Jak bude vypadat medicína za 50 let? Následující úvaha vychází z eseje "Vítězíme nad nemocemi", který napsal Paul W. Ewald, profesor biologie z univerzity v Amherstu. Text se objevil ve sborníku Příštích padesát let, jehož českou podobu vydala v rámci své populárně-naučné edice Aliter nakladatelství Argo a Dokořán.
V knize Příštích padesát let se budoucí medicínou zabývalo hned několik autorů, vesměs se však soustředili na techniky skenování mozku, neuroimplantáty, medicínu šitou na míru podle pacientovy genetické informace apod. Ewald zůstal více na zemi a popisuje, jak si představuje budoucí vývoj války s patogeny.
Podle Ewalda jsou přitom patogeny příčinou téměř všech chorob (různé rakoviny, diabetes, mozkové mrtvice, roztroušená skleróza, Alzheimerova choroba), a to i včetně těch, u kterých bychom to na první pohled nepředpokládali. Podobně jako má smysl hledat třeba "geny pro schizofrenii", můžeme zkusit identifikovat i "patogeny způsobující schizofrenii". Totéž pak i pro další takzvaně duševní choroby. U depresivní poruchy je třeba Ewaldovým kandidátem virus BDV (borna disease virus), u schizofrenie pak především heprex simples 2 a Toxomplasma gondii. Vyslovuje podezření, že schizofrenie je zřejmě výsledkem prenatální nebo novorozenecké infekce.
Akceptovat infekční příčiny duševních chorob je trochu problematické mj. i kvůli experimentům - můžete snadno infikovat laboratorní zvíře a testovat, zda se u něj vyvine nádor, jak ale testovat, zda bude mít třeba halucinace nebo schizofrenii?

Ewald se domnívá, že infekční agens hrají u mnoha chorob významnější úlohu než defektní lidské geny. Uvažuje totiž, že pokud by se jednalo pouze o poškozené alely vzniklé náhodnými mutacemi, pozorovali bychom v populaci mnohem méně postižených, než je tomu ve skutečnosti. Svým způsobem před sebou stále máme "genetické příčiny" - ovšem nesmíme se přitom omezovat na geny lidské.

Ewald uvádí, že i tam, kde se zdá být jasná korelace mezi určitým chování a chorobou (kouření-rakovina plic), mohou hrát ve skutečnosti patogeny rozhodující roli. Medicína roku 2050 již bude tuto skutečnost akceptovat a podle toho přistupovat i k léčbě. Proti většině odhalených patogenů by v té době už měly být k dispozici více či méně účinné vakcíny.
V případě HIV však mimochodem podle Ewalda  budeme stále pouze "záplatovat" a nikoliv onemocnění radikálním způsobem řešit. Žádná nová pandemie tohoto typu se však už nejspíš neobjeví. Svět už je dnes dostatečně promíchán a ukazuje se, že většina patogenů není schopna dostatečně účinně řádit mimo geograficky poměrně úzce vymezené oblasti. Tedy - až třeba na dosud se skrývající původce deprese či schizofrenie.

Úryvky z knihy Příštích 50 let najdete na portálu Science World:
Budoucnost podstaty vesmíru (1)
Budoucnost podstaty vesmíru (2)
Matematika roku 2050