Psychotická onemocnění jsou považována za největší celospolečenské břemeno. Duševní choroby náleží podle údajů Světové zdravotnické organizace mezi nejčastější příčiny neschopnosti. Mezi prvními deseti příčinami ve světovém měřítku, jich je pět z oblasti psychiatrie  - deprese, bipolární porucha, závislost na alkoholu, schizofrenie a obsedantně kompulzivní (nutkavá) porucha. Tato onemocnění postihují obyvatelstvo v produktivním věku, vedou k dlouhodobým pracovním neschopnostem, a mají negativní dopad na rodiny, jsou zdrojem negativních sociálních jevů a sebevražed. 
V poslední době jsme na stránkách Osla byli svědky střídání článků  svědčících o škodlivosti i prospěšnosti látek obsažených v konopí. Jednou měli navrch vyznavači, podruhé zase oponenti kouření marihuany.
Nyní zveřejněná studie, kterou kolektiv nizozemských autorů publikoval v British Medical Journal, je argumentem na straně odpůrců kouření. Z této studie totiž vyplynulo, že používání marihuany u adolescentů a u mladých dospělých, může být příčinou psychotických poruch, které se projeví až v pozdějším věku. Riziko vzniku těchto symptomů sice není velké, ale podstatně se zvyšuje  u osob, které mají k psychotickým stavům určité predispozice.

Jim van Os. FOTO: Alfredo Menéndez

Psychické poruchy různého stupně se v průběhu života vyvinou téměř u třetiny osob. I když celá řada  dříve provedených studií vztah užívání marihuany a psychotických problémů indikovala, vynesení jednoznačného verdiktu se jevilo jako komplikované. Obtížným se jevilo určit, zda užívání marihuany samo spouští psychotické problémy – jako například slyšení hlasů a paranoiu, a nebo zda jsou mentální problémy těchto osob důsledkem toho, že je mezi nimi více „samoléčitelů“ , kteří si užívání marihuany ordinují.
Přijít této věci na kloub se snažil kolektiv vedený Jimem van Os z Maastrichtské univerzity. Tento tým výzkumníků sledovali 2437 osob ve věku 14 – 24 let. Zjistil, že během čtyř let se u 21% vyznavačů marihuany  psychotické problémy vyskytly. Zatímco u osob, které marihuanu neužívaly, se tyto problémy vyskytly jen v 15%. Studie odhalila ještě jednu souvislost -  čím větší dávku marihuany  osoba konzumuje, tím větší je u ní pravděpodobnost, že se u ní  vyvinou psychotické stavy.

Vliv rodinné predispozice
Největší riziko vývinu psychotických stavů mají podle výzkumníků ti, u nichž se v příbuzenstvu takové stavy již vyskytly. Osob s genetickou predispozicí, byla ve  sledovaném souboru, přibližně jedna desetina. U nich  (tedz těch co spadaly do zmíněné desetiny z celku), se u kuřáků marihuany vyvinul psychotický symptom u  více než poloviny z nich (51%). U nekuřáků z této skupiny to bylo jen asi u čtvrtiny.
Nutno podotknout, že definice psychózy, používaná v této studii, je velmi široká a zahrnuje i občasné symptomy, které nevyžadovaly hospitalizaci. Podle van Ose jsou výsledky studie zcela jednoznačné: „Pokud máte sami psychické problémy, nebo máte v rodině někoho s narušenou psychikou, je pro vás  kouření marihuany rizikové.“
Shodně v tomto směru smýšlí například i Martin Barnes, šéf exekutivy dohledu nad léčivy ve Velké Británii. Podle něj si kuřáci marihuany zadělávají na psychické problémy a ten, kdo začne s kouřením brzo, má výhled na špatné konce mnohem větší. Jiný  z profesionálů - Robin Murray z londýnského Psychiatrického ústavu, toto riziko dokonce vyčíslil. Kouření marihuany má podle něj na svědomí 8% všech vážných případů psychóz.

Prameny: British Medical Journal, New Scientist