Jednou z největších senzací v paleontologii obratlovců na počátku 70. let minulého století byl objev podivného malého ptakoještěra, učiněný sovětskými paleontology na území Kazachstánu. Jednalo se totiž o první nález pterosaura s primitivním tělním integumentem, který nejspíš chránil jeho tělesnou teplotu a mohl mít i jiné funkce. Tento objev předběhl další podobné o celá desetiletí. Přesto si výraznou popularitu nezískal, a to nejspíš kvůli svým nepříliš impozantním, ba spíše skromným rozměrům. Ptakoještěr, který byl v roce 1971 formálně popsán paleontologem Alexandrem Grigorievičem Šarovem (1922-1973) pod jménem Sordes pilosus, totiž dosahoval v rozpětí křídel pouhých 63 centimetrů.[1] Velikostí by se tedy značně blížil například dnešnímu krkavci velkému (Corvus corax). Nedlouho poté byly v Severní Americe objeveny fosilie jiných ptakoještěrů, naznačující, že tito giganti oblohy měli v rozpětí křídel více než 10 metrů.[2] Senzacechtivá média objevy obřích fosilií ihned reflektovala, zatímco sovětský objev „chlupatého“ trpaslíka zůstal dlouho nepříliš známým. Přesto to však byl objev nesmírně významný. Zatímco dnes již dobře víme, že těla mnohých ptakoještěrů pokrývala tzv. pykno-vlákna, vývojově příbuzná „proto-peří“ mnoha dinosaurů, před téměř půlstoletím o tom ještě nikdo neměl ani tušení.[3] Sordes byl tedy důležitým příspěvkem pro pochopení anatomické a fyziologické variability a rozmanitosti druhohorních ptakoještěrů a archosaurů obecně. Jméno tohoto malého letce znamená doslova „chlupatý ďábel“ (jméno se však dá volně přeložit také jako „hnusná/odporná srst“, ačkoliv tak nebyl význam názvu zamýšlen) a odkazuje k jeho neobvyklému vzezření. Fosilie kazašského pterosaura byly objeveny v oblasti Karabastau Svita (souvrství Karabastau, lokalita Michailovka, Karatau) a měly podobu několika velmi dobře zachovaných a v některých případech téměř kompletních koster i s otisky měkkých tkání. Na základě holotypu i dalších exemplářů pak byl Šarovem stanoven nový typový druh S. pilosus, který je dodnes také jediným známým druhem daného rodu.
Sordes obýval území dnešní Střední Asie v období svrchní jury (geologický věk oxford až kimmeridž), asi před 158 až 151 miliony let. Byl malým dravcem, který zřejmě lovil ještě menší obratlovce a hmyz. Jeho vzdáleným příbuzným, sdílejícím stejné ekosystémy, byl jiný malý ptakoještěr (tentokrát z čeledi Anurognathidae) jménem Batrachognathus volans.[4] Sordes měl poměrně velkou hlavu a silné čelisti, které využíval při lovu a mechanickém zpracování kořisti. Jeho silné zadní zuby v čelistech sloužily zřejmě k drcení, zatímco přední špičaté zoubky pomáhaly přidržovat zmítající se kořist. Zajímavé je, že sordes neměl na hlavě žádné kostěné ani keratinózní výběžky či hřebeny, jak bývá typické u vývojově vyspělejších ptakoještěrů. Systematické zařazení tohoto rodu není dosud zcela uspokojivě vyřešeno, pravděpodobně ale patřil do čeledi Rhamphorhynchidae (a podčeledi Scaphognathinae).[5] Jeho význam je spíše historický, protože se jednalo s velkým předstihem o prvního ptakoještěra s dochovanými stopami po již zmíněných pykno-vláknech. Holotyp PIN 2585/3byl objeven v sedimentech původního jezerního prostředí, ve kterém žilo množství dalších živočichů. Kromě již zmíněného druhého ptakoještěra se zde vyskytovaly také kostnaté ryby (Coccolepis sp.), ocasatí obojživelníci (Karaurus sharovi), želvy (Yaxartemys longicauda), krokodýlovití plazi (Karatausuchus sharovi) nebo ještěři (Sharovisaurus karatauensis).[6] Sordes mohl sloužit větším predátorům jako příležitostná potrava, menší obratlovce pak mohl naopak lovit. Tělesný pokryv mu zřejmě sloužil jako ochrana tělní teploty a možná mohl mít i signalizační funkci. Pro poskytování mechanické ochrany těla však zřejmě nebyl dostatečně hustý a odolný. Celkem bylo objeveno dokonce sedm exemplářů druhu S. pilosus, z nichž dva nabízejí pohled na zachovaná pykno-vlákna a další také pohled na otisky křídelní membrány. Sordes je tak každopádně jedním z historicky nejvýznamnějších ptakoještěřích objevů, který sehrál svoji významnou roli například i při dinosauří renesanci v 70. a 80. letech minulého století.[7]
Napsáno pro DinosaurusBlog a Osel.cz
Short Summary in English: Sordes pilosus was a species of small rhamphorhynchoid pterosaur from the late Jurassic Karabastau Formation of Kazakhstan. It was described in 1971 and became the first pterosaur species with recognized pycnofibers on its body.
Odkazy:
https://www.pteros.com/pterosaurs/sordes.html
http://fossilworks.org/bridge.pl?a=taxonInfo&taxon_no=156636
https://en.wikipedia.org/wiki/Sordes
[1] Sharov, A. G. (1971). Novyiye lyetayushchiye reptili iz myezozoya Kazakhstana i Kirgizii [New flying reptiles from the Mesozoic of Kazakhstan and Kirghizia]. Trudy Paleontologicheskiya Instituta Akademiy Nauk SSSR 130: 104-113.
[2] Lawson, Douglas A. (1975). Pterosaur from the Latest Cretaceous of West Texas: Discovery of the Largest Flying Creature. Reports. Science. 187 (4180): 947–948. doi: 10.1126/science.187.4180.947
[3] Zixiao Yang; et al. (2018). Pterosaur integumentary structures with complex feather-like branching. Nature Ecology & Evolution 3: 24–30 (2019). doi: https://doi.org/10.1038/s41559-018-0728-7
[4] Ryabinin A. N. (1948). Remarks on a flying reptile from the Jurassic of the Kara-Tau. Akademia Nauk, Paleontological Institute, Trudy, 15(1): 86-93.
[5] B. Andres, J. Clark, and X. Xu. (2014). The earliest pterodactyloid and the origin of the group. Current Biology 24: 1-6.
[6] A. N. Riabinin (1948). Zametka o letayushchem yashchere iz yury Kara-Tau [Note about a flying reptile from the Jurassic of Kara-Tau]. Trudy Paleontologicheskogo Instituta Akademiy Nauk SSSR 1: 86-93.
[7] Bakker, R. T. (1986). The Dinosaur Heresies, Zebra Books, New York (str. 292-293).
Diskuze:
