US Army utajeně vyvíjí záhadné dělo s extrémně dalekým dostřelem. Pokud dostupné informace nelžou, tak tohle dělo bude možné umístit někam na okraj oblasti Jihočínského moře a odtamtud s ním pálit na čínské umělé ostrovy, které si Čína staví ve snaze urvat si Jihočínské moře pro sebe. Podle tajemníka pro armádu amerického ministerstva obrany Marka Espera by taková fantastická zbraň mohla otevírat cestu pro údery dalších složek amerických ozbrojených sil. Superdělo by mohlo zlikvidovat podstatnou část obrany, než na ni udeří americké námořnictvo, letectvo nebo námořní pěchota v dané oblasti.
Esper tvrdí, že by taková zbraň mohla být nainstalovaná někde v bezpečné vzdálenosti a přitom zasahovat cíle vzdálené až 1850 kilometrů. Experimenty s tak výkonným dělem jsou součástí úsilí americké armády o získání hypersonických technologií.
Takové dělo by mohlo zlikvidovat čínské vojenské lodě i celou řadu pozemních cílů v Jihočínském moři, včetně stanovišť protivzdušné obrany, radarových základen, baterií protilodních raket a dokonce i leteckých základen. Destrukce těchto cílů by v případě konfliktu usnadnila vstup amerických jednotek do této horké oblasti.
Kde by takové superdělo mohlo být? Třeba na Filipínách, které se nacházejí na východní okraji Jihočínského moře. Obzvláště vhodné by prý byly ostrovy Palawan a Luzon. V roce 2016 americká armáda uspořádala cvičení s filipínskou armádou, v jehož rámci na Filipínách nasadila raketomety M142 HIMARS. Pokud by tam nasadila vyvíjené superdělo, tak by z Filipín mohla zasáhnout čínská vojenská zařízení jak na strategicky umístěných Spratlyho ostrovech, tak i na rovněž strategických Paracelských ostrovech v Jihočínském moři.
Týká se to i leteckých základen na Subi Reef a Fiery Cross Reef. Z ostrova Palawan by superdělo dostřelilo na celý ostrov Chaj-nan, kde mají základnu čínské ponorky s jadernými balistickými střelami. Ohrozilo by také kus čínské pevniny.
O americkém superdělu se zatím vlastně téměř nic neví. Je známo, že by mělo být přenosné, což je ale dost neurčitý pojem. A také to, že dostřelí až zmíněných 1850 kilometrů. Není jasné, jak rychle by takové dělo mohlo střílet, ani jaké projektily bude pálit. Tajemník pro armádu Esper ve svém prohlášení naznačil ještě jednu věc. Ať už to bude jakékoliv dělo, tak by mělo zasahovat pohybující se cíle, jako jsou třeba hladinové lodě čínského námořnictva. Všichni doufají, že se brzy o superdělu dozvíme víc.
Video: Artillery Battery Barrage • U.S./ROK Marines Live-Fire
Video: US Artillery - Fire For Effect
Literatura
Task & Purpose 24. 1. 2019, Popular Mechanics 30. 1. 2019.
Americké námořnictvo vytrvale pracuje na railgunech
Autor: Stanislav Mihulka (12.07.2016)
Bojové stroje U. S. Army dostanou rekordní laserovou zbraň
Autor: Stanislav Mihulka (20.03.2017)
Čína údajně testuje hypersonický zbraňový systém DF-17
Autor: Stanislav Mihulka (31.12.2017)
Čínský railgun vyplul na moře. Údajně
Autor: Stanislav Mihulka (03.01.2019)
US Navy v tichosti vypálili 20 vysokorychlostních projektilů z torpédoborce
Autor: Stanislav Mihulka (27.01.2019)
Diskuze:
Použití náporového motoru
Miroslav Gottfried,2019-02-20 13:56:29
Prosím zdejší počtáře, aby možnost dostřelu vyhodnotili pro případ použití náporového motoru pro urychlení letu ve vzestupné fázi...
Jisto je, že vystřelený granát či raketa neustále padají a při letu atmosférou jsou silně brzděny. Zbožným přáním je mít křídla (s proměnlivou geometrií, nebo alespoň umožňující manévrování) s odporem menším než odpor projektilu, avšak při co nejmenší plo
Josef Hrncirik,2019-02-10 11:13:22
Není problém určit výšku, ve které bude odpor letícího 20 kg W polena jen 1/2 jeho tíhy; (aby alespoň hypoteticky začalo klouzat min. 2/1) řekněme 1/2 z 20 kg, tj. cca 100 N. Předpokládejme onu nutnou poč. rychlost 4240 m/s.
Průřez hlavně je cca 1,2 dm2; průřez sabotu řekněme čtvrtina = 0,3 dm2.
Pak 100 N = 21,6 kN/(4.ró/1,2); odtud ró = 1,2/54;
Poleno při této rychlosti musí klouzat ve výšce s 54 x nižší hustotou vzduchu než u země Země. Hustota atmosféry klesá na polovinu každých cca 7 km; na 1/e po 10,1 km. Klouzání tedy musí začít ve výšce
10,1.ln(54)= 40 km ha ha ha z prakticky přesně vodorovného letu po úžasné vyrovnávací zatáčce (Kurven Manouvre s impulzem cca 60 kN.s), která ALLWAYS nesmí oškubat řídící či jen nenápadně plachtící křidélka a poleno zbrzdit, nemluvě o nutnosti zabránit vzniku rotace a delikátního udržování náběhu a kurzu.
Snadno se to dá vyřešit vodorovným výstřelem z Mauna Kea patřičně zvýšené na 40 km.
V sázkách na klouzání poměrem 2/1; bych u Horáčka poměrem 2/1 preferoval veverky před okřídleným W polenem a těžce vydělané korunky před čerstvě natištěnými dolary.
Pochopitelně jako jsou W létající wewerky handikepovány v klouzavosti před Pb veverkami, má W poleno jen ostýchavě okřídlené, problém dosáhnout klouzavosti běžné létající ryby.
Zejména v hypersonické oblasti, kde vše generuje brzdící rázové vlny a odpor a jen druhořadě malý vztlak.
Dělo
Josef Šoltes,2019-02-08 10:52:31
Co je na tom zase tak nereálného? Zapomínáte, že EM dělo už dnes v podstatě dovede poslat projektil skoro na oběžnou dráhu. A jelikož od cca 30 km lze fakticky vliv atmosféry zanedbat, tak prvních pár sekund bude muset překonávat odpor atmosféry, ale pak ho bude brzdit už jen gravitace země. Jak vysoká úsťová rychlost by musela být na dostřel 1800 km? Hádám, že to bude hodně pod 1. únikovou rychlostí. Už bylo dosaženo 4,5 km/s... Nevidím to jako nemožné. Jenom to navádění bude problém.
Trust in God, but keep your gun powder dry and nose of your bullets DUM-DUM especially for hypervelocity fire. Thoroughly study the drag /drek/ coefficient! Dávej pozor (neblbni) na quadrát!!
Josef Hrncirik,2019-02-09 19:10:46
Zdá se jisté, že pro hypersonická UFO je součinitel odporu minimálně 0,2 jakož i pro je sestřelující projektily.
Navy vypálila neslyšně (i bez rázových vln) 20 těchto střel a pokud nedopadly, stále ještě poletují.
Neopatrně vyžvanili ráži 150 mm. Průřez střely je potom 1,18 dm2.
Pakliže je střílí minimálně na oněch 1800 km, musí být vystřeleny minimálně rychlostí již zmíněných cca 4240 m/s. Oprášením prachy zasypané středoškolské fyziky i amerikoafrický generál snadno vypočítá sílu odporu proti letu při výstřelu F=1/2*A*Cd*ró*v**2=1/2*0,012*0,2*1,2*4240*4240= 21,6 kN. To je průměrný protitlak 1,83 MPa při průletem atmosférou formálního průměrného tlaku jen 0,1 MPa, tj. odpor je cca 20x větší než by byl dokonalý horror vacui za dnem střely.
Průstřel atmosférou ven a zpět pod 45° její průměrnou tloušťku cca 8 km zvětší 2*1,41, tj. na 22,6 km. Extrémně dlouhý projektil (MUHHAMMEDś ARROWS; /THORś HAMMERS/)by tedy byly brzděny minimálně cca 5,34 s, tj. impulsem 9,77 MPa.s, tj. caliber 150 mm by ztratil impulz 115 kN.s. Pokud vyletělo cca 20 kg W, mělo na počátku impulz cca 85 kN.s a atmosféra by jeho rychlost zpomalila řekněme na polovinu, i kdyby neměl stabilizační a nedej BOŽE (ALLAHU AKBAR!) řídící křidélka a nebrzdil frajerským manévrováním a svítil si NATO ALWAYS do běla rozžhavenými křidélky.
Do čínského moře se sabot vřítí rychlostí max. cca 2,1 km/s a uvolní energii cca 44 MJ, což odpovídá cca 10 kg TNT či 5 kg hexogenu v malém granátu, pokud se trefí do cíle po 10 minutách napínavého letu.
MAKE AMERICA GREAT a gain!
Re: Trust in God, but keep your gun powder dry and nose of your bullets DUM-DUM especially for hypervelocity fire. Thoroughly study the drag /drek/ coefficient! Dávej pozor (neblbni) na quadrát!!
Josef Šoltes,2019-02-11 22:24:01
Zapomínáte, že ráže 150mm nic neznamená, protože projektily mohou být samozřejmě discarded sabot. Pak vám nic z toho nebude vycházet.
Zmenšovat velmi výrazně průměr sabotu pod polovinu ráže je jasná sabotáž.
Josef Hrncirik,2019-02-12 08:32:29
Střílí se pak Pánu Bohu do oken zbytečně mnoho aluminia, magnesia či dokonce gluconia (beryllia) místo žádoucího tungstene.
Sabotáž nelze potlačit zvětšením poměru l/d W polena, protože se pak při nárazu do čínského pancíře lámou, místo aby brutálně penetrovaly.
Navíc roste měrný povrch polena, což pochopitelně zvyšuje odpor při jeho podélném obtékání, tj. poměr L/D (lift to drag).
Thor proto správně radil shazovat na ně nekompromisně z oběžné dráhy prudkým výstřelem proti směru letu zabrzděním oběhu wolframové telegrafní sloupy.
Otázka na pravěkého lovce.
Letí šíp po balistické křivce (cca parabole), nebo klouže jako kluzák protože má ALWAYS T.M.R. křidélka?
Doklouže dále na stejných křidélkách při stejných rychlostech šíp železný nebo dřevotřískový?
Tentokrát jsem se výborně bavil
Václav Dvořák,2019-02-07 23:57:44
po ruské jaderné raketě na jedno použití přichází americké superdělo.
Doufám, že to není rychle nakažlívé, ale u Chocholouška by už měli mít pohotovost. Brzy je možná začnou vozit a házet vidlema :D :D :D
Re: Tentokrát jsem se výborně bavil
Jarda Votruba,2019-02-08 08:17:26
No oni jsou z povahy věci všechny vojenské zbraně na jedno použití:-))
Někdy v 90 letech jsem se bavil s pánem, co pracoval ve firmě která vyráběla tištáky pro navádění raket ( už nevím jakých). Chlubil se, že at to pohnojí jak chtějí, nikdy nemají žádnou reklamaci. Po výbuchu hlavice jaksi nezůstal předmět doličný :-)
Re: Re: Tentokrát jsem se výborně bavil
Novák Jiří,2019-02-08 16:40:32
:-DDD Tak to mají podobný, jako výrobci rakví.
Ale vážně - kdyby to pohnojili, tak budou ty rakety lítat jak se jim zachce a to už by asi armáda reklamovala.
1800km ????
Zdenek Mazanec,2019-02-07 09:43:33
Dělo s dostřelem 1800km? Jako o řád více než opravdu velká dalekonosná děla současných armád? Nechci se hádat, ale to je blbina sbaštitelná jen opravdu naivním divactvem, vzdálenosti tohoto typu se překonávají raketou, ne dělostřeleckým granátem.
Něco jako hvězdné války nebo jaderné torpédo s neomezeným dosahem. Propaganda toho snese fakt hodně.
Re: 1800km ????
Jaroslav Lepka,2019-02-07 17:58:33
Asi to je skutečně jen propagační reakce na ruské fantasy, nicméně již dost dlouho se pracuje na manévrovacích dělostřeleckých projektilech a s vlastním pohonem. Nejsem odborník, ale tuším, že výstřel z děla je hůře identifikovatelný než start rakety, navíc dělostřelecký náboj je urychlen vnějším palivem, ne vlastním a tím pádem bude zřejmě ekonomičtější a určitě menší.
Re: Re: 1800km ????
Josef Hrncirik,2019-02-07 20:02:46
Středoškolská Fyzika integrálů prostá. Experimentální matematika pro Afroameričany založená na podobnosti parabol letu.
Projektil ze špuntovky vystřelený elevací 45°F rychlostí 10 m/s ve vakuové komoře NSA má při výstřelu stejnou horizontální i vertikální rychlost cca 7,07 m/s, jak lze snadno odečíst pravítkem z grafu rozkladu rychlostního vektoru.
Projektil tedy stoupá cca 7,07/ 9,81 = cca 0,71 s a spravedlivě stejně dlouho padá.
Má tedy dostřel cca 7,07x1,42 = cca 10 m a vystoupal v max. 5 m a má počáteční energii 50 J/kg.
Doba nekompromisně žádá zvětšit dostřel na 1800 km, tj. jen 180000 x, tj. součin rychlosti a doby letu musí být 180000 x větší. Protože doba letu je úměrná počáteční rychlosti, kvadrát počáteční rychlosti, ergo energie musí být též 180000 větší. Nevíte prosím někdo, co to je ergo a kde se dá koupit?
Ergo projektil musí být vystřelen rychlostí 10 x odmocnina 180000 = 4243 m/s = cca M13.
V poslední době se s HVP střelami protrhl pytel a povolily svěrače.
Doba letu bude pohodových cca 603 s a poč. energie cca 9 MJ/kg.
Výstřelem nelze střele dodat větší rychlost než je cca rychlost zvuku či molekul v expanzí ochlazovaných plynech výstřelu, řekněme cca max. 2 km/s. Jediná možnost je z děla vystřelit další dělo se stále menšími děly ad libidum. Prostě vícestupňové dělo, podobně jako vícestupňové pití vícestupňového piva či modré Rakety.
Re: Re: Re: 1800km ????
Otakar Ištvánfy,2019-02-07 21:09:01
Úsťová rýchlosť 4243m/s je absurdná už kvôli aerodynamickému ohrevu. Ale Američania majú celkom vymakanú delostreleckú muníciu s prídavným reaktívnym pohonom, takže možno tade vedie cesta.
Je to marný. Patent na střelný prach i rakety Číňané ukradli již velmi dávno před objevením Ameriky.
Josef Hrncirik,2019-02-07 21:35:22
Re: Je to marný. Patent na střelný prach i rakety Číňané ukradli již velmi dávno před objevením Ameriky.
Otakar Ištvánfy,2019-02-07 22:28:31
Veru, veru. Čo si neukradneš, nemáš. Vraj špekulovali aj nad elektromagnetickým delom, ale Rusi im nechcú požičať tú ich plávajúcu jadrovú elektráreň.
Re: Re: Re: 1800km ????
Karel Marecek,2019-02-08 07:53:36
Teoretizování super, ale viz
https://www.armadninoviny.cz/nova-dalekonosna-munice-pro-delostrelectvo.html
kdy je dostřel zvyšován ploškami pro plachtění=balistická křivka kterou se zašťitujetě jako neměnou věcí je popřena...
Je řízen pomocí GPS, opět baleistická neměnná křivka dostává zase na pordel...
Dostřel zvyšován výškou výstřelu, tedy opět něco co vy v textu berete "nemožné"...
A to jsou jenom věci co nejsou tajné=asi je už mají i země jako ČR a stejně ukazují věci, ke kterým jste se teoretizováním ai nepřiblížil, jenom je berete jako nemožné...
Jinak řečeno, na co jsou vám výpočty když nemáte faktasiu a tedy ais nebudete extra projektant/konstruktér NOVÝCH systému, ale pouze asi jenom kreslič starých, které vymyslel někdo kdo měl fantasii a nevěřil že něco nejde a prostě to postavil... :D
Re: Re: Re: Re: 1800km ????
Josef Hrncirik,2019-02-08 08:17:34
Projektil s křidélky je aspoň jasná ryba. Raketa je jasný rak. Projektil s křidélky a raketovým motorem je co?
Chci-li do toho namočit dělo, je asi jediná rozumná strategie vystřelit náboj hnaný náporovým motorem jako kluzák nad hranici atmosféry a po návratu do ní se ev. chvíli klouzat nebo dokonce manévrovat se zbytkem paliva.
Zase zadarmo dřu na DARPA a NSA.
Always používejte spolehlivá a vyzkoučená křidélka. Tisíce děkovných dopisů!
Josef Hrncirik,2019-02-08 09:11:23
Granátová raketa je zmršená /předimenzovaná, těžká a neefektivní/, protože musí překonat enormní síly při výstřelu. Raketové palivo potom urychlí přetěžký granát poměrně málo a navíc na úkor zmenšené nálože trhaviny či SARINE R.T.M..
Prostě jsou rádi, že trochu zmenšují Horror Vacuii za dnem letícího granátu upšoukáváním spalných plynů za granát. I tak u přeslavných granátů EXCALIBUR byli velmi rádi, že počáteční výstřelová rychlost cca 800 m/s klesla na rozumných cca 300 m/s a granát již prakticky kolmo padal dolů jako osvědčený hloubkový bombardér, kdy mu ztráta boční rychlosti usnadňovala zaměření a řízení na cíl. Zboží prý má spíše jen brzdící klapky, spíše než křidélka (málem jsem se 2x překlepl). Na mnoha videích se chlubí, jak se granát jako Mocný Orel kolmo a neomylně a nakonec poměrně pomalu neomylně spustí na směšnou kořist. V případech, kdy výjimečně mine auto o oněch 5 m CEP, nic se nestane, protože v granátu bylo nesenu relativně málo trhaviny.
Re: Always používejte spolehlivá a vyzkoučená křidélka. Tisíce děkovných dopisů!
Otakar Ištvánfy,2019-02-08 10:00:20
Delostrelecký granát s dnovým pohonom má dajme tomu z 95% pohon delostrelecý a z 5% reaktívny. U rakety vypustenej z VLS to môže byť napr. 0,1:99,9. Osobne nevidím problém realizovať čokoľvek medzi. U RPG to odhadujem zhruba na 50:50.
Re: Re: Always používejte spolehlivá a vyzkoučená křidélka. Tisíce děkovných dopisů!
Josef Hrncirik,2019-02-08 10:15:37
Při Svaté Barbaře, obávám se že při nadzvukových či hypersonických rychlostech jde spíše jen o marný boj s Horror Vacuui za granátem, než o raketové řízení či dokonce urychlení otylého granátu. Takto generovaným plynem snad lze nepatrně natáčet či korigovat či kazit let granátu.
K cíli to bude klouzat lépe než přeslavný EXCALIBUR, možná lépe než pytel létajících veverek s gliding ratio 2.
Josef Hrncirik,2019-02-08 10:06:49
Blíže to rozvádí wiky u "lift to drag ratio", kde klouzavost Hypersonic Technology = nejspíše simulovaných 2,6 jasně poráží individuálně létající veverky s pouhými 2. Concorde při M2 měl 7, než najel na upadlou titanovou lopatku z turbíny cizího éra, Space Shuttle při přistávání 4,5 a při přibližovacím manévru 1.
U Challengeru si upřímně přáli aby to bylo více.
Plachtění, obzvláště hypersonickému multihlavicovému ZDAR!
černí výpočtáři velmi přesně určili energii 9 MJ/kg střely, která má doplachtit 1800 km v horní vrstvě atmosféry z počáteční hypersonické rychlosti.
Josef Hrncirik,2019-02-09 19:33:18
Střela z děla nemůže mít stejně dobrou aerodynaniku jako mírněji startující raketový letoun či dokonce letoun s poměrem klouzavosti 2,16.
Josef Hrncirik,2019-02-09 20:00:49
Proto správně střele přiřadili klouzavost 2 (jako pytli létajících veverek).
Pokud 1 kg sarinu má doklouzat pouhých 1800 km, pro udržení klouzání je třeba vydat práci 1*9,81/2 N*1800000 m = 8,82 MJ/kg (cca 9 MJ/kg střely) a tomu odpovídá nutná počáteční rychlost klouzání 4243 m/s naprosto stejně jak vyplynulo z experimentu
či myšlenkového pokusu se špuntovkou (na péro! ve vakuové! komoře).
Oproti dopadu ze špuntovky s nezbytným sonickým třeskem,
kluzák přiletí do cíle nenápadně prakticky nulovou rychlostí zpožďujíce se zpožděním 0,5 G až po cca 4200m/s*2/9,81 = 856 s od počátku plachtění.
Collateral demages a obtěžování hlukem budou podle zadání = 0!
Bratře Žižko, rána krátká. Popojeďmě o 2 km! Tisíc mezinárodních mílí pro mezinárodní palbu je 1852 km. Možná ale v zadání bylo tisíc imperiálních mil. A přitom to stálo biliony biliard natištěných dolarů, které nyní Unii tak zoufale chybí.
Josef Hrncirik,2019-02-07 08:29:38
Tovaryšči! Kto nažal krasnuju knopku? ? ? Nikto!!! I čto. Chuj s Filipinami!
Josef Hrncirik,2019-02-07 08:44:05
Re: Tovaryšči! Kto nažal krasnuju knopku? ? ? Nikto!!! I čto. Chuj s Filipinami!
Michal Petrilka,2019-02-07 17:17:55
Pane. Jste sledovanej delší dobu, dávejte si pozor. Ze všeho si děláte jen legraci, nemáte odpovědnost postavit se s vážnou tváří faktům zde předkládaným. Zesměšňujete, ironizujete. Takhle se chová milovník vědy?! Jestli nepřestanete blbnout, budu nucen Vás zjistit na četnické stanici, tam už si s vámi budou vědět rady.
superzbraně
Jarda Votruba,2019-02-07 07:25:20
superzbraně a zázračný zbraně mají jednu nevýhodu. Sice jsou v něčem super, ale vyvažují to množstvím nedostatků.
Zrovna superdělo má tu nevýhodu, že je to v podstatě stacionární objekt a jako takovej je to lehký cíl. Sadám a Hitler a před ním vilémovská armáda s pařížským dělem by mohli vyprávět. A i když bude chráněn PVO, tak ta se nechá zahltit.
Navíc střelba nebude žádný rychlík a nejspíš bude po vzoru předchůdců hlaven zakopaná ve skále a namířena na jedno místo. Je samozřejmě možný, že by střely mohli mít koncové navádění a mohli by se o kus odchýlit od záměrné.
Ale američani asi musí rusy a čínany něčím trumfnout, alespon na poli propagandy, protože praktický přínos je minimální.
Re: superzbraně
Jaroslav Lepka,2019-02-07 18:02:00
No, nevím, má být "cestovní", patrně samohybné. U 155 mm je to už běžné, někde jsem četl, že už se pracuje a možná i vyrábí 203 mm houfnice. Pak je další jen na konstrukci granátu. No a ten než doletí, je samohybná houfnice už v čudu.
Re: Re: superzbraně
Václav Dvořák,2019-02-08 00:00:13
na víc než 2 tisíce kilometrů z 203mm děla? To těžko.
Re: Re: superzbraně
Jarda Votruba,2019-02-08 08:13:42
Dovedete si představit ten zpětný ráz? Jak kolega výše spočítal, ta energie je enormní a pokud stále platí zákon akce a reakce, tak zpětný ráz by dělo zamáčknul pár metrů pod zem. A to i přes enormní sílu hlavně, která musí vydržet šílený tlaky. A pokud to vše dimenzujete tak aby to vydrželo, tak se dostanete na takovou hmotnost, že Tlustá Berta je proti tomu nedochůdče. A na tu bylo třeba 2 tisíce mužů a velitelem byl generál.
Saddám to řešil stejně jako Hitler s V3 přídavnými komorami, které postupně zvyšovali tlak v hlavni. Ale hlaven byla dlouhá desítky metrů a zalita ve skále. A mělo to střílet o řád méně než americký sen.
Je to propaganda a navíc blbě udělaná. Asi je cílená na jednoduchý černochy a absolventy humanitních oborů. Fyzik nebo strojař se tomu útrpně pousměje.
Americké
Mojmir Kosco,2019-02-07 06:40:50
Suprd-ělo naposledy se o to pokusil sadamek a k čemu mu to bylo ?
Re: Americké
Petr 1,2019-02-07 22:41:52
Právě že jen pokusil a ten pokus zarazili Izraelci likvidací najatého odborníka.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
