Blesk se vší parádou. Kredit: CC0 Public Domain.

Zní to jako novodobá magie. Ale vzhledem k důvěryhodnosti publikace na tom nejspíš něco bude. Planeta Země je odjakživa planetou blesků. Pomineme-li sluneční záření, tak právě blesky byly už od samotného vzniku planety nejvýznamnější formou elektromagnetického záření v zemské atmosféře. V dnešní době je v každém okamžiku na Zemi aktivních asi 2 tisíce bouřek, v nichž obvykle srší blesky jeden za druhým.

Díky tomu se veškeré pozemské organismy už celé miliardy let koupou v elektromagnetických polích, která vznikají v důsledku takzvaných Schumannových rezonancí, zvýšených hodnot v pozorovaném spektru velmi nízkých frekvencí elektromagnetického záření. Jsou to globální rezonance elektromagnetického záření vyvolané blesky, jejichž základní frekvence se pohybuje kolem 7,83 Hz. Lze je zachytit na Zemi a případně i na jiných planetách s ionosférou.

Colin Price. Kredit: Tel Aviv University.

Takto vzniklá elektromagnetická pole na velmi nízkých frekvencích jsou velice slabá a je dost obtížné je detekovat. Vědci si nikdy nemysleli, že by tato pole mohla mít nějaký měřitelný vliv na pozemské organismy. Podle nového výzkumu týmu Telavivské univerzity to je ale jinak. Zdá se, že by elektromagnetická pole vytvářená blesky mohla chránit organismy, které žijí pod tlakem nepříznivých podmínek prostředí. Jejich výzkum publikoval časopis Scientific Reports.

Tel Aviv University.

Colin Price a jeho spolupracovníci zjistili, že za jistých okolností mají Schumannovy rezonance jistý detekovatelný vliv na živé tkáně. Badatelé tvrdí, že podle jejich výsledků atmosférická elektromagnetická pole na velmi nízkých frekvencích ve skutečnosti chrání buňky v nepříznivých podmínkách. Jinými slovy, když buňky strádají třeba kvůli nedostatku kyslíku nebo třeba za nízkých či naopak vysokých teplot, tak je zmíněná slabá elektromagnetická pole chrání před poškozením.

Priceho tým uskutečnil celou řadu laboratorních experimentů, v nichž badatelé vytvářeli pole podobná těm, která vznikají díky bleskům v atmosféře, a pak je nechávali působit na živé buňky. Ukázalo se, že během půlhodiny se tato pole projeví na živých srdečních buňkách potkanů. Vliv elektromagnetického pole uvedených vlastností například omezuje samovolné stahy těchto buněk nebo snižuje množství uvolňované kreatinkinázy. Množství uvolněné kreatinkinázy přitom odpovídá poškození srdečních buněk. Čím více se uvolní tohoto enzymu, tím je poškození buněk větší. Price a spol. také zjistili, že tyto ochranné účinky „bleskových“ elektromagnetických polí jsou jen dočasné a vymizí, když tato pole přestanou na buňky působit.

Podle autorů studie jde o první přímý důkaz spojení mezi blesky, Schumannovými rezonancemi a aktivitou živých buněk. Může to prý být i vysvětlení toho, že prakticky všechny živé organismy vykazují elektrickou aktivitu ve stejném rozmezí velmi nízkých frekvencí. Objev by mohl mít i rozsáhlé praktické využití, to si ale ještě vyžádá detailní výzkum nového fenoménu. Priceho tým na tom pracuje a rozšiřuje výzkum na další typy buněk.

Video
Modelling Lightening before it Strikes - Prof. Colin Price

Literatura
American Friends of Tel Aviv University 8. 2. 2019, Scientific Reports 9: 1645.