Trpasličí satelit Mléčné dráhy Leo II. Kredit: Giuseppe Donatiello / Wikimedia Commons.

Slušně velké galaxie, jako je třeba i Mléčná dráha, nebývají ve vesmíru samy. Obvykle je doprovází roj menších satelitů, který tvoří trpasličí galaxie různých tvarů a velikostí. A bývá to podivuhodná sebranka. Evropská vesmírná observatoř Gaia nedávno v těsné blízkosti Mléčné dráhy objevila tajemný přízrak, obrovskou trpasličí galaxii.

Gabriel Torrealba.

Kredit:

Academica Sinica.

Gabriel Torrealba z Institutu astronomie a astrofyziky akademie věd Tchaj-wanu Academica Sinica a jeho kolegové svého skrytého obra pojmenovali Antlia 2, čili Vývěva 2. Tenhle přerostlý trpaslík nám unikal hodně dlouho. Je totiž extrémně řídký a navíc se skrývá na perfektním místě – za diskem Mléčné dráhy.

Podle astronomů je Vývěva 2 nepochybně trpasličí galaxie. Ale je výjimečná. V porovnání s dalšími satelity Mléčné dráhy je to obr. Velikostí se vyrovná Velkému Magellanovu mračnu a odpovídá asi jedné třetině Mléčné dráhy. Ještě neobvyklejší je, jak málo tenhle přízrak svítí. V porovnání se stejně Velkým Magellanovým mračnem září Vývěva 2 asi 10 tisíckrát slaběji. Jinými slovy, Vývěva 2 je příliš velká na to, jak září a je příliš temná na to, jak je velká.

Podle Torrealby je to skutečný přízrak. Ještě jsme se s takto řídkou galaxií nesetkali. K objevu mohlo dojít jenom díky observatoři Gaia, která teď ve vesmíru mapuje hvězdy v Mléčné dráze. Už má na svém kontě zatím nejrozsáhlejší katalog hvězd, včetně velmi přesných měření pro 1,7 miliardy hvězd v okolním vesmíru.

Australian Astronomical Observatory (AAO) s teleskopem AAT. Kredit: Diceman / Stephen West / Wikimedia Commons.

Astronomové vlastně původně v datech observatoře Gaia studovali pulsující proměnné hvězdy typu RR Lyrae. To jsou dobře rozeznatelné staré hvězdy s nízkou metalicitou, které se typicky nacházejí právě v trpasličích galaxiích. Najednou si všimli, že za galaktickým diskem je skupina hvězd RR Lyrae, které vlastně tvoří doposud neznámý a pořádně veliký objekt.

Torrealbův tým kontaktoval operátory australského teleskopu AAT (Anglo-Australian Telescope), s jehož pomocí proměřili spektra více než 100 červených obrů podezřelého objektu. Nakonec potvrdili, že se tyto hvězdy pohybují společně. A Vývěva 2 byla na světě. Měření také ukázala, že se nově objevená trpasličí galaxie sice pohybuje v blízkosti Mléčné dráhy, ale vždy zůstává vzdálená minimálně cca 130 tisíc světelných let.

Jak vlastně mohl takový galaktický přízrak vzniknout? Zatím to není úplně jasné. Pokud jde o řídkost a nízkou hmotnost Vývěvy 2, tak by nejjednodušším vysvětlením bylo, že ji Mléčná dráha v průběhu eonů vyžírala za živa. Pak je ale problém s její velikostí. Podle toho, co víme, tak není možné trpasličí galaxii nafouknout tím, že z ní budete krást hmotu. Pokud by takový proces měl fungovat, tak by Vývěva 2 původně musela být opravdu nezměrně veliká. Anebo v ní musela proběhnout šíleně intenzivní tvorba hvězd, během níž vanuly mohutné hvězdné vichry, a explodovaly četné supernovy. To by snad galaxii mohlo nafouknout.

Jednou z možností prý také je, že Vývěva 2 má zvláštně, méně koncentrovaně rozloženou temnou hmotu. Pokud by to tak bylo, tak Vývěva 2 ohrožuje převládající teorie o povaze temné hmoty. Objevitelé této unikátní trpasličí galaxie jsou samozřejmě nadšení a hodlají zjistit, jestli náhodou nejde jen o špičku ledovce. Možná je prý Mléčná dráha obklopená celým hejnem podobných přízračných galaxií, které jsou klasickými pozorovacími metodami téměř nezjistitelné. Možná to platí pro většinu velkých galaxií. Teď vypukne lov na přízraky a časem se ukáže, jak to vlastně je.

Literatura
University of Cambridge 13. 11. 2018, arXiv:1811.04082.