Drak, který drtil kosti  
Před více než 200 miliony let žili na území dnešního jižního Polska šestimetroví draci, kteří byli vyzbrojeni dlouhými zahnutými zuby s pilovitými okraji. Jednalo se o mohutné dravé tvory, jež svými silnými čelistmi drtili vše, co se jim dostalo pod ruku. Že sem pohádky nepatří? Máte pravdu – dnešní příběh je založený na skutečných událostech.

Rekonstrukce druhu Smok wawelski (© Edyta Felcyn).
Rekonstrukce druhu Smok wawelski (© Edyta Felcyn).

V roce 2012 byl ze svrchního triasu Polska, z paleontologické lokality v polských Lisowicích, popsán velký dravý archosaurus, jemuž se od doby, kdy byly objeveny jeho první fosilní pozůstatky, přezdívalo „smok“, tedy polsky „drak“. Tuto přezdívku si autoři archosaurova popisu, Grzegorz Niedźwiedzki, Tomasz Sulej a Jerzy Dzik, nakonec prosadili i jako oficiální vědecké jméno. Druhové jméno pak navazuje na známou legendu o draku z vrchu Wawel v polském Krakově. Tak vznikl Smok wawelski.

 

Avšak stejně jak to bývá s draky z legend, i tento je poměrně záhadný. Fosilní materiál smoka byl dosud popsán ze dvou lokalit. Tou první jsou již dříve zmíněné Lisowice. Druhou lokalitou je asi 60 kilometrů vzdálený Marciszów, odkud byly v roce 2018 popsány dva izolované zuby, hřbetní obratel, fragmenty kostí pažní a stehenní a části pánevního pletence. Zatímco původně mezi autory popisu převládal názor (byť v publikacích projevován spíše opatrně), že se jednalo o raného teropodního dinosaura, jeho fylogenetická pozice je stále poměrně nejasná. Smok je totiž jakousi směsí znaků typických pro velké dravé představitele krokodýlí větve archosaurů, konkrétně druhy tvořící klad Rauisuchidae, a rané dinosauromorfy. Více informací budeme znát po publikování výsledků Grzegorze Niedźwiedzkého, který se smokovi věnoval v rámci své dizertační práce.

 

Koprolity, tedy fosilní exkrementy, archosaura druhu Smok wawelski s dobře patrnými úlomky kostí a zubů (převzato z práce Qvarnströma a kol., upraveno; CC BY 4.0).
Koprolity, tedy fosilní exkrementy, archosaura druhu Smok wawelski s dobře patrnými úlomky kostí a zubů (převzato z práce Qvarnströma a kol., upraveno; CC BY 4.0).

Mezitím se však objevila zajímavá nová studie pojednávající o zkamenělých výkalech (tedy koprolitech) tohoto archosaura. Martin Qvarnström z Uppsalské univerzity s kolegy prostudovali deset koprolitů z Lisowic. Jejich rozměry, tvar a obsah naznačují, že patřily velkému dravci, s největší pravděpodobností právě smokovi. Důležitý je zde především onen obsah fosilních exkrementů. Tři z nich autoři analyzovali prostřednictvím synchrotronu, jež ukázal, že přibližně polovina objemu koprolitů sestává z úlomků kostí a zubů.

 

Kosti patřily hned několika různým druhům obratlovců – pravděpodobně ranému dinosaurovi, temnospondylovi a rybám. V koprolitech se také nacházely fragmenty, jež mohly patřit největšímu tamějšímu obratlovci – obřímu dicynodontovi druhu Licowicia bojani, který byl popsán v letošním lednovém čísle prestižního vědeckého magazínu Science. Úlomky zubů pak zřejmě patřily přímo smokovi.

Smok wawelski byl dozajista postrachem tamějšího ekosystému a poměrně dobře by se k němu mohlo hodit označení „tyranosaurus polského triasu“. Stejně jako v případě smoka i tyranosauří koprolity totiž obsahují značný podíl kostních fragmentů.

Není pochyb o tom, že tento fascinující archosaurus nás ještě ledasčím překvapí.

Napsáno pro Pravěk.info a osel.cz

Datum: 07.02.2019
Tisk článku

Související články:

„Pekelná ropucha“ z Madagaskaru     Autor: Daniel Madzia (23.02.2008)
O masožravém dinosaurovi z jihu Moravy     Autor: Daniel Madzia (13.03.2013)
Nový výzkum prvního českého ptakoještěra     Autor: Daniel Madzia (25.03.2015)
Revize polských „dinosaurů“ – skvělá iniciativa uživatelů Dinozaury.com     Autor: Daniel Madzia (14.06.2016)
Qiupanykus, nový „zloděj vajec“?     Autor: Daniel Madzia (14.09.2018)



Diskuze:

skutečnosti

Milan Krnic,2019-02-07 20:12:11

Leda v představách "skutečných událostech", zkrátka archeologie, no.

Odpovědět


Re: skutečnosti

Tomáš Novák,2019-02-08 08:42:48

Uvědomujete si rozdíl mezi archeologií a paleontologií, že? :-)

Odpovědět


Re: Re: skutečnosti

Milan Krnic,2019-02-08 13:35:22

To víte, odjakživa jsem slyšel zejména o vykopávkách, je jedno, zda kostí, či předmětů jako o archeologii*. Uznávám chybu, omlouvám se. Ovšem to, co jsem uvedl, platí stejně.
* např. https://www.info.cz/magazin/cesti-archeologove-objevili-noveho-dinosaura-jeho-ostatky-byly-v-lomu-na-plzensku-16561.html

Odpovědět


Re: skutečnosti

Daniel Madzia,2019-02-08 10:43:10

Paleontologie - jedná se o zcela odlišný vědní obor.
Nejsem si také zcela jistý, čeho se Váš komentář týká. Pokud máte pocit, že v článku něco není dostatečně vysvětlené, rád Vám alespoň v komentáři informace doplním.

Odpovědět


Re: Re: skutečnosti

Milan Krnic,2019-02-08 13:37:37

Inu právě že vědní se mu říká, ovšem není (tak ale blbě se říká ledasčemu, já budiž příkladem s tou archeologií), protože nestanovíme ani hypotézy, a tedy zdaleka ani neprokážeme skutečné události.

Odpovědět


Re: Re: Re: skutečnosti

Daniel Madzia,2019-02-08 14:06:23

Přemýšlím, jestli má vůbec smysl Vám odpovídat. Zjevně si totiž pod paleontologií představujete něco zcela jiného, než čím paleontologie je. Nicméně udělám to, protože jakožto paleontolog cítím určitou křivdu. Vidím kritiku něčeho, co nás mnohdy stojí ohromné úsilí a notnou dávku znalostí, a to od někoho, kdo zjevně postrádá jakékoli zkušenosti s tím, o čem píše. Nerozumím, proč by paleontologové nemohli stavět hypotézy. V článku uvádím hypotézu, že Smok čelistmi drtil kosti, což jednoznačně plyne z obsahu jeho fosilních exkrementů. Máte zde dokonce obrázek ze synchrotronu, na kterém sám vidíte, co v těch exkrementech je. Pokud by Vám to nestačilo, každý z těch úlomků má mikrostrukturu a geochemický záznam.

My samozřejmě *jsme* schopni testovat hypotézy týkající se chování, příbuzenských vztahů, toho, čím se organizmy živily a různých jiných aspektů spjatých s jejich ekologií nebo evoluční historií.

Chování je kupříkladu jasně čitelné z mikrostruktury zachovalých kosterních či jiných elementů a jednoznačně vyplývá také z analýz fosilních stop. Naopak to, čím se jednotlivé druhy nebo dokonce jedinci živili zase jednoznačně vyplývá z geochemického záznamu zubní skloviny, jež je mimochodem také skvělým indikátorem toho, na jaké vzdálenosti a v jakých ročních obdobích organizmy migrovaly.

Je skutečně nutné psát podobné komentáře, když sám dobře víte, že nedokážete rozlišit paleontologii od archeologie a tím pádem zjevně nejste odborníkem na vědní obor, který tak sebevědomě kritizujete?

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: skutečnosti

Milan Krnic,2019-02-08 15:13:52

Proč myslíte, že je nutné být odborníkem oboru, pokud tvrdím, že je minulost netestovatelná?
"Smok čelistmi drtil kosti" podle interpretace fosilního záznamu https://doi.org/10.1038/s41598-018-37540-4, nikoli skutečně. Obdobně poslední obrázek neznázorňuje "fosilní exkrementy", nýbrž jejich virtuální rekonstrukci.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: skutečnosti

Daniel Madzia,2019-02-12 14:34:19

Na první otázku jsem Vám odpověděl (jak jste si pak všiml) zde: www.osel.cz/10343-novy-pankac-mezi-dinosaury-bajadasaurus-pronuspinax.html

Interpretace fosilního záznamu není přece nic jiného než vědecká hypotéza. Pokud další výzkumy ukážou, že objevené koprolity smokovi nepatřily a biochemanické studie jednoznačně prokážou, že jeho čelisti kosti drtit nemohly, hypotéza bude vyvrácená.

Pokud jde o snímek koprolitů - nejsem si opět jistý, jak to myslíte. Víte, že se jedná o snímek na základě trojrozměrného skenu fosilních exkrementů? To není pouhá rekonstrukce umělce. Přesně takhle vypadají ony koprolity uvnitř.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: skutečnosti

Milan Krnic,2019-02-12 17:56:23

Je dobré zkusit citovat, a pokud jste si nevšiml, diskuze v odkazovaném článku pokračuje.

Interpretace je představou, protože doložit, jak to tenkrát (pokud to vůbec tenkrát) bylo, nedokážeme.

Jak to myslím ... originál jste, věřím, četl. Slovo "virtuální" si snad vysvětlovat nemusíme. Opět by bylo lepší v překladu citovat, nikoli tedy chybně formulovat vlastními slovy (krom toho doporučuji využívat v článcích DOI k identifikaci zdrojů, k inspiraci pak článků kolegy Sochy).

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: skutečnosti

Daniel Madzia,2019-02-13 08:39:14

Mam pocit, ze diskutuju s nahodnym generatorem slov. Mohl byste prosim specifikovat sve vyhrady? Diskuze, na kterou odkazuji a kde Vam na prikladu vysvetluju Vase naprosto zcestne predstavy, podle me skoncila. Nebo je snad neco v nekterem bodu nejasne a Vas kratky komentar nejakym zpusobem vyvraci, co jsem Vam napsal? Bylo by take jiste vhodne rozumet vyrazum, ktere pouzivate. Hypoteza neni nic jineho nez pokus o vysvetleni pozorovaneho jevu s prihlednutkm k dostupnym dukazum. Pokud paleontolog tvrdi, ze pracuje s hypotezou, pracuje s predstavou na zaklade hmatatelnych dukazu. Hypotezy se nepotvrzuji nybrz musi byt vyvratitelne. Samozrejme, ze jsme schopni tyto predstavy paleontologu testovat. Vyse jsem Vam uvedl priklad, jak by bylo mozne falzifikovat hypotezu o drceni kosti. Prikladu by se dalo prirozene vymyslet mnohem vice. Vasi pripomince k citovani a k DOI take nerozumim. V prispevku jsou DOI linkovane. Nebo si snad opet pod nekterymi vyrazy a zkratkami predstavujete neco jineho nez co skutecne znamenaji? Budte prosim konkretni a piste k veci.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: skutečnosti

Milan Krnic,2019-02-13 13:08:05

Pocity jsou věc skvělá. Vaše přirovnání v posledním komentáři v předchozím článku je chybné, proč, jsem uvedl pod ním.
"pokus o vysvetleni pozorovaneho jevu" jenže v "paleo" nepozorujeme jev, pouze jeho pozůstatek. Jak chcete testovat minulost?
DIO linků jsem si nevšiml, pro mě zvláštní forma. Konkrétně k vaší vlastní chybné interpretaci obrázku posledního jsem se již vyjádřil, co na to reagovat?

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: skutečnosti

Daniel Madzia,2019-02-13 14:43:48

"Pocity jsou věc skvělá. Vaše přirovnání v posledním komentáři v předchozím článku je chybné, proč, jsem uvedl pod ním."

Ne, neuvedl. Moje přirovnání je přesné. Nelze kritizovat vědní obor, o kterém se nic neví. Bohužel není už mým problémem, že píšete komentáře k tématům, jimž nerozumíte a jimž dokonce ani nemáte zájem porozumět.

"jenže v "paleo" nepozorujeme jev, pouze jeho pozůstatek. Jak chcete testovat minulost?"

To, že stopy ve sněhu zanechal běžící rys také nejste schopen říct bez toho, aniž byste tam toho rysa viděl běhat? Vědy zabývající se v současnosti probíhajícími jevy také ne vždy tyto jevy přímo pozorují. Často pracují s tím, co bylo detekováno přístroji. Tyto údaje jsou následně analyzovány a na základě analýz jsou vyvozovány závěry.

Součástí vyvratitelnosti (tedy základní vlastnosti hypotézy) je schopnost předpovídat. Každá hypotéza tedy nejenže popisuje pozorovaný jev s přihlédnutím ke všem dostupným údajům, ale zároveň předpovídá, jaké další důkazy pro její podporu můžeme objevit (a jaké důkazy ji naopak vyvrátí). Hezkým příkladem jsou výsledky fylogenetických analýz při použití morfologických dat (základ evoluční paleontologie). Fylogenetické analýzy pracují s mnohdy nekompletními daty, protože materiál je často jen fragmentární (pro krátkou diskuzi viz třeba tenhle článek: http://www.pravek.info/novinky/rok-s-burianosaurem-co-znamenal-jeho-vyzkum-pro-svetovou-paleontologii/). Přesto rekonstruují robustní fylogenetické stromy. Pozice jednotlivých taxonů na těchto stromech následně platí (přesněji je podpořena) za předpokladu, že jejich skutečné znaky jsou stejné, jaké jim analýza předpovídá. Pokud tedy kupříkladu analýza tvrdí, že taxon A musel mít výběžek Z, aby se na fylogenetickém stromě nacházel v té pozici, v níž ho analýza rekonstruovala, a kost, na níž by tento výběžek měl být, v rámci materiálu tohoto taxonu chybí, je konstruována fylogenetická hypotéza, kterou můžeme testovat (a vyvrátit) objevem oné kosti. Pak se ukáže, zda tam ten výběžek byl či nikoli.

"[DOI] linků jsem si nevšiml, pro mě zvláštní forma."

Je ale bohužel zcela bezpředmětné, zda je to pro Vás standardní nebo zvláštní forma. Citace jsou uvedeny a Vy jste opět kritizoval něco, čeho jste si nevšiml nebo čemu jste neporozuměl. To není vhodný způsob diskuze.

"Konkrétně k vaší vlastní chybné interpretaci obrázku posledního jsem se již vyjádřil, co na to reagovat?"

Vaše vyjádření ale postrádá jakýkoli smysl. Víte, jak jsou podobné rekonstrukce prováděny? Jak se materiál skenuje? Jak se extrahují získaná data? Jak jsou interpretována? Jaké další možnosti zpracování těchto dat máme? Je to stále o tomtéž. Reagujete bez jakýchkoli detailů a očekáváte, že pochopím, co Vám nesedí. Přitom to stále působí dojmem, že Vaše nepřesné představy vyplývají z nedostatku znalostí k problematice.

Řeknu to naposledy - je velmi nevhodné vyjadřovat se k něčemu, o čem nemáte ani základní povědomí. Nejdříve se seznamte s paleontologickými studiemi a teprve pak diskutujte. Takto je to pouze ztráta času - Vašeho i mého.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: skutečnosti

Milan Krnic,2019-02-13 18:02:55

Pod daným článkem jsem navázal.
Argumentační fauly a dojmy v diskuzi neuplatníte (např. "nedokážete rozlišit", "zjevně nejste odborníkem" "nerozumíte a jimž dokonce ani nemáte zájem porozumět").

"stopy ve sněhu zanechal běžící rys" rysa jsme viděli, ba chováme.
Jiné vědy nejsou nyní předmětem diskuze.

Před vyjádřením se k objevu, resp. analýze kosti mám dvě důležité otázky. Může mít hypotéza svou hypotézu? Je Smok skutečný?

"Vaše vyjádření ale postrádá" ... Pokud je pro vás stejné, zda vám firma provede rekonstrukci bytu, nebo virtuální rekonstrukci, nic s tím nenadělám, ovšem je to podstatný rozdíl, myslím, že bez diskuze.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: skutečnosti

Daniel Madzia,2019-02-13 20:22:17

Jeste pred zacatkem diskuze jste nedokazal rozlisit paleontologii od archeologie. To skutecne znamena, ze *netusite*, jak vypada vyzkum v ramci techto oboru. Presto se citite kompetentni diskutovat nad jejich vedeckou povahou. Ve Vami zminenych prikladech nevidim zadny argumentacni faul - jedna se o proste konstatovani skutecnosti. Jedine, co z me strany nemusi byt fer, je tvrzeni, ze necemu nemate zajem porozumet. Mozna ten zajem mate, nicmene Vase odpovedi bohuzel svedci o opaku.

Samozrejme, ze jine vedy jsou predmetem diskuze! Pro paleontologii plati pri tvorbe hypotez uplne stejna pravidla jako pro biologii. Zjevne Vas o tom ale nejsem schopny presvedcit. To se neda nic delat.

Vasi otazce ohledne smoka opet nerozumim. Ano, je skutecny. Bude Vam stacit informace, ze jsem byl pri objevu jeho fosilniho materialu?

Zaverem - Vase analogie s rekonstrukci bytu opet bohuzel svedci o tom, ze nerozlisujete mezi necim, co clovek stvori od zakladu sam (virtualni rekonstrukce) a necim, co je trojrozmerny sken fosilniho exkrementu. Nicmene ani zde Vas zjevne nejsem schopny o nicem presvedcit. Skoda. Teba je proste chyba v tom, ze nas obor nedostatecne popularizujeme a ctenari tak netusi, o cem vlastne piseme.

Jak uz jsem psal v drivejsim komentari, obavam se, ze diskuze uz dospela do bodu, kdy je pro nas oba ztratou casu. Preju Vam tedy hezky den.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: skutečnosti

Milan Krnic,2019-02-13 21:49:46

Nepsal jsem o tom, co je anebo není fér, nýbrž o argumentačních faulech a dojmech. Pokud máte potřebu hodnotit druhé, slouží k tomu jiné výrazové prostředky, nežli diskuze.
To, že "pro paleontologii plati pri tvorbe hypotez uplne stejna pravidla jako pro biologii" je pravda. Diskuze je o paleontologii.
Smok je skutečný? Vytvořit si v představách ze skutečné fosílie skutečného dinosaura neznamená, že se stane tak skutečným, jako je ona fosílie, které jste se třeba dotýkal.
Od základu tvoříme nový byt, nikoli rekonstrukci stávajícího. Slovo virtuální:
https://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/virtualni
Vy rekonstrukci nezmiňujete, tu virtuální zmiňuje původní článek pod popisem obrázku!

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz