Slovník praví, že trávník je udržovaná travnatá plocha parkového typu. Udržování trávníků parkového typu ale stojí obecní kasy hodně peněz. Také proto, že městští radní to považují za svou vizitku, která je hned vidět a dobře udržované trávníky vzbuzují dojem, jak dobře se starají o blaho nás všech.
Krátce střižené zelené pažity se staly prestižní záležitostí i soukromých pozemků a prostranství před domy, domky i domečky. Zakládáme je všude, kde chceme, aby to vypadalo hezky a moc nás to nestálo. Právě na ekonomickou stránku trávníků si nyní posvítila dvojice výzkumníků: Maria Ignatieva z Univerzity západní Austrálie v Perthu a Marcus Hedblom ze Švédska. Výsledky studie nyní zveřejnil časopis Science. Klasicky obhospodařované trávníky z nich zrovna moc „zeleně“ nevyšly.
Založit trávník není jednoduchá a už vůbec ne levná záležitost. Vyžaduje podkladovou vrstvu, filtrační vrstvu, štěrbiny vyplněné pískem, nebo oblázky pro odvod dešťové a zálivkové vody,… Aby byl zachován vzhled, růst a zdravotní stav porostu, je potřeba ho také hnojit a to tím vydatněji, čím častěji je sekán. V jarním období se doporučuje hnojit NPK Cereritem, a to v dávce 200 až 400 kg na hektar. Na podporu růstu se většinou později ještě přihnojuje dusíkem, například ledkováním. Koncem srpna by se měla znovu aplikovat komplexní hnojiva.... Inu, má-li být zeleň závisti hodná, je drahá.
Když to autoři spočetli, vychází nás to dráž, než kolik stojí stejná rozloha, na níž roste „chleba“. Problém trávníků je totiž v tom, že se u nich potřeba dusíku těžko odhaduje. Záleží na výšce porostu a frekvenci sečí. Špatný odhad až příliš často přivodí, že máme zelené nejen trávníky, ale i jejich spádové potoky, rybníky a koupaliště.
Asi nejhorší na trávnících je, že se z nich splavují rezidua z postřiků. Ano, pokud jste to netušili, tak se trávníky pesticidy a fungicidy stříkají. Často a hodně. Až to zemědělcům začíná vadit. Zvláště na městské zeleni se jedy nešetří, což umocňuje rezistenci patogenů. Ty pak pěstitelům decimují jejich obiloviny.
Ani se zavlažováním trávníků to není jen tak. Jsou na vodu náročné, a protože mít dokonalý trávník je běh na dlouhé trati, tak když se věci semelou tak, že je rok srážkově hubený, ve snaze ušetřit si léta práce, dostává kropení trávníku přednost před racionálnějším využíváním nedostatkové vody. V suchých oblastech USA již připadá na udržování trávníků 75 % celkové roční spotřeby vody domácností… Zahradníci začínají mít čím dál tím víc problémů s dalším neduhem spojeným s vydatným zaléváním – zasolováním pozemků.
Jedno trávníků ale upřít nelze. Jsou výraznými estetickými a účelovými prvky urbanistiky. Biologové architektům kontrují poznámkou, že na nich roste jen velmi malý počet druhů travin a že jsou možná hezké, ale proto, že jsou "monokulturou". Kvůli tomu a jejich častému sekání, na nich téměř nic nekvete. S různorodostí a pestrostí živočišných životních forem to je u nich také na levačku. Nejhůře jsou na tom paradoxně ty nejexkluzivnější pozemky. U zoologů si vysloužily nálepku: „kulturní pouště“. Prý se ani moc neliší od vyasfaltovaných parkovišť.
Jde o marginální záležitost?
Posuďte sami. Ve Švédsku trávníky tvoří 52 % městské zeleně. V USA zabírají trávníky 1,9 % veškeré plochy země. Statisticky vzato by podle autorů studie mohly trávníky představovat okolo 23 % plochy měst, z čehož jim vyšlo, že se může jednat až o 0,8 milionů kilometrů čtverečních zabrané půdy. To je více, než má Španělsko s Anglií dohromady.
Závěr
To, co považujeme za estetické, je pro pěstitele rizikové z hlediska vzniku rezistentních patogenů. Pro ekology přispěvatelem k eutrofizaci povrchových vod a znehodnocovatelem spodních vod rezidui pesticidů a fungicidů. Často jde o ukázkové nešetrné hospodaření s vodou se šířením zasolených lokalit. Udržování trávníků je nejen ekonomicky náročné, ale přičiněním benzínových sekaček se trávníky staly významnými producenty oteplovacích plynů, oxidů uhlíku a dusíku. Třešničkou na pomyslném dortu rizik je karcinogenní smog produkovaný pojezdem vehiklů při sekání a hnojení. Na trávníky se dá pohlížet jako na líbivé obhospodařované plochy, ale také jako na ekologicko-ekonomické lokální katastrofy, které s pravidelností jednoho až dvou týdnů oblažují naše uši hřmotem. Možná už nazrál čas, přestat trávníky vnímat zidealizovaným pohledem osmnáctého, devatenáctého a dvacátého století. Co třeba začít za estetičtější považovat místo těch „anglických“, „švédské“ - viz foto z Uppsaly.
Literatura
Maria Ignatieva, Marcus Hedblom.: „An alternative urban green carpet“, Science 12 Oct 2018: Vol. 362, Issue 6411, pp. 148-149. DOI: 10.1126/science.aau6974
(Eko)logické zemědělství I
Autor: Jan Kašinský (21.03.2016)
(Eko)logické zemědělství II
Autor: Jan Kašinský (23.03.2016)
Zemský ráj to na pohled IV
Autor: Jan Kašinský (09.03.2017)
Zemský ráj to na pohled - dodatek
Autor: Jan Kašinský (15.03.2017)
Nový zdroj globálního dusíku
Autor: Josef Pazdera (10.04.2018)
Diskuze:
Tak se mi zdá,
Jaroslav Lepka,2018-10-20 13:40:21
že se biozelení začínají štěpit na frakce. Fuj je očkování, teď i sekání trávy s následnou obhajobou klíšťat (jasně ať se encefalitida vyřádí) a očekávám jen nějakou smysluplnou výmluvu na alergie.
Poslyšte, neblbnete už moc NAHLAS???
Re: Tak se mi zdá,
Milan Krnic,2018-10-20 13:56:57
biozelení ... pytlování do skupin nedává smysl, protože přesnou definici skupin, pokud vůbec existuje, asi nikdo nenaplňuje. Dobré i špatné věci lze nalézt na čemkoli, záleží jen na úhlu pohledu. Pocitové pojetí pak tyto různé pohledy zanedbává, ovšem co byste v době postfaktické čekal.
Medicína není ideálně založená na důkazech - fuj, vyhlazení druhu je fuj. Zatímco jsou to zcela normální věci a dotyčný s tím nenadělá nic.
Re: Tak se mi zdá,
V. Procházka..,2018-10-22 20:50:25
Pane Lepko,
nějak se mi tu selektivně vytrácejí příspěvky do diskuze, takže ještě jednou ...
pokud byste sledoval diskuzi u minulého článku, viděl byste, že jsem rozhodně nebyl proti očkování, ale naopak jsem kritizoval jeho zrušení u TBC, ke kterému došlo v r. 2009 a to bez jakékoliv odborné studie.....
Mortalita na KE je v ČR 0,001 / 100.000 obyvatel a rok. Kvůli tomu snad nevyhladíme nějaký živočišný druh ne? Už jen uvažte kolik by to stálo. Dost neefektivní řešení neexistujícího problému, nemyslíte? :-)))
Re: Re: Tak se mi zdá,
Milan Krnic,2018-10-22 21:37:40
Tipuji, být tématické, nevytrácejí se.
Ani není pravda, že "jen uvážit" je "dost neefektivní řešení neexistujícího problému", pokud problém neexistuje, netřeba ho řešit, naštěstí, protože řešení problému úvahou je možné leda tak ve světě idejí.
Ach ty vaše smysluplné otázky ...
Re: Re: Tak se mi zdá,
Jaroslav Lepka,2018-10-23 00:19:06
Přiznám se, že jsem nepochopil, proč mi podsouváte myšlenky o omezení očkování, případně eradikaci celého druhu členovců. Jen a pouze jsem se podivil nad masívní kampaní, podle mě nedovzdělaných nadšenců zakrývajících své nedostatky argumentů ideologií. Pokud skutečně klíšťata útočí z vysoké trávy a nemám důvod tuto informaci zpochybňovat, je nezbytné trávníky udržovat na nízké výšce, rozhodně ty parkové. Tím se nejen omezí možnost napadení klíštětem ať dítěte nebo domácího mazlíčka ale i potenciální alergické reakce mnohých z nás na kvetoucí traviny. Domnívat se, že posečením trávníků ve městech či soukromých zahradách dosáhneme vyhubení druhu je poměrně zhůvěřilé vzhledem k hektarům neudržovaných ploch v krajině, navíc když klíšťata, aspoň jejich larvy určitě, jsou schopné cizopasit i na ještěrkách, jak jsem na vlastni oči viděl. Co se očkování týká, já jsem proti klíšťové encefalitidě očkován a rozhodně nepatřím mezi odmítače, naopak považuji to za doslova biohazard se zdravím vlastních dětí.
Tedy pokusil jsem se pozastavit nad protichůdnými představami některých alternativních jedinců a jejich zoufalé snaze najít aspoň dvakrát do roka řešení nějakého problému, který ovšem existuje jen v jejich hlavě.
Re: Re: Re: Tak se mi zdá,
V.. Procházka .,2018-10-23 14:44:59
Vážený pane Lepko,
váš původní příspěvek jsem zřejmě nepochopil, tak jak jste ho myslel. Svět není černobílý a na to poukazuje i článek. Krásně střižený trávník je fajn, ale kromě stříhání potřebuje i spoustu chemie a permanentní kropení. A když už jsme v té tržní ekonomice, tak to celé také stojí dost peněz. A pochopitelně kromě těch zlých zvířátek jako jsou klíšťata, při péči o něj zlikvidujete i spoustu jiného, z pohledu logiky základní školy, "užitečného" hmyzu.
Když už jste zmiňoval to očkování, to funguje pouze při pravidelném přeočkování nejméně každých 5 let. A daleko častější problém je v našich končinách Borelióza, počet nakažených klíšťat se udává někde kolem 25% a u KE je to snad jen 1%.
Re: Re: Re: Re: Tak se mi zdá,
Milan Krnic,2018-10-23 16:53:02
"Krásně střižený trávník" Na kolik mm?
Re: Re: Re: Tak se mi zdá,
Novák Jiří,2018-10-24 13:27:01
Pane Lepka, mám pár postřehů a dotazů k Vašemu příspěvku z 2018-10-23 00:19:06
Píšete "Jen a pouze jsem se podivil nad masívní kampaní, podle mě nedovzdělaných nadšenců" - Maria Ignatieva a Marcus Hedblom jsou nedovzdělaní nadšenci? No já nevím, ale za mým mladých let znamenal publikovaný příspěvek ve Science celkem slušný úspěch. Jinak třeba ČSOP, pokud vím, propaguje přírodní zahrady už dlouhá léta. A to jsou veskrze profesionální biologové s magisterským, případně doktorským titulem z UPOL, MENDELU nebo KU. Ti jsou tedy také nedostudováni? V tom případě by mě zajímalo, jaký akademický titul by měl mít člověk, aby jste ho považoval za dostudovaného? Stačím si se svým magistrem, nebo jsem taky beznadějný případ?
Klíšťata útočí z vysoké trávy, to je fakt, ale útočí stejně efektivně i z nízké trávy, z křovin a nízko vyrůstajících větví stromů. Co tedy navrhujete? Bude stačit držet lidi doma pod zámkem, aby se probůh nenakazili, nebo bude potřeba provést totální eradikaci všech vyšších rostlin v okolí lidských sídel a následné vybetonování takto vzniklých ploch?
V pravidelně sekaných a chemizovaných trávnících se (rezistentním) klíšťatům bezvadně daří. Stačí, když se tudy prohání dostatek čtyřnohých i dvounohých hostitelů. Komu se tam ovšem nedaří jsou predátoři klíšťat - mravenci. Takže paradoxně máte větší šanci chytit klíště na pikniku v městském parku než v "lučním" trávníku mých "nedovzdělaných" přátel s Ph.D. z biologie.
Re: Re: Re: Re: Tak se mi zdá,
Milan Krnic,2018-10-24 16:39:36
Když už, tak oslovujeme a voláme hádejte jakým pádem?
Vzdělání je trochu komplexnější pojem, kdy vzdělaný by měl mít obecný přehled, alespoň se to tak říká, tedy pokud údajní vzdělanci uvádějí A, ale již nikoli B, je jejich obecný rozhled poněkud pochybný. Stejně efektivní útočení máte jistě podpořeno nějakou studií, protože si rád opravím zažité křoviny, vyšší trávu, atp.
Děláte si s přáteli s Ph.D. z biologie piknik mezi mravenci?
Re: Re: Re: Re: Re: Tak se mi zdá,
Novák Jiří,2018-10-24 17:55:33
Pane Krnici, zajisté vás těší, že vás oslovuji pátým pádem. Jsem si téměř jist, že váš příspěvek je gramaticky zcela v pořádku, stejně jako všechny ostatní na oslu. Jeho informační hodnota je ovšem stejně nulová, jako u všech vašich příspěvků na oslu. Což mi připadá jako podstatnější chyba než špatně vyskloňované slovo.
Svoje tvrzení nemám podpořeno žádnou teoretickou studií, ale právě a pouze empiricky. Ano, s přáteli biology si děláme pikniky na zahradě, obklopeni tisíci příslušníky kmene členovců. Včetně mravenců.
Jinak se pohybujeme od časného jara do pozdního podzimu na xerotermních stanovištích Jižní Moravy provádějíce terénní praxi. (Všiml jste si správně použitého přechodníku?) Zatímco z takových, zpravidla třídenních akcí jsem si za poslední roky přinesl celkem 0, slovy nula klíšťat, z udržovaného městského parku, kde se čas od času věnuji četbě, si v nadpolovičním množství případů klíště donesu. A to vzdor vší chemizaci i mechanizaci, kterou město tento prostor oblažuje.
Mimochodem, když už jsme zapředli tento hovor, zopakuji otázku, na kterou se mi od vás dosud nedostalo odpovědi. Co vám na ČHMU udpověděli na vaši výtku k přesnosti měření? Nechával jsem vám v diskusi odkaz na Oddělení přístrojové techniky. Už jste tam aspoň zavolal, nebo to byl z vaší strany jen další kecálismus jako pod všemi články tady?
Re: Re: Tak se mi zdá,
Pavel Foltán,2018-10-23 07:52:36
Pane Prochazko, nedivte se, že vás občas smáznou – jste nemocný jedinec, který občas nakazí celé stádo (diskutujících).
Například u zdejšího článku:
http://www.osel.cz/10130-na-pocatku-byl-velky-tresk-a-pak-inflace-ale-jak-to-overit.html
je v diskuzi celkově 108 příspěvků a vaše jméno se opakuje 35× což činí více než 32 procent.
Nebo vám to připadá ještě málo?
Re: Re: Re: Tak se mi zdá,
Milan Krnic,2018-10-23 10:50:44
Pavle, v diskuzi nezáleží na počtu příspěvků, nýbrž na jejich relevanci, obsahu. Zda je to diskuze / snaha o ní (např. když ideálně spoludiskutující je tlachající), nebo tlachání.
Zde jsme se ve většině tématicky shodli, že vysoká tráva rovná se více klíšťat, a ta jsou hnusní parazité, kteří by nikomu z nás nechyběli. Diskuze o očkování nebo eliminaci druhu se v rámci tématu nekoná, jen kolega Procházka by si jí přál, když už to zde bylo zmíněno. Což by bylo OT jak vyšité.
Re: Re: Re: Re: Tak se mi zdá,
Novák Jiří,2018-10-24 18:28:22
Pane Krnici, od vás to teda sedí. Při vší úctě.
Re: Re: Re: Tak se mi zdá,
_václav _procházka,2018-10-29 15:39:35
to Pavel Foltán,2018-10-23 07:52:36
Pane Foltán,
za prvé musím konstatovat, že mě těší Váš zájem o mou osobu, když Vám stojí za to věnovat čas počítáním mých příspěvků v jedné diskuzi. Váš zájem z Vaší strany mě pobavil natolik, že jsem si onu diskuzi znovu prolétl a vyšlo mi:
počet příspěvků 108
V. Procházka 34, ovšem 3 z toho jsou jen adresací předchozího textu tj. po korekci 31
J. Naxera 23
R. Palkovač 16
a další ...
Jakou diagnostiku jste prosím použil u mé osoby, když jste z množství příspěvků v jedné diskuzi vyvodil, že jsem "nemocný jedinec"? Lze z Vašeho závěru dovozovat, že pokud já jsem nemocný na 100%, pak jsou další diskutující jako Vážení páni Naxera a Palkovač nemocní ze 74 a 52%?
Pak by mě dále u Vaší metody zajímalo vysvětlení, jak jste se vypořádal s faktem, že např. u článku
http://www.osel.cz/10137-krev-nasili-a-evoluce-viry.html
kde je 90 příspěvků v diskuzi není ani jeden ode mne? :-)
Hmmm
,2018-10-19 21:03:35
Navrhovat vyhlazení živočišného druhu, tj. genocidu klíšťat je zde zřejmě v pořádku... Stejně jako navrhování totalitních a elitářských postupů nemající nic společného s demokratickými postupy.
Re: Hmmm
Milan Krnic,2018-10-20 10:10:06
https://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/genocida-genocidium
Tak ale když budete hodně křičet, v textu se např. opakovat, bude i genocida zvířátek.
Hlavně to pořádně prociťte.
Re: Re: Hmmm
Pavel Nedbal,2018-10-20 19:15:17
Tak, abyste věděli, ačkoliv si někdo může myslet, že si vymýšlím: v devadesátých letech jsem pro JČ univerzitu v ČB spravoval několik klimatizačních jednotek v jejich detašovaném pracovišti někde v okolí. A bylo to v roztočárně, kde se připravovala genocida roztočů! Jsou roztoči, kteří napadají nějaké plodiny, čímž působí škody. Ty pěstovali v jednom skleníku na vhodných rostlinách. A ve skleníku druhém pěstovali dravé roztoče, živící se těmi herbivorními. Samozřejmě se muselo nejdříve vše dokončit ve skleníku s herbivorními roztoči, a teprve pak jít do skleníku s dravými. Ty dravé po pomnožení pak testovali na skutečných kulturách, jestli dokáží ty nevhodné dostatečně zmasakrovat. Jak výzkum pokračoval dál, nevím, už jsem tam víckrát nebyl. Soudím, že obdobně, protože to jsou také roztoči a určitě mají své parazity, by se mohli vypěstovat vhodní klíšťožrouti, a ty pak šířit a šířit, až bychom měli od těch hnusných víceméně pokoj - schvaluji jejich genocidu. Tak asi takhle.
Re: Re: Re: Hmmm
Milan Krnic,2018-10-20 19:30:03
Právě jste se dopustil schvalování zločinu proti lidskosti a porušení nejméně několika s tím souvisejících paragrafů. Genocida je, viz definice "zločin vyvražďování a vyhlazování příslušníků národních, etnických, náboženských a rasových skupin", tedy se týká pouze lidí, a vaše "schvaluji jejich genocidu" může tedy znamenat jedině, že schvalujete, aby klíšťata provedla genocidu lidí.
Snad abychom zrušili i tuto diskuzi, začíná se nám to lehce vymykat.
Že jste to vy, asi jediná šance, jak se z toho vyvléct, je uznat zmatení v definici předmětného slova, otázka pak je, zda je podobenství s kolegou výše lepší variantou.
Re: Re: Re: Re: Hmmm
Pavel Nedbal,2018-10-20 20:20:34
V rámci politické korektnosti - byla by asi lepší akaricida. Zdravím a přeji příjemný večer
Re: Re: Re: Re: Hmmm
Marek Vacha,2018-10-21 00:01:33
Poslyšte, nechci Vám tady do toho mluvit, ale neměl by někdo redakci naznačit aby pan Procházka tu stále neexhiboval? Zkoušel to na Neviditelném psovi a tam ho už zatrhli. Tak se asi přesunul sem. Je to magor stačí se podívat jaké fyzikální bludy tam hlásal.
Re: Re: Re: Re: Re: Hmmm
Vaclav.. Prochazka__,2018-10-21 14:58:35
to Marek Vacha,2018-10-21 00:01:33
Pane Vacho,
mohu Vás ujistit, že já osobně jsem se nikdy v žádné diskuzi na Neviditelném psovi neangažoval.
Pokud máte nějakou připomínku, k tomu co jsem v některé diskuzi napsal, můžete mě zkusit umlátit argumenty. Ovšem požadovat vyloučit z diskuze někoho, jen proto, že s jeho názory a argumenty nesouhlasíte, nepatří do demokratické společnosti...
Výška trávníku a sucho
Jan Krásenský,2018-10-19 06:26:56
Na domovském sídlišti sekají trávu jednou za čtrnáct dní, výjimkou bylo letošní sucho a vedro, kdy v červenci a srpnu vyjeli jednou a v oblaku prachu se po pěti minutách vraceli. Dříve zelené plochy mezi paneláky byly dva měsíce rezavé a půda pod nimi vyprahlá rozpraskaná a žhavá. Louka sečená dvakrát ročně, vzdálená pár desítek metrů od sídliště, byla byla po celou dobu zelená.
Re: Klíšťata
Jiri Naxera,2018-10-17 13:01:05
Tak od těch mě už několik let docela zdárně na zahrádce (kterou sekám tak 3x za rok) pomáhají mravenci.
Re: Klíšťata
Milan Krnic,2018-10-17 19:15:50
Eradikace ...
Když už jsme u těch futuristických projektů.
Re: Re: Klíšťata
Pavel Nedbal,2018-10-17 19:28:28
Ano, souhlasím. Proč Jihočeská Univerzita v ČB nemá program na biologickou eradikaci klíšťat? Nikomu by nechyběly... Na Vysočině (jihlavsko) ještě do 80.let se prakticky nevyskytovaly, jako kluci jsme se neustále váleli v lesích a nikdo žádné nechytil kdo toužil nějaké chytit, zajel si na Vranovskou přehradu na Znojemsko. Tam byly spolehlivě.
Re: Re: Re: Klíšťata
Milan Krnic,2018-10-17 20:15:11
Zmizí klíště, a kamarádky (možná víte koho) nebo přímo on tu rozjede otázky na to, co vše by se bývalo mohlo i nemohlo stát, kdyby klíšťata vyhubena nebyla. Možná to je důvod. Jen nastiňuji ...
Re: Re: Re: Klíšťata
Mojmir Kosco,2018-10-18 08:38:16
Tak proti části nemoci od klíšťat existuje očkovaní já tak očkován jsem dále viz. Bláznivá diskuze o pár článků níž.Jihoceska univerzita se výzkumem klíšťat zabývá hodně . Znám je jak vývojový cyklus tak ukotvení klíšťat v biologických nikách . Problém je ve zde často popirane zmene klimatických pásů ideální počasí vede k ideálnímu rozmnožování ale vrabci sýkorky mravenci nastupujou až po zdroji potravy článek a diskuze kolem využití mšic jako obranného prvků . samozřejmě když vrabci sýkorky vymírají ( nedostatek potravy v zimě ) a na mravence máme cerny terč tak klíšťat bude dost a dost.Takze vrátím se k článku správně udržovaná louka uprostřed zástavby a třeba umožní přežití více sykorek vrabcu a mravenci kteri následně zlikvidují klíšťata do určité míry ....a tak podobně.A teď k louka m .zapomeňte na prirozeny vývoj louky já to možné ale odhadoval bych to na deset let ,kdy budete bojovat s pchacem lebedou a pod.pro dané konkrétní území potřebujete vědět co chcete a za jakým účelem (jinak vypadá louka pro seno jinak pro orchideje a hlavně musíte dobře vědět jak se o takovou louku dlouhodobě starat.a i proto se vetšině měst jeví údržba 3 - 4 x do roka posekat a pryč a je to i levnější ( bez závlah a hnojení)
Re: Re: Re: Re: Klíšťata
Vaclav.... Prochazka....,2018-10-19 20:58:55
to Mojmir Kosco,2018-10-18 08:38:16
No tak pane Kosco,
snad snad se necháváte proti těm klíšťatům každé 3 až 5 let přeočkovat. Ona ta persistence protilátek zrovna těch vakcín proti KE není nic moc...
Hlavně abyste nechytil boreliózu, proti té ještě nikdo vakcínu na trh neuvedl ....
Re: Re: Re: Re: Re: Klíšťata
Milan Krnic,2018-10-20 10:37:44
Vy jste naštěstí hbitě zachránil situaci (Mojmír: "proti části nemoci"). Ach.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Klíšťata
Vaclav.. Prochazka__,2018-10-21 15:00:52
to Milan Krnic,2018-10-20 10:37:44
Nebezpečí Lymeské borreliózy (její incidence) je v ČR cca. 3 - 8x větší než klíšťové encefalitidy...
Domnívám se, že je lepší vždy vyřešit nejprve ten hlavní problém než takový, který je nutno považovat za spíše marginální....
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Klíšťata
Milan Krnic,2018-10-21 15:46:38
Tak až najdete řešení hlavních problémů, napište pod téma, kterého se to týká, nebo rovnou článek, nebo knihu, atp.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Klíšťata
Václav_ Procházka..,2018-10-22 11:41:13
to Milan Krnic,2018-10-21 15:46:38
Pane Krnič,
abych tedy nepsal ty otázky, které Vám tolik vadí, zkusím napsat jednoduchá fakta
- cena dávky vakcíny Encepur (Avenier) 1.055,- Kč
- počet dávek pro první očkování 3
- výrobcem uváděná persistence protilátek 3 - 5 let
- uvažujme začátek očkování v 1 roce (3 dávky) a následné přeočkování každých 5 let
- dožití 75 let
- uvažujme v ČR 10 mil. obyvatel
- mortalita 0,001:100.000 obyvatel
- morbidita 5-10:100.000 obyvatel
=====
- tj. očkování v roce 1., 6., 11., 16., ... dávky 3 + 1 + 1 ... = 3 + 13 = 16 dávek vakcíny
- cena 16.880,- Kč / člověka po dobu jeho života
- pokud byste chtěl ochránit celou populaci ČR, zjednodušeně 0,21 dávky / rok a člověka, rozpočet by tato prevence stála 2,2 mld. Kč / ročně. S ohledem na mortalitu by byla cena jednoho zachráněného lidského života 22 mld. Kč.
Naproti tomu mortalita na problémy spojené s oběhovou soustavou je v ČR 500:100.000 tj. 500 tis. krát větší. Nebylo by v rámci státu mnohem výhodnější vrazit ty prostředky do mnohem smysluplnější prevence onemocnění v této oblasti?
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Klíšťata
Václav_ Procházka..,2018-10-22 11:52:21
... a pokud bychom se chtěli zbavit klíšťat, tak pomineme-li praktickou nemožnost zbavit se živočišného druhu z třídy hmyzu, náklady na tuto akci a její následky ani neumíme odhadnout...
viz. komáři a DDT ...
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Klíšťata
Milan Krnic,2018-10-22 16:41:33
"napsat jednoduchá fakta" ... "pokud byste chtěl ochránit celou populaci ČR" ... "pokud bychom se chtěli zbavit klíšťat"
"pokud" "byste" "chtěl" není bohužel fakt.
Faktem leda tak je že i když se příroda zbavila už tolika druhů, nestálo jí to žádné korunky.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Klíšťata
Milan Krnic,2018-10-22 16:44:54
* jedna čárečka se mi vyloudila.
Jinak pokud myslíte, že někdo chce fakticky diskutovat o vyhlazení klíšťat, tak se obracejte na něj, a pak dejte echo, k čemu jste dospěli (velmi nepravděpodobně bych byl překvapen).
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Klíšťata
V. Prochazka,2018-10-22 18:26:45
to Milan Krnic,2018-10-22 16:41:33
Pane Krniči, je otázka kdo co považuje za jednoduchý a nebo složitý fakt:)
Takže ano použil jsem podmínkovou větu, pokud - tak ...
Když dojde k zániku druhu přirozenými pochody v přírodě, tak nepochybně zanikají i hmyzáci. Ovšem nám lidem se to i takto drobných živočichů tak úplně nedaří. Ve volné přírodě se to nepodařilo zatím u žádného hmyzího druhu.
trávník
Josef Nýč,2018-10-17 12:23:52
Dobrý den. To s čím jsem bojoval doma, je konečně potvrzeno. Nejen se mi nelíbí, protože je pustý a
náročný, ale je bez kytek, bylin a čmeláků, motýlů atd. Takové sedmikrásky kvetou nyní skoro
celý rok. Moc děkuji za článek
Re: trávník
Petr Kr,2018-10-17 14:02:03
Praha má vyhlášku o zelených střechách. Je "krásné" a poučné pozorovat to na nových kancelářích na Pankráci, kde to "funguje". Zjistilo se, že lidé na těch střechách trpí sluncem, tak se tam daly plátěné stříšky. A co teprve za deště a sněhu. Potom se zjistilo, že trpí větrem.... Sekačky to posekají, ale jak dostat tu trávu dolů? No je to ekologie podle Pata a Mata (Krnáčové a Stropnického?).
Re: Re: trávník
Milan Krnic,2018-10-17 19:13:54
Zelenou střechu s úly včel medonosek, rychlírnou salátů a bylin a odpočinkovým prostorem na každou budovu! :)
Re: Re: Re: trávník
Petr Kr,2018-10-18 07:39:11
To by šlo. Ale tady je venkovní kuchyně (2x BBC), trávníky 5x rozkopané, neustále měněná koncepce, dodatečné instalace se zásahy do vodotěsnosti střechy, zbudován nový přístup do prosklené kukaně, spojovací lávky končící v trávě, dosypáno kamením potom dobetonováno, po kosení hromady trávy, kterou je třeba odvést výtahy, doinstalovány plachty, které ve větru mohou odletět na lidi dole atd. Prostě divadlo na pokračování už asi rok a nebere to konce.
Re: Re: Re: Re: trávník
Petr Kr,2018-10-18 07:43:12
Asi to zkolaudovali na 70% plochy zeleně a teď ji postupně omezují a instalují dalekohledy, kulaté stoly, grily, houpačky atd. až tam bude umělý trávník a pár keřů.
Re: Re: Re: Re: trávník
Milan Krnic,2018-10-20 10:20:08
Aby se mohlo ekonomicky růst, musí se pořád něco stavět, přestavovat, a tak.
I ty saláty by musely být postupně vertikálně v patrech.
To, že něco naplánujete, postavíte, a necháte to tak, je takto ideologicky naprosto špatně.
Re: trávník
Pavel Nedbal,2018-10-17 16:42:14
A mě se líbí trávník pěkně zastřižený, tak do 10cm. Květiny mám v květinových záhonech, asi 70, a tam to pleju, aby tam byly právě jen ty květiny. A tam si hmyz na své přijde. Na trávník nepoužívám chemii, takže je tam všechno možné. Ale nechat to bez zásahu jen tak, jak Vám to tam vyroste, cokoliv z náletu, máte tam samé pampelišky, bodláky a řebříček, které vytlačují ostatní rostliny. A ty likviduji ručně, sice pracné, ale dá se to (důchodce). Za plotem je neudržovaná louka, ale nazvat to správným ekologickým porostem, to bych si netroufl. Nedá se to, než to koncem června posekají, ani projít. A o klíšťatech nemluvě, nemusím (ani můj pes).
Re: Re: trávník
Florian Stanislav,2018-10-17 23:16:02
Trávník na zahradě seču asi za 14 dní, klíšťata to asi nezabije ( pes je občas chytne i tam) seče se za slunce bez rosy, a to jsou zalezlá někde dole. Sedmikrásky si zvykly, kvetou na docela malinkém stonku.
Na kole se dá dojet k rakouským hranicím, všude máme konečně požadovaný ekobordel -kilometry čtverečních opuštěných bývalých krásných luk, další se sečou 1x nejvýš 2x ročně.
Dříve se seklo 3x ročně ( seno a 2x otava) a daleko větší plochy. Trávníky na sadech se sekly pořád i 4x ročně, kosou. Také se kosou sekly zatory (svahy pod polem). Prostě se sekalo víc jak dnes. V létě louky po posečení kvetly, protože meliorace a chemizace, které z nich v plném létě udělají poušť, ještě nebyly všude, dnes je spálená louka, ze které koukají meliorační studně. Byla diverzita porostu i na polích chrpy, na loukách pampelišky atd. A kvetoucí meze, cesty a pod remízkami kolem potoků blatouchy...
Rotačky zabily hmyz, louky dnes nezpívají.
Měli jsme dvůr venkovského statku s drobnými kamínky, kde se neudrželo kousek trávy. Jak přestaly jezdit koňské potahy s ráfovými koly, tak se uchytila sama tráva s později se i sekala. Takže tráva naroste pomalu i bez hnojení a chemických postřiků a je pak hodně odolná i proti suchu.
Takže úspora hojení a chemického ošetření trávníků má smysl. Les taky nikdo nestřihá, aby měl vršky stejně vysoko a nikomu to nevadí, naopak.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
