Daly by si octomilky hořící koktejl? Kredit: Nik Frey / Wikimedia Commons.

Starý rok je za námi a všichni teď bojujeme s novoroční kocovinou, ať už ji způsobilo cokoliv. V mnoha případech to ale určitě byl etanol. Týká se to nepochybně i řady vědců. Navzdory takříkajíc intimní zkušenosti s opilostmi kupodivu stále ještě nevíme, co přesně dělá alkohol v lidském mozku.

Vědci proslulého amerického Scripps Research Institute se na tenhle problém vrhli a udělali to vpravdě silvestrovským způsobem. Opili oblíbené octomilky. Zajímalo je, tak to vlastně celé funguje. Jak je možné, že si dáte jeden, dva nebo tři pořádné drinky a je to jízda. A když si jich dáte už moc, tak to není paráda, ale průšvih, protože odpadnete. Všichni to vědí, že takhle etanol pracuje, ale nikdo tomu zatím neporozuměl na molekulární úrovni. Odborníci dlouho předpokládali, že to etanol přímo působí na nervový systém. Zdá se ale, že to nebude tak jednoduché.

Scott Hansen. Kredit: Scripps Research Institute.

Scott Hansen a jeho kolegové si zachovali důstojnost a v pozoruhodném výzkumu neopíjeli sebe, nýbrž obětavé laboratorní mušky octomilky. Čtenář by možná namítl, že se od nás octomilky poměrně liší. V některých ohledech jsme si ale s octomilkami překvapivě podobní. Platí to i pro opilost, kterou octomilky prožívají prakticky stejně jako my.

Badatelé drželi octomilky v experimentálních nádobkách. Občas jim dali alkohol a kamerami monitorovali jejich chování. Mušky byly úplně jako lidé. Nejdřív se dostaly do nálady a žvanily nesmysly. Pak je dostihla únava a postupně odpadly. Určitě vstávaly s pořádnou kocovinou, na to se jich už ale vědci neptali.

Octomilka, nejspíš s pořádnou kocovinou. Kredit: André Karwath / Wikimedia Commons.

Výzkum nalitých octomilek odhalil, že alkohol působí prostřednictvím stejného molekulárního systému, jako například anestézie. Ukázalo se, že etanol neovlivňuje nervové buňky přímo. Molekuly etanolu zpracovává enzym zvaný fosfolipáza D2 (PLD2), který spojením etanolu a lipidu vytváří metabolit fosfatidyletanol (PEtOH). Tento metabolit se rychle hromadí a způsobuje, že nervové buňky snadněji přenášejí nervové vzruchy. Tak vzniká hyperaktivní fáze opilosti.

Aby si to Hansen a spol. ověřili, tak si vyrobili octomilky, kterým nefunguje enzym fosfolipáza D2. U těchto GM octomilek alkohol nefungoval, alespoň pokud jde o aktivní fázi opilosti. Zatím prý není jasné, jestli se nějak fosfatidyletanol podílí i na unavené fázi opilosti. Vědci na tom budou intenzivně pracovat, takže si octomilky opět užijí svoje.

Objev vztahu mezi alkoholem a zmíněným molekulárním mechanismem by mohl vést k vývoji nových léků či léčebných prostředků, které by fungovaly proti přílišné opilosti nebo třeba jako prevence nepříjemné kocoviny. Výzkum také poodhalil, proč vlastně lidé tak často používají alkohol proti bolesti, ať už akutní, jako náhradní anestetikum, anebo proti chronické bolesti, jako náhradního psychiatra.

Literatura
Scripps Research Institute 21. 12. 2018. Journal of Molecular Biology online 5. 12. 2018.