Systém Apop na snímku zařízení VISIR soustavy teleskopů VLT. Kredit: Peter Tuthill/University of Sydney/ESO.

Ve vesmíru jsme už našli leccos. Ale hvězdný systém Apop, to je vážně síla. Jak už napovídá jeho jméno, které mu přiřkli podle staroegyptského hadího boha chaosu, smrtelného protivníka boha Slunce Ra, jde o naprosto neuvěřitelnou záležitost. Ve vzdálenosti asi 8 tisíc světlených let, tedy naštěstí docela dost daleko od nás, tam kolem sebe obíhají dvě obří, nesmírně žhavé, zářivé a také nesmírně zuřivé Wolf-Rayetovy hvězdy. A jestli něco ve vesmíru připomíná zplozence pekla, tak je to Wolf-Rayetova hvězda. A tam jsou hned dvě!

Joseph Callingham. Kredit: University of Sydney.

Astronom Joe Callingham z australské Univerzity v Sydney a jeho mezinárodní tým se nerozpakují tvrdit, že tohle jsme v Mléčné dráze ještě neviděli. Podle nich je jedna ze dvojice pekelných Wolf-Rayetových hvězd na samotném pokraji zběsilé exploze supernovy, která nejspíš bude stát opravdu za to. Mají za to, že jde o prvního známého kandidáta na zášleh gama záblesku, tedy jednoho z nejvíce energetických jevů v celém vesmíru. Výzkum uveřejnil časopis Nature Astronomy.

Jejich práce ihned dostala přízvisko „kontroverzní“, protože je to z nemalé části spekulace. Jde o to, že gama záblesky jsou stále velice záhadné a s jistotou nevíme, jak vlastně vůbec vznikají. Taky jsme nikdy nepozorovali odpálení gama záblesku v Mléčné dráze. Jestli ale nějaký objekt v Mléčné dráze skutečně odpálí gama záblesk, tak hvězda ze systému Apop není vůbec špatným kandidátem.

Ra versus Apop v hrobce faraona Ramsese IV. Kredit: Eisnel / Wikimedia Commons.

Systém Apop sedí v souhvězdí s nevinným jménem Pravítko, hned pod ocasem nebeského Štíra. Je vážně úchvatný. Jeho dvojice Wolf-Rayetových hvězd se oběhne asi jednou za století. Tyhle hvězdy jsou věhlasné svými běsnícími hvězdnými vichry, v nichž ztrácejí ohromná množství hmoty. A pokud jsou Wolf-Rayetovy hvězdy dvě a obíhají se navzájem, tak by jejich hvězdné vichry měly vytvářet podivuhodné démonické tvary. A přesně to v systému Apop pozorujeme.

Zařízení VISIR soustavy teleskopů VLT. Kredit: ESO.

Callingham s kolegy proměřili hvězdnou vichřici v systému Apop a zjistili, že se tam hmota tryskající z umírajících hvězd žene rychlostí asi 1 procenta rychlosti světla. Detailní pozorování ukázala, že jedna z hvězd systému Apop rotuje tak zběsilou rychlostí, že je na samotném pokraji destrukce. Právě tahle hvězda velmi brzy skončí jako supernova. Může to být klidně zítra nebo třeba za sto let. Wolf-Rayetovy hvězdy představují finální stádium hvězd tohoto typu a jejich velmi krátký život končí ve víru ultimátní exploze. A rychlá rotace tomu podle astronomů pořádně přidá šťávu. Jako by jim prý do hvězdného motoru v posledním tažení někdo přiléval spoustu benzínu.

Podle Callinghama a spol. je systém Apop skvělým receptem na pořádně katastrofální supernovu, která by měla odpálit gama záblesk. Můžeme děkovat všem egyptským bohům, že umírající Wolf-Rayetova hvězda podle dosavadních poznatků zřejmě „nemíří“ svými póly naším směrem. Jestli skutečně odpálí gama záblesk, a ten by pak letěl naším směrem, tak by nám i ze vzdálenosti 8 tisíc světelných let mohl důkladně oholit ozonovou vrstvu. A kdoví co ještě. Doufejme, že poletí jinam. Pokud ve směru letu gama záblesku shodou okolností budou nějaké jiné planety se životem, tak egyptští bohové s nimi.

Video:  ESOcast 185 Light: Cosmic Serpent


Literatura
University of Sydney 20. 11. 2018, Nature Astronomy online 19. 11. 2018.