Mohl by mezihvězdný objekt 'Oumuamua být mimozemskou plachetnicí?

Mezihvězdný návštěvník 'Oumuamua rozhodně nebyl typickým vesmírným balvanem. Možná představuje nový typ mezihvězdného materiálu. A není úplně vyloučené, že šlo o porouchanou nebo i funkční hvězdnou plachetnici.

Umělecká vize lidské hvězdné plachetnice u Proximy Centauri. Kredit: PHL @ UPR Arecibo.

19. říjen 2017 vstoupil do historie jako den, kdy havajský teleskop Panoramic Survey Telescope and Rapid Response System-1 (Pan-STARRS-1) ohlásil objev prvního známého tělesa cizího původu ve Sluneční soustavě. Objekt se stal slavným pod jménem 'Oumuamua a pozemští astronomové se svými přístroji strávili mnoho času pozorováním jeho průletu Sluneční soustavou.

Avi Loeb (2015). Kredit: A. Loeb.

Záhy přišli na to, že 'Oumuamua má na kometu či planetku poněkud podivný tvar. Sice ho úplně přesně neznáme, ale podle všeho je tenhle mezihvězdný turista velice protáhlý, na poměry ve Sluneční soustavě až příliš protáhlý. Jeho délka je někde mezi 230 až 1 000 metry, zatímco na šířku i výšku má pouhých 35 až 167 metrů. 'Oumuamua je až tak podezřelý, že ho specialisté programu Breakthrough Listen monitorovali, zda nevysílá rádiové signály. Ukázalo se, že nikoliv. 'Oumuamua ale zaujal další odborníky spojené s iniciativou Breakthrough Initiative, kteří měli nápad, že vlastně jde o plavidlo podobné tomu, jaké pro lety k sousedním hvězdám připravuje projekt Breakthrough Starshot.

Shmuel Bialy. Kredit: Tel Aviv University.

Známý vizionář, astrofyzik Avi Loeb a jeho kolega Shmuel Bialy z výzkumného centra Harvard Smithsonian Center for Astrophysics (CfA) ve své nové studii na základě pozorování objektu 'Oumuamua tvrdí, že tahle mezihvězdná „kometa“ by mohla být hvězdnou plachetnicí.

'Oumuamua teď míří zase pryč ze Sluneční soustavy. Astronomové zjistili, že má zřejmě dost vysokou hustotu, odpovídající horninám a kovům. Rovněž rychle rotuje. Z pozorovaného spektra odraženého záření také vyplývá, že na objektu je zřejmě více ledu, než si odborníci původně mysleli. Když objekt na odletu pozoroval Hubbleho vesmírný dalekohled, tak se ukázalo, že se vlastně chová podivně.

Analýza Hubbleho snímků prozradila, že namísto aby objekt 'Oumuamua zpomalil, jak se čekalo, tak naopak zrychlil. Nejpravděpodobnějším vysvětlením je, že návštěvníka ohřálo Slunce a z objektu se následně uvolnil plyn, jako se to děje u komet Sluneční soustavy. To by pochopitelně objekt urychlilo. Astronomové ovšem žádné takové výtrysky plynů u objektu 'Oumuamua nepozorovali, když byl v blízkosti Slunce. To ještě nemusí nic znamenat, ale upoutalo to pozornost.

Loeb a Bialy nabízejí alternativní vysvětlení. Upozorňují, že kromě absence viditelných výtrysků je rovněž zvláštní, že se při pozorovaném zrychlení podstatně nezrychlila i rotace objektu. To přitom bývá pravidlem. Podle badatelů by 'Oumuamua mohl být hvězdnou, tedy světelnou plachetnicí, která spoléhá na urychlení pomocí záření hvězdy nebo jiného zdroje elektromagnetického záření. Pokud by mělo platit, že objekt urychlilo záření Slunce, tak by musel být extrémně tenký, méně než milimetr. Jeho plocha by ale naopak musela být veliká. Čistě teoreticky by takový objekt mohl vzniknout i přirozeně, ale bylo to zvláštní.

'Oumuamua na snímku teleskopu Williama Herschela na španělské La Palmě, z noci 29. října 2017. Kredit: Queen’s University Belfast/William Herschel Telescope.

Dvojice autorů to propočítala a brala v úvahu podmínky v okolním vesmíru. Vyšlo jim, že by hvězdná plachetnice z pevného materiálu o tloušťce 0,3 až 0,9 mm mohla zvládnout cestu po Mléčné dráze. Záleželo by prý hlavně na skutečné hustotě objektu 'Oumuamua, kterou ale bohužel neznáme nijak zvlášť přesně. Podle výpočtů by hvězdná plachetnice těchto proporcí ustála průlet prachem a plynem mezihvězdného prostoru, stejně jako působení odstředivých a slapových sil, s nimiž se může setkat.

Proč by taková plachetnice zaletěla do Sluneční soustavy? Podle Loeba a Bialyho to může být nefunkční hvězdná plachetnice, kterou přivanulo záření hvězd nebo přitáhla gravitace, podobně jako se po moři často pohybují vraky lodí. Nefunkčnost plavidla by pak vysvětlovala to, že objekt nevysílá žádné signály, jaké jsme u něj hledali. Takže by to byl mezihvězdný vesmírný odpad.

Další možností podle badatelů je, že 'Oumuamua je aktivní mimozemskou technologií. Prozkoumal Sluneční soustavu, jenom při tom nekomunikuje. Badatelé odhadují, že by v takovém případě nešlo o jednu z mnoha náhodně vyslaných průzkumných sond, ale cílenou průzkumnou misi. Nicméně, Loeb s Bialym nevylučují, že podobných sond může být daleko víc, jen jsme si jich nevšimli. Detekce tohoto objektu totiž nebyla nijak zvlášť snadná.

Loeb a Bialy střízlivě přiznávají, že kolem objektu 'Oumuamua je stále příliš mnoho neznámých na to, abychom si mohli být jistí, co je vlastně zač. Může to být kus nového typu mezihvězdného materiálu, jakých možná létá Mléčnou dráhou nesčíslné množství. I to by bylo velmi zajímavé. A jestli to opravdu byla hvězdná plachetnice, ať už porouchaná nebo plně funkční, tak nás čekají zajímavé časy. Odborníci teď mají každopádně o zábavu postaráno, protože budou pátrat po dalších takových objektech. Příště už snad budeme lépe připraveni.

Video: ESOcast 167: VLT sees `Oumuamua getting a boost

Literatura: Universe Today 31. 10. 2018, arXiv:1810.11490.

Autor: Stanislav Mihulka

Datum: 05.11.2018

Tisk článku

Související články:

Odkud přiletěla první mezihvězdná planetka ʻOumuamua? Autor: Stanislav Mihulka (12.11.2017)
Sluneční soustavou prolétávají mezihvězdné objekty. Co je zkusit chytit? Autor: Stanislav Mihulka (01.12.2017)
Nanofotonické plachty mohou pohánět lodě relativistickou rychlostí Autor: Stanislav Mihulka (07.09.2018)

Diskuze:

Lidská nepřipravenost

Pavel Hasoň,2018-11-07 19:58:03

Už jen to, že sem přiletěl mezihvězdný objekt je zcela fantastická věc. Ale řekl bych že až na pár lidí to zůstalo všem zcela lhostejné jako ostatně spousta jiných záležitostí.
Jak je vidět dnes nejen, že nemáme možnosti jak na něco takového reagovat, vyslat výpravu, my ani neumíme takový objekt rozumně na dálku prozkoumat. Tady je jasně vidět kde doopravdy jsme s celou technickou civilizací a hlavně kam došla naše touha něco se dozvědět a objevit. Už o tom akorát kecáme na diskuzích.

Zlatý Apollo a jeho věk.