Pulzary jsou neutronové hvězdy ukuté ve výhni supernovy, které se zběsile otáčejí a blikají elektromagnetickým zářením do okolního vesmíru. Jsou jako kosmické majáky, jejichž srdcem je hvězdný oharek z velice extrémní hmoty s podivuhodnými fyzikálními vlastnostmi. Aby taky ne, když se objekt o hmotnosti větší než naše Slunce zhroutí na velikost tak 10 až 20 kilometrů.
Chia Min Tan z výzkumného centra Jodrell Bank Centre for Astrophysics při Manchesterské univerzitě a její kolegové nedávno objevili pulzar, který je skutečně výjimečný. Je totiž ze všech pulzarů, které známe, úplně nejpomalejší. Jde o rádiový pulzar, který se nalézá v souhvězdí Kassiopeii, asi 5 200 světelných let od nás.
bjevený pulzar rotuje rychlostí jedné otáčky za 23,5 sekundy, což je na pulzar skutečně velice pomalé. Rádiový signál tohoto pulzaru přitom trvá vždy jenom 200 milisekund. Doposud byl nejpomalejším známým pulzarem objekt, který se otočí jednou za 8,5 sekundy.
Pro badatele je detekce extrémně pomalého pulzaru významným úspěchem. Je to totiž mnohem těžší, než detekovat zuřivě blikající pulzaru. V případě pomaleji rotujícího pulzaru letí vesmírem méně signálů a zachycení takového pulzaru je méně pravděpodobné. Nový rekordman se přitom točí více než 15-tisíckrát pomaleji, než nejrychlejší známý pulzar. Ten je skutečně divoký a rotuje jednou za 1,4 milisekundy.
Astronomové použili k objevu nejpomalejšího pulzaru pozorování sítě radioteleskopů Low-Frequency Array (LOFAR), jejíž jádro je umístěno v Nizozemí. Tato pozorování byla součástí projektu LOFAR Tied-Array All-Sky Survey, jehož cílem je vyhledávat pulzary na severní obloze. Každý snímek oblohy v rádiové oblasti spektra byl pořizován během jedné hodiny. To je mnohem delší doba než v podobných případech u předchozích průzkumů oblohy. Díky tomu získaly snímky oblohy na citlivosti, která byla nezbytná pro objevení výjimečného pulzaru.
Nově objevený pulzar vznikl asi před 14 miliony let. Přesto ho stále ještě obklopuje silné magnetické pole, které bývá typické pro mladé pulzary. Podle badatelů byl objev takového pulzaru dost nečekaný. Jsou prý stále ještě šokovaní tím, že se pulzar může točit tak pomalu a přitom stále vytváří pulzy rádiového záření. Vše nasvědčuje tomu, že rádiové pulzary mohou být pomalejší, než jsme si mysleli. Dosavadní teorie o fungování pulzarů teď mají velký problém.
Výzkum pulzarů bude i nadále pokračovat. Badatelé budou skenovat oblohu sítí radioteleskopů LOFAR. Rovněž plánují, že se na nový nejpomalejší pulzar podívají vesmírnou rentgenovou observatoří XMM-Newton. Pokud se ukáže, že rekordně pomalý rádiový pulzar je zdrojem rentgenového záření, tak to bude mít značný význam pro pochopení historie tohoto výjimečného objektu.
Literatura
University of Manchester 23. 10. 2018.
Jak se přepíná rádiový pulsar na rentgenový a zpět?
Autor: Stanislav Mihulka (30.09.2013)
Nemožný ultrazářivý pulsar z galaxie M82
Autor: Stanislav Mihulka (13.10.2014)
Observatoř Newton objevila nejjasnější a nejvzdálenější pulsar ve vesmíru
Autor: Stanislav Mihulka (22.02.2017)
Diskuze:
A co třeba princip "káči",
Karel Rabl,2018-10-28 16:54:10
kdy když se káča končí pohyb tak se vrchol těžiště rozkmitává a jelikož je "jetem" obrácen k nám a náhodou zachycuje konec "občas 23,5s" naší sluneční soustavu, byl to však velice vzácný jev a možná nás zasahuje více pulzarů tímto způsobem. Při tomto způsobu, kdyby jsme znali aspoň část dráhy na vrcholu trojúhelníku, by se dala vypočítat relativně(ohyb v gravitačním poli) přesná vzdálenost, pokud by dráha byla trochu skloněna uplatnil by se "Dopler" možná i během jednoho oběhu země okolo slunce.
Re: A co třeba princip "káči",
Antonín Lejsek,2018-10-29 00:36:30
Stejně jako pro kolegu před Vámi, moment hybnosti je popsán vektorem a tento vektor se bez působení nějaké vnější síly nemění.
Zajimalo by me....
Ondrej Kovačič,2018-10-28 14:12:01
...zda je mozne vyloucit precesni pohyb. K rozkmitani osy mohlo dojit v minulosti v dusledku pruletu velmi hmotneho telesa v blizkosti pulzaru. Mozna by stalo za to zmerit rychlosti a trajektorii nejblizsich hvezd v jeho okoli...
Re: Zajimalo by me....
Pavel Hudecek,2018-10-28 15:23:06
100% vyloučeno: Precese vyžaduje působení vnější síly. Jakmile síla skončí, precese skončí taky.
A hlavně o ten pohyb nijak zvlášť nejde. Problém je, jak to, že dnes, v době pomalého pohybu, má ten objekt ještě stále silné magnetické pole, které by bylo zdrojem těch rádiových pulzů.
Re: Re: Zajimalo by me....
Alexandr Kostka,2018-10-29 07:39:50
Mě napadlo, jaký by byl efekt, pokud by zmíněnou neutronovou hvězdu obíhala druhá? Třeba, že se potkaly někde ve vesmíru, obě putující zcela bez cíle... Pokud by obíhaly dost rychle, kolem společného těžiště, muselo by to s magnetickými poli vyvádět hodně šílené věci.
Re: Re: Re: Zajimalo by me....
Pavel Hudecek,2018-10-29 13:30:58
To nepochybně ano, ale neřeší to hlavní problém: Jak to, že v době, kdy se NH točí už moc pomalu, ještě pořád má tak šílené magnetické pole, že generuje rádiové vlny. Podle soudobých představ o pulzarech, měl tenhle už před dávnou dobou o silné pole přijít.
Takže ještě jednou: To, že se točí pomalu, je samozřejmé a nikoho by to nemělo překvapovat. Za dlouhou dobu ke zpomalení vždy dojde. Překvapivé je, že ještě po takové době má tak silné magnetické pole, protože se doteď předpokládalo, že klesá mnohem rychleji, než to točení.
Re: Re: Re: Re: Zajimalo by me....
Jaroslav Pešek,2018-10-29 16:56:40
Ale my nevíme, jestli se točí pomalu. To je jen předpoklad.
Re: Re: Re: Re: Zajimalo by me....
Alexandr Kostka,2018-10-29 23:00:08
Obávám se, že nemám patřičné termíny, ale snad pochopíte, jak jsem to myslel. A sice, že magnetické pole, vytvářející ony záblesky není polem jedné rotující neutronové hvězdy, ale to co vzniká, když kolem sebe rotují dvě a vzájemně pronikají svými nesmírně mohutnými magnetickými poli. (možná je to nesmysl a ještě to ani nedovedu vysvětlit, jak to myslím)
Re: Re: Re: Re: Re: Zajimalo by me....
Pavel Hudecek,2018-10-30 08:50:09
Nesmysl to není, ale signál generovaný takovým způsobem by šel velmi snadno rozpoznat.
- Takto vzniklý signál periodicky kolísá podle interference rotačních period těch objektů. Tedy produkuje sérii pulzů (nebo kontinuální vlny), jejichž intenzita roste a klesá po půlsinusovce. Obálka takového signálu tedy připomíná dvoucestně usměrněnou sinusovku. V případě kontinuálních vln se pak ještě mezi těmi půlsinusovkami obrací fáze signálu (viz DSB modulace).
- Druhá věc je, že takto generovaný signál by měl celkové úplně jiné vlastnosti, než signál generovaný relativistickými částicemi těsně u magnetických pólů, jako je u pulzarů normální.
Re: Re: Zajimalo by me....
_václav _procházka,2018-10-29 16:18:36
Pane Hudečku,
a z čeho si můžeme být jisti, že na ten pulsar žádná vnější síla nepůsobí?
Re: Re: Re: Zajimalo by me....
Pavel Hudecek,2018-10-30 08:38:39
Jsem si naopak téměř jist, že nějaká vnější síla působí. Vesmír není prázdný.
Ale jsem si též dost jist, že tato síla nestačí k precesnímu pohybu, kterého se někteří diskutující dožadovali. To umí pouze kombinace sil vytvářející rotační moment, snažící se osu naklonit do jiného směru. A to není vůbec samozřejmé, obzvlášť u tak kompaktního a symetrického objektu, jako je pomalu rotující neutronové hvězda.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
