Jak se stále více ukazuje, život galaxií není žádné peříčko. Probíhá sice v mnohem větším časovém měřítku, ale nijak si nezadá s lidským dějinami. Galaxie podle všeho prožívají katastrofy, děsivá poranění, rozervání na kusy, extrémní výtrysky energie, galaktický kanibalismus a další jevy, nad nimiž pozemšťan zůstává v úžasu stát.
Mléčná dráha vypadá pokojně, tiše a spokojeně. Ale zdání klame. Naše rodná Galaxie už toho má dost za sebou. A není všem dnům konec. Marius Cautun z britské Durhamské univerzity a jeho spolupracovníci ve své nové studii předpovídají, že asi tak za 2 miliardy let se Mléčná dráha srazí s Velkým Magellanovým mračnem. Jestli mají pravdu, tak k téhle galaktické srážce dojde mnohem dříve, než ke střetu Mléčné dráhy s Galaxií v Andromedě, se kterou už všichni tak nějak počítáme. Ta by se měla odehrát asi za 8 miliard let.
Velké Magellanovo mračno je oproti Galaxii v Andromedě galaktický trpaslík. Co by se tedy mohlo stát? Hvězdy a planety se srážet nebudou, snad je naprosto výjimečnou náhodou. Galaxie jsou ve skutečnosti dost řídké. Supermasivní černá díra v nitru Mléčné dráhy ale nejspíš dostane pořádnou porci žrádla. Mohla by se prý asi tak desetkrát zvětšit, tedy zhruba na hmotnost 40 milionů Sluncí. Krmení tohle galaktické monstrum probere z letargie a supermasivní černá díra se promění v aktivní galaktické jádro a odpálí výtrysky velmi energetického záření. Ty budou nepochybně devastující, ale můžeme si být víceméně jistí, že nepoletí naším směrem.
Podobné věci se občas stávají. Mléčnou dráhu obklopuje, tak jak je u podobných velkých galaxií obvyklé, hejno trpasličích galaxií a ty se s Mléčnou dráhou občas střetnou. Tihle trpaslíci obíhají velké galaxie po miliardy let, většinou tiše a nenápadně. Když ale dojde ke srážce, tak to může skončit roztržením nebo přímo pohlcením trpasličí galaxie. Při takových událostech se ale také stává, že divočení nezměrných gravitačních sil zasáhne hvězdy s jejich planetárními systémy. Pak se může stát, že hvězda změní svou pozici v galaxii nebo třeba vylétne z galaxie pryč. S nevelkou, ale nikoliv nulovou pravděpodobností by se to mohlo stát i Sluneční soustavě během srážky s Velkým Magellanovým mračnem.
Velké Magellanovo mračno je nejjasnější satelitní galaxie Mléčné dráhy. V současné době je od Mléčné dráhy vzdálené asi 163 tisíc světelných let. Odborníci si až doposud mysleli, že tahle nepravidelná trpasličí galaxie bude Mléčnou dráhu obíhat ještě dlouhé miliardy let. Anebo protože se pohybuje docela rychle, někdy v budoucnu opustí gravitační náruč Mléčné dráhy a zamíří do vzdálenějšího vesmíru.
Nicméně, nedávná měření ukazují, že ve Velkém Magellanově mračnu je téměř dvojnásobné množství temné hmoty, než se zatím myslelo. Podle Cautuna to znamená, že tahle trpasličí galaxie rychle ztrácí energii potřebnou k pohybu vesmírem, a je tím pádem odsouzená ke srážce s Mléčnou dráhou. Badatelé k předpovědi galaktické srážky použili superpočítačovou simulaci chování galaxií EAGLE. Podle simulací dojde ke srážce Mléčné dráhy s Velkým Magellanovým mračnem brzy, tedy v kosmickém smyslu slova. My to sice už za 2 miliardy let neuvidíme, ale prý do bude velkolepé. Probuzená supermasivní černá díra Mléčné dráhy obstará spektakulární ohňostroj.
Video: BBC World News - Large Magellanic Cloud
Literatura
Durham University 4. 1. 2019, MNRAS 483: 2185–2196.
EAGLE – simulace vesmíru s realistickými galaxiemi
Autor: Stanislav Mihulka (01.01.2015)
Nejrychlejší hvězdy Mléčné dráhy jsou uprchlíci z Velkého Magell. mračna
Autor: Stanislav Mihulka (14.07.2017)
Vývěva 2: Gaia vystopovala přízračnou gigantickou trpasličí galaxii
Autor: Stanislav Mihulka (14.11.2018)
Diskuze:
mozno
Pecko Cabuka,2019-01-08 22:52:56
vzdy je tu mozno mala pravdepodobnost a nadej, ze nasa Zem nezostane na 100-ky miliard rokov len zamrznuta oskvrcana hrudka hmoty,po tom co zostane zo Slnka len chladny maly biely trpaslik. Taketo odstrelenie dava nadej, ze nase zvysky atomov mozno este posluzia ako stavebny material pre iny planetarny system. Ale aj nemusia.
Energie Magellanova mračna
Josef W,2019-01-07 12:34:28
Nerozumím formulaci, že Magellanovo mračno "ztrácí energii potřebnou k pohybu vesmírem". Ono nějakou vydává pro svůj pohyb?
Re: Energie Magellanova mračna
Novák Jiří,2019-01-07 20:35:02
Napadají mě dvě možnosti 1) Gravitace. Mračno se pohybuje nějakým směrem, ale gravitace ostatních objektů ho zpomaluje/strhává jiným směrem. 2) Tlak záření. Mračno se pohybuje nějakým směrem, ale zároveň vyzařuje částice různě intenzivně v různých směrech, což ho může zpomalit, změnit směr atd.
Pozor
Alexandr Kostka,2019-01-06 21:37:04
Jen bych upozornil, že teorie o srážce vychází z divoké a potvrzení velmi úspěšně vzdorující "temné" teorie. Ani temná mota, ani temná energie nebyly ani potvrzeny, natož aby byly známy jejich vlastnosti.
Ono by sa mohlo
Radoslav Porizek,2019-01-06 19:44:19
aj prejst cez stenu, je to "len" malo pravdepodobne, aby vsetky atomy sucasne pretunelovali cez potencialovu bareriu steny.
Filozofovanie o tom, co by bolo keby, by teda bolo vhodne zacat vycislenim pravdepodobnosti pre takyto druh udalosti. Typoval by som, ze jej ucinny prierez je taky maly, ze nad tym nema velmi zmysel uvazovat.
Re: Ono by sa mohlo
Vojta Ondříček,2019-01-07 11:24:08
Dávám vám za pravdu.
Ovšem "procházení" člověka zdí je ztíženo o fakt, že molekuly člověka "nepustí" do své struktury jiné molekuly, nebo atomy, jen tak bez narušení své podstaty.
O tom, co se někdy za miliardy let odehraje, se nedá ani filosofovat, jen spekulovat, tedy fantazírovat. Nehledě na další fakt, že tu vzájemnou návštěvu Mléčnodrážďanů a Androméďanů nemůže nikdo z hostů, nebo návštěvníků nikterak ovlivnit. Ta neznámá budoucnost po setkání s Andromedou mi připadá jako virtuelní pokus Schrödingera s kočkou v krabici - Sluneční soustava bude současně katapultována do prázného Prostoru a sežrána černou dírou.
Lepšie byť vyhodený z galaxie ...
Richard Pálkováč,2019-01-06 14:58:51
Lepšie byť vyhodený z galaxie, ako sa stať potravou centrálneho objektu. Myslím, že "vyhadzovanie" už začalo, vznikom priečky v našej galaxii a vyhodení nebudeme sami, takže stále budeme mať dosť kamarátov, susedov.
Práve naopak, zrážka s inou galaxiou, v prípade v článku spomínanej "pořádné porci smůly", môže spôsobiť, že naša sústava skončí ako potrava centrálneho objektu.
Zbytečnost
Jan Houdek,2019-01-05 22:07:42
Ani jsem to nečetl, jen jsem chtěl napsat, že je naprosto zbytečné řešit něco co se stane za 2 miliardy let.
Re: Re: Zbytečnost
Milan Krnic,2019-01-06 10:53:16
Za mě něco s vyšším příklonem k realitě, tedy Breakthrough Starshot.
Re: Zbytečnost
Ivo Brabec,2019-01-06 12:58:52
Z tohoto pohledu je myslím zbytečně psát komentář o tom, ze je něco zbytečné, protože ti, kdo zbytečnost vnímají, tento komentář ani číst nebudou, kdežto ti, kdo rádi uvažují ve vesmírných skalách a časech pak jen napíšou odpověď na takový komentář, v kterém se pokusí vtipnou formou nabídnout takový světonázor i těm, kteří ho neuznávají, ale ti to vlastně ani nedočtou do konce, takže řešíme neřešitelné.
Re: Zbytečnost
Ivo Brabec,2019-01-06 18:36:35
Moje žena říká, že bychom se spíš měli připravit na tu srážku, která bude za 4 miliardy let...
Časová osa
Martin Chalupa,2019-01-05 22:07:34
S těmi 2 miliardami let je to z našeho hlediska takové "coby kdyby". Je totiž dost nepravděpodobné, že by v dané době bylo možné na Zemi (respektive na tom, co z ní zbyde) ještě najít cokoliv živého. I kdyby se nám všechny možné průšvihy vyhnuli, Slunce není věčné. Na konci svého životního cyklu nás usmaží a to má být podstatně dřív. Vlastně je větší část éry pozemského života za námi.
Re: Časová osa
Milan Krnic,2019-01-06 11:41:27
Z článku vyplývá, že vyhození s velkou, ale nikoli absolutní pravděpodobností nenastane, tedy se budoucí Venušané nemají čeho obávat.
Re: Časová osa
Pavel Hudecek,2019-01-06 14:00:35
Já jsem v tomto optimista. Pokud současná technická civilizace zůstane funkční po celé toto století (což můžou především zkazit politici i bez ekologie a třetí světový, jen politicko-ekonomicky), tak v příštím století budou lidé bydlet i na dalších planetách/měsících naší soustavy a v ještě dalším i na planetách okolo okolních hvězd. A velmi pravděpodobně se toho dožijí mladší čtenáři Osla, protože se dožijí neomezeného prodlužování života (podle Kurzweila 1980+).
Pokud se tohle realizuje, tak za 2 miliardy let budou lidé obývat významné procento obyvatelných planet v naší galaxii (taky asi válčit/politikařit s ufounama) a tak je dost pravděpodobné, že část z nich se bude muset odstěhovat, pokud nebudou chtít se svou hvězdou zůstat sami mimo galaxii. Což bude důležité zejména pro ty, jejichž hvězda se bude blížit svému konci, ostatním se "vycestováním" změní jen to, že místo trilionů obyvatel galaxie budou moct navštívit jen biliony obyvatel své soustavy. Na druhou stranu, ty, co budou bydlet u "vyhozených" hvězd, kterým zbývá ještě hodně času, může těšit, že jejich potomci budou kolonizovat jinou galaxii:-)
Re: Re: Časová osa
Novák Jiří,2019-01-06 14:51:18
Nic proti StarTreku, ale je to pohádka. Pokud současná technologická civilizace bude pokračovat tak, jak probíhá teď, tak zkolabuje ekosystém a vyhyneme. IMHO jediná šance, jak udržet alespoň nějakou technologickou civilizaci je zkoncovat s konzumní společností a všechno podřídit udržitelnosti (tj. maximálně recyklovat, maximální odolnost a životnost výrobků, maximální účelnost získávání a využívání energie,...). Pokud tohle lidé nepochopí, tak nejenže v příštích stoletích nebudeme osidlovat vesmír (což samozřejmě nebudeme ani tak), ale budeme mít co dělat abychom se udrželi tady na Zemi.
Re: Re: Re: Časová osa
David Pešek,2019-01-06 20:53:44
ono pokud by pár tisíc lidí obývalo rotující stanici plující si prostorem tak by na ní konzumní způsob určitě nekvetl, možná pro několik vyvolených lepšolidí
Re: Re: Re: Re: Časová osa
Novák Jiří,2019-01-06 21:48:57
No to je klidně možný:-) Akorát to nikdy nezjistíme, protože řečená stanice je asi stejně pravděpodobná jako třeba kámen mudrců nebo perpetuum mobile. Je to jenom sen.
Re: Re: Re: Re: Časová osa
Pavel Hudecek,2019-01-06 23:17:16
Já si naopak myslím, že by bylo daleko lepší, kdyby jich bylo pár (desítek) milionů. poměrně hezky je to rozvedeno v Asimovově Nemesis.
Re: Re: Re: Časová osa
Pavel Hudecek,2019-01-06 23:15:30
Tak na tom se neshodneme:-) Naopak si myslím, že hlavním problémem jsou přehnané regulace. On ten konzumní blázinec je totiž mj. způsoben tím, že v důsledku přeregulovanosti je velmi těžké dělat něco reálně užitečného. Inovativní výrobky s dobrou životností, vždy dělaly začínající firmy. Zavedené se naopak vždy především snaží vytěžit maximální zisk. Jenže všechny možné regulace vedou především k tomu, že je velmi těžké v nějakém oboru začít. Prostě nemáte na tým právníků a expertů na normy.
Takže můj názor je, že by nejvíc pomohlo, kdyby se zavedla referendem kontrolovaná parlamentní demokracie: Každý zákon by po celém současném legislativním procesu (sněmovna-senát-prezident) navíc musel projít referendem. Pokud se nadpoloviční většina oprávněných voličů nevyjádří pro, zákon nebude a hotovo. A v mezidobí se musí provést revize současné legislativy. Vše co neprojde, padne. Pak budou platné zákony v knížce, kterou každý gramotný občan přečte za dva týdny.
Faktem je, že zatím každý "neřešitelný problém" vyřešil technický pokrok. Jsem si jist, že byste např. nechtěl žít v New Yorku těsně před tím, než byly koně nahrazeni auty. A stejně jako dnes taxikáři protestují proti Uberu, tehdy drožkáři protestovali proti autům. Jenže dnes je tu legislativa, která brání tomu, aby kdokoli směl použít své auto jako taxík. Až jí zrušej, nebude potřeba tolik aut. Úžasné jsou taky Babišovy účtenky: hromada papíru k ničemu, v něm tuny bisfenolu-A/S, lidi na to sahaj při manipulaci s jídlem. V Praze je drahý bydlení, protože postavit barák znamená průměrně 7 let papírování. A takhle by se dalo pokračovat dost dlouho.
Pro začátek doporučuji číst Fréderic Bastiat - Co je a co není vidět. Je to necelých 200 let starý, ale na principu škodlivosti zdánlivě užitečných regulací se od té doby nic nezměnilo.
Re: Re: Re: Re: Časová osa
Milan Krnic,2019-01-07 11:02:21
Představy pěkné, k vyzkoušení jedině tak v nějaké budoucí kolonii na Marsu.
To, že je kapitalismus způsoben přeregulovaností, je zajímavá myšlenka, škoda že netématická, stálo by za to jí probrat blíže.
Re: Re: Re: Re: Re: Časová osa
Pavel Hudecek,2019-01-07 11:10:29
Ne. Kapitalismus není přeregulovaností způsoben, ale rozbíjen. Postupně se z něj stává socialismus se vším co k němu patří a co jsme v roce 1989 mysleli, že jsme tomu utekli. Dnes by už zas neprošla Česká soda ani Monty Pythoni.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Časová osa
Milan Krnic,2019-01-07 11:19:56
A čím jiným byste chtěl hnát ekonomický růst?
Naše galaxie také neodvratně vzroste, to je takový makrokonzumerismus.
Re: Re: Re: Re: Re: Časová osa
Alexandr Kostka,2019-01-07 14:21:04
Kdo ví. S jistotou tam nepůjde současný společenský systém. Třeba taková kolonie na Měsíci či Marsu bude mít mnoho let zatraceně co dělat aby vůbec přežila. S naprostou jistotou si nebudou moci dovolit, aby se nějaký "aktivista" přivázal ke kusu skály, kde se má budovat třeba skleník a "protestoval". A počítal bych, že chování k případným zločincům bude též "trochu" jiné. Představa, jak máte nesmírně omezený počet lidí a znásilňovač nebo vrah si sedne na 20 let do hotelu, kde nebude nic dělat a 20 lidí ho bude hlídat, krmit, prát mu a podobně? Spíš si ho na zlastní náklady odveze Země, nebo půjde na procházku. Jednosměrnou. Protože to jinak nepůjde. A také bych si dovolil pochybovat o tom, že tam vůbec bude možná nějaká demokracie. Možná nějaké všelodivé hlasování o marginálních drobnostech, ale důležité věci bude muset někdo nařídit a případně nechat vykonat silou, protože jinak nepřežijí.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Časová osa
Milan Krnic,2019-01-07 15:47:20
Já bych kolegovo nápady nezatracoval. To, že se zde lidé nedomluví kolikrát ani v jedné rodině, natož mezi partajemi, nelze srovnávat. Možná s hlasováním "zásobník vody" nebo "bazén" na Marsu :)
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Časová osa
Novák Jiří,2019-01-07 20:44:56
Aby se aktivista přivazoval např. na Marsu, pro to nemá důvod. Nehledě na to, že kolonie by se stavěla a rozrůstala podle nějakých plánů, známých třeba desítky až stovky let předem. Aktivisti se většinou přivazují v případě, že existuje nějaké morální dilema. Takže např. na Marsu z Bradburyho Marťanské kroniny, nebo na Pandoře z filmu Avatar je to docela pravděpodobné. Jinak ne.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Časová osa
Alexandr Kostka,2019-01-07 22:39:21
Klid, ono se něco najde. Sice bych počítal, že první nějaké svě stovky lidí projdou nesmírně pečlivým výběrem, ale dřív nebo později se tam dostane nějaký pošuk. Nebo vyrůstající děcko dostane po zhlédnutí Holywoodské produkce dojem, že si může dovolit naprosto všechno, když oficiálně zákon zakazuje rákosku. Mejpozději v okamžiku, kdy půjdou popravit prvního vraha či znásilňovače se nějaký aktivista vynoří.
Re: Re: Re: Re: Časová osa
Novák Jiří,2019-01-07 14:40:32
S regulacemi se shodneme, o tom žádná. Já taky nemluvím o regulacích ale o změně paradigmatu. Vzít něco, co už tu je a využívat to chytřeji, efektivněji a levněji. Ten uber je výborný příklad právě takovéhle změny. Nebo různé spolucestovací alternativy, kde se lidé složí na cestu a zavezou se spolu třeba do práce (ekologická stopa čtvrtinová, oproti tomu kdyby jeli každý svým autem). Nehledě na to, že když se nad tím zamyslíte, tak drtivá většina kancelářských povolání vlastně vůbec do té práce jezdit nemusí. Klovat do počítače můžou klidně na zahradě pod jabloní...
S účtenkama je to podobná písnička. Jako zákazník účtenku v 99% případů nepotřebuju a když, tak si nechám vypsat paragon (ekologická stopa nula nula nic). Dnešní účtenka, pokud už teda kvůli Babišovi musí existovat, taky by mohla existovat jen ve virtuální podobě. Pokladní mi ukáže obrazovku, já řeknu "dobře" a pokladní zmáčkne enter. Toď vše. Nic víc tam být nemusí.
Re: Re: Časová osa
Martin Chalupa,2019-01-07 09:02:23
Ohledně mezihvězdného cestování - měřítko 1 / 300000000 kde v modelu uletí světlo za sekundu 1 m: Člověk byl nejdál 1,28 m od pingpongového míčku zvaného Země. Proxima Centauri: 4,24 * 365 * 24 * 60 * 60 = 133 712 640 m daleko. Tedy 133 tisíc kilometrů v tom samém modelu, kde měsíc je 1,28 m. Jsou věci, které v současném stavu poznání už začínají být jasné: Kdo se v dané soustavě narodí, v ní i zemře. Pokud budeme cestovat a osídlovat jiné světy, nepoletí k nim lidé. Lze tam poslat roboty, genetický materiál, ale tím to spíš bude končit. Naopak o stín nadějněji se mi jeví možnost rychlé komunikace se vzdálenými světy s využitím kvantově vázaných částic. Mějme soustavy A, B a na půl cesty mezi nimi zdroj - byť praktická realizace vypadá na tu vzdálenost dost mimo.
Re: Re: Re: Časová osa
Zdenek Mazanec,2019-01-07 09:20:33
V zásadě máte pravdu, na druhou stranu, před 200 lety jste se mezi světadíly přesunoval naprosto šnečí rychlostí (z dnešního pohledu).
Co bude za 200 let neodhadne nikdo. Dnešní technologie vypadá z pohledu stavu před 200 lety jako naprostá magie.
Nevěřím, že jediný možný způsob pohodnu, který lidstvo pro vesmír postaví je chemický spalovací motor.
Kdyby -podotýkám kdyby- se vesmírným technologiím dala nějaká reálná priorita, tak by to šlo dopředu mnohem rychlěji. Teď ovšem řešíme jiné věci, dobývání vesmíru NENÍ současná priorita.
Re: Re: Re: Re: Časová osa
Milan Krnic,2019-01-07 11:10:41
Přesně tak. Ono v tom není zrovna moc investičních příležitostí, tak co naděláme. Dobrý příklad je idealista Musk - jak moc musíte zaprasit planetu, abyste si na to vydělal.
Re: Re: Re: Časová osa
Pavel Hudecek,2019-01-07 11:02:24
Obávám se, že dokud nebude vynalezena hmota se zápornou hmotností, zůstane rychlost světla jasným omezením. Ale vzhledem k tomu, že už do 30 světelných let je dost potenciálně obyvatelných planet, tak je zatím jediný problém, že kdo tam za pár let svého času doletí, po návratu na zemi nenajde žijící známé. Proto je k mezihvězdné civilizaci nutné neomezené prodlužování života.
Na kvantově vázané částice zapomeňte, tím se dá informace autorizovat, ne přenést. Prostě obě strany dostanou náhodně 0 nebo 1, přičemž je jisté, že ta druhá dostala opak.
Re: Re: Re: Re: Časová osa
Milan Krnic,2019-01-07 11:14:43
Případně do doby přepracování našich teorií, resp. představ. Ale k tomu nám chybí ty priority, viz výše.
Re: Re: Re: Re: Re: Časová osa
Alexandr Kostka,2019-01-07 13:54:29
Nějak jsem si nemyslel, že s vámi budu souhlasit, ale v tomto rozhodně ano. Též předpokládám, že současné teorie o fungování vesmíru buď nesedí úplně, nebo nepopisují řadu jevů. Jednoduše třeba proto, že jsme si jich zatím ani nevšimli. Ostatně osidlování minimálně blízkých hvězd by ani nevyžadovalo nadsvětelnou rychlost. Při představě rakety letící rychlostí blízké rychlosti světla a hibernace/mražení se okruh pár set světelných let jeví jako relativně dostupný. Tedy pokud bychom se přestali vzájemně vybíjet a místo toho spolupracovali.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Časová osa
Milan Krnic,2019-01-07 14:13:39
Ale kdepak. Máme tu relativitu, ne? Prostě ze systému vystoupím a počkám na jiný, to máte jako s MHD.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
