Kosmická Kráva. Kredit: Sloan Digital Sky Survey.

16. července 2018 rozzářila astrofyzikální oblohu krátká a velmi neobvyklá vesmírná exploze. Událost dostala jméno AT2018cow a vědci si ji okamžitě zamilovali jako „Krávu“, anglicky „Cow“. Kráva je prostě výjimečná. Během tří dnů tahle exploze zjasnila tak, že desetkrát překonala typickou supernovu. Pak Kráva pohasínala během pár následujících měsíců.

Exploze Krávy. Na prostředním snímku přezářila celou galaxii. Kredit: Daniel Perley, Liverpool John Moores University.

Kráva explodovala v oblasti galaxie CGCG 137-068 v souhvězdí Herkula, která je známá intenzivní tvorbou hvězd a je od nás vzdálená asi 200 milionů světelných let. Jak první tohohle zvláštního kosmického přežvýkavce pozoroval teleskop NASA Asteroid Terrestrial-impact Last Alert Systém, který pracuje na Havajských ostrovech.

Co je tedy Kráva zač? To s jistotou nikdo neví. V nedávné době publikovaly své hypotézy dva výzkumné týmy, které využily data z různých teleskopů NASA, včetně Neil Gehrels Swift Observatory a NuSTAR (Nuclear Spectroscopic Telescope Array). A tyto dvě hypotézy se (pochopitelně) podstatně liší.

Paul Kuin. Kredit: P. Kuin.

Astrofyzik Paul Kuin z britské University College London (UCL) a jeho kolegové mají za to, že kosmická Kráva je vlastně černá díra, která sežrala hvězdu. Jsou přesvědčeni, že Kráva slupla bílého trpaslíka, tedy oharek, který je pozůstatkem po zániku hvězdy podobné našemu Slunci. Taky si spočítali, že dotyčná černá díra byla supermasivní, a že měla hmotnost někde mezi 100 tisíci a 1 milionem Sluncí. Není sice obvyklé, že by supermasivní černá díra seděla mimo centrum galaxie, ale ani to není ultravzácnost.

Raffaella Margutti. Kredit: Northwestern University.

Astrofyzička Raffaella Margutti z americké Northwestern University v Evanstonu, Illinois, zase vedla tým, který si vsadil na to, že Kráva byla supernova, ve které se zrodila černá díra nebo neutronová hvězda. Prostudovali Krávu ve velkém rozsahu elektromagnetického záření, od rádiových vln až po gama záření. Domnívají se, že exploze Krávy byla tak výjimečná kvůli tomu, že šlo o relativně málo hmotnou hvězdu, i když samozřejmě hmotnější než Slunce. Při takové supernově by totiž vzniklo méně kosmické suti v podobě plynu a prachu, a to by pak ovlivnilo, jak dotyčnou supernovu pozorujeme na Zemi. Pokud má tým Marguttiové pravdu, tak jsme se stali svědky prvního zrození kompaktního vesmírného objektu, čili černé díry anebo neutronové hvězdy, v reálném čase.

Na definitivní rozluštění záhady Krávy si budeme muset ještě počkat. Výzkumu by samozřejmě pomohlo, kdybychom se stali svědky další takové exploze. To je ale samozřejmě ve hvězdách. Už teď je ale jasné, že vesmírné exploze supernov nejsou jedna jako druhá, a že jejich výzkum rozhodně není nuda.

Video:  The 'Cow' Explosion: Black Hole Eats White Dwarf


Literatura
NASA's Goddard Space Flight Center 10. 1. 2019.