Žijeme ve slepicénu? Kredit: CC0 Public Domain.

Jistý ekolog Eugene Stoermer si vymyslel, že žijeme v geologickém období antropocénu. Nobelista Paul Crutzen tenhle termín zpopularizoval, bohužel docela úspěšně. Není těžké uhodnout, že by pojem „antropocén“ měl mít negativní, obviňující vyznění, jako to období, v němž lidé už tak ničí planetu, že je to poznat.

Carys Bennett. Kredit: University of Leicester.

V současnosti je to ale stále jenom heslo. Vůbec není jasné, kdy by měl antropocén začínat – jestli začátkem zemědělství, průmyslovou revolucí nebo třeba první jadernou explozí. Návrh na zavedení tohoto geologického období letos (2018) řešila Mezinárodní komise pro stratigrafie a očividně ho nepřijala. Mezi lidmi ale antropocén stále rezonuje, jako nějaká nepříjemná ozvěna.

Antropocén zjevně nedá spát ani geoložce Carys Bennett z Leicesterské univerzity a jejím kolegům. Rozhodli se, že najdou nejvhodnější biologický ukazatel, který by se stal znakem období antropocénu, i když vlastně oficiálně neexistuje. Ve své studii dospěli k závěru, že by takovým nejvýraznějším ukazatelem nástupu antropocénu měli být brojleři. Nebo, jak by řekl Milouš Jakeš, dávná figura komunistické strany, legendární svými řečněním, „bojleři“.

Brojleři v akci. Kredit: USDA.

Zní to dost divoce, ale je to tak. Bennettová a spol. považují kuřata z rychlovýkrmu za nejlepší marker antropocénu. Podle nich je to příhodný symbol lidské civilizace. Brojleři jsou podle nich v dnešní době daleko nejhojnějším typem ptáka na planetě. Je jich prý kolem 23 miliard. Pro zajímavost, druhý v pořadí je snovač rudozobý (Quelea quelea) ze subsaharské Afriky. Těch by mělo být kolem 1,5 miliardy.

Snovač rudozobý. Pěkný, ale mezi místními lidmi neoblíbený. Kredit: Charles J. Sharp / Wikimedia Commons.

Na planetě je tolik brojlerů a jsou tak velcí, že svou celkovou hmotností přesahují váhu všech ostatních ptáků na Zemi. Pesimista by řekl, že brojleři jsou lidský výrobek, který ani není schopný samostatného života v přírodě. Optimista by mu ovšem kontroval, že díky brojlerům je kur domácí momentálním vítězem evoluce mezi ptáky, a že se mu podařilo zmanipulovat lidi tak, aby ho dramaticky namnožili a starali se o něj do roztrhání těla.

Přitom se brojleři objevili velice nedávno. Byli vyšlechtěni tak, aby se bez přestání cpali a za pár týdnů po vylíhnutí dorostli do konzumní velikosti. Svaly jim rostou tak rychle, že přerůstají ostatní orgány a řada brojlerů by se nedožila dospělosti, kdyby k tomu dostali šanci. Ale tu nedostanou. Všichni brojleři projdou lidskými žaludky a zbydou po nich jenom kosti. Těch kostí je ohromné množství a plní skládky po miliardách. Některé z těchto kostí se bezesporu dostanou do vhodného prostředí, kde je možné fosilizovat. Jestli bude někdo někdy kopat ve vrstvách, které bývaly našimi skládkami, tak v nich najde důkazy o našem intenzivním vztahu k brojlerům. Geologové to vidí tak, že žijeme v období slepicénu.

Literatura
Phys.org 12. 12. 2018, Royal Society Open Science 12. 12. 2018.