Podle geologů žijeme v období slepicénu

Tahle planeta je planetou brojlerů. Geologové hledali nejvhodnější ukazatel pro období rozmachu lidské civilizace a nakonec dospěli k rychlevykrmovacím kuřatům. Je jejich 23 miliard, a jestli lidská civilizace někdy zanikne, tak po nás najdou fosilní vrstvy se záplavou brojleřích kostí.

Žijeme ve slepicénu? Kredit: CC0 Public Domain.

Jistý ekolog Eugene Stoermer si vymyslel, že žijeme v geologickém období antropocénu. Nobelista Paul Crutzen tenhle termín zpopularizoval, bohužel docela úspěšně. Není těžké uhodnout, že by pojem „antropocén“ měl mít negativní, obviňující vyznění, jako to období, v němž lidé už tak ničí planetu, že je to poznat.

Carys Bennett. Kredit: University of Leicester.

V současnosti je to ale stále jenom heslo. Vůbec není jasné, kdy by měl antropocén začínat – jestli začátkem zemědělství, průmyslovou revolucí nebo třeba první jadernou explozí. Návrh na zavedení tohoto geologického období letos (2018) řešila Mezinárodní komise pro stratigrafie a očividně ho nepřijala. Mezi lidmi ale antropocén stále rezonuje, jako nějaká nepříjemná ozvěna.

Antropocén zjevně nedá spát ani geoložce Carys Bennett z Leicesterské univerzity a jejím kolegům. Rozhodli se, že najdou nejvhodnější biologický ukazatel, který by se stal znakem období antropocénu, i když vlastně oficiálně neexistuje. Ve své studii dospěli k závěru, že by takovým nejvýraznějším ukazatelem nástupu antropocénu měli být brojleři. Nebo, jak by řekl Milouš Jakeš, dávná figura komunistické strany, legendární svými řečněním, „bojleři“.

Brojleři v akci. Kredit: USDA.

Zní to dost divoce, ale je to tak. Bennettová a spol. považují kuřata z rychlovýkrmu za nejlepší marker antropocénu. Podle nich je to příhodný symbol lidské civilizace. Brojleři jsou podle nich v dnešní době daleko nejhojnějším typem ptáka na planetě. Je jich prý kolem 23 miliard. Pro zajímavost, druhý v pořadí je snovač rudozobý (Quelea quelea) ze subsaharské Afriky. Těch by mělo být kolem 1,5 miliardy.

Snovač rudozobý. Pěkný, ale mezi místními lidmi neoblíbený. Kredit: Charles J. Sharp / Wikimedia Commons.

Na planetě je tolik brojlerů a jsou tak velcí, že svou celkovou hmotností přesahují váhu všech ostatních ptáků na Zemi. Pesimista by řekl, že brojleři jsou lidský výrobek, který ani není schopný samostatného života v přírodě. Optimista by mu ovšem kontroval, že díky brojlerům je kur domácí momentálním vítězem evoluce mezi ptáky, a že se mu podařilo zmanipulovat lidi tak, aby ho dramaticky namnožili a starali se o něj do roztrhání těla.

Přitom se brojleři objevili velice nedávno. Byli vyšlechtěni tak, aby se bez přestání cpali a za pár týdnů po vylíhnutí dorostli do konzumní velikosti. Svaly jim rostou tak rychle, že přerůstají ostatní orgány a řada brojlerů by se nedožila dospělosti, kdyby k tomu dostali šanci. Ale tu nedostanou. Všichni brojleři projdou lidskými žaludky a zbydou po nich jenom kosti. Těch kostí je ohromné množství a plní skládky po miliardách. Některé z těchto kostí se bezesporu dostanou do vhodného prostředí, kde je možné fosilizovat. Jestli bude někdo někdy kopat ve vrstvách, které bývaly našimi skládkami, tak v nich najde důkazy o našem intenzivním vztahu k brojlerům. Geologové to vidí tak, že žijeme v období slepicénu.

Literatura
Phys.org 12. 12. 2018, Royal Society Open Science 12. 12. 2018.

Autor: Stanislav Mihulka

Datum: 15.12.2018

Tisk článku

Související články:

Evoluce lidí stále běží Autor: Stanislav Mihulka (08.10.2011)
Vyrostla naše civilizace z krve lidských obětí? Autor: Stanislav Mihulka (05.04.2016)
Archeologové opic vykopali nástroje makaků „doby kamenné“ Autor: Stanislav Mihulka (14.06.2016)

Diskuze:

Dospělost u brojlerů

Novák Jiří,2018-12-17 22:57:14

Když brojlery chováte na dvoře a ne v hale, tak se dospělosti celkem snadno dožijí (za dospělou slepici brojlera považuji takovou, která snese vejce). Problém je se srdcem, které to moc dlouho "neutáhne". Po pár měsících začnou mít fialový hřeben a následně uhynou. Ale to není jen problém brojlerů - takový řádně vzrostlý kohout brahmánky má taky celkem slušnou pravděpodobnost, že to s ním "sekne".
Faktem je, že dospělý brojler váží 6 kilo bez drobů a jeden prsní řízek představuje oběd pro čtyřčlennou rodinu. A takové vyzrálé maso je úplně jiná chuť a kvalita jak to vodnaté kuře z marketu.