NASA má v hledáčku Slunce. Letos 12. srpna vynesla nosná raketa Delta IV Heavy do vesmíru podivuhodnou sondu Parker Solar Probe, česky Parkerovu solární sondu. Během sedmileté mise se má přiblížit do vzdálenosti pouhých 8,5 poloměrů Slunce a tam důkladně prozkoumat sluneční korónu a mechanismus slunečního větru.
Parkerova solární sonda je na cestě asi dva a půl měsíce a už láme legendární vesmírné rekordy. Dne 29. října 2018 se sonda přiblížila do vzdálenosti 42,73 milionu kilometrů od povrchu Slunce. To je blíž, než kterýkoliv lidmi vytvořený objekt v historii. Tím to ale nekončí. V roce 2024 by se sonda měla přiblížit k povrchu Slunce na vzdálenost 6,16 milionů kilometrů.
Ve stejný den Parkerova solární sonda zlomila i rychlostní rekord v heliocentrické rychlosti, čili v rychlosti, s jakou se dotyčné těleso pohybuje vzhledem ke Slunci.
Dosavadním držitelem tohoto letitého rekordu byla sonda Helios-B západoněmecké vesmírné agentury DFVLR a americké NASA, která se rovněž zabývala výzkumem Slunce. 17. dubna 1976 při svém nejtěsnějším přiblížení ke Slunci tato sonda dosáhla heliocentrické rychlosti 246 960 kilometrů za hodinu, čili zhruba 70 kilometrů za sekundu. Parkerova sonda teď 29. října letěla o něco rychleji.
Rychlost Parkerovy solární sondy změřila síť rádiových antén pod vedením NASA Deep Space Network (DSN). Tahle síť poslala rádiové signály k sondě a ta je pak zase poslala zpátky. Tým operátorů Parkerovy sondy analyzoval tyto signály a odvodil z nich rychlost sondy a její pozici.
Podle manažera projektu Parker Solar Probe Andyho Driesmana je to teprve chvíle od startu sondy a mise se už zapisuje do historie. Tým se samozřejmě dme pýchou a plným právem. Za pár dní je přitom čeká první průlet periheliem, tedy bodem aktuální oběžné dráhy, který bude nejblíže ke Slunci. Dojde k tomu 5. listopadu a Parkerova solární sonda si připíše další rekord. Čeká ji totiž největší zahřátí a ozáření od Slunce, jaké kdy zatím pocítilo lidmi vytvořené těleso. Sonda by to měla bez problémů ustát a pokračovat ve své dech beroucí misi.
Video: NASA’s Parker Solar Probe explained in detail
Literatura
NASA 29. 10. 2018.
Zmrtvýchvstání sluneční plachetnice
Autor: Dagmar Gregorová (27.01.2011)
Největší sluneční plachetnici bude mít NASA
Autor: Tomáš Kohout (09.04.2013)
Sonda IBEX opět zpřesnila tvar heliosféry
Autor: Tomáš Kohout (22.07.2013)
Sonda Juno napájená solárními panely dorazila k Jupiteru (aktualizováno)
Autor: Vladimír Wagner (03.07.2016)
Kdy budou potřeba kapitáni slunečních plachetnic?
Autor: Vladimír Wagner (11.07.2016)
Diskuze:
josef Benda,2018-10-31 13:17:23
Lidstvo,nebuď tak namyšlené,bude stačit jeden výron koronární hmoty ve vhodnou chvíli a je konec.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce