního vybavení či neplatit pozemkové dně. Rovněž neexistují žádná omezení pro pohyb potřebných osob z členských států.
Podle smlouvy Euratom jsou také možné výhodné finanční kredity. Frakce GUE/NGL z EU parlamentu zadala studii o využití kreditů k jiným účelům, než k jakým byly schváleny. (Der Euratom-Vertrag zur Europaweiten Förderung der Atomenergie - Noch mehr Geld für noch mehr Risiko?) dostupné zde. V roce 2004 bylo využito 223,5 milionu € kreditů, nikoliv pro zvýšení bezpečnosti stávajícího, ale pro výstavbu nového 2. bloku Cernavoda v Rumunsku. Ve druhém případě bulharské elektrárny Kozloduj byla analyzována bezpečnostní opatření financovaná z Euratom kreditů. Následkem jejich špatné realizace se reaktor jen štěstím vyhnul roztavení jádra.
Tím ovšem podpora jaderné energetiky nekončí. Pro nově stavěnou britskou elektrárnu Hinkley Point C byla, nakonec i Evropskou komisí, schválena zvýhodněná výkupní cena ve výši 92,50 GBP/MWh. Cena se vztahuje k roku 2012, a nyní činí více jak 108 GBP/MWh, což reprezentuje téměř dvojnásobek současné ceny elektřiny na burze. Zvýhodněná cena se má platit po dobu 35 let a mohla by se snížit z prvotní výše na 89,5 GBP/MWh v případě stavby nové elektrárny Sizewell. Rozhodnutí Evropské komise bylo zažalováno Rakouskem a Lucemburskem u soudního dvora EU, kvůli podezření na porušení pravidel jednotného trhu. V létě 2018 nižší soud EU rozhodl ve prospěch dotace s tím, že členský stát má právo deklarovat rozvoj jaderné energie jako cíl veřejného zájmu.
Euratom je zastaralý dokument. Za společensky prospěšnou by měla být klasifikována podpora obnovitelné energii.
Kompatibilita zdrojů
Jak bude pomalu regulovatelná výroba jaderné elektřiny kompatibilní s plánovanými podíly OZE v roce 2030 v Rakousku (100%) a v Německu (65%)? Budou české JE schopny regulovat výpadky větru či slunce v Německu či Rakousku? Pravděpodobně jen ve výjimečných chvílích. Nebylo by v budoucnu racionálnější postavit na místě stávajících JE velkoobjemová úložiště, buď ve formě baterií nebo jednotek P2G, a využít zázemí a energetickou i další infrastrukturu? Nebo využít slibné výsledky pilotního projektu německé DRL o využití roztavených solí, které jsou vhodným mediem pro akumulaci tepla v rozmezí teplot 170 až 560°C. Projekt předpokládá využití akumulovaného tepla ve stávajících tepelných elektrárnách, které bude nezbytné v dohledné době z klimatických důvodů odstavit.
Intermitence obnovitelných zdrojů
Velikým tématem oponentů obnovitelné energie je intermitence zdrojů, neboli nepravidelnost dodávky. Problém je ale řešitelný.
Výkony větrných i slunečních zdrojů jsou ale poměrně přesně předvídatelné několik dní dopředu. Firma s 15 letou zkušeností Solagis poskytuje předpovědi slunečního výkonu až 10 dní dopředu. Prognózy jsou založeny na zpracování meteorologických výstupů z globálního modelu Numerical Weather Prediction a využívá satelitní data v reálném čase k předpovědi pohybu mraků v blízké budoucnosti.
Rovněž existuje několik firem, které poskytují kvalitní předpovědi pro lokální větrnou elektrárnu či větrnou farmu. Zde můžete vidět 24 hodinovou předpověď větrného výkonu. Německá firma Ubimet nabízí předpovědi výkonu pro solární i větrné zdroje.
Na propad výkonu nestálých zdrojů se tedy lze s předstihem připravit, například mobilizací záložních zdrojů (přečerpávací elektrárny, baterie, syntetický zemní plyn, tepelná akumulace, biomasa, bioplyn či dovoz).
Dynamický energetický trh zásobovaný obnovitelnými zdroji nepotřebuje zajištění základní spotřeby (base load) pomocí velkých zdrojů, jak je tomu v současnosti. Podle Marka Diesendorfa z University of New South Wales v Austrálii je představa nutnosti zajištění base loadu uhelnými elektrárnami dinosaurem. Jeho tým provedl tisíce počítačových simulací, kdy porovnával data spotřeby z australského energetického trhu s potenciálem výroby z obnovitelných zdrojů založeným na údajích počasí ve stejném roce. Obdobně říká Anthony Vassallo z katedry Delta Electricity pro udržitelnou energii na univerzitě v Sydney, že smysl základního zatížení spočívá v tom, aby malá část výroby energie mohla běžet nepřetržitě. V nočních hodinách obvykle neexistuje dostatečná spotřeba, a žádná společnost by generátory nechtěla vypnout, protože by to stálo příliš mnoho peněz a energie, aby je znovu spustila.
Kapacitní faktory (procenta využití) větrné a sluneční energie jsou z podstaty jevů nižší než u fosilních nebo jaderných zdrojů, je však skutečností, že větrná a sluneční energie se sezónně do jisté míry vyrovnávají, a že dnů, kdy svítí a fouká málo, není mnoho a pokles není zásadní. V roce 2018 byla průměrná německá produkce obnovitelné elektřiny 40,3%, přičemž nejnižší denní podíl obnovitelné elektrické výroby dne 11.1. byl 15,5%, a byl rychle následován denními podíly 20,8 a 35%. V zmíněných statistikách za posledních pět let leží výroba ve dni s nejnižším podílem výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů za rok mezi 35 a 46%, vzhledem k ročním průměrům.
S ohledem na stále se snižující ceny elektřiny generované z obnovitelných zdrojů by byl problém řešitelný zvýšenou instalací zdrojů, které budou v období nadbytku proudu využívat některou z P2X technologií (teplo, vodík, metan, pohonné hmoty) a tak se zajistí úplné a bezpečné energetické zásobování převážně domácími zdroji.
Jaký by mohl mít vliv „Německý rozbřesk" na Česko?
Autor: Vladimír Wagner (31.08.2018)
Akumulace a regulace sítě
Autor: Vladimír Wagner (04.09.2018)
Rozloží Andrej Babiš českou energetiku?
Autor: Vladimír Wagner (03.11.2018)
Mění vývoj německé Energiewende názory českých zelených aktivistů?
Autor: Vladimír Wagner (08.02.2019)
Diskuze:
Není důvod se dohadovat
Milan Peleška,2019-02-21 17:42:16
Fosilní zdroje nejsou perspektivou, protože dojdou. Jedině plyn je snad na cca 200 let. JE jsou drahé a nebezpečné.Takže rozumně a postupně zaváděné OZE s akumulací jsou tou správnou cestou.Problémem jsou kapitálové toky, kdy investice do "uhlí" se musí zaplatit a až potom je možné "uhlí" opustit.
Re: Není důvod se dohadovat
Milan Krnic,2019-02-21 18:50:23
Diskuze nejsou dohady. Toto vše zde již bylo probíráno, s jinými závěry. Navažte případně pod patřičnými vlákny.
Re: Není důvod se dohadovat
Petr 1,2019-02-21 18:59:14
Žvaníte z cesty. JE nejsou drahé a nebezpečné, každopádně ne ve srovnání s oze parodiemi na elektrárny. Pokud by se měly do ceny elektřiny z tzv. oze započítat stejně náročné regulace jakými se musí řídit JE a ještě k tomu akumulace, tak elektřina s oze bude řádově dražší než ta z JE.
Stačí se podívat, na obrázek autora
Jarda Votruba,2019-02-18 14:11:00
A člověk zjistí že pán je velitel sdružení solárníků. Takže pochopitelně argumentuje tak jak se mu to hodí.
Také fandím fotovoltaice a el. vozítkům, ale při současných znalostech a technologiích je to neefektivní a neekonomické. Bohužel.
Autor používá stejné argumenty jako ekoteroristé, kteří si vyberou nějaké téma a jedou přes mrtvoly bez ohledu na ostatní následky. Krásným příkladem je poslední dobou požadavek ekoteroristů na snížení stavů dobytka protože prdí. Dříve byla stáda bizonů, turů, jelenovitých a ti snad neprděli? Někdy mi přijde že tito lidé by nejraši viděli planetu zbavenou života, asepticky čistou.
Přijde mi, že to že někdo žije nyní, tak chce zachovat status quo za každou cenu i když nezná veškeré souvislosti. Na jedné straně se bojuje proti nepůvodním druhům, na straně druhé ti samí lidé chtějí větší biodiverzitu.
Krásný příklad jsou Boletice. Byli tam vojáci-to bylo špatně. Zvířátka neměla klid. Vojáci odešli a je to špatně. Protože tam jezdili tankama, které vyjeli koleje ve kterých se držela voda a v ní vegetovali obojživelníci. Tak dnes tam vojáci vytáhnou všechny 2 tanky co jim jezdí a dělají louže pro žáby. To nevymyslíš.
Re: Stačí se podívat, na obrázek autora
Richard Vacek,2019-02-19 16:42:48
To máte tak: když vybuchne chemička a je pár mrtvých a zraněných spolu se zamořeným okolím, tak je to důkaz, jak je průmysl škodlivý a ekologové požádají protesty.
Když vybuchne sopka a je pár mrtvých a zraněných spolu se zamořeným okolím, tak je to důkaz, jak je ta příroda krásná a pestrá. Ekologové se tam pak vracejí, aby zkoumali, jak se znovu vrací život do sterilních podmínek.
Záměna černé a bílé
Ivo Petrouš,2019-02-17 10:03:37
„Budou české JE schopny regulovat výpadky větru či slunce v Německu či Rakousku?“
Nebudou. Neskutečně správný postřeh od p. Smrže. Ovšem v kontextu článku čistý argumentační faul.
Dotaz!
Jaroslav Lepka,2019-02-15 23:35:12
sice ne k tomuto článku, ale k poslednímu, od p. Wágnera, který, jak mi již poněkolikáté signalizuje monitor: Byl dočasně zakázán. Předpokládám, že všichni máme podobné asociace na termíny "dočasně" a "zakázán", proto se ptám : PROČ ???
Re: Dotaz!
Jaroslav Lepka,2019-02-15 23:36:29
P.S. Článek se týkal biomasy a byl zaseknut cca ve 23.15
Re: Dotaz!
Vladimír Wagner,2019-02-16 00:40:54
Moc se omlouvám. Bylo to kvůli mě. Podařilo se mi poslat starou verzi (nová správná se mi uložila na jiném místě, než jsem předpokládal). Teď už je tam díky redakci a jejímu obrovskému úsilí (museli dělat dvakrát transformaci dlouhého článku) správná verze. A to opravdu moc rychle. Moc děkuji a ještě jednou se všem omlouvám.
Zrovna dneska se potýkám s PID několika
Karel Ralský,2019-02-15 18:19:19
malých solárních článků, viz Wikipédia a některé možná už nerozchodím a to je mám pouhých 15 let nepravidelného používání(tenkovrstvé po cca deseti letech) přesto nezavrhuji sluneční energetiku jde jen o to vychytat "mouchy" ač jsou některé zatím se současnými technologiemi neřešitelné.
Místo aby naši politici věnovali víc peněz malým producentům, kteří by si panely udělali na střechách třeba paneláků, rodinných domků, nebo výrobních hal, na odlehčení sítě v době větších ztrát ve vedeni a trafostanicích když je teplo místo toho platíme nyní solárním Baronům.
Tedy udělali úplný opak kdy se musí energie draze přenášet ze "vzdálených" míst a několikrát transformovat, ztráta na venkovním vedení jsou až 25% a s teplotou(ztráty teplem vlivem většího odporu vedení a a něco horší účinnost transformátorů zejména více zatížených a měničů) a vlhkostí(větší vodivostí vzduchu) se zvyšují.A slunce dodává proud i kdy je zataženo i když mnohem méně.
Společně s aktivním HDO(zapínalo by se nepravidelně i přes den) kdy se budou přebytky spotřebovávat na ohřev nebo chlazení by se dalo získat dalších pár procent.
A atom použít pro trvalý růst přes léto dělat údržbu třeba jednoho bloku(nejspíš se to dělá) a na zimní měsíce nechat pokud to jde plný výkon(škoda že se Temelín nedostavěl celý) pokud se palivo plní 1 za tři roky tak máme ještě rezervu a na krátké výpadky použít nejen všechnu vodu, ale i postavit elektrárnu na plyn, poblíž podzemního zásobníku.
Uhlí které se tím ušetří použít na chemickou výrobu.
Bavit se o ceně pořízení,
Jiří Pospíšil,2019-02-15 14:31:34
je čím dál nesmyslnější. Vždy se hodvoří o ceně instalovaného výkonu, prakticky nikdy o výkonu skuteném. A ve skutečném výkonu ho mají jaderné elektrárny zhruba stejný, jako je ten instalovaný, zatímco FVE po většinu času ve zlomcích toho instalovaného. Navíc FVE vyrábějí elektřinu v době, kdy není moc zapotřebí, v době, kdy je elektřina drahá nevyrábějí prakticky vůbec, zatímco jaderné vyrábějí vytrvale pořád. FVE vyrábějí v době, kdy by měly být, nebýt povinného odběru, odstavené. Teď se samozřejmě nebavím o ostrovních chatách na odlehlých nepřipojených místech, kde dobijí baterie na nejjedodušší spotřebu a pak je rozumní hospodáři přepínají v době svitu slunce do odporové výroby tepla, vetšinou do vodních akumulátorů tepla. Večer svítí a mají elektřinu na výrobu videí z toho, jak upravují svou nepřipojenou chatu a připravují dříví na otop a tím navíc také vydělávají na YT, protože zálesáci jsou velmi oblíbení. Tam jsou FV panely velmi dobře použité.
Takže diskuse jde za roh.
Re: Bavit se o ceně pořízení,
Jaroslav Lepka,2019-02-15 23:26:18
Je to již několik let, co jsem se bavil s elektrikářem, specialistou na LED o tom, kolik lidí si nechalo na víkendhausu odpojit elektroměr a buď si vozí akumulátor sebou v autě nebo jak píšete přes týden nabájí FVE. Takže máte samozřejmě recht a rozumná politická reprezentace by to dokázala řešit.
V této diskuzi již nebudu pokračovat,
Milan Smrž,2019-02-15 10:46:12
protože se musím věnovat jiným aktivitám.
Děkuji všem diskutujícím za jejich připomínky i když byly, téměř bez výjimky, negativní. Stále jste sborově opakovali, že je nesmyslné a nemožné mít úplné zásobování obnovitelnou energií, a že jádro je perspektivou.
Mrzí mě, že velká většina pravděpodobně nepochopila, že jádro je drahé (o dalších aspektech nemluvě). A pro země, které budou v jaderné výstavbě pokračovat to bude veliká finanční zátěž. https://www.bloomberg.com/news/articles/2018-12-10/french-power-costs-will-rise-if-renewables-are-sidestepped.
Většina, bohužel, také nebyla schopna přijmout či v diskuzi akcentovat, že naším společným cílem musí jednoznačně být úplná a velmi rychlá dekarbonizace našeho života, a že jaderná energie tento problém (ani kapacitně)vyřešit nemůže.
Děkuji redakci OSLA, že mi umožnil článek publikovat, na rozdíl od Referenda, které článek pana Wagnera publikovat nechtělo. Důvod je zřetelný, názor čtenáře, který zabrousí do této diskuze, bude formován vašimi příspěvky. Jsem proto rád, že jsem umístil svou odpověď právě sem, neboť jsem se mohl seznámit s argumentační rovinou, což je pro další diskuzi velmi podstatné.
Dále nabízím, že se rád účastním setkání, na němž bych přednesl přednášku srovnávající obnovitelnou a jadernou energetiku s daty.
Dále nabízím, za předpokladu, že se nám podaří zajistit prostředky na vypracování studie úplného zásobování ČR pomocí obnovitelné energie na univerzitě v Lappeenranta, tuto studii zveřejníme, a rádi pozveme jakékoliv zájemce na veřejnou oponenturu této zprávy s autorem/autory.
Re: V této diskuzi již nebudu pokračovat,
Jan Šimůnek,2019-02-15 12:41:37
Řekneme si to upřímně, vaše argumentace může zapůsobit na to, co produkují humanitní studia a "vysoké" školy podobného zaměření, jinak k jejímu vyvrácení stačí znalosti na úrovni předrevolučního gymnázia. O prvorepubličních maturantech ani nemluvě, na ty já čumím s obdivem a bradou až někde u kolen. A i ti půjdou spíš za ropáka než za zeleného.
Časopis Referendum, pochopitelně, provozuje agresívní ekologistickou cenzuru, jíž ukazuje, že ekologismus je v podstatě totalitní ideologie, podobně jako komunismus nebo nacismus.
Jsem toho názoru, že dávat jakékoli peníze na studii očividného nesmyslu, jakým je "úplné zásobování ČR z obnovitelných zdrojů" je rovněž nesmysl (tedy nesmysl na druhou). I kdybychom pokryli celou ČR fotovoltaickými panely a mezi ně nastavěli větrníky jeden vedle druhého, stejně v noci a za bezvětří žádnou elektřinu nevyrobíme. Což je hlavním problémem OZE a ten žádná studie nevyřeší. Musely by se nastavět desítky přečerpávacích stanic na způsob Dlouhých strání, a na to v republice prostě není prostor.
A kdysi kdosi spočítal, že i kdybychom přehradili na ty řádově stovky metrů vysoko (aby hladina zůstala pod úrovní hřebenů okolních hor) Labe u Hřenska a postavili megahydroelektrárnu, pořád by neprodukovala tolik elektřiny, kolik potřebujeme (i když je jasné, že po její výstavbě by naše potřeby elektřiny dost poklesly) :-)
Ideologické žvásty zelených na objektivní realitě nic nezmění, stejně jako nemohlo vystoupení Lysenka a spol. zrušit Mendelovy zákony (dokonce i bez ohledu na to, že Mendel byl mnich, a tudíž nemohl dle Lysenka vymyslet nic pozitivního).
Re: V této diskuzi již nebudu pokračovat,
Jiří Pospíšil,2019-02-15 14:39:00
"naším společným cílem musí jednoznačně být úplná a velmi rychlá dekarbonizace našeho života"
Úplná a velmi rychlá dekarbonizace našeho života? Moderní název pro genocidu? A zakopávat hluboko do bažiny (pardon, do mokřadu), aby jsme nekarbonizovali ani po smrti.
Re: V této diskuzi již nebudu pokračovat,
Richard Vacek,2019-02-15 15:53:53
Jádro nám dává třetinu elektřiny. Stačí nám vybudovat ještě 2x tolik a máme spolehlivý zdroj elektřiny. Uhlí můžeme nechat pro teplárny, fotovoltaiku pro nadšence. Ti, co se bojí CO2 budou též spokojeni. A elektřiny bude dost i v noci, i když nebude foukat, i když bioplynky nechají biodpad na polích. Toto je ověřené, není potřeba spoléhat na drahé baterie, nebo jiné zázračné zatím neexistující technologie.
Re: V této diskuzi již nebudu pokračovat,
Josef Nýč,2019-02-15 16:59:21
Víte pane Smrž, já jsem fanda obnovitelných zdrojů, ale tak, aby to mělo reálný podklad. Stabilitu
a plynulost to nezajistí. A vy a vaši příznivci jste se nepostavili proti lobistickému zlořádu,
který musíme platit, aniž baroni něco riskují. Je to mafie.
Re: V této diskuzi již nebudu pokračovat,
Milan Krnic,2019-02-15 18:14:39
To jste jen nepochopil smysl diskuze.
Rétorika sborového opakování či formování jakési argumentační roviny na přemýšlivé spolehlivě nefunguje.
Namísto hledání prostředků na studii se doporučuji zaměřit na sebevzdělání, nejlépe v oblasti kritického myšlení.
Re: V této diskuzi již nebudu pokračovat,
Jaroslav Lepka,2019-02-15 23:30:25
Milý pane Smrži na to lze odpovědět pouze jednou větou : Mýlit se je lidské, setrvávat v bludu však pošetilé. Pokud jste si z této diskuze opravdu nic neodnesl, musím vás prohlásit za náboženského fanatika bez dostatečného širšího rozhledu a zároveň vyslovit již klasické české přání : Pryč od vás a vám podobných!
cesta
David Pešek,2019-02-15 08:53:40
Německá energetická revoluce nám ukázala cestu kudy rozhodně NE, a do budoucna poslouží jako špatný příklad, v současné době třeba pro Polsko, jehož představitelé uvažují o výstavbě jaderných reaktorů o výkonu 6 až 9GW (pro netechnicky zaměřené jedince: 1GW (gigawatt) je 1000MW (megawattů), neplést si prosím s miliwatty jež dodávají FVE v noci, pro představu 1GW je přibližně výkon reaktoru v Temelíně (elektrický) který dokáže dodávat do sítě více než 85% doby jeho provozu). V Polsku by tak mohlo v blízké době vyrůst 6 reaktorů, zdroj: https://www.3pol.cz/cz/rubriky/jaderna-fyzika-a-energetika/2314-polsko-se-pripravuje-na-jadernou-energetiku
Mesta 100% na OZE
Vladimir M,2019-02-14 20:10:02
Prezentujete tu 100 miest na OZE, ale mne stačí ak mi uvediete jediné, ktoré vie fungovať odpojené od externých zdrojov počas celého roka a pritom udržiavať priemysel na takej úrovni, že je schopný si vyrobiť ďalšiu generáciu panelov, alebo veterných turbín ako náhradu tých čo doslúžia.
Re: Mesta 100% na OZE
Milan Smrž,2019-02-15 08:34:19
Jistě v principu může být kterékoliv místo či město či větší celek zásobován obnovitelnou energií, plně a vždy. To ovšem nedává žádný smysl. Proč? Protože ani ČR, která je jedním z největších vývozců energie, neexistuje v jistých chvílích bez dovozu, například zde: https://www.energy-charts.de/exchange_de.htm?source=eu_pf&year=2016. Dovozy jsou s ohledem na vývozy malé, ale jsou.
Proč voláte po důkazu, který by byl teoreticky možný, ale nesmyslně drahý kvůli zcela redundantní akumulaci a záložním zdrojům? Třeba v Kněžicích mají bioplynku, která nemá kapacitní faktor 100, jako žádný jiný zdroj, to by měli mít za plotem druhou? Takhle jste to myslel? To je opravdu ekonomické, racionální a úsporné?
Žádný celek přece adibaticky oddělenou entitou.
Re: Re: Mesta 100% na OZE
Petr 1,2019-02-16 19:02:00
To je blábol. Záleží na místních podmínkách, zda může být konkrétní místo zásobováno elektřinou z tzv. obnovitelných zdrojů. Pokud místní podmínky nejsou vhodné, tak to zásobování většinou vypadá tak, že se spotřebuje biomasa ze širokého a dalekého okolí a další stejné místo poblíž pak samozřejmě nemá šanci. Větší celky, které si hrají na tzv. oze se pak neobjedou bez dovozu elektřiny z tradičních zdrojů. Jak to dopadlo, když takový zdroj nebyl k dispozici jsme mohli vidět v Jižní Austrálii.
Nejasnosti
Vladimir M,2019-02-14 18:51:50
Autor prezentuje štúdiu, ktorú buď nečítal, alebo jej nerozumie. Ja som jej venoval len krátky čas ale je jasne, že netrafia ani to čo bude budúci rok. Koeficient využiteľnosti FV 19%? Nárast o takmer 40% oproti 2015. 111GW v kapacite batérii, len v Europe? Ta správa vešti budúcnosť na 30 rokov a netrafí sa ani do toho čo bude už ten budúci. Je tam minimum faktov, ale veľa veštenia. Problém je v tom, že zelený to sú hlavne záujmové skupiny. To, že sa méty z ich správy nedosiahnu sa nikomu prezentovať nebude. Alebo ak bude tak s odôvodnením, že musíme dotovať ešte viac, aby to raz bolo lacné.
Rozdílný životní pohled
Josef Šoltes,2019-02-14 14:55:38
Zásadní rozpor mezi jaderným a OZE táborem je hádám v tom, že se nechápou už v životním náhledu na svět. Extrémní podporovatel OZE totiž neřeší záležitost OZE či jádra jako celek z pohledu komplexní ekonomiky, uživatelské výhodnosti, pohodlnosti či ceny, ale jako prostředek k dosažení konkrétního cíle bez ohledu na cokoliv. A pak samozřejmě OZE dávají smysl, protože při takovém pohledu, kdy je váš cíl třeba zabránit změnám klimatu bez ohledu na cokoliv dalšího, OZE prostředkem výhodným. Že při jeho nasazení dojde ke vzniku dalších, mnohem větších problémů jinde, to už často extrémní podporovatelé OZE neřeší. A abych nebyl nařčen z nenávisti vůči OZE apod., tak tu musím uvést, že mám na střeše vlastní bateriovou FVE bez dotací, vlastní elektromobil bez dotací a rád v tomto oboru experimentuji. Jsem nadšenec a o návratnost mi nikdy nešlo.
Re: Rozdílný životní pohled
Vladimir M,2019-02-14 20:38:16
Ja sa tiež snažím správať uvedomelo. Jazdím hybridom a keď to ide tak na biku, triedim odpad... Ale ako technicky založenému človeku mi proste OZE nedáva zmysel. Tie panely a veterné turbíny sa len tak nevyskytnú. Výroba neodímových magnetov pre turbíny je energeticky tak náročná, že sama o sebe zoberie významu časť elektriky vyprodukovanej za život turbíny. Pri FVE to je podobné. Je tam ťažba a čistenie kremíku a to je len vstup do továrne na FVE. Procesy súvisiace s ich výrobou zoberú významy podiel celkovo vyprodukovanej energie a to sme ešte neakumulovali. Ak bude akumulovať do plynu s účinnosťou okolo 20% ako nám to prezentujú aj v článku, tak celý systém bude naveky v mínuse. Ak do batérii, tak je to ďalšia ekologická zaťaž. Proste OZE vychádza len ak nezapočítaš energetické vstupy. A nevsadil by som si ani na neovplyvnenie podnebia, lebo veľké veterné farmy odoberajú energiu vetru a tak sa môžu systémovo vychýliť oblasti kde padnú zrážky.
Re: Re: Rozdílný životní pohled
Milan Smrž,2019-02-15 08:51:29
Samozřejmě, každá výroba energie vyžaduje energii. Říká se tomu EROEI (Energy Return of Energy Investment). Stěžovat si na neodymové magnety má smysl z hlediska dostupnosti neodymu, kterého není zrovna nadbytek, to souhlasím, ale nikoliv z hlediska energetické návratnosti, která je po vodních elektrárnách druhá největší právě u větrných elektráren (Charles A. S. Hall et al.: Scientific American.com/apr2013/eroi). V tomto článku samozřejmě vstupy započítávají jinak by nemohli EROEI vypočítat. Na toto téma je mnoho dezinformací, ale také vědeckých studií v peer to peer časopisech.
V různých podivných mediích se uvádělo, že FV nevyrobí tolik elektřiny, kolik bylo potřeba na jeho výrobu, to byla pravda v dřevních dobách, kdy se FV etablovala jako kosmická technologie
Nevím v jaké článku jste četl o 20% účinnosti akumulace do metanu (el-el), když ta byla původně na 36%, byla v poslední době zvýšena regenerací tepla pro zvýšení účinnosti elektrolýzy vody a musíme také počítat s tím, že teplo není odpad.
Re: Re: Re: Rozdílný životní pohled
Josef Hrncirik,2019-02-15 12:19:27
Účinnost ukázkové (v Německu předváděné cca 10 MW vysokotlaké elektrolýzy vody) je 50% a s regenerací tepla to nemá nic společného, ani se o to nepokouší.
Teoreticky tzv. vysokoteplotní elektrolýza vodní páry by mohla mít lepší účinnost.
Ani v laboratoři nedosahují oněch 50% a zápasí s velkým odporem keramických diafragm a tváří se, že vysokopotenciálové teplo je zadarmo.
Potom kombinace elektrolýza + H2 auto má účinnost 0,5x0,5=25%.
Jako fyzikální chemik nevidím zvláštní důvod, proč by to u elektromobilů mělo být podstatně lepší.
Nemá po diesselgate WW k dispozici data o skutečné a veřejně kontrolované účinnosti baterií při reálných režimech provozu nabíjení a vybíjení a hlavně životnostech?
obnovitelné ?
Josef Nýč,2019-02-14 14:29:46
uvědomuje si pan Smrž, že docela tvrdě a jednostranně lobuje za barony. A my musíme platit amatérská a zkorumpovaná rozhodnutí. Chudáci. Nejsem proti větrné ani fotovolt. energii. Ale to svinstvo kolem a malá návratnost znechutilo nejen mne. Když někdo jde do podnikání, tak na vlastní
riziko - a dotace nedostane. Ano svinstvo!
Re: obnovitelné ?
Milan Smrž,2019-02-15 09:04:14
Podsouváte mi něco, co není pravda. Za barony nelobuji. Výkupní ceny jsem nestanovil já, ale parlament svým zákonem, v němž není na rozdíl od německé verze uvedeno mutatis mutandis, což znamená: budiž změněno, co se má změnit. Tak zůstaly výkupní ceny neobvykle vysoké, dokonce vyšší než v Německu. A to po sedm let, v roce 2010 byly výkupní ceny pro malou FV o 61% vyšší, než v Německu.Proč? Panely mají světové ceny, práce u nás a půda nebo střechy levnější? A k tomu ještě akci na doručitele. Dejte si to dohromady, ale mě z toho prosím vynechte.
Re: Re: obnovitelné ?
Josef Nýč,2019-02-15 09:14:24
Vzhledem k textu ve vašem článku to dost vyznívá a nevěřím vám. Ale to vám může být jedno, protože
co se pokazilo se už nedá napravit, jen zmírnit.
Re: Re: obnovitelné ?
Vladimír Wagner,2019-02-15 20:52:37
Pane Smrži, ono naštěstí (pro někoho naneštěstí) se dají dohledat články z těch let. Ještě v roce 2009 jste psal, že lidé, kteří varují před nebezpečím vysoce nastavených cen za elektřinu z fotovoltaiky a hrozbě velkého zatížení obyvatelstva, jsou účastníky nesmyslné kampaně proti pokrokovým obnovitelným zdrojům. Cituji (29. 10. 2009): "Není asi náhodou, že články o velkém finančním zatížení obyvatelstva výkupními cenami fotovoltaicky generované elektřiny se objevují v českých mediích krátce po zveřejnění fosilně jaderné Státní energetické koncepce. Tažení proti obnovitelným zdrojům v naší zemi dávno zdomácnělo a pohříchu získává stále nové body." V tomto článku http://denikreferendum.cz/clanek/92-prilis-draha-energie píšete, že žádné nebezpečí nehrozí a výstavba bude pozvolná. Kampaň za rychlé snížení cen za FV elektřinu je podle Vás nesmyslná. Nejvyšší možné zvýšení bude zanedbatelné. Opět Vás cituji: "Úvahy o cenovém zatížení obyvatel fotovoltaikou, které se objevily v našem tisku a na webu, mají mnoho nectností, především nezahrnují vliv cenové degrese výkupních cen, protože jistě nebudou všechny elektrárny vystavěny v jednom roce, ale postupně, tak jak se bude adaptovat síť. Uvádí se zatížení jedné domácnosti o tisíce za rok. Kdybychom se ale podívali na německou analogii, tam se podle výzkumů Svazu pro obnovitelnou energii (BEE) v současné době pohybuje příplatek na obnovitelné zdroje mírně přes šest procent z celkové ceny elektřiny a v roce 2013 stoupne k necelým osmi procentům. Pak ale opět bude klesat, až v roce 2020 dosáhne přibližně čtyři procenta. V rozmezí let 2010 až 2020 se bude průměrné navýšení na jednoho občana SRN pohybovat kolem 140 Kč měsíčně. U nás tomu nebude jinak." Toto jste psal na konci roku 2009, kdy už každému rozumnému člověku bylo jasné, že se blíží průšvih. Právě takové články, jako ten Váš a další od ekoaktivistů, způsobily, že proběhl u nás známý průšvih s fotovoltaikou.
Plodná diskuze.
Jaroslav Lepka,2019-02-14 12:24:59
Sice nezvykle dlouhá, ale zato v ní padly snad všechny argumenty pro i proto OZE. Nerad se uchyluji k osobním invektivám ale rád bych položil panu Smržovi otázku de facto kardinální : Jaké máte vzdělání? Kvalita a fundovanost vašich sektářských názorů napovídá, že technické asi nebude a matematické můžeme rovněž vyloučit a to zcela, protože člověk, který operuje s nějakými časovými daty, musí zohledňovat právě časový průběh. Nelze u FVE použít celkový ideální výkon, když jednak podmínky nejsou denně ideální, ale hlavně, prostě v noci to nedá ani mW (upřesňuji, to je miliwatt ne megawatt) u věrné elektřiny je sice rozdíl jiný, ale prostě se stane, že i v jinak proslulé oblasti několik týdnů nefouká. Němci ti sice již více jak dva roky vědí, ale fanatici jako p. Smrž tento jev stále popírá. Pro fajnšmekry viz:
https://byznys.ihned.cz/c1-65608320-obnovitelne-zdroje-vzaly-s-delsimi-mrazy-za-sve-bez-jadra-a-uhli-to-jeste-dlouho-nepujde.
A ještě zmínku o jaderné fúzi. O té se sice již 50 let tvrdí, že je o otázka příštích 30 let a neustále se na ní intenzivně pracuje, tak snad se to urodí dřív, než podobní MAŠÍBLi rozvrátí energetickou síť celé Evropy.
Manipulace, manipulace, manipulace,...
Kamil Kubů,2019-02-14 10:00:00
Vážený pane Smrži,
Na článek pana Wagnera jsem narazil na webu oEnergetice. O nějaký den později vyšel i na Nevidetelném psu a tady na Oslu. Již při prvním čtení jsem si se zájmem přečetl Váš původní článek na Deníku Referendum, abych měl rámec polemiky kompletní. Již tehdy mi naprosto jasné, že Vaše argumentace je značně manipulativní a svůj názor podložený konkrétními příklady jsem k článku pana Wagnera připojil. Musím říct, že Vaším pokračováním v polemice zde Oslu a zejména projevy v diskusi pod článkem jste se zatím naprosto překonal. Vaše běžná praxe na přímou otázku odpovědět uvedením bezkontextových faktů, které s otázkou nesouvisí je úžasná.
Maxima manipulace jste ale dosáhl tvrzením "...že smysl základního zatížení spočívá v tom, aby malá část výroby energie mohla běžet nepřetržitě." Zkuste tento nápad vysvětlit manželkám a matkám v rodinách, že nemusí mít zapnutou lednici přes noc jenom kvůli tomu, aby nenasytná elektrárna mohla prodávat svůj levný proud. Řekněte to pacientům na jednotkách intenzivní péče, že si mohou svoji podporu dýchání přes noc zajistit mačkáním balonku. Prodejte tu myšlenku ředitelům továren, které v nepřetržitém provozu vyrábějí materiál na fotovoltaické panely, které tak usilovně propagujete. Přesvědčte celou společnost, že zábava v televizi, rádiu či na koncertě končí se západem slunce a pak se má jít spát. To všechno proto, protože "základní zatížení" je jenom komerční trik těch špinavých elektráren.
Kdybyste byl opravdovým mesiášem obnovitelné energie, který čistě z touhy po naplnění svého snu šíří kolem sebe úžasné myšlenky, žije z darů svých následovníků a v žádném okamžiku svého života nepřijme ani elektron elektrické energie, který není vyroben zaručeně obnovitelným zdrojem, pak byste možná mohl mít nějaký respekt. Jako víceprezident fotovoltaiky jste jen další prodejce vzdušných zámků s cílem naplnit svou vlastní kapsu.
Re: Manipulace, manipulace, manipulace,...
Milan Smrž,2019-02-15 08:20:17
Vážený pane,
Vy úplně negujete to, co jsem v článcích a příspěvcích uvedl. O tom, že base load není potřeba jsou přesvědčeni všichni, kteří usilují o 100% OZE, jak by to jinak bylo možné? Je dostatek akumulačních technologií, které jsou prověřené a v reálu odzkoušené (P2G,termická akumulace,nové typy NiNaCl baterií). Simulace, na něž se odvolávám srovnávají v časových krocích spotřebu a možnou obnovitelnou výrobu ve chvílích odpovídajícího počasí. Tak to dělají všechny obnovitelné scénáře, např. Breyer nebo Diesendorf, či mnoho dalších. Větu, kterou jsem uvedl,píše Mark Diesendorf v článku Dispelling the nuclear ‘baseload’ myth: nothing renewables can’t do better!
Plně obnovitelný systém je samozřejmě principiálně jiný než fosilně jaderný, je flexibilní a řízený spotřebou, ale co hlavní, zachová nás při životě (možná).
Zmínka o tom, zda nepoužívám "ani elektron...." je manipulativní. Osobně odebírám elektřinu z obnovitelných zdrojů, ale žiji ve světě, který zdaleka není obnovitelný, to přece všichni víme. Proč takovou otázku tedy kladete?
Nepřipadá Vám, milý pane Vaše argumentace o maminkách a pacientech etc. jako citové vydírání? Mě tedy ano.
Můžete mi prosím ukázat na to, jakým způsobem si plním vlastní kapsu?
Re: Re: Manipulace, manipulace, manipulace,...
Josef Hrncirik,2019-02-15 12:29:11
P2G nutně vychází z elektrolýzy, která nemá technicky lepší účinnost než 50%.
Potom machří s hydrogenací čistého CO2 bohatýrsky odebíraného z tlakové láhve, místo aby ho odebírali z atmosféry při koncentraci 400 ppm.
Jistě vědí proč tak činí.
Nechapem
Radoslav Porizek,2019-02-13 21:44:00
Nechapem ciel tohto clanku ako rekaciu na predchadzajuci clanok.
.
OSEL nie je bulvar, kde sa daju zblbnut masy nezmyslami.
Ano, pomohlo to definitivne si vyjasnit, ci dotycny je alebo nie je hlupak, ale o to asi autorovi clanku neslo.
.
Viem, ze sa ma argumentovat vecne, ale dohadovat sa, ze sa 1+1 nerovna 3 je pod moju uroven...
Re: Nechapem
Josef Pazdera,2019-02-13 23:03:08
Nevím, zda Vás má odpověď uspokojí, ale pokusím se o to, protože tomu tak bude i do budoucna. První článek pana Wagnera byl původně určen jako polemika na článek pana Milana Smrže, který vyšel v Deníku Referendum. Redakce Referenda ale panu Wagnerovi jeho příspěvek odmítla uveřejnit s odůvodněním, že celá redakce věc posoudila a že její názor je shodný s názorem pana Smrže. Protože článek pana Wagnera vyšel na Oslovi a je k názorům pana Smrže hodně kritický, přišlo nám správné, dát panu Smržovi možnost své názory obhájit. Tak je to podle nás fér. Stejně to viděli a ctili už i ve Starém Řecku.
Re: Re: Nechapem
Radoslav Porizek,2019-02-15 04:21:40
Asi sme sa nepochopili.
Ja som ani v najmensom nekritizoval redakciu OSELa, ze poskytli panovi Milanovi Smrzovi priestor na vyjadrenie. To bolo uplne spravne, a sudiac podla reakcii aj velmi prinosne vo vytvoreni si konecneho nazoru.
Ja som len vyjadril svoj udiv na tym, ze pan Smrz tuto ponuku vyjadrit sa vyuzil (aj v takomto mediu). Niekedy je mlcat zlato.
:)
Elektromobily
Marek Štítek,2019-02-13 21:38:00
K té demagogii co tu pan Smrž prezentuje. Přihoďte do toho další vlhký sen zelených a to elektromobil do každé rodiny a celá teorie o 100% pokrytí spotřeby el. energie se vám rozsype jak domeček z karet. OZE je fajn věc, ale všeho s mírou.
Re: Elektromobily
Richard Vacek,2019-02-14 09:03:47
Já jsem si to počítal z roční spotřeby nafty a benzínu (5.4^9 + 2.1^9 l/rok)a účinnosti spalovacího motoru (30%). Pokud jsem někde neudělal řádovou chybu, tak jsem s překvapením zjistil, že pro náhradu spalovacích motorů potřebujeme v elektřině 20 TWh/rok a to je celkem srovnatelné s tím, kolik elektřiny exportujeme - 16 TWh/rok (vyrábíme 86 TWh/rok).
Ale jinak samozřejmě sezónnost (a náhodnost) produkce elektřiny z OZE znemožňuje jejich vyšší využití v celkové spotřebě. Pokud přijdou vhodné baterie, tak pak snad pokryjí noční spotřebu, ale sezónní léto/zima pokrytí je nemožné.
Re: Re: Elektromobily
Josef Hrncirik,2019-02-15 12:34:21
Problém efektivity a ekonomičnosti akumulátorů názorně a přesvědčivě, nejspíš definitivně vyřešil HE3DA.
Re: Re: Re: Elektromobily
Richard Vacek,2019-02-16 06:56:29
Tvrdí HE3DA, když hledá investory. Lepší by bylo, kdyby to tvrdili (spokojení) uživatelé.
Re: Re: Re: Elektromobily
Karel Ralský,2019-02-16 12:56:12
No nevím ale jako laik si představuji, že jeho nanostruktury jsou příliš malé na "Vitamín" B6 možná by stačilo vyměnit "sítka" nebo po potřebných vrstvách je spéci třeba elektrickým impulsem.Ale na to již y jistě přišel, když už masivně investuje.
Re: Elektromobily
Tomáš Dušánek,2019-02-14 09:17:44
Dobrý den.
Musím souhlasit s panem Vackem.
Také jsme si zkoušel z celkového dovozu nafty spočítat kolik elektriny potřebujeme a také jsem zjistil že to není tak moc. Překvapilo mne to. Ale nikde jsem neviděl výpočet který by ukazoval opak. Tak nevím jesli někde dělám chybu nebo jestli ta potřeba energie pro dopravu opravdu není tak strašná.
Re: Re: Elektromobily
Jan Šimůnek,2019-02-14 09:48:11
Problém elektromobilu spočívá v nepatrném dojezdu (kolem 100 km, v reálném provozu i méně). Takže na chalupu bych dojel a i zpět, pokud bych tam měl čas na nabíjení. Na chatu bych dojel s odřenýma ušima a jen za optimálního počasí a dopravní situace, ale protože tam není zavedena elektřina, tak by se mi tam elektromobily poněkud hromadily. A nebo bych tam musel mít benzínový agregát, který by ovšem na tu cestu zpět spotřeboval víc benzínu než normální auto (řádově několikanásobek).
Klíčové je nabíjení a dá se snadno spočítat, že pokud by nabíjecí stanice měla obsloužit ve srovnatelném čase tolik aut co benzínka, musela by mít spotřebu na úrovni menšího města (a napojení na výrobu příslušné elektřiny).
Chyba ve výpočtu u vás i pana Vacka spočívá v nezohlednění výrazně nižší účinnosti skladování energie v akumulátoru (v porovnání s benzínovou / naftovou nádrží) a nižší účinnosti elektromotoru. A to ještě zanedbávám skutečnost, že v autě na naftu / benzín mohu využít odpadní teplo na vytápění a rozmrazování oken, zatímco v elektromobilu jsou tato zařízení v podstatě konkurenty motoru při vysávání akumulátoru.
A dalším faktorem lepší účinnosti auta se spalovacím motorem je nižší hmotnost energie v palivu oproti akumulátoru a skutečnost, že hmotnost nádrže se během jízdy snižuje, zatímco hmotnost akumulátoru prakticky nikoli.
A, pochopitelně, celý elektromobilový cyklus zahrnuje daleko víc transformací energie z jedné formy na druhou, jejichž účinnosti (vyjádřené jako čísla mezi jedničkou a nulou) se do finální účinnosti celého cyklu násobí.
Re: Re: Re: Elektromobily
Richard Vacek,2019-02-14 10:40:16
O elektromobilu uvažuji jako o druhém autě a i jako fanda, ale nejsem tak bohatý, abych ho zvládl provozovat. Hlavně omezená životnost baterií spolu s jejich vysokou cenou dělá provoz několikrát dražší, než na naftu. A když si navíc uvědomím, že to platí i při vysokých daních na naftu, tak celkové ztráty společnosti by přechodem na elektromobily byly mnohem vyšší. Pouze když by poklesla cena baterií několikanásobně, mohlo by to být výhodné (pro mě i pro společnost).
Re: Re: Re: Elektromobily
Josef Šoltes,2019-02-14 14:47:15
Omlouvám se, ale píšete tu bludy. Jako majitel elektromobilu, toho s tím nepatrným dojezdem (což byla první generace, dnes jsme již u 4. generace), vám musím říct, že se mýlíte snad ve všem. Pro provoz čtyřčlenné rodiny je elektromobil s tímto dojezdem naprosto dostačující, ba ideální. Manželka si pochvaluje rozumné externí rozměry při zachování dostatečných rozměrů vnitřních, neuvěřitelnou svižnost a snadnou ovladatelnost auta jedním pedálem, přičemž dojezd pro nás zpravidla nebývá limitující, protože prostě za den 100 km nenajezdíme. On je najezdí málokdo. Na delší vícedenní výlety jezdíme druhým větším autem, ale v porovnání s elektromobilem najezdí mizivé množství kilometrů, ostatně jedna nakupovaná nádrž nafty za 2 měsíce říká jasně, jak to je... Dvě auta stejně potřebujeme, někdo musí vozit děti do školky a obstarávat domácnost a někdo zároveň jezdit do práce.
Co se týče napojení nabíjecích stanic, stanice se již dělají o výkonu 350 kW a ano, jsou napojeny na VN 22 kV. Překvapivě jich tam může být klidně 10 naráz.
Pak nechápu, o jaké zásadně nižší účinnosti skladování energie v akumulátoru mluvíte, moderní akumulátory dovedou vydat asi 95 % dodané energie. Ztráta 5 %. A co už vůbec nechápu je, kde berete nižší účinnost elektromotoru. Ten má v moderních autech, včetně mého prvogeneračního, podobu synchronního motoru s permanentními magnety s několika výjimkami v podobě asynchronních indukčních motorů s lehce nižší účinností. I u těch však celková průměrná účinnost dosahuje obstojných 95 %, u motorů s permanentními magnety je to až 97 %. Co se týče topení, to je snad jediná akceptovatelná připomínka spolu s hmotností nádrže, ovšem 40 kg vám už zásadní rozdíl ve spotřebě neudělá.
A celý elektromobilový cyklus překvapivě zahrnuje daleko méně transformací energie z jedné formy na druhou než třeba benzinový nebo naftový, protože k výrobě a přepravě benzinu a nafty se opět používá benzin a nafta a dokonce i ta elektřina, na kterou se někde musí vytěžit uran nebo uhlí.
Re: Re: Re: Re: Elektromobily
Petr Kr,2019-02-15 07:36:33
Pane Šoltéz asi máte chatu jinde než pan Šimůnek. Asi jste nepochopil, že on ten elektromobil "nemůže" mít, zatímco, ti, co vozí děti do školy, ti si ho pochvalují (sám píšete většinou a myslíte "svoji" většinu jezdící každý den do školy a kauflandu).
Taky nechápu váš údaj o až 10 nabíjecích stanic na jednom místě. Benzínová pumpa jich má běžně 8 až 12 a při znalosti rychlosti "doplnění energie" musíte uznat, že vy jich potřebujete více. Možná 50? A to jen proto, že si dobíjíte v noci doma. Ale pan Šimůnek možná bydlí v 5. patře paneláku a auto nezaparkuje před vchodem, aby si to nabil prodlužkou visící z okna.
Pochopte, že vás, co jim to vyhovuje je a bude asi vždy méně.
PS: Ty vaše účinnosti jsou opravdu hezké. Ale jsou fakt tak 100%-ní?
Re: Re: Re: Re: Elektromobily
Jan Šimůnek,2019-02-15 07:54:40
Je mi velice líto. Pokud máte elektromobil, tak
1. Musíte mít nějakou energii, kterou přeměníte na mechanickou
2. Mechanickou energii musíte přeměnit na elektrickou
3. Elektrickou energii musíte přeměnit na chemickou (nabití akumulátoru)
4. Chemickou energii musíte přeměnit na elektrickou (odběr elektřiny z akumulátoru)
5. Elektrickou energii musíte přeměnit na mechanickou (pohon elektromobilu)
I kdybyste všechny ty přeměny měl na 90 procentech, tak jste finálně pod 60 procenty. A po zohlednění ztrát na vedení, samovybíjení akumulátoru apod. půjdete ještě níž.
Pokud máte automobil na benzín nebo naftu, tak jen přeměňujete chemickou energii na tepelnou (kde je přeměna z principu termodynamiky prakticky stoprocentní) a tu na mechanickou. Takže účinnost je zde z principu vyšší.
Re: Re: Re: Re: Re: Elektromobily
Petr Nejedlý,2019-02-15 08:53:17
My co ten elektromobil máme nepotřebujeme teoretizovat a trolovat, ale když už jste začal, budiž vám přáno. Vy, co máte automobil se spalovacím motorem:
1. Musíte vytěžit ropu
2. Dopravit ropu do rafinerie
3. Z ropy za vydání nemalého množství energie (*) vyrobit benzín
4. Benzín dopravit na čerpací stanici
5. Nepříliš efektivním procesem benzín spálit. Mnohdy stojíce na semaforu, většinou mimo optimální pracovní rozsah spalovacího motoru.
6. Při brzdění veškerou kinetickou energii vyplýtvat na brzdových kotoučích.
(*) A když už jsme u toho, uvádí se že při výrobě galonu benzínu se v rafinerii spotřebuje 6kWh energie. Na 6kWh ujedu tak 22 mil, čili skoro tolik, kolik běžné auto ujede na ten vyrobený galon....
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Elektromobily
Petr Kr,2019-02-15 09:38:10
Na galon ujede běžné auto se spalovacím motorem více než 2x tolik.
6kWh jste ovšem do svého auta vzal "ze vzduchu". Co ještě jste "zmanipuloval"?
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Elektromobily
Jan Šimůnek,2019-02-15 12:24:46
Body 1 - 3 musíte nějakou formou povést u elektráren na fosilní paliva a v podstatě i u jaderných.
U OZE máte obrovské náklady na výstavbu, které jsou nesmyslné, pokud by neexistovaly povinné nákupy za přemrštěnou cenu.
4. V podstatě zanedbatelné, když porovnáte obsah cisterny a nádrže na stejném autě.
5. Spálení je proces z principu (termodynamika) vysoce efektivní. Problémem je, že nejsme s to využít celý potenciál vzniklého tepla kvůli oxidům dusíku. Není problém zkonstruovat motor se spotřebou pod 1l/100 km, táhnoucí běžné auto, ne nějaký velorex. Problém je, že bude produkovat velké množství NOx. Řešením by bylo jezdit na H2O2 s benzínem nebo naftou (podobně jak poslední generace nacistických ponorek), protože pak by žádný NOx nevznikal.
6. Ano, tohle je asi jediná výhoda elektromobilu.
Reálná rekuperace elektřiny při brždění je ovšem tak malá, že se nevyplatilo to zavést u normálních aut (třeba k dobíjení baterky).
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Elektromobily
Petr Nejedlý,2019-02-16 06:58:47
Myslím že zde si opět nerozumíme. Zkusím to z druhé strany:
Mám 6kWh elektrické(*) energie. Mohu s ní nabít elektromobil a ujet 22 mil (řekněme 20 se započtením ztrát přenosu a nabíjení), nebo mohu:
- Vytěžit a do rafinerie dopravit cca 2 galony ropy.
- Spotřebovat řečených 6kWh energie na rafinaci 2 galonů ropy se ziskem 1 galonu benzínu (ale zřejmě také 0.5 galonu topného oleje)
- Dopravit benzín na čerpací stanici
- Načerpat do ICE
- Ujet snad více než 22 mil
(*) Zdroje se v tomto velmi rozcházejí a tak se i já nakonec kloním k interpretaci, že těch 6kWh je tepelných, ne elektrických.
Ad 5. Ano, chemickou energii dovedeme přeměnit na teplo. Z tohoto tepla dokážeme jen velmi neefektivně konat mechanickou práci, neb jsme z jedné strany limitováni efektivitou Carnotova cyklu a z druhé dostupnými teplotami. Ze třetí strany pak tím, že i ten nejlepší motor jaký máme stále v klesickém ICE nemůžeme provozovat v optimálních pracovních podmínkách. A poté, co s velkými tepelnými ztrátami konečne máme rotující hřídel, 15% této mechanické energie měníme opět na teplo ztrátami na spojce a převodovce. Dále pak ohřejeme brzdové kotouče na každé křižovatce. Ano, z hlediska výroby tepla je ICE velmi, velmi efektivní. To že není problém zkonstuovat nám nepomůže, pokud takový motor není možné nasadit do provozu v ICE. Zatímco elektromotor s účinností přes 95% a akumulátory s celkovou efektivitou cyklu přes 90% jsou realitou a běžně se vyskytují na silnicích.
Co se vašeho argumentu k rekuperaci týče, důvod je zcela jiný. Elektromobil jedoucí plynule po rovině po dálnici nerekuperuje ani watt. Nevadí mu to, protože veškerá palubní elektronika je napájena DC/DC konvertorem z trakční baterie. Nabíjet startovací akumulátor pouze rekuperací u ICE by to však znamenalo, že byste na dálnici (a ani při stání na semaforu nebo v koloně) nemohl svítit. A vlastně za chvíli ani zapalovat.
Naopak, reálná rekuperace při brždění je značným faktorem ve smysluplnosti elektromobilu. Ve městě, v zácpě a obzvláště v kopcovitém terénu. Na cestě s dětmi do školy běžně "narekuperuji" 200Wh na 2 mílích, a to i přesto, že od nasednutí do vozu topím (a narozdíl od ICE mám teplo hned).
Při mírném přizpůsobení stylu jízdy téměř nepoužívám brzdy, jen při úplném zastavení. Bez rekuperace bych měl ve městě nejméně o 50% horší spotřebu.
Reálnost rekuperace je také jedním z hlavních pilířů efektivity hybridů. A dobře provedený hybrid (seriový drivetrain, jako dýzlelektrická lokomotiva) má šanci přiblížit se vašim vysněným 1l/100km - dostatečně veliký akumulátor pro samostatný provoz z přebytků, motor s Atkinsonovým cyklem dlouhodobě provozovaný v optimálním pracovním bodě jako ryzí generátor, pohon kol elektromotorem.
(nejblíže se této konstrukci dle mých informací v současné době blíží Chrysler Pacifica - spalovací motor, jednostupňová planetová převodovka se dvěma elektromotory (jeden obousměrný, v ICE provozu pracující jako generátor na rozdílu otáček mezi ICE a koly, tudíž nahrazující řazení)
Vsadím pytel čerstvých dolarů NATO, že účinnost je jen nábojová (proudová), nikoliv trip to trip energetická při reálných režimech provozů. Energie při brzdění je zajímavá jen v airbagu.
Josef Hrncirik,2019-02-16 11:17:11
Re: Vsadím pytel čerstvých dolarů NATO, že účinnost je jen nábojová (proudová), nikoliv trip to trip energetická při reálných režimech provozů. Energie při brzdění je zajímavá jen v airbagu.
Petr Nejedlý,2019-02-16 21:00:37
Pane Hrnčiříku,
Vy ochotně pracujete s čísly a toto je vaše doména. Pojďme se tedy bavit seriózně nad čísly.
Když budu psát nesmysly, prosím poukažte na ně, rád se přiučím.
Chápu na co narážíte, nicméně nábojová účinnost je pro všechny praktické potřeby 100%, protože ty elektrony vážně nemají kudy jinudy jít (někdo tu zmiňoval samovybíjení - když jsem Leaf na měsíc odstavil, vybilo se o cca 100-200Wh. Často citované značné samovybíjení Tesel není způsobeno akumulátory, nýbrž trvale aktivní palubní elektronikou.)
Pak nám tedy zbývá rozdíl svorkového napětí při nabíjení vs. vybíjení. Z hlediska měření jej můžeme modelovat vnitřním odporem, přestože je průvodcem mnohem složitějších fyzikálně-chemických dějů. U staršího modelu Leafu s menším akumulátorem nezávislé měření nalezlo hodnotu 0.12R při nabíjení a 0.14R při vybíjení (hodnota pro celý aku-pack, to jest 96S2P sestavu, stabilní v širokém rozsahu State Of Charge 20-90%). U současného modelu s vyšší kapacitou akumulátoru bych očekával hodnoty ještě lepší, nicméně nemám po ruce referenci.
Dále bude efektivita nabíjení a vybíjení silně odvislá od použitých proudů. Nižším proudem budu nabíjet déle, zato efektivněji (s jistými limity, když budu nabíjet hodně pomalu, projeví se spotřeba palubní elektroniky aktivní během nabíjení). Zrovnatak při vybíjení.
Mohli bychom hledat limitní hodnoty pro max. nabíjení 100A (40kW rychlonabíječka) a max vybíjení 200A (plný příkon motoru 80kW), tedy při středně nabitém akumulátoru na 96*3.8V nabíjíme s efektivitou 96.8% a vybíjíme 92.3%, při celkové efektivitě cyklu akumulátoru nepříliš lichotivých (364.8−200×.14)÷(364.8+100×.12)=89.3%
Ale nikdo elektromobil neprovozuje v těchto krajních mezích. Palubní síťová nabíječka (to je to s čím lidi nabíjí doma, potažmo na pracovišti, u knihovny, u sámošky apod) je limitována 6kW, plynulá jízda na dálnici vyžaduje 20kW, tedy (364.8−20000÷364.8×.14)÷(364.8+6000÷364.8×.12)=97.3% a to už je účinnost cyklu vcelku úctyhodná.
Dosud jsme se bavili o samotném akumulátoru, další ztráty přidá nabíječka, invertor, motor, diferenciál atd. V případě efektivity nabíječky mohu posloužit jen empirickými daty, že 3.6kWh odebraných ze sítě mi do akumulátoru přidá 3.3kWh. Obě čísla jsou zatížena relativně velkou chybou měření, přesto těch 91-92% (s tentokrát je to efektivita nabíječky * efektivita nabíjecí části cyklu akumulátoru) není až tak špatých.
Ta druhá strana cyklu (vybíjení * invertor * motor * převody * kola * ?) je však dost irelevantní, protože je zcela zahrnuta v měřené spotřebě elektromobilu. Když tedy říkám, že průměrně na 1kWh odebranou z akumulátoru ujedu 3.7 míle, je mi jedno která část z té kilowatthodiny padla na ohřev baterek, která část ohřála invertor a motor a která část rozvířila okolní vzduch - Ve finále má největší vliv ten aerodynamický odpor, protože na dálnici plnou rychlostí ujedu jen 3.2 míle, zatímco po okrskách i 5 a více.
Velmi krutý důkaz sporem s velmi krutými spory
Josef Hrncirik,2019-02-21 19:26:50
Také jsem přesvědčen, že na doraz utaženými pojistnými odplyňovacími ventily skutečně žádné elektrony neunikají, naopack se v packu nahromadí lépe než v super kapacitoru, což velmi usnadňuje studené starty a rekuperaci energie.
Je známo, že při zisku (či nebezpečí ztráty) větší než 3% Kapitál neuznává ani Ohmův zákon a řídí se jen Zákonem Nejsilnějšího Monopolu.
Problém se pak satelitně digitálně přenáší i do měřících přístrojů, měřených režimů, vydávání certifikátů a jejich věrohodnosti a nakonec i do médií. Pak se píše, že např. aféru VW diesselgate spustil šedovlasý vědec ve svetru, který přeměřoval podezřele nízké emise NOx vlastními přístroji napájenými čerstvými vlastními bateriemi taženými na vlastním vozíku, nejspíš po pracovní době. To nevymyslíte.
V tržním prostředí platí, že senzory a SW musí být inteligentnější nejen než zákazník, ale i metrologové nekalé konkurence.
Snadno rozpoznají jak je nebezpečné teoretické maximum a jak optimistické údaje si zákazník přeje vidět. Elonův R metr vždy vyhledá nejvhodnější kmitočet při měření, aby zákazníka příliš nezarmoutil. Toho pack velmi potěší, když se na vlastní oči přesvědčí, že akumulátor je tvrdý jak štollwerk a jediný problém způsobuje Němec Ohm. Vyčerpáním po náročných výpočtech mu potom vůbec nedojde, že Pb aku mající i menší vnitřní odpor než lvi (lions) mají maximální energetickou účinnost menší než 80% i při 100% proudové účinnosti.
Když hrozilo, že Elon bude muset nechat přeměřit trip to trip energetical efficiency v různých režimech, raději pak nechal pack i s Teslou vystřelit na Mars.
Pokud se paranoický zákazník tyto účinnosti pokusí zjistit inthegrací z optimistických V, A, R, hodin a taxametrů, je sešrotován v nejbližší zatáčce běžným selháním airbagu.
Po dlouhém marném hledání těchto účinností u Power Wall či Tesla jsem to vzdal a pokusil se vyhledat data o paku 96S2P.
Odkazy vedly jen do maďarského motoklubu v pusztě mezi bažinami Tiszy pod ochranou Orbána, kam Elonovy dlouhé prsty nedosahují. Možná že to není to pravé největší pako, ale je to také lev.
Zarazilo mě již v nadpisu "excellent heat dissipation", když to má účinnost 97,3 %.
Píší: 914g; 56,3 Ah; 3,65 V; 224 Wh/kg.
224 Wh = 806,4 kJ; Při tripu se dle Vás údajně ztratí 2,7%; tj. 21,8 kJ; řekněme že to má tepelnou kapacitu cca 1/3 vody tj. 1,3 kJ/K.pako; potom se to ohřeje o směšných cca 8,5°C při celém nabíjení a cca totéž při celém vybíjení. To optimystické Elonovy senzory vůbec nezaznamenají. Ale prodají Vám tepelný management!
Je tam graf cell performance example of discharge profiles při 25°C, BOL.
Ví Bůh (ALLAHU AKBAR!) s jakým optimystickým vybíjecím proudem.
Napětí klesá více než cca lineárně z 4,18 na 3,4 V při 89% vybití;
Mezi 0,2 -0,9 kapacity napětí plave mezi cca 3,87 až 3,4V; střed energetický cca 3,61 V
Váš Elonovský odpor cca 0,13R by na 1 článku klesl na 1/96, tj. 1,35 mR při cca 100 A by dal ztrátu cca 0,135 V. Ta je oproti plavání napětí cca 0,47 V během chemického děje (chemické a koncentrační polarizace vedoucí ke ztrátě) a šibalskému posunutí napětí z ef. 3,61 V na Elonských 3,8 malá. Kvůli chemické a koncentrační polarizaci cca 0,26 V na vybíjecí křivce bych čekal účinnost tripu cca
(3,61-0,135-0,26)/(3,87+0,135+0,26) = 0,75 a konečně jsme na tom jako Pb aku a vypadá to nenápadně.
Prostě nějaký šedovlasý americký vědec ve svetru, či lépe celý ústav německý by měl změřit nabíjecí a vybíjecí křivky (pochopitelně v různých režimech a stářích aku), zkontrolovat to tepelnou bilanci a vyhodnotit termodynamiku a kinetiku elektrodových reakcí.
NATO Elon pochopitelně nemá čas, musí čerpat dotace a vzduch z Hyper Loop a You Tube.
ALAHU více takových grafů!
Re: Re: Re: Re: Elektromobily
Ivo Petrouš,2019-02-17 10:20:08
Pane Šoltesi, než jsem dopsal svůj příspěvek, vaše vlákno se divoce rozrostlo a mnohé argumenty zde již zazněly. Přesto přispěji.
Usvědčujete se sám, ale nahráváte dobře. Máte auto pro situace, na které elektromobil nestačí :-)
Druhá část vašeho příspěvku je ukázková. Jste schopen vidět většinu celku u klasických zdrojů od těžby, přes přepravu, zpracování až po užití a likvidaci. Koukněte se stejnou optikou na elektro: musíte vytěžit vzácné kovy, musíte je přetavit a energeticky náročně zpracovat. Auta s baterkami jsou těžší, než auta bez baterií, tato váha navíc přináší mimo vyšší spotřeby i vyšší opotřebené pneumatik a silnic.
Protože většina elektřiny je vyrobena ve fosilních elektrárnách, musíte 50% odečíst hned na začátku (Carnotův cyklus platí i pro elektrárny). Jednotlivé transformátory na vysoké a zpátky na nízké napětí mají sice účinnost vysokou(až 99,5%), leč je to kaskáda a musíte násobit. I baterie mají vnitřní odpor. Při nabíjení, i při vybíjení se zahřívají (že by ztráty?). I bez neregulovatelného OZE je třeba elektřinu přepravovat tam a zpět, aby se vyrovnala nabídka s poptávkou, supravodiče nemáme. U trafa na konci ulice bývá i 420/250V, aby u paty vašeho domu bylo 380/220V, rozdíl jsou ztráty na vedení. Prostě přeprava elektřiny je dražší, než její samotná výroba, zkuste se podívat na detail účtu za elektřinu.
Prosím, nevěřte mi. Nemám rád věřící lidi. Cokoliv z mých tvrzení si ověřte, ať to není o víře, ale o vědění. Sympaticky to říká pan Vacek, je fandou, ale je si vědom souvislostí.
PS: koukněte se, prosím, na tachometry a napište přesně, co znamená: „v porovnání s elektromobilem najezdí mizivé množství kilometrů“. Třeba je to jen můj pocit, který snadno vyvrátíte, ale „mizivé“ mi přijde jako přehnaný eufemismus.
Re: Re: Elektromobily
Marek Štítek,2019-02-14 12:56:25
Pánové, ono ani tak nejde o to kolik elektřiny bude potřeba, ale kdy bude potřeba. Elektromobily se nabíjejí hllavně přes noc. A to fakt nevím, z čeho je budete chtít nabíjet. Pan Smrž nám tady vyprávěl pohádku jak lze dosáhnout 100% soběstačnosti s OZE stím, že se spotřeba bude regulovat dle výroby. Ale jenom na příkladu elektromobilů lze názorně ukázat, že taková představa patří jen do světa pohádek.
Re: Re: Re: Elektromobily
Petr Skála1,2019-02-14 13:53:43
Jen tak na okraj, elektrobusy provozované ve Vrchlabí a v Trutnově mají 30 litrovou nádrž na naftu a bufika, tedy naftové topení. Jinak by na podzim, v zimě a na jaře nikam nedojely.
Re: Re: Re: Re: Elektromobily
Josef Šoltes,2019-02-14 14:37:15
Dojely, ale byla by zima. Elektrické topení z baterií nedává v tomto případě smysl.
Re: Re: Elektromobily
Petr Nejedlý,2019-02-15 06:50:14
I já jsem již před mnoha lety dospěl k řádově stejnému výsledku, přestože jsem volil jinou metodiku - přepočet přes průměrnou spotřebu (kolik se najede celkem kilimetrů) a z toho pak spotřebu elektřiny pro stejný dojezd elektromobily. (Sám jezdím s Leafem průměrně za 3.7kWh/míli, zatímco taková Tesla je o něco žravější a o dost dravější). Narozdíl od jiných diskutérů zde (a přestože sám považuji ukládání energie do akumulátorů stále za ekonomicky nesmyslné) si ale nemyslím, že by se potřeba nabíjení elektromobilů nekryla s generací z OZE.
Když připustíme, že velká část vozového parku slouží k dojíždění do práce a z práce, a tudíž během solárního maxima stojí zaparkovaná pracovišti, je zde prostor pro vybudování řízené nabíjecí infrastruktury na pracovištích a ořezání solární špičky uložením do akumulátorů, u kterých to má smysl (stejně by se nabít musely a nikdy se nevybíjí zpět do sítě).
Abych nebyl špatně pochopen, nemluvím o nějakém socialistickém centrálním nařízení nebo dotaci, ale o čistě tržním přístupu. Sám beru jen práci, kde mohu přes den nabíjet (v bytovce jaksi nabiju dost těžko). Moje nabíjení je pro zaměstnavatele zanedbatelnou položkou vzhledem k celkovým nákladům na zaměstnance.
Jinak co se topení v elektromobilu týče, nemám zkušenosti s opravdovými mrazy, ale když je tak normálně zima, auto se mi rychle vyhřeje primárně tepelným čerpadlem (klimačka je vcelku běžné vybavení, provozovat ty samé součástky jako topení není žádný technický problém a u vozů se spalovacím motorem se tomu tak neděje jen proto, že mají přehršle odpadního tepla)
Re: Re: Re: Elektromobily
Jan Šimůnek,2019-02-15 08:00:43
Problém je v tom, že bez rozsáhlého pokřivení trhu se ty elektromobily jednoduše nevyplatí. Takže ten tržní přístup je ryzí chiméra, daná megazdaněním normálních aut a jejich provozu a daňovými úlevami pro elektromobily. Pokud by elektromobily byly zdaněny stejně jako normální auta, mohli by si je dovolit leda dolaroví milionáři, a to kdo ví, jestli.
A je dobré si uvědomit, že to daňové zvýhodňování elektromobilů je fakticky okrádáním zbytku populace, která ty elektromobily nemá.
Re: Re: Re: Re: Elektromobily
Petr Nejedlý,2019-02-16 05:18:49
Promiňte, ale hluboce nerozumím vaší argumentaci.
Protože "normální auta" (říkejme jim ICE - Internal Compustion Engine) jsou megazdaněna, elektromobily by si mohli dovolit pouze "dolaroví milionáři"?
Kolem sebe pozoruji, že si ICE, navzdory megazdanění, může dovolik víceméně každý, a proto nesdílím váš názor, že kdyby elektromobily byly zdaněny stejně, nebyly by vůbec dostupné. Zřejmě by byly pro vlastníky méně výhodné než nyní, z toho však nevyplývá že by byly méně výhodné než ICE nebo dokonce nerentabilní.
O jakém daňovém zvýhodnění se vlastně bavíme? Co se pořizovacích nákladů týče, když jsem kupoval ICE, zaplatil jsem cca 8.5% kupní ceny jako California Car Sales Tax (přestože auto nebylo nové). Když jsem kupoval ojetý elektromobil, zaplatil jsem rovněž 8.5% kupní ceny jako daň a žádnou jinou úlevu na daní jsem také nedostal.
Z obou vozidel bez rozdílu musím platit roční licenci 0.65% hodnoty.
Pokud se bavíme o spotřební dani z paliva, jistě, v Česku, potažmo Evropské Unii obecně je opravdu vysoká. Ale - zde jsou důležité dva aspekty, výše daně a její určení.
Je spotřební daň z paliva určená k údržbě silniční sítě, nebo je to jen snadno zdanitelná komodita na vycpání státního rozpočtu?
Platím stejnou daň z každého litru benzínu který koupím. Jen ho koupím nula litrů. Co majitelé úsporných vozů, považujete je také za daňově zvýhodněné, když na ujetý kilometr zaplatí nižší spotřební daň? Co když piji jen čaj, okrádám tím populaci která pije slivovici a platí z ní, krom DPH také spotřební daň?
Shodneme se však na tom, že financování údržby silniční sítě rozhodně bude muset zohlednit jiný model než zakoupené palivo jako měřítko využívání a spoluúčasti.
Nicméně z hlediska tohoto článku mým stěžejním argumentem není rentabilita elektromobilů jako takových, ale to, že se mnohem lépe hodí na (jednosměrné) ukládání přebytků výroby energie (ať už OZE, fosilní nebo jaderné) než stacionární, pouze za tímto účelem budované akumulátory. Ta jednosměrnost samozřejmě vylučuje přesun energie sítě v čase (pokrytí noční spotřeby domácností poledním sluncem) a tím 100% OZE, zato nabízí slušnou možnost regulace špiček (příslib odebrání popolední solární nadvýroby).
Perpetuum mobile
Petr Skála1,2019-02-13 20:36:31
Obnovitelný zdroj je stejný fyzikální nesmysl, jako perpetuum mobile. Životnost a energetické nároky na výrobu tzv. obnovitelných zdrojů nejsou zahrnuty v žádných studiích o jejich tzv. ekologičnosti. Přitom životnost klasických zdrojů je 2x až 3x delší, zábor půdy nesrovnatelně nižší. Nikdo rovněž doposud nezkoumal vliv větrných parků na lokální a globální změny počasí, i když existuje. Každý větrný park odebírá energii větrnému proudění, vytváří turbulence a nesporně ovlivňuje místní klima. S rostoucím počtem větrných parků můžeme, a možná již způsobujeme změny srážek a teplot na desítky či stovky kilometrů daleko. O zabitých ptácích či devastaci rozsáhlých území těžbou surovin na nesmyslné neprověřené a nestabilní zdroje energie nemá smysl ani mluvit. Proč zelení tyto škody odmítají akceptovat, popírají je a bagatelizují? Proč místo jedné elektrárny musíme mít tři, z toho dvě neregulovatelné a tedy zbytečné? Zde nejde o ochranu životního prostředí, tady jde jen o klasický případ, kdy se idea změnila v ideologii.
Náboženství
Karel Tejkal,2019-02-13 19:27:02
Některé církve bojují proti potratům a současně jsou proti antikoncepci a sexuální výchově. Podobně zelení chtějí omezit produkci CO2 a současně odmítají jádro. Jó, kdyby se tak kola dala roztočit zelenou modlitbou!
Re: Náboženství
Jan Novák9,2019-02-13 21:05:06
Kola se sice nedají roztočit zelenou motlitbou, ale můžete to obejít nahrazením původního obyvatelstva které vyžaduje točící se kola nově příchozím obyvatelstvem které kolo nezná a tudíž nevyžaduje. Energeiewende bude fungovat bez problémů pro afričany bez nároků na elektřinu.
Re: Re: Náboženství
Jan Šimůnek,2019-02-14 09:33:56
Nebude to fungovat, protože tihle lidé nejsou s to vyprodukovat ani potraviny na svou obživu a Evropa přitom v rámci rozvojové pomoci živí desítky až stovky milionů lidí v rozvojových zemích. Ti by, pochopitelně, pomřeli jako první, pak by vymřeli i "noví Evropané" (nějakou dobu by možná získali vzájemným pojídáním se, takže by se to vymírání natáhlo tak +- na 50 - 100 let).
Re: Re: Re: Náboženství
Čestmír Berka,2019-02-14 16:54:34
Řekl bych, že to je nesmysl- Evropa desetimiliony ani stamiliony neživí rozvojovou pomocí. Současný problém Afriky je OBEZITA. Potraviny jako pomoc proudí jen do zemí, rozvrácených válkou či dlouhotrvajícím suchem- těch je jen několik.
Re: Re: Re: Re: Náboženství
Jan Šimůnek,2019-02-15 12:16:18
1. Obezita může být projevem parciálního hladovění - konec konců kwashiorkor je definován jako nedostatek bílkovin při současném dostatečném až nadbytečném energetickém příjmu. Navíc se často pojídají potraviny s malým obsahem bílkovin v nadměrném množství (z hlediska energetického příjmu), aby se do organismu dostaly alespoň nějaké bílkoviny.
2. Strádání matky v době těhotenství navozuje tendenci k obezitě u narozeného dítěte (prokázáno více studiemi i u lidí, funguje to prostřednictvím epigenetiky).
3. I to, že si od nás mohou něco koupit, a že od nich něco kupujeme, je určitá pomoc, bez níž by měli problémy mnohem větší.
A důležité je i to, že nás mají "za zadkem" pro případ průšvihu.
Na Afgánistánu je vidět jak je to s centralizovaným řízením
Karel Ralský,2019-02-13 16:02:03
Kdy "výjmečně" technologicky a vojensky "vyspělá" společnost dostává na p_del.
A to nejen ve fotovoltaice versus Atom já vím že centralizované zdroje jsou výhodnější, levnější a po vzoru Číny se i lépe prodávají, ale do doby než si někdo neusmyslí pro přežití Vaše zdroje či suroviny získat(centrální provozovny, hlavní města, parlamenty(viz Ukrajina, Čečna) či mněsta se obsazují mnohem lépe s omezeným počtem lidí) nebo v případě těžké havárie, prosazení silného vůdce nějaké velmoci s omezenými zdroji, nebo úderu meteoritu "většího než malého".
Podle mně je důležité obojí jak Atom tak i "náhradní" zdroje pro případ výpadku těch velkých abychom byli rádi že si můžeme zapnout aspoň vysílačku nebo televizi či se trochu ohřát či akumulovat energii, když zrovna fouká nebo svítí slunce.
Re: Na Afgánistánu je vidět jak je to s centralizovaným řízením
Jan Novák9,2019-02-13 21:17:02
Jste napřed pane. I při současné míře imigrace Afgánců do evropy to bude ještě pár let trvat než bude Afgánistán i tady. Já doufám že se nám podaří včas obnovit železnou oponu. V Afgánistánu je možné vyhrát, ale západní armády jsou na to příliš civilizované. Tam se nebojuje proti armádě, ale proti "civilnímu" obyvatelstvu které po vás začne střílet jakmile se otočíte
Re: Re: Na Afgánistánu je vidět jak je to s centralizovaným řízením
Jan Šimůnek,2019-02-14 09:30:54
Ono by bohatě stačilo dát vojákům volné ruce, včetně použití jaderných zbraní.
Re: Re: Re: Na Afgánistánu je vidět jak je to s centralizovaným řízením
Karel Ralský,2019-02-15 03:00:04
S tím("malým") atomem je sice pravda, že obsáhnete plochu několika kilometrů čtverečních ale v "řídce" osídlené oblasti je vám to k ničemu(včetně neutronu) navíc zamoření které několikrát oběhne zeměkouli a to nejen díky větrům(viz téměř vzduchotěsně uzavřená Fukušima, kdy ještě dnes u nás zaprší tak občas stoupne "přirozené" pozadí o třicet procent) ale i tekutinám které stékají do údolí a pak tisíce kilometrů do moře, možná by vojáci zvítězili ale museli by odsud díky zamoření odejít a vrátit se tak za 10 tisíc let a vysvětlit svým spojencům že civilové podél řek a vlastně na celém světe včetně vlastních civilistů v Americe umírají pro jejich dobro.
Když vás ozáří určitá dávka tak to nebolí a někteří(ti šťastnější poblíž výbuchu) zemřou hned(bojovníci) za několik hodin jiní do týdne za velkých bolestí a ti nejméně šťastní možná tady budou v bolestech umírat i několik měsíců (civilisti jiných států podél řek a podle směru proudění kontaminovaného větru ve stratosféře na celé severní polokouli).
Re: Re: Re: Re: Na Afgánistánu je vidět jak je to s centralizovaným řízením
Jan Šimůnek,2019-02-15 08:12:16
V těch "rozsáhlých oblastech" jsou zpravidla klíčová malá místa, jako vodní zdroje nebo nějaké lokální anomálie s obdělávatelnou půdou. Jejich zničení v podstatě postačuje k likvidaci všeho živého v té rozsáhlé oblasti (jistěže by v řadě případů stačily i chemické zbraně, šetrnější k životnímu prostředí).
Jinak hlásáte pitomosti: Hirošima začala fungovat jako obydlené město už nějakých pět deset let po bombardování, dtto Nagasaki. A dnes tam nepoznáte, vyjma památníků, že tam k nějakému jadernému bombardování došlo. A 10 tisíc let od konce WW2 ještě neuplynulo.
Jaderná bomba, v níž jaderná reakce běží zlomky sekund až něco přes sekundu, je naprosto nesouměřitelná s odpadem z jaderného reaktoru, který běžel léta a hromadily se v něm (z principu věci) dlouhožijící radioaktivní izotopy.
Re: Re: Re: Re: Re: Na Afgánistánu je vidět jak je to s centralizovaným řízením
Josef Hrncirik,2019-02-15 12:46:04
A zbytečným skladováním bomb jim vyšeptává Pu a hlavně H3 v roznětkách, což rozhodně není zadarmo.
Re: Re: Re: Re: Re: Na Afgánistánu je vidět jak je to s centralizovaným řízením
Karel Ralský,2019-02-15 13:41:59
Nebudu psát o detailech(izotopy) ale v Japonsku v Hirošimně umírají někteří lidé předčasně i dodnes, byť jsou blízko moře a díky okolnímu čistému životnímu prostředí se radioaktivita naředila nejméně miliardkrát, nemyslel jsem použití "mikrobomb typu Hirošima" (v řídce obydleném území s decentralizovaným řízením by to byl nesmysl) ale normálních několika "malých" dnes běžných 3 megatunových. A právě reaktory jsou už z "pricipu" zbavovány "dlouhožijících izotopů" ale nesmí se otevřít(viz Černobyl nesmyslně zasypávaný zeminou, která zamořila půl Ukrajiny a část Evropy) kde není obyvatetlsvo dodnes a, kdežto atomová bomba vám vybuchne a to co reaktor zpracovává léta vyzáří nejen teplo ale i záření(sekundární emise) a radionuklidy do volného prostředí na Atolu Mururoa se nebydlí dodnes byť byly ve zkouškách použité "méně radioaktivní" termojaderné Bomby.
A pozůstatky zkoušek v atmosféře zvýšily celkovou hladinu přirozeného radioaktivního pozadí v celém světě proto byly ve shodě všech zakázány.
Takže stačí zvýšit radioaktivitu o několik procent a lidé na celém světě začnou umírat a to nejen "slabší kusy" jako dnes.
V !normálním režimu! Atomových elektráren typu Dukovan se okolní Radioaktivita dokonce snižuje protože obrovské ventilátory vzduchotechniky( výdechové otvory jsou u každého reaktoru 2 velké jako rodinný dům) jdou přes tkaninové filtry které veškeré znečištění i radioaktivní filtrují a voda je taktéž čištěna tak(byť v uzavřeném okruhu) že je tisíckrát čistější než destilovaná.
A ohemických zbraních které jsou "zakázány(ne bezdůvodně)" by mohli vyprávět Třeba Angličané v chemických oblecích "zkoumajících novičok (rozkládající se vodou jako většina jedovatých látek)" a to je tam na rozdíl od prašného a větrného Afgánistánu velmi vlhko.
A při použití v horských podmínkách, kdy se prach se spórami jedovaté(nejen pylu) látky mnohem snadněji dostává do stratosféry(v Evropě občas padá písek z přízemní Sahary) by bylo opět v nebezpečí civilní obyvatelstvo severní polokoule Novičok zabíjí i naředěný 1/1000000.
Francie náš vzor
Jiří Kocurek,2019-02-13 14:32:14
Ovšem teda až potom, co francouzi zakážou atomovou energii. V případě nedostatku elektřiny ji vezmou ze zatím neexistujících akumulátorů. Nyní zneužiji fakta k argumentaci.
Fotovoltaika má roční koeficient využitelnosti 11-13 %. Atomová elektrárna má koeficient využitelnosti 70-80 %. Tedy 7x vyšší. To znamená, že k nahrazení výroby Temelína a Dukovan je nutné instalovat 28.000 MW výkonu ve fotovoltaice.
S větrem je to lepší, má koeficient využitelnosti okolo 22 %. Tedy jen 14.000 MW instalovaného výkonu k nahrazení produkce Temelína a Dukovan.
Jelikož odběr v celé síti osciluje mezi 6.500 MW v létě a až 12.000 MW v zimě, bude nutné zřídit akumulaci. Totiž v létě akumulovat a v zimě odebírat. Teď je otázka, jak akumulovat letní přebytek ve výši 5.000 MW až 21.000 MW aby bylo na zimu?
- Postavit Dlouhé Stráně ještě 8x a zároveň protestovat proti změnám krajiny?
- Protestovat proti těžbě Lithia a prosazovat LiOn akumulátory do každé rodiny?
- Propagovat power to Gas s účinností úžasných 20 % a protestovat proti plýtvání elektřinou?
- Použijí se ještě neznámé technologie. A co když budou stále neznámé a už budou nutně potřeba?
- Zabrat lesy i pole pro výrobu biomasy? Bylo by potřeba 120 % rozlohy ČR!
- Holocaust a zmenšení počtu obavatel, aby zalidnění odpovídalo výkonu OZE? To snad ne!!
Re: Francie náš vzor
Aleš Voborník,2019-02-13 15:01:28
Ani jedno není třeba.
Stačí regulace spotřeby elektřiny cenou. Až jí bude málo, může stát třeba 1kKč/kWh a skoro každý si zatraceně rozmyslí něco zapnout. Hned jí bude dost a bez práce.
Všechny Vámi uvedené a i ta moje cesta povede k deindustrializaci a chudobě.
Re: Re: Francie náš vzor
Jan Šimůnek,2019-02-14 09:29:36
V dobách hladomorů také stoupaly ceny potravin a "regulace cenou" prostě nefungovala.
Navíc opravdu nehodlám řešit, zda mám nebo nemám pouštět nějaký spotřebič. To raději pořeším podporu nějaké strany, která zelené postaví mimo zákon a jejich špičky zlikviduje.
Je mi líto
Jan Šimůnek,2019-02-13 09:16:05
Energie z "obnovitelných zdrojů" je neúnosně drahá a průměrná česká domácnost na ni přispívá cca 2000 Kč ročně v ceně odebrané elektřiny, které by zůstaly v její kasičce, kdybychom tu žádné OZE neměli. Provozovatele i propagátory OZE proto považuji za bezcenné zloděje, srovnatelné s šejdíři, kteří prodávají důchodcům "hrnce, co samy vaří a ušetří šílené peníze" za pouhých 30 000 Kč/kus.
Podpořím kohokoli, kdo těmto zločincům zatne tipec.
Článek je, pochopitelně, snůška bezcenných nesmyslů, protože i kdybychom pokryli celou plochu republiky solárními panely a nad nimi nastavěli jeden větrník vedle druhého, tak v noci a za bezvětří prostě žádná elektřina nebude a svítit bychom mohli leda svíčkami. A je naprosto lhostejné, jak dlouho dopředu bychom o té "kalamitě" věděli, protože by nebylo stejně možné s ní nic udělat.
A ještě dotaz na pana Wagnera:
Ve starší SF (1961) "Dobrodružství v Eridanu" je popsáno, že řešili náhlé mraky nad solárními panely tím, že pokryli tyto panely uranovou rudou a dolovali energii nikoli ze slunečního světla, ale z ionizujícího záření.
Zajímalo by mě, zda je to technicky (fyzikálně) možné, protože v takovém případe by byla kombinace panelů a vyhořelého paliva z JE docela zajímavá a přínosná. Opravdu ovšem nevím, zda měli ty světelné články křemíkové nebo selenové.
Re: Je mi líto
Milan Smrž,2019-02-13 09:42:33
Minimální výkupní cena pro fotovoltaickou energii byla několik let v ČR vyšší než v Německu, zde je graf https://milansmrz.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=686928. Proč tomu tak bylo, lze jen spekulovat, asi opravdu osobní zájem, akcie na doručitele apod.
Bezcenné nesmysly, jak jste ráčil uvést, jsou ve všech datech podpořena odkazy, jak se běžně dělá. Nikdo v současné době nemůže všechno znát, a proto data přebírá. Můžete mě jistě nařknout z cherrypickingu (vyzobávání třešní), což mohu udělat ovšem také.
Proč myslíte, že by bylo nutné pokrýt celou republiku panely, když na teoretické pokrytí velkých metropolí je potřeba méně než deset, charakteristicky okolo 5% celkové plochy města?
Asi jste neměl čas, se byť rámcově seznámit s výsledky studie Christiana Breyera, na kterou v článku odkazuji. To je škoda, tam byste se dočetl jak jsou tyto problémy řešeny.
Re: Re: Je mi líto
Josef Hrncirik,2019-02-15 12:50:29
Lazard´s ve svém modelu financování počítají s nereálně vysokými úroky k dlouhodobému pokrytí financování tisku čerstvých dolarů.
Re: Je mi líto
Ivo Petrouš,2019-02-13 21:58:20
Pane Šimůnku,
nemohu s vámi souhlasit. Jak můžete násilné nucení k odběru OZE, páchané organizovanou skupinou lobistů a politiků, zejména poslaneckou sněmovnou, přirovnávat k dobrovolnému nákupu hrnců lidmi, kteří se pouze nechají zmanipulovat.
Dále nevím, kde jste vzal 2000 Kč na domácnost ročně. Drobná a viditelná část je přímo na vašem účtu za elektřinu. Další nezanedbatelná a stále viditelná část je na přenosovou soustavu, která musí být naddimenzována opět kvůli OZE. Skrytější jsou přímé dotace výrobcům, i když mám pocit, že už jich tolik není. Největší část je skryta v cenách zboží, do kterých se promítá vyšší cena energie na jejich výrobu. Úhrnná výše příplatků na OZE je v ČR 50 miliard ročně, tedy 20 tisíc Kč na čtyřčlennou domácnost.
Re: Re: Je mi líto
Jan Šimůnek,2019-02-14 09:27:08
Manipulace a "oblbnutí" je to v obou případech. Navíc žádná ze stran, které pro tuhle prasečinu zvedly ruku, to neměla ve volebním programu (což je jen ukázka, že je nutno prosadit přímou demokracii, aby nad zastupiteli byl Damoklův meč referenda; a nepůjde-li to po dobrém, tak klidně i po zlém na způsob Francouzské revoluce).
Jinak, pochopitelně, počítáte ne zcela správně, protože ty vícečlenné domácnosti mají zpravidla vyšší spotřebu (v souvislosti s tím, že pečují o děti).
Re: Re: Re: Je mi líto
Jaroslav Lepka,2019-02-14 12:28:48
Pane Šimůnku a kdo by podle vašich představ měl formulovat otázku do toho referenda? Tuplem pro tu část populace, pro kterou jsou racionální argumenty zbytečném když to "cítí" jinak.
Re: Re: Re: Re: Je mi líto
Jan Šimůnek,2019-02-15 08:16:31
Chcete ekologickou elektrickou energii, která bude stát několikanásobek současných cen elektřiny a bude dodávána zcela nejistě a nepravidelně?
Alternativou je jaderná energie, která bude za současné ceny s opravou na inflaci a bude dodávána spolehlivě bez ohledu na denní dobu a sezónu během roku.
Re: Je mi líto
Vladimír Wagner,2019-02-17 18:47:51
Ionizující částice mohou v polovodiči (křemíku) produkovat elektron-děrové páry (na tomto principu pracují polovodičové detektory částic). Pokud vezmeme radioaktivní zdroj, tak lze očekávat buď alfa, beta nebo gama radioaktivitu. Záření alfa je pohlceno i malou vrstvou materiálu, takže by to bylo dost problematické. Záření beta, tedy elektrony, a gama, které v interakci s hmotou elektrony produkuje, by mohlo produkci elektřiny ve fotovoltaice způsobit. Vše by ovšem hodně záleželo na konkrétní konfiguraci a hlavně zdroji záření. Další možností by byla vrstva scintilačního materiálu , který by vlivem ionizace produkoval světlo pro fotovoltaiku. Ta je optimalizovaná na světlo. Navíc ji radiace poškozuje. Takže by asi dané řešení bylo jen krizové a na omezenou dobu. Bavil jsem se o tom s kolegou, který je elektronik a zaměřený na křemíkové detektory záření. Podle jeho názoru to sice jde, ale otázkou je efektivita a životnost takového systému. Nevím, jestli by se dal vytvořit konkurenceschopný systém pro produkci elektřiny tímto způsobem. Asi by neobstál v konkurenci s radionuklidovým zdrojem.
Qui Bono
Petr Nejedlý,2019-02-12 23:18:22
Vzhledem k tomu, že autor článku přeci nemůže být až tak hloupý, zbývá se jen (v současné době velmi politicky nekorektně) zeptat: "Qui Bono".
Z ekonomických detailů zde předváděných mne nejvíce baví solární energii vyrobit za $43/MWh, poté ji za $108 až $140/MWh uložit do akumulátorů, abych ji později mohl (za kdovíkolik) prodat. Proč že se vyplatí energii vyrobenou za $43/MHh uložit do akumulátorů s opotřebením v hodnotě $108 za protočenou MWh?
Jinak je velmi symptomatické, když se autor nekriticky opírá o data Solární a Větrné asociace, zatímco data obdobného ražení jiných hráčů předkládá jako dlouhodobě nedůvěryhodná....
Re: Qui Bono
Petr Nejedlý,2019-02-12 23:20:48
(A když už se tu zesměšňuji, nezbývá než dodat: "Pardon my French")
Re: Qui Bono
Milan Smrž,2019-02-13 13:38:34
Zneužíváte pane, příliš jednoduchou logiku. Nikde přece není řečeno, že se musí uložit veškerá sluncem vyrobená elektřina. Nezapomeňte prosím na to, že současná spotřeba je hnána cílem neustálé a pokud možno konstantní výroby (za účelem maximalizace zisku), to znamená, že pokud možno veliká část spotřeby je záměrně přesunuta právě na noc (např. ohřev vody nočním proudem). Když bychom uvažovali o solárním a větrném systému, tak bude největší výroba právě přes den a dříve noční spotřeba se přesune na den, ne vždy, ale velmi často.
Do toho ještě vstupuje větrná energie, která se se sluneční často doplňuje - v létě více svítí v dalších obdobích více fouká
K posouzení těchto skutečností je třeba využít dynamické modely, které budou počítat s výkonem obnovitelných zdrojů na základě reálných záznamů proměnného počasí a srovnávat tyto zdroje s okamžitou spotřebou podle reálných dat.
V Austrálii bylo tímto způsobem provedeno tisíce simulací a nebyla nalezena žádná chvíle, kdy by se nedala spotřeba pokrýt výrobou https://energypost.eu/renewable-energy-versus-nuclear-dispelling-myths/ Myth 15
Považujete za důvěryhodné vystavět do roku 2050 1000 JE, jak předpokládá projekt Harmony? To znamená v prostém průměru 5 elektráren v jedné zemi, a budeme-li odčítat země, které odstupují Německo, Belgie, Španělsko, Švýcarsko, a které se dobrodiní jádro dobrovolně zřekly: Austrálie, Portugalsko, Norsko, Rakousko, Dánsko, Řecko, Irsko, Itálie, Lotyšsko, Lichtenštejnsko, Lucembursko, Malajsie, Nový Zéland, tak jich zbývá asi 180, odečteme-li dále přibližně 30 ostrovních a městských států s malou rozlohou, případně malým obyvatelstvem, tak zbývá asi 150, případně další (neurčitý) počet, který není u moře a nemá řeky na chlazení, minimálně dalších 20, tak připadá se vším tímto pseudooptimismem na jednu zemi skoro 8 reaktorů, to považujete za důvěryhodné?
Re: Re: Qui Bono
Ivan Samela,2019-02-13 14:19:37
ja doma ale potrebujem tu energiu hlavne v case ked je tma (obvzlast teraz v zimnych mesiacoch) a nepotrebujem si prirabat komplikacie napriklad tym ako spustit cerpadlo na vodu aby som sa vedel napit alebo ako skladovat vodu niekde tak aby ostala hygienicky nezavadna pocas toho obdobia co zrovna nebude fukat a svietit....
a to este nemame nejake vyrazne zastupenie elektroaut, ktore si asi budu tiez uzivatelia nabijat zrovna ked pridu domov z prace....
PS: co sa mnozstva stavanych JE elektrarni tyka, skuste si pozriet rychlost akou pribudaju v takej Cine, a hned bude na tie zvysne staty toho pripadat o dost menej...
Re: Re: Qui Bono
Vladimír Wagner,2019-02-13 18:19:17
Pane Smrži, je možné, že nějaké simulace prokazují, že v Austrálii mohou být čistě na OZE, ale realita je jiná. Austrálie má problémy už nyní, kdy provedla jen částečné uzavření fosilních zdrojů a začala se spoléhat více na OZE.
Program Harmony předpokládá vybudování do roku 2050 výkon 1000 GWe. Vzhledem k současnému výkonu bloků, který většinou překračují 1 GWe a toho, že většina jaderných elektráren je víceblokových, tak počet nutných postavených JE je menší. Ale teď současný stav. V minulém roce bylo vybudováno 9 jaderných bloků a celkový nový výkon byl zhruba 10,5 GWe. Do roku 2050 máme zhruba 31 let. Každý rok by se tak mělo spouštět zhruba 30 GWe výkonu. To znamená zhruba třikrát více než nyní. Vzhledem k tomu, že všechny spuštěné bloky v minulém roce byly pouze v Číně a Rusku, je při přidání relativně malého počtu státu toto uskutečnitelné.
Jiná věc je, jestli opravdu bude chtít lidstvo emise snížit. V současné době je instalováno 400 GWe jaderného výkonu, takže jde o něco málo více než dvojnásobek.
Re: Re: Qui Bono
Petr Skála1,2019-02-13 20:43:26
Pane Smrži, můžete se postavit třeba na hlavu, fyzikální zákony tohoto vesmíru nezměníte. Váš přístup je tentýž, jako Lysenka v SSSR kde pak miliony umírali hlady ale dle pokrokové vědy. Jste nebezpečný člověk, vaše snažení přivede Evropu do stejné žumpy, jako výše uvedená Sovětská pokroková věda.
Re: Re: Qui Bono
Vladimir M,2019-02-14 18:19:16
Oháňate sa nejakými simuláciami, ktoré si niekto zaplatil, ale realita je taká, že Australia ma problémy so stabilitou dodávok energie.
Tvrdíte, že je nereálne postaviť 1000GW v jadre. Ale len Čína zvládne 10% z toho. A čo je ešte zaujímavejšie majú tak lacnú energiu, že likvidujú energetický náročný priemysel v EU. A vôbec sa nezdá, že by sa kvôli budovaniu jadra rútili do kolapsu. A to na rozdiel od Australie nie sú simulácie, ale realita toho ako to má vyzerať. Čína buduje logický energetický mix, ktorý je dlhodobo udržateľný. My si robíme simulácie ako tu nejak prežijeme, keď pre nás bude všetok priemysel zabezpečovať niekto s inak vyrobenou energiou a aj to si musíme prikrášľovať ignorovaním detailov, aby to nejak vyšlo.
Neobnovitelná jaderná energie
Ondřej Nosek,2019-02-12 21:24:27
Taky vám přijde ten humbuk kolem neobnovitelnosti jaderného paliva tak trochu přehnaný ? Jeden by řekl , ze žijeme na obřím radioaktivním šutru polétavajícím prostorem. Proč proste nenechat brownfieldy zelenými trávou a ne fotovoltaikou a příštích par set let si vesele topit radioizotopy a vším co nám země dala aby jsme tu zase nezamrzli?
Re: Neobnovitelná jaderná energie
Milan Krnic,2019-02-12 22:33:48
To ale uvažujete moc globálně. Bez ekonomického modelu příznivce nezískáte, investory už vůbec. Na tom radioaktivním šutru bez peněz? :) to je totiž ten jediný humbuk ...
Re: Neobnovitelná jaderná energie
Milan Smrž,2019-02-13 09:49:05
Jistě, použité palivo lze přepracovat. Jedná se ale o jednu z nejšpinavějších technologií vůbec. Viz zprávu o Sellafieldu v UK. https://theecologist.org/2017/mar/20/killer-hot-particle-sellafield-coast-chernobyl-and-fukushima-exclusion-zones
A to v Sellafieldu nedošlo k žádné zásadní havárii.
Re: Re: Neobnovitelná jaderná energie
Čestmír Berka,2019-02-13 13:21:18
Přečetl jsem si článek pana Busbyho...a jen nevěřícně zírám, jak může vědec věci takhle pomotat. Stačí si toho exota najít na wikipedii .
FVE a vítr
Josef Šoltes,2019-02-12 21:24:01
Fascinuje mne neustálé opakování, že lze v ČR postavit tolik a tolik GW instalované kapacity větrníků... Já totiž nechápu, kde by jako měly stát? Obyvatelstvo je tvrdě proti, u svých domů to nechce. Hyzdit tím národní parky, což je z hlediska větru nejvhodnější prostor, taky nikdo nechce. Tak kde to chcete postavit?
Dále mne fascinuje, jak pan Smrž umně spojuje různá „fakta“, která ovšem vytrhává z kontextu a zasazuje je do nereálného rámce. Jednotlivě jsou snad i pravdivá (ovšem bez kontextu), ale společně nedávají smysl. Uvádí totiž, že OZE jsou levné, že mohou pokrývat 100 % spotřeby, že zajistí vyšší zaměstnanost a že zachrání naši planetu. Budiž, jednotlivě to může být pravda, dohromady je to lež jako věž. OZE jsou buď levné nebo pokrývají 100 % spotřeby nebo zajistí vyšší zaměstnanost (je kravina si myslet, že něco, co musí obsluhovat dvojnásobek lidí, bude o polovinu levnější...) nebo zachrání naši planetu (nezachrání, ona zachraňovat nepotřebuje, planeta tu bude dlouho po nás, dál kroužit kolem Slunce).
Chápu, že když dojdou argumenty, nastupují emoce, ale takto ne, děkuji.
Re: FVE a vítr
Ondřej Nosek,2019-02-12 21:31:47
Zcela s vámi souhlasím, tohle sluníčkaření je vlastně velmi sobecký způsob jak ukojit svoje ochranářské touhy. Vulkán co má vybuchnout vybuchne, co není vhodné svému prostředí vyhyne, desky se budou hýbat a ničit pevninu, slunce bude dal zabíjet co půjde a život se bránit všemožně radiaci dokud mu nedojde dech a to než nás slunce sežehne na popel. V každé generaci se najde někdo , kdo bude věštit katastrofu, jen vstupní data se budou měnit podle geoklimatických okolností, jak si s námi země bude pohazovat ze strany na stranu:)
Re: FVE a vítr
Richard Vacek,2019-02-13 06:00:40
To máte jak v tom vtipu o socialistickém zdravotnictví.
Když vznikalo, tak sudičky říkaly: "Bude zdarma, kvalitní a pro všechny". Pak přišla ta zlá, co ji nepozvali, a ta dodala: "Ano, ale ne najednou. Tedy
buď bude zdarma a kvalitní, ale ne pro všechny,
nebo bude zdarma a pro všechny, ale nebude kvalitní
a nebo bude kvalitní a pro všechny, ale pak nebude zdarma."
Re: FVE a vítr
Milan Smrž,2019-02-13 09:12:54
Problem akceptance větrné energie vyřešili v Dánsku, kde je podle zákona investiční společnost povinna nabídnout určité procento investice okolním komunitám. Jak bylo zjištěno, tak se v těchto případech akceptovatelnost projektu zásadně zvyšuje.
Zaměstnanost u nás (zatím) není problém, to je pravda, je to ale pravděpodobně tím, že jsme levnou montovnou, nezaměstnanost v ČR je v EU nejnižší,2,1%, zatímco Řecko, Španělsko, či Itálie mají přes 10%, takže tento argument je důležitý.
Jak chcete pane vysvětlit, že Frauenhofer udává cenu OZE na úrovni, resp. nižší než cenu z fosilních zdrojů? https://www.ise.fraunhofer.de/en/research-projects/stromgestehungskosten-erneuerbare-energien.html
A citovaná společnost Lazard, jenž financovala také velké jaderné projekty, stanovuje LCOE cenu OZE 2,5-3 krát nižší než u jaderné energie?
Jednořádkové kalkulace, které zde někteří předvádějí, asi nebudou korektní,nebo jsou jejich pisatelé lepšími ekonomy než velké konzultační firmy?https://www.lazard.com/perspective/levelized-cost-of-energy-2017/
Re: Re: FVE a vítr
Milan Krnic,2019-02-13 09:48:11
On tu někdo tvrdí, že je jaderná energetika levná?
Re: Re: Re: FVE a vítr
Ivo Petrouš,2019-02-13 22:14:16
Zatím to asi nikdo netvrdil. Tak to tvrdím já!
Cena za energii v jaderné kvalitě, tedy z bezpečné elektrárny, regulovatelná v řádu minut v rozsahu 20 - 100% je nízká. Nepletu-li se, pohybuje se cena jedné jaderné kWh na trhu mezi 60 haléři mimo špičku a 1 Kč ve špičce. Pod těch 60 haléřů se už zřejmě vyrábět nevyplácí.
A mimochodem, p. Wágner to na OSEL už také psal: Temelín nevyužívá plný výkon, protože i ten musí držet "horkou rezervu" pro OZE. Tedy bez OZE by byl ještě o trochu levnější.
Re: Re: Re: Re: FVE a vítr
Milan Krnic,2019-02-13 22:31:07
Kauzální kalkulaci nákladů na roční provoz jakéhokoli zdroje jsem zatím z pochopitelných důvodů neviděl (protože je to neuchopitelné), a tak se jenom tak plácá, protože nějak uchopitelný omezený kauzální rámec pro dva typy, ba dokonce ani pro dvě stavby stejný, tj. ve stejném rozsahu nestanovíme. Tak třeba u JE nemusíme rozpočítat náklady na dopravní obslužnost, FVe panely se nám pak v Evropě objeví jen tak, vypadnou z lodi, atp. :)
Já jsem stavím proti tomu, řešit cenu v takových intencích, jak je diskutováno, podstatná je kvalita a spolehlivost.
Re: Re: FVE a vítr
Josef Šoltes,2019-02-13 10:20:51
Měl jste být politik, protože opět neodpovídáte na problémy, ale na to, na co se vám chce. Takže jak říkám. Jednotlivě ty věci možná OZE řeší, dohromady ovšem ne.
Trocha matematiky
Feliz Navidad,2019-02-12 21:22:12
-- Solární park Weesow-Willmersdorf, 175 MW:
náklady 120-150 mil €
roční výroba: 175 GWh
životnost: 25 let
celková vyrobená el. energie: 175*25= 4375 GWh
investiční náklady na 1 GWh: 135x10**6/4375 = 30857 €/GWh
--Jaderná elektrárna Olkiluoto, 1600 MWe:
náklady 8,5 miliardy €
roční výroba: 1,6GWx8760x0,8=11212 GWh
životnost: 60 let
celková vyrobená el. energie: 11212*60= 672720 GWh
investiční náklady na 1 GWh: 8,5x10**9/672720 = 12635 €/GWh
Re: Trocha matematiky
Milan Smrž,2019-02-12 23:03:04
Opravdu nevím, jak jste na ta čísla přišel. To jsou provozní náklady JE rovny nule?
V článku o parku jsme našel odlišná čísla: 3,71 až 11,54 eurocentu/KWh, pro srovnání elektřina z konvenčních elektráren, ve výrobních nákladech 21,94 eurocentu/KWh.
To rovněž odpovídá údajům newyorského finančního ústavu Lazard.
Někdo tady počítá špatně.
Re: Re: Trocha matematiky
Karel Salavec,2019-02-12 23:56:41
Panove,
evidentne kazdy z vas vychazi z udaju z jineho clanku. Mohli byste poskytnout URL svych zdroju?
Re: Re: Re: Trocha matematiky
Vladimír Wagner,2019-02-13 07:29:56
Pan Navidad vychází nejspíše z tohoto článku: https://oenergetice.cz/elektrarny-evropa/enbw-planuje-vystavbu-nejvetsiho-nemeckeho-solarniho-parku-obejit-se-ma-bez-podpory/ , kde je odhad investičních nákladů. Pokud jeho údaj přepočteme na cenu MWh, tak bude 31 EUR/MWh. Ale jde pouze o investiční náklady a ani u fotovoltaiky nejsou provozní náklady zanedbatelné. Pan Smrž uvádí hodnoty, které vycházejí po přepočtu na MWh takto 37,1 - 115,4 EUR/MWh. V jeho odhadech (alespoň těch horních) už má nejspíše započteny provozní náklady. Připomeňme, že současné aukce se u fotovoltaiky dokáží dostat až k 50 EUR/MWh a s takovou cenou se počítá pro nadcházející léta pro ceny dlouhodobějšího kontraktu. Takže zde vidím docela shodu mezi hodnotami. Jediné, co mi nesedí, je údaj pana Smrže pro klasické elektrárny. Ta těžko může být 219,4 EUR/MWh. To by se jinak klasické elektrárny na trhu neuplatnily. Možná připomenu, že u jaderné elektrárny Paks se počítá s cenou okolo 50 EUR/MWh.
Re: Re: Re: Trocha matematiky
Milan Smrž,2019-02-13 09:13:47
https://www.pnn.de/brandenburg/millionenprojekt-in-werneuchen-in-brandenburg-entsteht-deutschlands-groesster-solarpark/23957814.html
Re: Re: Re: Re: Trocha matematiky
Vladimír Wagner,2019-02-13 09:45:41
V tomto odkazu jsou i čísla uvedená panem Navidadem a převzatá serverem oenergetice. Také je jasné, že rozpětí uváděné panem Smržem jsou čistě pro investiční náklady a nejsou v něm zahrnuté provozní. Jinak je tam i to, podle mě chybné, číslo pro klasické elektrárny. Podle mě se museli seknout v poloze desetinné čárky o řád. Ale nevím, nevím odkud to vzali. Jinak jsou v článku ještě dvě důležité a zajímavé informace. První je rozloha elektrárny, která je 164 ha. Tedy polovina Wannsee. Tedy místo zeleně v blízkosti Berlína bude industriální plocha pokryta konstrukcemi a panely. A pak, že už v Německu zkrachovaly všechny firmy, které produkovaly panely a že se plně počítá čistě s čínskou produkcí.
Re: Re: Re: Re: Re: Trocha matematiky
Josef Šoltes,2019-02-13 10:25:18
Možná do toho zahrnují odhad externích nákladů na rekultivace apod.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Trocha matematiky
Florian Stanislav,2019-02-14 18:41:04
Viz Re: Re: Re: Trocha matematiky
Florian Stanislav,2019-02-14 10:46:38
:https://en.wikipedia.org/wiki/Walney_Wind_Farm
"Obě první fáze mají 51 turbín s jmenovitou kapacitou 367 MW . ..Očekává se, že první dvě fáze budou generovat přibližně 1300 GWh/ rok elektřiny, s koeficientem zatížení 43%."
Takže ne využití 18% ale 43%.
Re: Re: Trocha matematiky
Vladimír Wagner,2019-02-13 07:38:00
Provozní náklady jaderných bloků nejsou rovny nule, ale ani provozní náklady fotovoltaických a větrných elektráren nejsou nulové. Přehled a srovnání těchto nákladů je zde: http://www.osel.cz/10102-jak-je-to-se-srovnanim-cen-ruznych-energetickych-zdroju.html
Re: Re: Re: Trocha matematiky
Florian Stanislav,2019-02-14 10:46:38
https://en.wikipedia.org/wiki/Walney_Wind_Farm
"Obě první fáze mají 51 turbín s jmenovitou kapacitou 367 MW . ..Očekává se, že první dvě fáze budou generovat přibližně 1300 GWh/ rok elektřiny, s koeficientem zatížení 43%. [7] [8] [9] . Walney Extension otevřel v září 2018 dalších 87 turbín, které dokázaly generovat 659 megawattů"
Takže podle Wikipedie : Celkem 367MW + 659 MW = 1026 MW.
První dvě fáze udělejme koeficient (1300 GWh/rok) / 367 MW = 3,54
Temelín (16 48O GWh/rok)/ 2000 MW = 8,4.
Čili Temelín má koeficient 2x větší.
Ještě jinak :Temelín Koeficient ročního využití za rok 2012 dosáhl 87,1 %. Zahájení dalšího rozšíření v nedohladnu a finační náročnost 200-300 miliard Kč.(https://www.denik.cz/ekonomika/cez-zrusil-zadavaci-rizeni-na-dostavbu-dvou-bloku-temelina-20140410.html)
Walney Wind Farm koeficient 43%. První část dostavěna 2012, druhá 2018.
https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/2587135-britsky-gigant-uz-je-v-provozu-nejvetsi-vetrna-farma-sveta-obsahla-20-tisic-fotbalovych
"Elektrárna, jež stojí v Irském moři, má instalovaný výkon 659 megawattů,... Výstavba větrné farmy vyšla v přepočtu na skoro 28,5 miliardy korun a trvala 3 roky. O provoz se bude starat 250 zaměstnanců."
Ještě jinak s nepatrnými ekologickými riziky větrná farma Walney Wind Farm 659 MW*43%/28,5 miliardy Kč = 9,94.
Temelín rozšíření : řekněme, že bude mít větší výkon lehce nad 2000 MW a cenu vezmu tedy nižší 200 miliard Kč. Koeficient 90%.
Telelín II : 2000 MW*90%/200 miliard Kč = 9.
Nejde tedy o finační náročnost a efektivnost výroby elektřiny, ale o to že když nefouká: Houstone, máme problém .
Údaje kolem Walney Wind Farm z různých zdrojů jsou mírně zmatečné, ale údaje o dostavbě Temelína rovněž.
Naposledy jinak tabulka pana Wagnera pro ČR:
http://www.osel.cz/popisek.php?popisek=25287&img=2tabulka-srovnavajici-naklady-v-jednotlivych-oblastech.png
Celkové náklady [miliarad CZK/60GWrok] JE 520-710 a VE 300-860.
Závěr p. Wagnera o nergetice u nás a v CZK:
"Obecně je z tabulky vidět, že náklady na vyrobenou elektřinu z porovnávaných zdrojů jsou ve srovnatelných mezích a nejsou nijak radikálně odlišné. Výhodnost jejich budování závisí na geografických a dalších podmínkách v daném regionu a také na skladbě energetického mixu a potřeb. I z toho je vidět, že je rozumné stavět rozmanitý mix se složením odpovídajícím místní situaci. "
Závěr můj : souhlasím. Lépe bych to ale chápal, kdyby srovnání cen CZK počítalo s TWh/rok než s 60 GWrok.
Re: Re: Trocha matematiky
Feliz Navidad,2019-02-13 07:52:43
Máte pravdu pane Smrži, někdo tady počítá špatně...
Pro pana Salavce: info o nákladech na stavbu uvedené FVE elektrárny je z článku, který odkazoval pan Wagner, info o ceně JE je přímo z článku pana Smrže.
Re: Trocha matematiky
Florian Stanislav,2019-02-13 12:03:55
Větrná farma Walney Wind Farm, V.Britanie, na moři 145 km2 plochy, začítek stavby 2015, stála 29 miliard Kč, výkon 659 MW. (29/O,659 = 44 miliard Kč/1 TW). A vítr na moři fouká. Temelín 100 miliard Kč/ 2TW = 5O miliard Kč/1TW). Náklady na dostavbu stavbu JE a provoz dnes budou mnohem větší.
Taakže větrná energie ano, ale jak kde.
Re: Re: Trocha matematiky
Florian Stanislav,2019-02-13 17:28:40
Oprava:
(29/O,659 = 44 miliard Kč/1 GW). A vítr na moři fouká hodně často. Temelín 100 miliard Kč/ 2GW = 5O miliard Kč/1GW).
Re: Re: Re: Trocha matematiky
Jan Novák9,2019-02-13 22:15:44
Je obrovský rozdíl mezi "hodně často" a "vždy". Podle: Germany: Wind Power Factsheet 2016
využití větrných elektráren v Německu je úžasných 18.2% (instalovaná kapacita 50GW, výroba 80TW).
Podle Vašich vlastních údajů tedy ekvivalentní cena za VYROBENOU elektřinu je
44Mld/0.182=242Mld pro vítr a
50Mld/0,8=62Mld.
Poměr je tedy 242/62,5=3,87 v neprospěch větru
Potřebujete tedy investovat téměř 4x tolik pro stejnou produkci. Připočítejte poloviční životnost větrných elektráren a nutnost akumulace a bude to víc než 10x tolik.
Re: Trocha matematiky
Milan Smrž,2019-02-15 09:51:43
Vaše cenová kalkulace vypadá pro laika zajímavě. Ale jenom pro úplného laika. Vychází jen z investičních nákladů, což je pro kalkulaci nedostatečné. Ceny, které uvádíte jsou pro FV dvaapůl krát vyšší než pro jádro. Nemáte započteny další náklady, nejenom provozní náklady a na opravy, ale náklady na dekontaminaci, úplnou likvidaci elektrárny po ukončení provozu, a dslší.
Podle banky Lazard, která léta finančně spolupracuje s energetickými giganty jako Areva, Enel Iberdrola je jaderná energie 3 až 3,5 krát dražší než průmyslový rozměr fotovoltaiky.
Jak uvádí agentura Bloomberg, Francie ušetřila 39 miliard eur pokud do roku 2060 nepostaví 15 nových jaderných elektráren a bude investovat do obnovitelných zdrojů energie, které by nahradily všechny stárnoucí jaderná zařízení, jak uvedla vládní agentura. https://www.bloomberg.com/news/articles/2018-12-10/french-power-costs-will-rise-if-renewables-are-sidestepped
či srovnání Frauenhoferova institutu, který cenu elektřiny z klasických zdrojů (jádro nehodnotí, protože se nebude v Německu stavět) rovněž uvádí jako vyšší, než z větru nebo FV, i když rozdíl není tak veliký jako u Lazard.
Pokládá se za lépe informovaného než tyto instituce? Mohu se zeptat proč?
Hm, reklama
Jan Novák9,2019-02-12 20:37:10
" Rovněž se pan Wagner ve svém článku mylně domnívá, že protijaderný a výlučně pro obnovitelný postoj je doménou nereálně uvažujících zelených aktivistů."
Dvě chyby: mylně a domnívá. Pan Wagner to ví a má pravdu. Vy jste v tomto článku prokázal že je tomu tak.
Píšete:" Budou české JE schopny regulovat výpadky větru či slunce v Německu či Rakousku? Pravděpodobně jen ve výjimečných chvílích."
A o kousek dál: "Výkony větrných i slunečních zdrojů jsou ale poměrně přesně předvídatelné několik dní dopředu. Firma s 15 letou zkušeností Solagis poskytuje předpovědi slunečního výkonu až 10 dní dopředu."
ERGO: je vidět že té předpovědi sám nevěříte.
Píšete:"Na rozdíl od dotací do jádra se začne na východ od Berlína, v lokalitě Weesow-Willmersdorf, stavět 175 MW solární park bez jakýchkoliv dotací."
Obnovitelné zdroje budou bez dotací teprve když budou schopny dodávat energii 24/7. Ono ty obří baterie, nevyužité plynové generátory v záloze a tepelné generátory jedoucí naprázdno něco stojí. Postavte baterii s týdenní zálohou u každého větrníku a uvidíme kolik to stojí když to nedotuje někdo jiný.
Suma sumárum: stav neodpovídá tomu co píšete, v Německu s růstem zastoupení obnovitelných zdrojů cena energie stoupá, produkce co2 také stoupá a stabilita sítě klesá.
Díky propojení trhu s energií pomáhají energiewende dotovat i naši spotřebitelé.
Re: Hm, reklama
Milan Smrž,2019-02-12 23:23:56
To, že firma předpovídá ještě neznamená, že se výpadek podaří regulovat z místních záložních zdrojů. Breyer předpokládá ve 100% scénářích výměnu elektřiny v objemu asi 20%.
Uvádí se, že německé emise CO2 stoupají, ale není to pravda. V Německu emise z fosilní výroby elektřiny klesají, jak je možno si ověřit ze statistik Frauenhoferova ústavu: https://www.energy-charts.de/energy_de.htm?source=all-sources&period=annual&year=all
Cena v SRN roste, právě díky nárůstu síťových poplatků, roste také u nás, i když je % OZE stejné.
Hlubokým omylem je, že klesá stabilita sítě, pravý opak je pravdou: https://www.energiezukunft.eu/erneuerbare-energien/netze/mehr-netzstabilitaet-dank-erneuerbaren-energien/?L=0
Re: Re: Hm, reklama
Petr Kohn,2019-02-13 03:09:57
K prvnímu odkazu - emise kopírují celkový objem výroby energie, který s časem stoupá i klesá. Tvrdit, že jen klesají, je velmi odvážné tvrzení, které z grafů nevyplývá.
Ke druhému odkazu - korelace neimplikuje kauzalitu.
Za mě tedy demagogie a přinejlepším polopravdy.
Čtenář má možnost srovnání
Vladimír Wagner,2019-02-12 20:03:05
Na Oslovi jsem publikoval cyklus s přehledem možných zdrojů i články, které ukazují náklady u jaderných bloků. Čtenář si pak může sám srovnat texty pana Smrže a mé, a udělat si vlastní názor. Jen ještě poznámka. V době, kdy byla produkce OZE jen 15 - 25 %, tak 10 procentních bodů z toho jsou biomasa a voda, které v současné době jedou kvůli dotacím kontinuálně a nevyužívají se k regulaci. Je tak vidět, že v těchto dnech z větru a fotovoltaiky bylo opravdu minimum. A takových období nebylo málo a trvaly i řadu dní. Stačí se podívat třeba na letošní leden.
Re: Čtenář má možnost srovnání
Milan Krnic,2019-02-12 20:15:32
Za sebe musím konstatovat, že takovou možnost nemám. Srovnávat nesrovnatelné.
Re: Čtenář má možnost srovnání
Bořivoj Ryšavý,2019-02-12 21:17:11
Musím souhlasit s panem Krnicem, ono srovnání je poměrně komplikované. Docela mne zaujal tyto dvě reakce formou článků, nejen proto, že jsem si pořídil jeden solární panel s baterií a regulátorem, co pokryje spotřebu mého laptopu a mobilu i za deštivých dní či protože si po večerech rád čtu články na osel.cz, ale asi proto, že je zajímavé jak rozdílný názor autoři mají, a asi trochu i proto, že to krapet působí jako "debatní souboj" (ano, četl jsem o úspěšné prohře IBM). Přečetl jsem některé z posledních článků pana Smrže (po prvotním přečtení reakce pana Wagnera) a dospěl k názoru, že řádného srovnání nejsem schopen. Při čtení textu pana Smrže se mi nedaří sledovat myšlenku onoho textu, ztrácím se v tom - jsem jen běžný programátor čtoucí osla, nikoliv vědec a o dané téma se nijak výrazně nezajímám - a u textů pana Wagnera se mi to nestává, ač sem tam něčemu nerozumím a musím si to dohledat.
Tudíž za mne spíš souhlasím s panem Wagnerem i když možná proto, že lépe rozumím jeho textům a většinově mi potvrzují můj vlastní názor.
Re: Re: Čtenář má možnost srovnání
Milan Krnic,2019-02-12 22:14:36
Já to myslel tak, že fakty s pocity nesrovnám(e). Pak doktor Wagner ve své sérii dlouhodobě a setrvale prezentuje ony fakty, včetně kritického pojetí, a pan Smrž zde píše cosi zmatečného, plného pocitů, o, jak již bylo zmiňováno, předpovědích na x dní, let, ať už počasí, nebo vývoje, potenciálech, atp.
Nečekal jsem to. Škoda.
Re: Re: Re: Čtenář má možnost srovnání
Jiri Naxera,2019-02-13 00:02:04
Mě taky texty pana doktora Wágnera davají smysl, zatímco u pana Smrže vidím jen manipulaci, ale rozhodně ne konzistentní pohled.
Příklad: Teď jsem naházel do kotle 20kg uhlí, do rána mám teplo v baráku. Kdybych chtěl (a já bych chtěl) topit ekologičtěji elektřinou, tak:
- Za stejné peníze vytopím tak jeden pokoj (děkujeme za dotace na FVE zlodějny, které platí všichni)
- Když nezapomenu objednat fůru uhlí, tak jsem v teple. U příkladu pana Smrže mě bude hřát vědomí, že mi to někdo podle stavu křišťálové koule 3-10dní předem předpověděl, že budu bez elektriky. Nemyslím že utáhnout další týden dva naše přečerpávačky zvládnou. Zvlášť když by na elektřinu přešla většina domácností, byla by situace ještě kritičtější.
Baterie prostě nemáme, Biomasa, bioplyn, sorry, ze škod které tenhle nápad už napáchal na půdě se budeme vzpamatovávat ještě pěkně dlouho. A dovoz? Hmm, pokud se nepletu, tak naopak průšvihy ostatních zaplácáváme vývozem my.
- Předpokládejme že budeme mít elektromobily. Další místo kam v zimě rvát elektriku, takže abysme udrželi teplo v domácnostech, zakážeme je nabíjet? Sice nápad využít elektromobilu jako dalšího akumulátoru pro síť tu už je, ale jak dlouho mě těch 20-30kWh bude držet teplo byť v jediném domě? Tak den? Ale bavíme se o 1-2 týdnech na suchu, což je v zimě dost obvyklé.
Re: Re: Re: Re: Čtenář má možnost srovnání
Milan Smrž,2019-02-13 09:21:17
Topit elektřinou, myslím přímo, je zhůvěřilost. Stejně jako biomasa pěstovaná z energetických účelů- fotosyntéza má účinnost okolo 0,5%
Je dost příkladů, že energetické sanace např. vídeňské technické univerzity do solarplusmodu se v investici vrátí během 8 let.
To je tak nesmyslné? Proč se tento způsob u nás neaplikuje širší mírou formou energetického kontraktingu?
Re: Re: Re: Re: Re: Čtenář má možnost srovnání
Milan Krnic,2019-02-13 09:37:00
Pokud sanací myslíte zateplení, pak zateplení je jasně výhodné (materiály a jejich dopady na prostředí nyní zanedbejme), ale nijak to nesouvisí se zdroji vytápění.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Čtenář má možnost srovnání
Milan Smrž,2019-02-13 13:59:38
Energetická sanace je samozřejmě mnohem více než jenom zateplení, jak byste chtěl zajistit soběstačnost domu zateplením? Solar plus domy, jako ta zmíněná budova vídeňské techniky je mimo izolace vybavena velikou FV střechou a rekuperací tepla. Jiné domy mají topení tepelnými čerpadly, poháněnými fotovoltaikou. Takový dům byl oceněn v Praze sluneční cenou EUROSOLARU v roce 2015 vyrábí ročně o 230% více energie než spotřebovává. Solarplus domů je ve Freiburgu celé sídliště.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Čtenář má možnost srovnání
Milan Krnic,2019-02-13 15:11:01
Náklady na pořízení soláru, úložiště, atp. jsou vysoké a bez dotací se jejich zřízení nevyplatí.
Jednotlivé případy jsou fajn, např. na Islandu jsou místa, kde nemusíte ani zateplovat a máte eko teplo zdarma.
Podobně pak zobecnění - ročně. Prosím o odkaz na zmíněnou stavbu, že by někdo sanoval budovu univerzity se mi najít nepodařilo.
Re: Re: Čtenář má možnost srovnání
Václav Krajča,2019-02-14 10:51:07
A to vyrábí těch 230% energie pořád, nebo v létě přes den vyrobí 500% spotřeby a přes zimu 0% jinak bych chtěl vidět ty baterie na zimu.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Čtenář má možnost srovnání
Jaroslav Lepka,2019-02-14 12:42:08
Pane Smrži co to tepelné čerpadlo pohání v době, kdy FVE nedá ani mW? A to je během zimy, kdy potřebujete topit většinu času.
Re: Čtenář má možnost srovnání
Florian Stanislav,2019-02-12 23:58:25
Temelín a Dukovany dodaly do sítě v roce 2018 asi 30 TWh elektřiny. Zatím nejvíc, přestože měl Temelín plánovanou dlouhou odstávku. V létě, kdy to síť nebolí.
Podle článku :technický potenciál větrné energetiky na 29 GW s výrobou 71 TWh. Potenciál více jak dvojnásobný k JE a výsledky VE 0,591 TWh ( jen 2% výroby JE)
V Německu 11.1. 2018 dodaly OZE 15,5% potřeby elektřiny. V zimě, kdy je jí třeba nejvíc. Energie biomasy jsou převlečená biopaliva. Poražený 100 letý strom doroste za 100 let, když ho někdo zasadí a strom přežije. Tráva pro bioplynky zatím roste dobře na loukách, co byly dříve pole.
https://www.databazeknih.cz/autori/alena-vitaskova-105844
Alena Vitásková, Solární baroni III.
Do solární elektřiny tekly dotace, peníze odtékají kamsi a výroba je 3% potřeby.
https://energetika.tzb-info.cz/docu/clanky/0158/015864o1.jpg
https://energetika.tzb-info.cz/docu/clanky/0175/017553o2.png
OZE 2017 představovaly 13%.
Článek píše :"V ČR byl Větrnou společností stanoven technický potenciál větrné energetiky na 29 GW s výrobou 71 TWh a optimisticky realizovatelný 5,8 GW s ročním objemem vyrobené elektřiny 18,3 TWh"
Potenciál větrné energie se asi měnit moc nebude. Realita větrné energie roste pomalu, je využita z 3,2% údajného realizovatelného potenciálu. Nejsme Británie, kde mají moře a vítr.
Větrné od roku 2014 do 2017 v GWh : 476,5 572,6 497,0 591,0
3. odstavec, tj. těsně nad 2.obr.
Josef Hrncirik,2019-02-12 20:02:06
Optimisticky realizovatelný větrný potenciál je v ČR 18,3 TWh z 5,8 instalovaných GW.
18,3.10**12/5,8.10**9 = 3155 hod.
To dělá 3155.100/(365,25.24)=36% doby to jede na max. výkon a přitom to neuletí.
Kde takto mocné šumí bory na skalinách?
Tam domov můj!
Re: 3. odstavec, tj. těsně nad 2.obr.
Josef Šoltes,2019-02-12 21:11:39
V národních parcích samozřejmě. Osázíme si hory větrníky, protože to je přece eko.
„(OZE) celosvětově poskytne práci 36 milionům osob, ve srovnání se současnými 19 miliony ve fosilně jaderném energetickém systému.“
Ivo Petrouš,2019-02-12 19:44:09
tady se neshodneme, ale až tak mě nepřekvapujete. Přejímáte slovník, kterým socialisté dlouhodobě vyhrávají volby, ač se jedná o průhledný nesmysl. Pokud by zvyšování počtu pracovních míst na produkci stejného užitku bylo smysluplné, musel bych prohlásit, že je výhodné, když pekárna upeče stejné množství chleba s 36 zaměstnanci, místo s 19-ti. Pokud to pořád nevypadá jako dostatečná hloupost a někdo to vítá, produkujme elektřinu na rotopedech - 100W na člověka. Na jediný GW poskytnete práci 10 milionům lidí. Se směnností 40 milionům. A navrch nepotřebujete dotace na tvorbu pracovních míst. Zní to absurdně, někdo by řekl, že jsem ironický, ale je to váš argument a já dokázal mnohem levněji dát práci většímu počtu lidí, než OZE.
Jakékoliv, tedy i lidské kapacity je třeba neustále uvolňovat, aby mohly přinášet rozvoj v oborech, o kterých dnes ani netušíme, že vzniknou (z pouhých 100 let starého pohledu televize, internet, kardiostimulátor, inzulin, letadla, kosmické sondy, viagra, bílé plomby, ...). Volní lidé mohou trávit více času s dětmi a rodiči. Jako laik říkám podle svého rozumu, že podpora zaměstnanosti je zlo.
Opakuji, že nemám v úmyslu vás urážet, podporu nezaměstnanosti mají v programu všechny naše parlamentní strany a svůj hlas trvale dostávají :-(
Re: „(OZE) celosvětově poskytne práci 36 milionům osob, ve srovnání se současnými 19 miliony ve fosilně jaderném energetickém systému.“
Milan Smrž,2019-02-12 22:42:28
Nechápu proč taháte do diskuze socialismus. Myslíte, že Univerzita v Lappeenranta od níž jsem převzal uvedená data je VUML?
Re: Re: „(OZE) celosvětově poskytne práci 36 milionům osob, ve srovnání se současnými 19 miliony ve fosilně jaderném energetickém systému.“
Petr Kr,2019-02-13 07:03:47
Pane Smrž, nejde o univerzitu, ale o to, co jste napsal vy. Já to taky pokládal za socialistické blábolení. Vyrobíme více oceli na hlavu, máme větší spotřebu uhlí na hlavu, kde jsem to slyšel? A realita? Většinou holé zadky!!!!
Re: Re: „(OZE) celosvětově poskytne práci 36 milionům osob, ve srovnání se současnými 19 miliony ve fosilně jaderném energetickém systému.“
Ivo Petrouš,2019-02-13 21:32:42
Pane Smrž, vaše reakce míří mimo terč. „Zaměstnanost“ jste použil vy. Nezpochybňuji ani 36 místo 19 milionů zaměstnanců. „Neshoda“ v mém příspěvku říká a zdůvodňuje, že argument „zaměstnanost“ hovoří proti OZE.
Re: Re: „(OZE) celosvětově poskytne práci 36 milionům osob, ve srovnání se současnými 19 miliony ve fosilně jaderném energetickém systému.“
Jaroslav Lepka,2019-02-14 12:51:17
Protože, milý Smrži, jsou západoevropské univerzity promořené neomarxisty a fantasty všech barev a tudíž bezhlavě přejímat jejich závěry hraničí s masochismem. Nemluvě o Finsku, jako takovém, ještě mám v čerstvé paměti, jak finská premiérka (myslím, to si už přesně nepamatuji) školila V. Havla, že musíme více využívat vodní energii, jako oni, aniž jí došlo, že jejich vodní potenciál je na hony daleko od našeho.
(De facto to samé do nás hustili Rakušáci, tedy jen přes léto, v zimě, když jim alpská voda zamrzla jen tiše využívali výhody propojení energetických soustav.)
Nedotované zdroje
Ivo Petrouš,2019-02-12 19:41:46
i já mám radost, když nestátní společnost zcela bez dotací vybuduje cokoliv prospěšného. Jen více projektů, jako je vámi zmiňovaný Solar project Weesow-Willmersdorf. Externality se týkají jen těžby vzácných kovů, výroby a likvidace článků, zbytek je čistá a jak sám zdůrazňujete lacinější energie. Byl bych blázen, kdybych opovrhoval čistou lacinou energií a chtěl, ať už v daních, či v poplatcích za elektřinu cokoliv dotovat. Dokud budete prosazovat cestu nedotování jakéhokoliv zdroje, či úložiště energie, minimálně v tomto se shodneme.
Re: Nedotované zdroje
Jan Novák9,2019-02-12 20:47:36
V tomto případě jsou vícenáklady skryté v nutnosti provozovat naprázdno záložní zdroje, nebo postavit obří záložní baterii nebo nakoupit energii za mnohem vyšší cenu v době výpadku kdy fouká málo nebo moc. Toto není zahrnuto v ceně OZE, je to tedy forma dotace penězi někoho jiného.
Re: Re: Nedotované zdroje
Ivo Petrouš,2019-02-13 21:36:20
Pane Novák, máte pravdu, že jakékoliv skryté náklady, které je povinen nést jiný subjekt, např. spotřebitel jsou dotací. Já však ve svém příspěvku reagoval na slova pana Smrže: „bez jakýchkoliv dotací“.
Neříkám, že p. Smržovi věřím. Nedotovanou energii zmínil sám, a já jej vzal za slovo. Buďme rádi za libovolného příznivce OZE, který řekne, i kdyby to nemyslel vážně, že to jde bez dotací.
PS: jednu chybu jsem v příspěvku měl. Napsal jsem nestátní a myslel jsem neveřejné. Bohužel nemám sílu dohledávat vlastnickou strukturu uvedené firmy.
Shodujeme se, že dotace do fosilních tepelných elektráren je špatně
Ivo Petrouš,2019-02-12 19:40:41
Pane Smrži, rozdělím své připomínky do více příspěvků, aby měly samostatná vlákna.
Dotace jsou špatně. A jdu ještě dál, nejenže by se neměly dotovat, ale měly by být zatížené i poplatky na kompenzaci negativních externalit. Popílek, spad, uložení strusky, jaderného odpadu, ... . Pokud bude naše země signatářem dohod na snížení CO2, tak samozřejmě je externalitou i produkce tohoto plynu z fosilních paliv. Tedy elektrárny na fosilní plyn platí, bioplynové ne.
Stejně tak souhlasím s žalobci na garantovanou výkupní cenu britskou elektrárnu Hinkley Point C a jsem přesvědčen, že Evropská komise hrubě porušila pravidla trhu.
Re: Shodujeme se, že dotace do fosilních tepelných elektráren je špatně
Karel Salavec,2019-02-13 00:01:07
Kdyz uz budete take zalovat na na garantivanou vykupni cenu z Hinkley Point C, nezapomente na ostatni zdroje v GB (aby si nestezovaly):
- vlnové a příbojové elektrárny: 305 GBP/MWh
- vítr offshore: 155 GBP/MWh,
- geotermální elektrárny: 145 GBP/MWh,
- fotovoltaika >5MW: 120 GBP/MWh,
- biomasa: 125 GBP/MWh,
- vodní elektrárny 5-50 MW: 100 GBP/MWh
- vítr onshore >5MW: 95 GBP/MWh
- energetické využívání odpadů: 80 GBP/MWh
...
Zdroj: Contract for Difference – Draft Allocation Framework (vladni material)
Re: Re: Shodujeme se, že dotace do fosilních tepelných elektráren je špatně
Jaroslav Lepka,2019-02-14 12:56:24
Zvláště ta biomasa ve Velké Británii si zaslouží speciální zmínku. Nevím sice přesně kterou uhleku přestavěli na dřevoštěpku, ta má prý nulovou uhlíkovou stopu. Když pak došlo na spotřebu, zjistili, že by za pár týdnů spálil všechny britské lesy, začali štěpku dovážet z Brazílie (!), samozřejmě lodí(!) a samozřejmě začali kritizovat Brazílii, že plundruje deštné lesy. Ale to je jistě OK, že pane Smrži, není to jádro!
Není 100% jako 100%
Feliz Navidad,2019-02-12 19:31:42
100% zásobování elektřinou vyrobenou z obnovitelných zdrojů neznamená, že je obec napájena výhradně a pouze z OZE, ale že na území obce bylo vyrobeno z OZE 100% ekvivalentu jejich spotřeby. Jinými slovy prakticky každá z uvedených obcí je dále závislá na distribuční síti. Není zas tak těžké vyrobit v OZE 100% ekvivalentu spotřeby, pro příklad nemusíme chodit do Německa, stačí i naše Kněžice. Ty alespoň férově přiznávají, že 2/3 nákladů pokryla dotace a i tak mají vypočtenou návratnost 15 let, skutečnost vypadá o dost hůř.
Re: Není 100% jako 100%
Milan Smrž,2019-02-13 09:25:46
ČR je netto vývozcem elektřiny, na počet obyvatel jedním z největších. Občas ale také dováží.
Re: Re: Není 100% jako 100%
Petr Kr,2019-02-13 14:22:38
Teď jste chtěl obhájit, že 30% JE a 50% uhlí, které jsou považovány za stabilní výrobu má občas problém s těmi zbylými 20%? A co teprve až ten poměr otočíme? Bude to asi průser, že jo.
Re: Re: Není 100% jako 100%
Jaroslav Lepka,2019-02-14 13:02:41
Pane Smrži, výše jsem vám položil otázku týkající se vašeho vzdělání, resp. odbornosti. Z vámi uvedené věty je evidentní, že energetika to není, jinak byste věděl, že cela Evropa je propojená a navzájem si vykrývá spotřební špičky vznikající posunem terminátoru podle časových pásem.
Pár poznámek
Vladimír Wagner,2019-02-12 19:30:40
Dovolil bych si pár poznámek, které ukazují, jak dané aktivity míchají realitu a pouhá přání. Velice pěkně je to vidět na panem Smržem popisované aktivitě měst a sídel, které vyhlašují cestu ke 100 % energie z obnovitelných zdrojů. Doporučuji se podívat na udávané odkazy a metodiku, jak se vše posuzuje: například na odkazovaných stránkách: http://www.100-ee.de/fileadmin/redaktion/100ee/Downloads/broschuere/Good-Practice_Broschuere_Inhalt_Web.pdf . Je vidět, že za úspěšné a vzorové nejsou ty, které jsou nejdál a mají třeba příklady opravdu velkého podílu OZE, ale spíše samosprávy a skupiny, které nejaktivněji vyhlašují termíny a vize. V dané brožuře je uváděno dvanáct reprezentativních nejlepších příkladů, kde jsou například města jako Frankfurt nad Mohanem, kde v současnosti reálně mají z OZE jen pár procent, ale vyhlašují, že v roce 2050 budou mít 100 %. Z příkladů, kdy opravdu dané sídlo směřuje ke 100 % je v dané reprezentativní dvanáctce sídel česká obec Kněžice se zhruba 500 obyvateli. Zde se díky dotacím postavila bioplynová stanice, která využívá biomasu z poměrně širokého okolí a je tak soběstačná. S Honzou Kašíkem připravujeme článek o využití biomasy, kde je případ Kněžic poměrně podrobně rozebrán. Kdo Kněžice zná, má tak příklad sídla se 100 % OZE, kterými se pan Smrž ohání. A jak je reálné je následovat hromadně. O regionu Burgenland jsem už psal. Z toho všeho je dobře vidět, jak realistická jsou vyhlášení zmíněných politiků a iniciativ. Velice doporučuji si přečíst odkazované zdroje a mluvu těch vyhlášení a slibů 100 % OZE v roce 2050. Problém je také, že často se v různých iniciativách využívání OZE u města deklarují tak, že je certifikát, že někde je někdy vyrobily OZE, i když reálně dané město v dané době zásobovaly fosilní bloky. Doporučuji se podívat na odkazované zdroje pro rozbor 100 % scénářů a udělat si názor sám, jestli je možné je označit za reálné.
Re: Pár poznámek
Marcel Koníček,2019-02-13 16:42:50
To je takový ten "sexy" progresivní diskurs, který infikoval velkou část technologicky optimistických lidí, a který je mi velmi proti srsti. Slibuje se kde co a lidi nezajímá reálnost, ekonomičnost, ale spíše bombastičnost vize. Vysokorychlostní železnice například u nás žádné novinové titulky nevzbuzuje, ačkoli je to kvalitní, vyzkoušená a ekonomicky udržitelná technologie, ale hyperloop, který je vycucaný z prstu a nejspíš nikdy nikde nebude stát se v novinách objevuje minimálně jednou do měsíce.
Co pan Smrž kouří?
Petr Kr,2019-02-12 18:06:39
V článku např. pan Smrž píše, že existuje společnost, která dokáže předpovědět slunce a vítr až na 10 dní. Myslím, že by stačilo, kdyby to předvedli na jeden týden a ruce by jim utrhali chataři a chalupáři. Rosničky v celé Evropě by byly bez práce a nepředváděly by své odhady dle amerického, norského nebo českého modelu. Jaký model má ta firma, a proč nepředpovídá počasí na TV Nova?
Záloha při nedostatku větru ve formě baterií, přečerpávaček, kumulace tepla atd. je snad tak na 48 hod. A to ještě přeháním.
Formulace: "Za společensky prospěšnou by měla být klasifikována podpora obnovitelné energii." bych já nepoužil. Napsal bych, že společensky prospěšné by mělo být neplýtvat podporou pro obnovitelné zdroje a ani pro řepku. Své pocity bych ale rozhodně nevykřikoval při znalosti dotační politiky, neboť je zbytečné se dobývat do otevřených dveří.
Re: Co pan Smrž kouří?
Karel Salavec,2019-02-13 00:02:41
Vzdyt je to tak jednoduche: Spolecensky prospesne je dotovat MOJE podnikani!
Re: Co pan Smrž kouří?
Milan Smrž,2019-02-15 09:24:25
Podíval jste se na ty předpovědi? Ne?
Řepka je špatně, souhlas. Proč by měla být dobře když biomasa vzhledem k účinnsoti fotosyntézy má 0,5%?
A ta odpověď?
Jirka Niklík,2019-02-12 17:19:30
Nějak nevidím tu opověď. Proč to tedy v Německu drhne, když studie a prognózy a simulace a odhady a modely a scénáře ukazují, že to musí jít?
Re: A ta odpověď?
Milan Krnic,2019-02-12 20:08:25
Já také ne. Takováto zmatečná reakce pana Smrže, namísto jasného rozboru tvrzeních pana doktora Wagnera, je úsměvná. Ostatně nějak takhle vypadá i jakákoli veřejná "diskuze", a tak se nikdy nedomluvíme/bez věcné diskuze k ničemu neprodiskutujeme.
Re: A ta odpověď?
Milan Smrž,2019-02-15 09:21:06
Víte proč to drhne?
Protože současná politika rozvoj brzdí, jednak tím, že zpoplatňuje uživatele společných FV elektráren, třeba na střeše nebo tím, že stanoví limity výstavby a vyhlašuje aukce na jejich výstavbu. Před několika lety, když ještě platil zákon o minimálních výkupních cenách byla roční instalace FV i větru onshore mnohem větší než nyní. Ceny ale byly vyšší. Vidíte v tom jinou logiku, než pokus pomoci v Německu fosilním a jinde fosilně jaderným kamarádům?
Ach jo.
Richard Vacek,2019-02-12 17:07:51
Ach jo. Ach jo. Ach jo.
Mám předimenzovanou FV elektrárnu, která je schopna ročně dodat 15 MWh. Spotřebuji jenom polovinu, zbytek zůstává nevyužit na střeše. A přitom musím od ČEZu dokoupit další 3 MWh. Jiné alternativní zdroje jsou nula nula nic. Přitom jsem zainteresován, abych spotřeboval maximum z vlastní výroby a minimalizoval nákup od ČEZu. Dokupuji hlavně prosinec, leden, protože FV nevyrobí nic. Na noc mám baterie. Elektřina z vlastní elektrárny je několikrát dražší, než ta, kterou mně dodává ČEZ. Návratnost je delší, než životnost baterií, měničů. Pro srovnání odkaz, jak jsou na tom provozovatelé fotovoltaiky http://forum.mypower.cz/viewtopic.php?t=1780
Jakpak chce někdo zajistit spotřebu v zimních měsících? To budeme platit dvě sady elektráren, jednu obnovitelnou, běžící přes léto a druhou, která poběží přes zimu?
Jakpak chce zajistit levnou elektřinu, když uživatelé FV uvádějí cenu, která je několikanásobek současné ceny (a to je bez ceny za distribuci)?
Re: Ach jo.
Palo Fifunčík,2019-02-12 19:40:23
Pán Vacek , ja zareagujem ako spotrebiteľ , ktorý bol donútený vykurovať elektrickou energiou . To čo píšete , je doslova na zaplakanie . Elektrina je drahá a tak si prikurujem v klasickej peci na tuhé palivo - drevo . Je to nejaký "slalom" ako neísť do finančného extrému ... Ja pred Vami doslova z toho čo píšete ,použijem český výraz - doslova smekám klobúk , že dokážete tomuto zdeformovanému trhovému prostrediu , no skor zdeformovanej legislatíve vplyvom oligarchických vlastníkov zdrojov energie ešte nejako vzdorovať ... U nás boli publikované prípady , že si ľudia chceli vybudovať aj vlastnú turbínu na potoku , no za cenu konfliktu so zákonom . Jednoducho des ... Ja si nedokážem predstaviť , akoby ma systém zdanil , keby sme mali také geotermálne zdroje energie ako sú na Islande ...
Predstavte si , že žijete na severe Moravy a Slovenska , kde "žerete" smog z Katovíc .... Tu je smog , rakovina , jednoducho všetko čo dokáže znečistené prostredie vyprodukovať pre poškodenie zdravia .
Ked som si chcel zriadiť prípojku na plyn , náklady by sa mi vrátili po 3O rokoch . Medzitým musíte vymeniť po lo rokoch plynový kotol ...
V našom regione , nech sa to niekomu páči, alebo nie /p.Smržovi/ je jediná alternatíva - iba bezpečný zdroj jadrovej energie ...
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
