TitulniObr & Obr1 – Etna straší, květen 2014. Kredit: Angelo T. La Spina / Wikimedia Commons.

Sicilská Etna je nejaktivnější, a také nejvyšší sopkou Evropy, jakož i jednou z nejaktivnějších sopek na světě. Po tisíce let se lidé báli především jejího ohně a lávy, kterými dovede důkladně zpustošit své okolí. V budoucnu se ale možná budou v souvislosti s Etnou lidé bát spíše vody.

Heidrun Kopp. Kredit: H. Kopp.

Jak je to možné? Etna je sice bytelná sopka, ale ve skutečnosti se již dlouho pozvolna sesouvá do vln Středozemního moře. Vědci to pozorují již celá desetiletí, relativně s klidem. Ale podle nového výzkumu jde o větší hrozbu, než jsme si doposud mysleli. Podle geofyzičky Heidrun Kopp z německého centra GEOMAR Helmholtz-Zentrum für Ozeanforschung Kiel se celý svah Etny pohybuje vlivem gravitace. Koppová je přesvědčená, že se nenápadné klouzání Etny může snadno změnit na katastrofu obřích rozměrů. Kdyby se Etna najednou zhroutila do moře, tak se po celém Středomoří rozběhnou vlny tsunami.

Odborníci věděli, že Etna sjíždí do vln průměrnou rychlostí 14 milimetrů ročně. Nebylo jim ale úplně jasné proč. Doposud si tak nějak mysleli, že je to kvůli magmatu, které se hromadí uvnitř vulkánu. Koppová a její tým ale tvrdí, že je to jinak. V dubnu 2016 umístili na jižní stranu sopky síť pěti podvodních vysílačů, s jejichž pomocí pak nepřetržitě sledovali pohyb sopky a mořského dna. Každých 90 minut si vysílače „pinkly“ akustický signál. Vědci pak analýzou signálů zjišťovali pohyby terénu na jižní straně Etny, s přesností na méně než 1 centimetr.

3D model Etny pohledem z východu, s vyznačením umístění senzorů. Kredit: Morelia Urlaub/Felix Gross.

Výsledky pozorování vědce překvapily. První rok se nic nepohnulo. V roce 2017 se mezi 12. a 20. květnem jižní podmořský okraj Etny dramaticky pohnul o 4 centimetry. Tento pohyb podle všeho souvisel s neseismickým pohybem zdejšího tektonického zlomu, který se odehrál bez doprovodného zemětřesení. To ale znamená, že Etna sklouzává do moře především díky nestabilitě způsobené gravitačními silami a nikoliv kvůli magmatu pod vulkánem.

3D model Etny pohledem z východu, s vyznačením umístění senzorů. Kredit: Morelia Urlaub/Felix Gross.

To jsou špatné zprávy pro celé Středomoří. Zdá se, že riziko katastrofálního zhroucení svahu Etny do Středozemního moře je větší, než jsme předpokládali. Zatím prý nejsou žádné náznaky toho, že by k tomu mělo dojít v nejbližší době. Až se to ale stane, tak to bude pořádná rána. Etna totiž není žádný malý vulkánek. Rozkládá se na ploše 1 190 kilometrů čtverečních a v současnosti dosahuje výšky zhruba 3 329 metrů nad mořem.

Když by se byť jenom část takového giganta zřítila do moře, tak celé Středomoří zaplaví veliké vlny tsunami. Nemusí k tomu dojít třeba ani příštích 100 tisíc let. Podle týmu Koppové je to ale jenom otázkou času. Etna se jednou zřítí a my s tím nejspíš mnoho nenaděláme. Z historie známe podobných případů celou řadu, i se zkázonosnými důsledky. Teď budeme Etnu bedlivě sledovat a přát si, abychom nebyli na dovolené ve Středmoří zrovna v ten výjimečný, ale hodně smolný okamžik, kdy se Etna sesune.

Video:  GeoSEA: Ein neuartiges Erdbeben-Messnetz vor der Küste Nordchiles


Literatura
Science Advances 4: eaat9700, Live Science 10. 10. 2018.