Byl Bruhathkayosaurus největším dinosaurem?  
…aneb Ještě jednou k záhadnému titánovi z Indie

Dokonce i tak obří titanosauři, jako byl přes 37 metrů dlouhý a kolem 70 tun vážící Patagotitan mayorum (v expozici Field Museum of Natural History v Chicagu) by byli takřka drobečci ve srovnání s indickým bruhathkayosaurem. Pokud ovšem jeho fosilie skutečně představovaly kosterní elementy, za něž byly označeny. A to už se bohužel možná nikdy nedozvíme. Kredit: Zissoudisctrucker; Wikipedie (CC BY-SA 4.0)
Dokonce i tak obří titanosauři, jako byl přes 37 metrů dlouhý a kolem 70 tun vážící Patagotitan mayorum (v expozici Field Museum of Natural History v Chicagu) by byli takřka drobečci ve srovnání s indickým bruhathkayosaurem. Pokud ovšem jeho fosilie skutečně představovaly kosterní elementy, za něž byly označeny. A to už se bohužel možná nikdy nedozvíme. Kredit: Zissoudisctrucker; Wikipedie (CC BY-SA 4.0)

O tomto enigmatickém titanosaurním sauropodovi z Indie již byla řeč nejednou. Důvod je přitom prostý – pokud bychom mohli věřit původně udávaným údajům o velikosti jeho objevených fosilních kostí, měli bychom co do činění s největším známým suchozemským živočichem všech dob. Byl by zřejmě jediným známým dinosaurem, který se svojí tělesnou hmotností výrazně blížil dokonce i největším velrybám (plejtvákům obrovským). Zatímco druhý z dvojice záhadných obřích sauropodů – Amphicoelias“ fragillimus (nyní již Maarapunisaurus fragillimus) byl ve skutečnosti zřejmě podstatně menší, než se dříve uvádělo[1], o indickém obrovi zatím nemůžeme říci nic s jistotou. Severoamerický Maarapunisaurus byl podle názoru Kennetha Carpentera obřím rebbachisauridem, který dosahoval ve skutečnosti spíše jen poloviční délky, než jaká byla u něho dříve uváděna (tedy asi 30 až 32 metrů) a původní udávanou hmotnost 122,4 tuny bude zřejmě také potřeba výrazně snížit.[2] Největším poměrně dobře známým dinosaurem tak stále zůstává argentinský obr Argentinosaurus huinculensis s udávanou délkou přes 35 metrů a hmotností nad 80 000 kilogramů.[3] Bruhathkayosaurus matleyi byl geologicky mladším druhem, který žil asi o 25 milionů let později v jiné části světa a velikostí mohl argentinosaura dokonce výrazně překonávat. Pokud ovšem můžeme věřit údajům, které uvedli dva indičtí paleontologové v roce 1989, kdy záhadného sauropoda formálně popsali. Pánové P. Yadagiri a K. Ayysami zběžně pojednali o fosiliích, které považovali za pozůstatky velkého teropoda, na sympóziu Indické geologické společnosti.[4] Jejich obrazová dokumentace a přesnost měření však nesplňovala nároky, které by byly potřebné k ověření a obecnému přijetí jejich závěrů. Zkameněliny byly objeveny v sedimentech souvrství Kallamedu v jihoindickém Tiruččiráppalli, jednom z distriktů svazového státu Tamilnádu. Holotyp nese označení GSI PAL/SR/20 a byl původně přisouzen neznámému obřímu teropodovi ze skupiny Allosauroidea. Objevily se dokonce i odhady velikosti takového hypotetického teropoda, které činily asi 18 až 20 metrů délky a jeho hmotnost měla dosahovat 12 až 15 tun.[5] V roce 1995 však zkameněliny krátce prozkoumal americký paleontolog indického původu Sankar Chatterjee a původní závěr svých kolegů opravil. Bylo zřejmé, že se jedná o fosilní kosti ještě mnohem většího tvora, neznámého titanosaurního sauropoda.[6]

 

Pohled na město Tiruččiráppalli, čtvrtou největší metropoli v indickém svazovém státě Tamilnádu, a nejbližší velkou aglomeraci od místa objevu fosilií druhu Bruhathkayosaurus matleyi. V současnosti má rozlohu přes 167 kilometrů čtverečních a sídlí v něm téměř milion obyvatel. Kredit: IM3847; Wikipedie (CC BY-SA 4.0)
Pohled na město Tiruččiráppalli, čtvrtou největší metropoli v indickém svazovém státě Tamilnádu, a nejbližší velkou aglomeraci od místa objevu fosilií druhu Bruhathkayosaurus matleyi. V současnosti má rozlohu přes 167 kilometrů čtverečních a sídlí v něm téměř milion obyvatel. Kredit: IM3847; Wikipedie (CC BY-SA 4.0)

Bruhathkayosaurus žil v období raného geologického stupně maastricht, tedy v době před asi 70 miliony let. Byl by tak i jedním z posledních obřích sauropodů, přičemž mladším druhem byl například ještě severoamerický druh Alamosaurus sanjuanensis.[7] Z jeho kostry se nám dochovaly údajné kosti kyčelní a sedací, dále kosti holenní a vřetenní, fragment obratle a domnělé úlomky obří stehenní kosti, která nejvíce přispěla k divokým spekulacím o rozměrech bruhathkayosaura. V kompletním stavu totiž měla dosahovat délky kolem tří metrů, což je o téměř pětinu víc, než odhadovaný rozměr femuru argentinosaura. Průměr této kosti na jednom jejím konci (přes kondyly) činil údajně dobrých 75 centimetrů. To je o čtvrtinu víc než u femuru argentinského titanosaura druhu Antarctosaurus“ giganteus, kde tato míra činí 56 cm. Kost holenní měla zase dosahovat délky kolem dvou metrů, čímž by byla asi o čtvrtinu delší než stejná kost argentinosaura (155 cm). Na internetu se objevily hypotetické výpočty délky pažní kosti indického obra, které činily kolem 234 cm (humerus argentinosaura by v kompletním stavu měřil asi 181 cm, tedy zhruba o 23 % méně). Z toho by vyplývalo, že B. matleyi mohl být asi o pětinu až o čtvrtinu (v lineárních mírách) větším dinosaurem než argentinosaurus.[8] Velmi zhruba tak můžeme odhadovat jeho délku na 42 až 50 metrů a hmotnost asi na 138 až 157 tun. Takový dinosaurus by byl o 15 metrů delší než největší velryby (byť mírně lehčí) a vážil by tolik, co 25 dospělých sloních samců. Matthew Wedel v roce 2008 na blogu SVPOW odhadl, že pokud je dvoumetrová holenní kost bruhathkayosaura skutečnou kostí (a nejedná se například o zerodovanou kost stehenní nebo dokonce fosilizovaný kmen stromu), pak za předpokladu, že argentinosaurus vážil asi 73 metrických tun, by indický sauropod vážil zhruba 126 000 kilogramů (hmotnost roste s třetí mocninou oproti lineárnímu rozměru, v tomto případě by tedy hmotnost vzrostla o 73 %).[9] Pokud bychom ale použili nejvyšší odhad hmotnosti pro argentinosaura, který činí 96,4 tuny[10], dostaneme se dokonce na fantastických 166,6 tuny.

 

Pokud by bylo možné v budoucnu udávanou velikost bruhathkayosaura potvrdit, stal by se možná druhým největším známým živočichem všech dob. Jediným ještě hmotnějším tvorem, známým vědě, by byl kytovec plejtvák obrovský (Balaenoptera musculus), jehož hmotnost může dosahovat asi 180 tun (v extrémních případech pak dokonce možná přes 200 tun). Plejtváka však na rozdíl od suchozemského dinosaura nadnáší voda… Kredit: NOAA; Wikipedie (volné dílo)
Pokud by bylo možné v budoucnu udávanou velikost bruhathkayosaura potvrdit, stal by se možná druhým největším známým živočichem všech dob. Jediným ještě hmotnějším tvorem, známým vědě, by byl kytovec plejtvák obrovský (Balaenoptera musculus), jehož hmotnost může dosahovat asi 180 tun (v extrémních případech pak dokonce možná přes 200 tun). Plejtváka však na rozdíl od suchozemského dinosaura nadnáší voda… Kredit: NOAA; Wikipedie (volné dílo)

Než se ale necháme příliš unést vlastní fantazií, podívejme se na fakta. A ta jsou poněkud smutná. V současnosti totiž není původní fosilní materiál záhadného obřího dinosaura k dispozici a je bohužel velmi pravděpodobné, že již ani nikdy nebude. Na přímou a opakovanou snahu „západních“ paleontologů o výzkum oněch fosilních fragmentů totiž indická strana reagovala poněkud odtažitě a vyhýbavě. I proto existuje podezření, že zkameněliny byly již před delší dobou zničeny, například při monzunových deštích. Proč nebyly včas vykopány, konzervovány a uschovány v bezpečí depozitáře některého z indických muzeí, o tom zatím nejsou k dispozici žádné věrohodné informace. O systematickém zařazení bruhathkayosaura a jeho paleoekologii panují mezi vědci neustálé neshody a objevuje se i extrémní názor, že třímetrová stehenní kost a dvoumetrová holenní kost dinosaura byla ve skutečnosti možná jen zkamenělým kmenem jakéhosi křídového stromu. Tomuto názoru již desítky let oponuje zmíněný paleontolog Sankar Chatterjee, který sám fosilie viděl a nepřipouští ani náznak domněnky, že by se snad mohlo jednat o rostlinné fosilie. Bohužel je tak situace ještě horší, než v případě ztraceného obratle severoamerického amficélia (maraapunisaura). U něj máme k dispozici alespoň povedený a anatomicky věrný náčrtek obratle, zatímco pro bruhathkayosaura jsou k dispozici bohužel jen velmi špatné a nekvalitní nákresy a rovněž nepříliš kvalitní snímky.[11] Jistě nejsem jediný, kdo se pozastavuje nad tím, že fosilie možná největšího známého dinosaura byly nepochopitelně ponechány v hornině bez řádného zdokumentování po dobu dvaceti let a nakonec je zřejmě zničily záplavové deště.[12] Dokud tedy nebudou objeveny případné další fosilie (nebo dohledány původní, nejsou-li ještě zcela zničeny), zůstaneme v odhadech velikosti i ve zkoumání dalších aspektů života tohoto dinosaura pouze v říši domněnek. Nezbývá tedy než doufat, že „ještěr s obřím tělem“ (jak by bylo možné jeho rodové jméno ze sanskrtu přeložit) ještě neřekl své poslední slovo. Třeba se v sedimentech souvrství Kallamedu v jižním cípu Indického subkontinentu ještě nějaké další obří fosilní kosti jiného exempláře skrývají…


Napsáno pro Dinosauruslog a osel.cz


Short Summary in English: Bruhathkayosaurus is a mysterious giant sauropod dinosaur from southern India, claimed to have been the largest land animal that ever lived. Estimates of its size exceed those of Argentinosaurushuinculensis (longer than 40 meters and weighing over 120 tonnes). The accuracy of this claim has been mired in controversy and currently it is not clear whether this dinosaur even existed.


 

Odkazy:

https://en.wikipedia.org/wiki/Bruhathkayosaurus

http://paleoking.blogspot.com/2012/01/giant-that-never-was-all-your.html

https://jirimbloguje.wordpress.com/2008/12/19/751813-zahada-jmenem-bruhathkayosaurus-matleyi/

http://dinodata.de/animals/dinosaurs/pages_b/bruhathkayosaurus.php

http://www.prehistoric-wildlife.com/species/b/bruhathkayosaurus.html

http://paleoking.blogspot.com/2012/01/rethinking-brouhaha-saurus-what-if-it.html


 

[1] Carpenter, K. (2006). „Biggest of the big: a critical re-evaluation of the mega-sauropod Amphicoelias fragillimus.“ In Foster, J.R. and Lucas, S.G., eds., 2006, Paleontology and Geology of the Upper Jurassic Morrison Formation. New Mexico Museum of Natural History and Science Bulletin 36: 131–138.

[2] Carpenter, Kenneth (2018). Maraapunisaurus fragillimus, N.G. (formerly Amphicoelias fragillimus), a basal Rebbachisaurid from the Morrison Formation (Upper Jurassic) of Colorado“. Geology of the Intermountain West. 5: 227–244.

[3] Sellers, W. I.; Margetts, L.; Coria, R. A. B.; Manning, P. L. (2013). Carrier, David, ed. „March of the Titans: The Locomotor Capabilities of Sauropod Dinosaurs“. PLoS ONE. 8 (10): e78733. doi: 10.1371/journal.pone.0078733

[4] Yadagiri, P. and Ayyasami, K. (1989). „A carnosaurian dinosaur from the Kallamedu Formation (Maestrichtian horizon), Tamilnadu.“ In M. V. A. Sastry, V. V. Sastry, C. G. K. Ramanujam, H. M. Kapoor, B. R. Jagannatha Rao, P. P. Satsangi, and U. B. Mathur (eds.), Symposium on Three Decades of Development in Palaeontology and Stratigraphy in India. Volume 1. Precambrian to Mesozoic. Geological Society of India Special Publication, 11(1): 523-528.

[5] Schneiderman, P. „Report on the initial description„. Dinosaur Mailing List, 13. listopadu 1994.

[6] Chatterjee, S. (1995). “The last dinosaurs of India”. The Dinosaur Report, Podzim 1995. str. 12-18.

[7] Fowler, D. W.; Sullivan, R. M. (2011). „The First Giant Titanosaurian Sauropod from the Upper Cretaceous of North America“. Acta Palaeontologica Polonica. 56 (4): 685. doi: 10.4202/app.2010.0105

[8] Mortimer, M. (2001). „Re: Bruhathkayosaurus“, The Dinosaur Mailing List, 19. června 2001.

[9] Wedel, M. „SV-POW! showdown: sauropods vs whales.“ [článek na blogu.] Sauropod Vertebra Picture of the Week. 20. května 2008.

[10] González Riga, Bernardo J.; Lamanna, Matthew C.; Ortiz David, Leonardo D.; Calvo, Jorge O.; Coria, Juan P. (2016). „A gigantic new dinosaur from Argentina and the evolution of the sauropod hind foot„. Scientific Reports. 6: 19165. doi: 10.1038/srep19165 (doplňkové informace)

[11] Mortimer, M. „Re: Largest Dinosaurs“, The Dinosaur Mailing List, 7. září 2004.

[12] Viz odkaz http://paleoking.blogspot.com/2012/01/giant-that-never-was-all-your.html

Datum: 10.01.2019
Tisk článku


Diskuze:

Žádný příspěvek nebyl zadán

Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz