Na rozdíl od širokého spektra přípravků proti početí, které mají k dispozici ženy, mohou muži sáhnout jen po kondomu, nebo po vasektomii. O vakcínu,  která by dokázala ochromit mužské spermie, se výzkumníci snaží již dvacet let.

Podle článku uveřejněného v časopise Science se Michaelovi O"Randovi a jeho kolegům z  University of North Carolina at Chapel Hill  nyní podařilo dosáhnout v oblasti imunizace proti spermiím, jistého úspěchu. Jejich pokus neprobíhal na lidech, nýbrž na opicích.
Devíti zvířatům vědci dávali injekce s lidským proteinem, který je součástí vnějšího pláště spermie. Tato imunizace se opakovala po třech týdnech. U sedmi opičáků se vytvořily protilátky proti eppin proteinu v takové koncentraci, že se stali neplodnými, což prokázal i výsledek páření s jejich opičími družkami. V kontrolní skupině se za stejnou dobu pokusu stala většina opičáků  (dvě třetiny) otci.

 

O"Rand: "protilátky, tím jak se váží na eppin, zabrání spermiím aby se po ejakulaci chovaly normálně."

I když to tak nemusí vypadat, podle komentářů specialistů na reprodukci se opravdu jedná o velmi pozitivní výsledky. A to přesto, že je zatím těžké vysvětlit, jestli navozený stav po vakcinaci je zcela vratný. Jisté obavy jsou na místě, protože pouze pět ze sedmi opičáků se poté , co jim přestali dávat injekce, stalo znovu plodnými.
Za úspěšné je považován už samotný fakt, že se tyto protilátky proti spermiím podařilo vůbec připravit. Dosud pokusy vytvořit účinnou vakcínu proti spermiím totálně selhávaly. Většinou se použily k imunizaci celé spermie, nebo jejich určité části. Problém spočíval v tom, že se dostatečně účinné protilátky, které by v takové míře zabraňovaly početí vůbec nevytvořily a nebo docházelo k tvorbě takových  protilátek, které napadaly i jiné buňky ve varleti a způsobovaly  záněty.
Podle výsledků O"Randa to vypadá, že nové protilátky proti spermiím již tuto nectnost - napadání i jiných buněk než spermií, nemají. O´Randovy protilátky  již nechávají varlata „na pokoji“.
Vážnějším problémem, který  se tu objevil, je ten, že bude potřeba zajistit, aby ochrana byla pokud možno stoprocentní. To ale nebude jednoduché protože jak se ukázalo v pokusu na opičácích, sem tam nějaká ta  spermie „utekla“. Pokud by se tomu mělo zabránit, znamenalo by to, že tělo by muselo vyprodukovat tolik protilátek, aby byly schopny zmrzačit všechny ze stovek milionů spermií, a to ještě i třeba ve dvou po sobě jdoucích ejakulátech.
Většina výzkumníků, kteří se dosud zabývali bráněním mužům v jejich plodnosti, se zaměřila na ovlivnění jejich hormonálních hladin. Hormonální „léčba“ dokáže zabránit tvorbě spermií. Kompletně. Farmaceutické společnosti Schering a Organon zkouší v tomto směru, jak hormonální kožní implantáty, tak injekce.
Hormonální regulace ale  má dost vážná úskalí, ta vyplývají z komplexního působení  hormonů. Velké dávky hormonů, které je nutno použít prostě „rozhasí“ co se dá, a to se pak projevuje celou řadou nechtěných vedlejších účinků. Tudy asi ta správná cesta nepovede, a tak  se někteří výzkumníci domnívají, že právě z uvedeného důvodu  je vakcinace perspektivní alternativou stávající mužské antikoncepce. Praktického širšího uplatnění má šanci se nová metoda stát ale až poté, co imunizační proces bude trvat kratší dobu. 

Závěr
„Je to perspektivní cesta, jsem optimista“, nechává se slyšet autor metody O´Rand . Osel to ale tak optimisticky nevidí. Snad jen masochisté  by si chodili třikrát týdně dobrovolně rozpíchat zadek. My ostatní, ať už z levice či pravice, se semkneme na konzervativním: „Vzala jsi si pilulku, drahoušku?“

Zdroj: O"Rand M. G., et al. Science, 306. 1189 - 1190 (2004). Článek zde.