Lidstvo stále produkuje ohromné množství oxidu uhličitého a mění tím atmosféru planety. Můžeme nad tím bědovat anebo vymyslet technologie, které nám s tím pomohou. Už se objevily nápady s lapáním oxidu uhličitého z atmosféry a jeho ukládáním v podzemí, s jeho ukládáním v betonu, s jeho přeměnou na uhlíková vlákna nebo i s výrobou paliva z tohoto skleníkového plynu.
V institutu MIT dávají tradičně přednost technologickému přístupu a chrlí jednu zajímavou technologii za druhou. Teď vymysleli nový pozoruhodný způsob využití pro nadbytečný oxid uhličitý, unikátní lithium-karbon dioxidové baterie (nebo méně elegantně, lithiové bakterie s oxidem uhličitým, Li-CO2 baterie).
Oxid uhličitý je dnes tak obávaný, že působí jako všehoschopný. Ale ve skutečnosti je dost obtížné konvertovat plynný oxid uhličitý na jinou formu této látky. Obvykle to vyžaduje velké množství energie, což stojí hodně peněz a komplikuje to praktickou využitelnost zmíněných postupů.
Betar Gallant a její spolupracovníci navrhují, že bychom mohli oxid uhličitý využívat k provozu nového typu baterií. Oxid uhličitý není zrovna dvakrát reaktivní. Předešlé pokusy v tomto směru zahrnovaly použití kovových katalyzátorů. Tým MIT ale našel způsob, jak použít elektrodu z uhlíku. V jejich technologii nejprve předpřipraví oxid uhličitý jeho zabudováním do vodního roztoku aminu. Ten poté smíchají s dalším kapalným elektrolytem a použijí v baterii, která má uhlíkovou katodu a lithiovou anodu.
Podivuhodná baterie nejen dodává energii srovnatelně s existujícími lithium-vzduchovými bateriemi, ale má ještě bonus navíc. Konvertuje oxid uhličitý v elektrolytu do pevného minerálu karbonátu. Shodou okolností jde o velmi efektivní metodu přeměny oxidu uhličitého z plynu na pevnou látku, účinnější než je většina podobných technologií. Takto získaný karbonát je pak možné dál využít, třeba i k výrobě uhlíkových katod pro lithium-karbon dioxidové baterie.
Současná verze nové baterie je zatím jenom testovací prototyp. Podle Gallantové potrvá ještě několik let, než bude k dispozici komerčně dostupná baterie tohoto typu. Zároveň je nutné vyřešit několik podstatný technických překážek, jako je například bídná nabíjitelnost. Baterie totiž zvládne asi tak 10 nabíjecích cyklů. Badatelé rovněž věří, že jejich systém bude možné adaptovat pro nepřetržitý provoz. Za pár let se uvidí.
Literatura
MIT News 21. 9. 2018, Joule online 21. 9. 2018.
Lithiové mikrobaterie se 3D nanopórovými elektrodami vládnou všem
Autor: Stanislav Mihulka (24.04.2013)
Baterie z jaderného odpadu a diamantů vydrží 5 tisíc let
Autor: Stanislav Mihulka (04.12.2016)
Baterie, co dýchá vzduch, by se mohla stát ultralevným úložištěm energie
Autor: Stanislav Mihulka (20.10.2017)
Diskuze:
Zbaběle se neodvažujete kritizovat návrh lithiové baterie z MIT a uhýbáte k směšným hádkám o počasí.
Josef Hrncirik,2018-10-04 22:16:59
Není se čemu diviti, protože Oslové neuvádí žádná konkrétní čísla, dokonce ani DOI:
10.1016/joule.2018.09.002 a chtějí aby jste za čerstvé doláče zakoupili článek. Nedělejte to, protože na Vladimírově Scihub je zdarma a k ničemu to nebude.
Je to zřejmé např. z volného DOI: 10.1021/acs.jpcc.Sb07026
Jen na okraj kam až sahá oteplovačské náboženství
Ladislav Žahour,2018-10-04 00:06:32
Zcela nedávno schválil evropský parlament směrnici o tom, že do roku sníží emise CO2 aut o 40 procent. Jan tak jak padaly návrhy, bez podložení fakty bez vazby na výzkum, prostě lidi kteří nemají tuchu o fyzikálních zákonec. Bohužel tací rozhodují zdá se na celé planetě.
Co s tím netuším , sand jen, že by žák základní školy, který nepochopil zákon o zachování hmoty a energie neměl školu dokončit.
Re: Jen na okraj kam až sahá oteplovačské náboženství
Milan Krnic,2018-10-04 09:59:40
Co s tím dopředu těžko říct. I pokud bychom děti od mala vedli ke kritickému myšlení netuším, jaký vliv by to mělo na politiku. S tou současnou to moc dohromady nejde - s v nějakou ideologii věřícím v rámci pocitů podiskutujete dost obtížně.
CO2 - nedostatková surovina?
Karel Štolc,2018-10-01 20:19:37
Žádné organické látky nesekvestrují uhlík, protože dřive nebo později se z nich dekompozicí nebo ohně CO2 uvolní. Proto ani deštné pralesy jako každý klimaxový ekosystém, včetně agroekosystémů, obsahující ohromné kvantum uhlíku nesekvestrují ani gram CO2. Jedná se jen o jeho recyklaci. (Ale produkují kyslík fotolýzou vody!!!) Podobné je to s bionaftou a energetickými plodinami - ty nenahradí využívání fosilních zdrojů (ani větrné a solární elektrárny) neboť člověk využil a využije jakýkoliv zdroj energie v jakémkoli množství - a tak fosilní zdroje energie obsahující 7x více C, nežli je ho dnes v atmosféře!!!! by se musely zapečetit. Jedině, co skutečně sekvestruje C z atmosféry jsou perly, korály, perleť (či umělé diamanty nebo saze) a pod. - tedy hlavně uhličitan vápenatý mořských organismů a mořský sníh. Pokud se vápenec "spálí" na CaO, čímž uvolní CO2 - zase ho přijme - takže kromě CO2 uvolněném při jeho výrobě z paliv, je bilance nula. Jenže vápenec z mořských usazenin se subdukcí dostává do sopečných plynů a tak se i ten recykluje. Ale jsme na začátku uhlíkové éry - nikoliv ve formě organické chemie, ale fulerenů, grafenu atp. Může přijít doba, kdy bude uhlík nedostatkovou surovinou a tedy i CO2. A čím dříve, tím lépe.
Pěkně ale
Alexandr Kostka,2018-10-01 10:07:58
Má to pár háčků. Nebo spíš pořádných háků:
A) Kolik CO2 produkuje člověk a kolik příroda sama.
B) Pokud už pominu, že člověk vlastně jen uvolňuje dávno zachycené, nevyrábí žádné nové.
C) Pokud pominu, že CO2 není škodlivé, ale naopak nutné.
D) Pokud pominu, že díky jeho zvýšenému obsahu prostě vše roste rychleji a lépe. Nejen úmyslně pěstované, ale v první řadě miliony tun planktonu v mořích a obrovské plochy pralesů a džunglí.
E) Pokud pominu, že na tomto nárůstu zeleně je lidstvo absolutně závislé, protože se zoufale přemnožilo a už i tak začíná mít problémy s produkcí potravin.
F) Tak stále zůstává poslední bod: A to je účinnost podobných ůpomáhacích" metod. Na "likvidaci" tuny CO2 padne vždy tolik energie, jejíž vyprodukováání současně vyvinulo podstatně víc než další tunu zmíněného. Ano, finančně se to nepochybně vyplatí, vypíše se pokřivená dotace, nebo se nařídí "zeleně" stavět podobné blbiny, ale ekologické to rozhodně NENÍ!
Re: Pěkně ale
Novák Jiří,2018-10-01 11:30:46
K některým hákům bych měl pár protiháků.
A) Člověk produkuje zhruba stonásobek CO2 ročně než veškerá sopečná činnost za stejnou dobu. To je málo? Myslíte, že když by se v přírodě zestonásobila veškerá vulkanická aktivita a trvalo to nějakých 200 let, že se v přírodě nic nezmění?
B) Člověk uvolňuje najednou něco, co se zachycovalo stovky milionů let. Problém není v tom, že člověk CO2 uvolňuje, ale že se to ani omylem nestačí stejně rychle sekvestrovat.
C) To je zase otázka míry.
Re: Re: Pěkně ale
Vaclav Prochazka,2018-10-01 19:23:41
Dovolím si Vám vstoupit do diskuze
ad A) Kolik produkuje CO2 člověk svou činností jsou jenom dohady, stejně jako produkce CO2 vulkanickou činností. Tuto druhou věc tuším ještě nikdo nikdy pořádně nezměřil.
Tuším, že i tady na Oslu, si před lety v komentáři u nějakého článku o strašných emisí CO2 dal práci nějaký entomolog a udělal stručný výpočet emisí CO2 hmyzu. V globálu mu to vyšlo cca. o 2 řády více, než kolik se uvádí u produkce člověka. Jsou malí, ale je jich hodně:-)
O tom jak funguje klima víme pořád málo. Obsah CO2 v atmosféře je velice nízký (0,04%), než aby to mohlo mít opravdu dramatický vliv pokud dojde k nárůstu jeho relativní koncentrace o třeba 10%. Daleko zajímavější na klima je vliv H2O, což si lze prakticky ověřit...
No a pořád není uspokojivě zodpovězen otázka zda bylo dřív vejce a nebo slepice, tj. zda v minulosti nejprve došlo k nárůstu CO2 a následně teploty a nebo obráceně. Záleží to na tom, zda jste alarmista a nebo skeptik:-)
A v každém případě nezapomínejme, že atmosféra NENÍ uzavřený systém. Docela dost nám jí průběžně mizí v meziplanetárním prostoru.
ad B) Jak přesná je naše představa o tom, co se uvolňovalo do atmosféry třeba před 1 - 150 mil. lety? Jak moc se dá věřit bublinkám vzduchu v ledu? A lze spekulovat, že dříve mohly probíhat lesní požáry, které trvaly třeba několik měsíců. Kolik se při nich uvolnilo CO2 do atmosféry?
Re: Re: Re: Pěkně ale
Jan Kavalír,2018-10-02 10:07:11
A) Pane Procházko, oprašte své znalosti chemie, vyhledejte na internetu roční těžby fosilních paliv (jsou tam) a přepočítejte obsažený uhlík na CO2. Můžete přičíst i uhlík z výroby cementu. Tím získáte poměrně přesnou informaci o množství CO2 z lidské činnosti.
Vulkány jsou přizozenou součástí koloběhu uhlíku v přírodě a uvolňují do atmosféry uhlík dříve uložený v sedimentech. Vzhledem k tomu, že jeho obsah v atmosféře během posledních desítek milionů let klesal, tak si dovoluji tvrdit, že nestíhají.
Mravence nechte mravenečníkovi, uvolní jen to, co rostliny uložily do listů a ten mravenečník to posléze uvolní i z nich. To je ten přirozený koloběh uhlíku v přírobě mezi atmosférou, hydrosférou, litosférou a biosférou.
B) Pochopíte-li, co jsem psal b bodu A), pak i pochopíte, že v bodě B) píšete nesmysly. A těm bublinkám v ledu, které mám ukazují kolísání obsahu CO2 v atmosféře během střídání glaciálů a interglaciálů věří každý, kdo zná závislost rozpustnosti plynů ve vodě na teplotě.
Re: Re: Re: Re: Pěkně ale
Vaclav Prochazka,2018-10-02 15:30:46
ad A) Je zásadní chybou zcela od sebe oddělovat uvolňování CO2 "přirozenou cestou" a lidskou činností. Lidská společnost v posledních desetiletích možná výrazně snížila množství a rozsah lesních požárů. To co píšete o produkci CO2 z lidské činnosti je více či méně přesný odhad. To, že se fosilní paliva vytěží automaticky neznamená, že se hned spálí. Je také otázka jakým způsobem se spálí a kolik CO2 se následně opravdu dostane do atmosféry. Vulkanická činnost byla zřejmě daleko větší x mil. let zpátky než nyní a je možné, že produkce CO2 "lidskou činností" dosahuje jen zlomku produkce CO2 vulkanickou činností před 100 mil. lety.
Z toho co píšete by vyplývalo, že když dojde na planetě k brutálnímu přemnožení druhů, které budou produkovat 10x více CO2 a metanu do atmosféry, pořád to bude v pořádku, protože jde o "přirozený" koloběh CO2, zatímco když člověk zapálí ohniště tak je to strašný problém:-)
O "koloběhu" CO2 bychom v pravém slova smyslu mohli mluvit pouze v případě, kdy by byla atmosféra uzavřeným systémem, což jednoznačně není.
Je to o těch poměrech, pokud nám vyjde z nějakého hodně nepřesného výpočtu, že nám hmyz aktuálně produkuje 100x více CO2 do atmosféry než člověk, pak je asi naše role dost marginální.
ad B) Vy věříte tomu, že vzduch v bublinkách ledu zůstal po stovky tisíc let v zcela nezměněn? Je to exaktně ověřeno? Můžete dát odkaz na nějakou studii, která toto tvrzení dokazuje? Je to opravdu tak jednoznačné? A jak to v minulosti bylo? Nedošlo náhodou nejprve k nárůstu teploty a teprve potom k nárůstu CO2 v atmosféře?
Pozn: Opravdu máme věřit tomu, že nějaký CO2 se zcela marginálním zastoupením v atmosféře ~0,04% hraje zcela zásadní roli v klimatu planety? Opravdu se dramaticky změní klima, když nám CO2 stoupne třeba na 0,06% (na úkor kterých plynů?), nebo jsou to jen alarmistické pavědecké výlevy? Co vliv H2O v atmosféře, jejíž obsah je o dva řády větší a její vliv na počasí (klima) si může každý velmi snadno experimentálně ověřit.
Re: Re: Re: Re: Re: Pěkně ale
Josef Hrncirik,2018-10-02 19:02:08
Dynamika cirkulace a akumulace CO2 do a z ovzduší do rostlin, půdy a vody je důkladně studována.
CO2 do kosmu určitě neuniká více než dusík.
Vzduch v bublinkách v ledu (z firmu) zůstává tisíce let beze změny, protože se v něm prakticky nerozpouští; difunduje nesmírně pomalu a hlavně celá vrstva se pomalu propadá ke dnu ledovce, odkud nejrychleji odtéká. Proto je cestou ke dnu dokonale zakonzervován.
Vodní páry je v celé atmosféře překvapivě málo (odpovídá to cca jen vrstvé ?3-5 cm kapalné vody), protože obsah vodní páry klesá s výškou (snižující se teplotou (exponenciálně)).
Nevymrzající CO2 je rovnoměrně zastoupen i ve velmi velkých výškách. Tlaku 40 Pa CO2 odpovídá vrstva hustoty vody tlustá 0,4 cm.
CO2 je horní skleníkové okno, voda dolní.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Pěkně ale
Vaclav Prochazka,2018-10-02 20:33:12
1) To, že je dynamika cirkulace CO2 studována neznamená, že v tom máme zcela jasno.
2) A kdo to experimentálně ověřil, že vzduch v ledu zůstává tisíce let beze změny? Můžete uvést odkaz na studii, kde je uvedena ta metodika jak to někdo rok měřil a pak výsledky extrapoloval na tisíce let? Je to model, který není dostatečně experimentálně ověřen. Možná byla provedena extrapolace chybně. Měli bychom si uvědomovat možnou nejistotu a nepřesnost tohoto modelu.
3) Vodní páry je v atmosféře až 3% objemu.Problém je s tím měřením, neboť se vodní pára (voda, led) nevyskytuje v atmosféře rovnoměrně, ale koncentrovaně v oblacích.
4) Ověřil někdo experimentálně v posledních 25 letech reálný skleníkový vliv CO2 v atmosféře a nebo se pořád opisuje dokola jeden starý mýtus? Něco jiného je 100% CO2 ve skleněné trubici dlouhé 1m, kde měřím skleníkový vliv a 0,04% v atmosféře o tloušťce ~100 km. Jaká je pravděpodobnost pro foton, že se srazí zrovna s tou zlou molekulou CO2 a ne s tou hodnou N2, O2 či H2O?
Ve vědě a lidské společnosti jsou nejhorší ty věci, které přece všichni vědí. Dnes všichni vědí, že CO2 je strašný skleníkový plyn, všichni vědí, jak strašně škodlivé jsou freony pro O3 a před 250 lety všichni věděli jak jsou čarodějnice nebezpečné, před 500, že je země placatá a před 2000, že blesky dělá Perun nebo Thor:-))) Je to taková moderní mytologie ....
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Pěkně ale
Josef Hrncirik,2018-10-02 21:41:49
1. Ekologové a geochemici asi mají relativně jasno kolem cyklů hlavních biogenních prvků a vody. Asi se to velmi pohnulo izotopovými analýzami.
2. Cykly obsahů CO2 a izotopů D, O, C, asi dobře sedí s ledovými dobami a astronomickými (?Milankovičovými cykly).
3. z družic je Ič spektry či mikrovlnně voda dobře stanovitelná a rozdělení vody podél zeměpisných šířek je k dohledání ?NASA, určitě to ví NSA!
4. Ledovce tají všude, celá Arktida (permafrost)i severozápadní mořská cesta.
Tvrdí se, že družice naměřily oteplení nejvyšší atmosféry a změnu výškových větrů.
Symetrické nepolární molekuly N2, O2 Ič nepohlcují, ani v něm nezáří; na rozdíl od H2O, CO2,.... Noční tepelné záření Země (vlastně deklu atmosféry) se určitě měří. Rozhodující je počet zlých molekul (v tloušťce deklu) v oblasti cca 1/2 vlnové délky kolem paprsku (fotonu, tj. cca +- 1 um).
Tání ledovců a permafrostu a stoupání hladiny oceánu asi není mytologie.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Pěkně ale
Vaclav Prochazka,2018-10-02 22:59:41
ad 1) relativně jasno jsme měli ve vědě nebo v náboženství snad vždy
ad 2) Korelace neznamená příčinnou souvislost!
ad 3) Ano ano, a uvádí se 0 - 3%. Jaká je chyba měření? Rozdělení vody je díky oblačnosti velice dynamické! Probíhala někdy měření současně v celé atmosféře? Nikoliv. Po jednotlivých pásech s časovým odstupem.
ad 4) To, že někde něco taje, nedokazuje skleníkový efekt CO2! Opravdu lze s naprostou jistotou vyloučit, že to není přesně obráceně? Nejprve se nám zvedá teplota (což se +/- děje od poslední doby ledové, tedy až na tu malou dobu ledovou ve středověku:) a teprve pak vzrůstá obsah CO2 v atmosféře?
Chcete říct, že foton IČ při úprku ze Země prokličkuje mezi všemi těmi kyslíky, H2O, O2 a N2, aby se se vší parádou naboural do toho jediného CO2, který na své pouti potká? :)) Jo a jak je to s tím skleníkovým efektem, když nám v IČ září i to Slunce a CO2 se nachází i v horních vrstvách atmosféry?
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Pěkně ale
Josef Hrncirik,2018-10-03 05:49:31
Experiment a měření jsou svatí (nedotknutelní (kasta)).
Když už ne změna teploty, snížení pH hubí korály.
Víte co to je tenze vodních par a adiabata?
Lidé vyrubali a spálili takové množství C, že se to dá izotopicky spolehlivě stanovit. Tušíte co to je Avogadrovo (pardon Loschmidtovo) číslo a účinný průřez zachycení záření, nebo jste osvícen?
Tušíte co to je Wienův posuvový zákon? (Maximum energie ze Slunce přichází ve formě viditelného záření).
Viděl jste někdy skleník?
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Pěkně ale
Vaclav Prochazka,2018-10-03 09:50:07
to Josef Hrncirik,2018-10-03 05:49:31
"Experiment a měření jsou svatí (nedotknutelní (kasta))."
Tím chcete říci co?
"Když už ne změna teploty, snížení pH hubí korály."
A co jako? Dinosaury možná vyhubila přiházející doba ledová, meteorit, pandemie, savci co jim žrali vejce...
"Víte co to je tenze vodních par a adiabata?"
A co s tím jako? Ve vzduchu máme jednak H2O ve formě páry, ale také tam máme oblaka, která kromě páry obsahují kapičky vody a ledové krystalky. A oblaka se nacházejí občas v několika vrstvách a poměrně rychle mohou měnit svou polohu. Takže kam směřujete se svou otázkou?
"Lidé vyrubali a spálili takové množství C, že se to dá izotopicky spolehlivě stanovit."
Je fajn, že to umíte odlišit od toho C, které se dostalo do atmosféry vulkanickou činností atd.
"Loschmidtovo číslo"
n0 = 2,686 781 1(15)×1025 m−3 a co jako s tím?
"Maximum energie ze Slunce přichází ve formě viditelného záření"
A co s tím? To, že tam je maximum kolem žluté barvy neznamená, že v IR vůbec nezáří. To rozložení záření mezi viditelnou oblastí a IR je podle Wiena pro Slunce prakticky ve stejném řádu. Takže IČ na Zemi dopadá třeba 100W/m2. Takže?
Jen v rychlosti: http://user.mendelu.cz/xklepar0/fls/ez/oez_sol.htm
19% Slunečního záření se pohltí atmosférou. Takže co má větší vliv na růst teploty? Zvýšení relativní koncentrace přízemního CO2 2x tj. na obsah 0,08% a nebo zvýšení Sluneční aktivity o 1%? :-))
"Viděl jste někdy skleník?"
Doma jsme něco takového měli, když sem byl malý. Saláty, ředkvičky a tak... :-))
Re: Re: Re: Re: Re: Pěkně ale
Jan Kavalír,2018-10-03 11:00:10
A)Nastudujte se něco o koloběhu uhlíku v přírodě. Existují rezervoiry (atmosféra, hydrosféra, biosféra a litiosféra) mezi nimiž cyklus probíhá "přirozenou cestou". Jistě jste něco slyšel o fotosyntéze a naopak o rozkladu organické hmoty. Někdy převažuje to, jindy to druhé, záleží na ročním období. Během roku to způsobuje kolísání obsahu CO2 v atmosféře cca o 5 ppm. Pak je tu lidská činnost - těžba a spalování fosilních paliv, která dodává CO2 z litosféry přímo do atmosféry, kde zvyšuje jeho koncentraci v posledních letech o 2-3 ppm za rok.
Nevím, jak to bylo konkrétně s vulkanickou činností před 100 mil. let, ale počátkem tercieru se naposledy významně zvýšila (Dekkan - Indie, supervulkám je proti tomu jen nevýznamné pšouknutí), což mělo za následek zvýšení koncentrace CO2 a nástup teplé periody (PETM). Od té doby obsah CO2 v atmosféře postupně klasal, zvláště během tvorby hnědého uhlí.
Ty "brutálně přemnožené druhy" budou rozkládat jen tu organickou hmotu, kterou fotosyntéza vrámci přirozeného koloběhu vytvoří (pokud se nepustí rovnou do uhlí či ropy, jako člověk).
B) Vyhledejte si nějaký graf z vrtů do ledu, kde jsou obsahy CO2. Krásně jsou vidět glaciály, kdy obsah CO2 klesá k 180 ppm a interglaciály s cca 280 ppm CO2, což byla i koncentrace před využíváním fosilních paliv. A pokud vás překvapuje, že nejdříve došlo k oteplení a až poté k nárůstu obsahu CO2, je to logické - oceán se musel ohřát, aby se snížila tozpustnost plynů, které se tak uvolnily do atmosféry a naopak s nástupem glaciálu.
Pozn. Věřte si čemu chcete, ale bylo tomu tak vždy (mapř. PETM). A na úkor kterého plynu stoupne koncentrace CO2 vám možná dojde, když se kouknete na jeho vzorec. A když nedojde, nebudu se tomu ani divit.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Pěkně ale
Vaclav Prochazka,2018-10-03 14:21:00
ad A) Ať si v atmosféře koluje co chce, když to má tak marginální koncentraci jako CO2 kolem 0,04%. Když nás to nezabije... Ať si rostlinky klidně zpracovávají a ukládají CO2, je to jejich věc. Já radši kyslík:-)
Ad B) Takže i vy tvrdíte, že napřed se oteplilo a pak teprve stoupl obsah CO2? I vy Brute! Takže co je příčina a co následek? Co se stane, když naší činností zvýšíme koncentraci CO2 na 0,08%? Porostou nám více rostlinky?
A jaká byla koncentrace CO2 v atmosféře při středověké malé době ledové, hmmm?
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Pěkně ale
Alexandr Kostka,2018-10-03 19:14:07
Právě. Ta "Strašně vysoká" koncentrace CO2, na které si banda pseudovědců a pesudoekologů založila šarlatánskou živnost je celých hrozně moc 400 částic z milionu!
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Pěkně ale
Jan Kavalír,2018-10-04 08:58:41
A)CO2 nás určitě nezabile, ale budeme mít velké problémy se změnou klimatu, kterou vyvolává.
B) Během kvarteru tomu tak bylo. K žádné významné vulkanické činnosti nedošlo a teplotu ovlivňovaly Milankovičovy cykly. Nyní je situave jiná - spalováním fosilních paliv jsme zvýšili koncentrace CO2 v atmosféře o více jak 40% a jsme na hodnotách z konce tercieru.
Malá doba ledová byla příliž krátká na to, aby cokoli ovlivnila a teploty jen o málo nižší, než dnešní, což ale i tak způsobilo velké problémy. S teplotami během glaciálů to nelze srovnávat.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Pěkně ale
Milan Krnic,2018-10-04 10:08:11
Zvýšená koncentrace CO2 vyvolává změnu zemského klimatu pouze v pohádkách. Reálně je to komplexní systém.
Vy jste byl ve čtvrtohorách? Jůůů! Super! A co, jaké kytky anebo jaká zvířata byla nejchutnější? A šavlozubou číču jste viděl, a jak byla barevná, a nekousla vás? Je toho tolik, na co bych se rád zeptal.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Pěkně ale
Josef Hrncirik,2018-10-04 12:50:00
PH mořské vody preindustriální bylo 8,2 a nyní je 8,05 (ocean acidification).
Asi to způsobuje problémy při tvorbě kalcitových schránek organizmů a možná i jejich růst již neprobíhá v původních podmínkách na které jsou optimalizovány.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Pěkně ale
Milan Krnic,2018-10-04 13:48:56
https://www.national-geographic.cz/dinosauri/nova-teorie-dinosauri-vyhynuli-kvuli-prekyseleni-oceanu.html
Jeden problém jsme určili. Co pane Hrnciriku s ním?
A co pak evergreen ty plasty a ostatní odpad? Vytlačit ideologicky?
Petr Hanzel - Proč a jak žít bez odpadu? (ÚMKP 25.9.2018)
https://www.youtube.com/watch?v=NFu--_LqiH8
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Pěkně ale
Josef Hrncirik,2018-10-04 14:07:14
Kéž by z plastů byly mikroplasty!
Plasty vytlačovat raději ze 2 šneků a válcovat na kalandrech než ideologicky!
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Pěkně ale
Milan Krnic,2018-10-04 14:27:14
Myslel jsem nějakou uchopitelnou, tedy jedině snad osobní stránku věci, kdy vy je asi válcovat nebudete.
Ono těch problémů by se dalo pojmenovat ...
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Pěkně ale
Novák Jiří,2018-10-04 12:54:47
Pane Krnic, přesně tak jako teď vy "argumentují" kreacionisti. Jako bych četl nějaký pamflet od Kábrta... Není divu, že tzv. klimaskepticismus je dneska řazen někam mezi víru v UFO a chemtrails. Což mi u člověka jako jste vy, který se neustále ohání kritickým myšlením, nesedí. Asi že, jak říkal jeden podobný kecálista před dvěma tisíci lety - třísku v cizím oku vidíte, ale trám ve svém vlastním ne.
Mimochodem co vám na ČHMU udpověděli na vaši výtku k přesnosti měření? Nechával jsem vám tady odkaz na Oddělení přístrojové techniky. Už jste tam aspoň zavolal, nebo to byl z vaší strany jen další kecálismus jako pod všemi články tady?
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Pěkně ale
Milan Krnic,2018-10-04 13:13:10
Zkuste nějak argumentovat, věřím, že to dokážete.
K CHMU viz diskuze http://www.osel.cz/10103-klementinum-opravdu-nejtepleji-za-244-roku.html
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Pěkně ale
Jan Kavalír,2018-10-04 16:15:34
K článku lze říct hlavně to, že Kremlík umí vyhledávat zdroje (https://magazin.gnosis.cz/leto-2018-bylo-v-praze-klementinu-nejteplejsi-od-zacatku-mereni-v-roce-1775/), ale má poněkud problémy například s interpretací grafů a zatím nepochopil rozdíl mezi počasím a klimatem.
Letos bylo léto (počasí) skutečně teplé a to nejen v Klementinu. Kremlíkův argument, že se za 244 let neoteplilo je směšný - porovnává roky s teplým počasím, které se vyskytovaly průběžně po celou dobu měření. O klimatu ale vypovídá ta černá křivka klouzavých 30ti letých průměrů. Ta poprve překročila hranici 20ti stupňů okolo r. 2000 a od roku 2005 se nevyskytlo jediné chladnější léto. Na počátku měření byly max. 3-4 za deset let. Kremlík také často argumentuje "městským tepelným ostrovem". Myslím, že Staré Město se v posledních desetiletích moc nezměnilo, ale díky přehradám se snížila teplota Vltavy.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Pěkně ale
Milan Krnic,2018-10-04 16:32:06
Kritiku můžete uvést pod článkem, já jen odpovídal kolegovi na mimotématický dotaz, nikoli nějak argumentoval klasickým páně Kremlíkovo článkem, ten snad ani nemá moc smysl komentovat. Ono těch neuchopitelných věcí je spousta, a u klimatu nám zbývá statistika a modely s nestanovitelnou chybou. Tedy nevím, já v tom žádný smysl nevidím.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Pěkně ale
Jan Kavalír,2018-10-04 15:27:26
Jistěže je to nejen CO2, ale i zpětné vazby, které vyvolává (např.změna albeda)
Čtvrtohory (kvarter) stále trvají - vyznačují se střídáním glaciálů a interglaciálů. Asi jste ve škole nedával zrovna pozor. Pro současnost se někdy používá i označení "antropocen", kdy se lidstvo stává významným činitelem v ovlivňování ekosystému (https://cs.wikipedia.org/wiki/Antropoc%C3%A9n).
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Pěkně ale
Milan Krnic,2018-10-04 16:00:42
Díky za upřesnění. Na základě jakých modelů čerpáte závěry o vlivu CO2?
Re: Pěkně ale
Novák Jiří,2018-10-01 11:40:51
D) A kde to pozorujeme? V zemědělství tedy rozhodně ne. Pokud se zvyšuje produkce, tak především díky intenzifikaci a umělým hnojivům (což má zase jiné negativní dopady). A ta moře a džungle se vytrvale likvidují (moře mj. právě kvůli CO2 který se nestačí sekvestrovat).
E) Opět - nárust zeleně se nekoná díky CO2, je k tomu potřeba větší množství faktorů. Například srážky, které mi to budou zalévat, vhodná plocha, kde to budu pěstovat, atd. A toho ubývá, právě kvůli globální změně klimatu a kvůli celosvětové likvidaci orné půdy. A i kdyby se konal ten nárůst produkce, tak rozvojové země na to dovedou zareagovat jenom jedním způsobem. Dalším přemnožením.
F) V tom se nepřu. A navíc nám dneska už nepomůže řešit příčiny (CO2), na to je pozdě, ale spíš následky.
Re: Re: Pěkně ale
Milan Krnic,2018-10-01 19:32:29
A) Kde byla řeč pouze o sopečné činnosti?
B) Jedna paní povídala, aneb Pohádky z mechu a kapradí. O tom, jak to bylo před miliony let, nemáme ani páru.
C) A míru určíte jak?
D) Moře hyne právě díky CO2 je blbost na ntou > tak ale, dejme tomu, prosím o vědeckou studii (jinak viz B) ).
Růst rostlin a CO2 viz fotosyntéza.
E) Více faktorů jistě, jako se vším, ovšem kolega píše o CO2 a bez toho se vskutku zeleň neobejde.
F) Jaké příčiny?
Re: Re: Re: Pěkně ale
Novák Jiří,2018-10-02 20:12:43
A-F) Google. A když nepostačí google, pomůže dobrá kniha.
Re: Re: Re: Re: Pěkně ale
Alexandr Kostka,2018-10-02 23:11:39
Dodám to sem, protože se mi nechce opakovat stejný argument vícekrát. Věda je věda. Měla by být exaktní, podložená šísly, pozorováním, důkazy. Problém je v tom, že klimatologie a "ekologie" toto již nesplňují. Stalo se z nich náboženství, či spíše pěkně agresivní a tmářská sekta. Namísto exaktních měření, případně výsledků pokusů reagují univerzálními dogmaty a kdo o nich pochybuje, to je kacíř a musí být exkomunikován. A je mi líto, ale takhle to nejenže nemůže, ale hlavně NESMÍ fungovat. Protože pokud se bude pár miliard lidí chovat podle jakési zcestné teorie, tak POTOM skutečně něco ovlivní. A že by kladně, o tom si dovolím pochybovat. Tuplem když je to "něco" podporované pokřiveným systémem dotací a nařízení.
Re: Re: Re: Re: Pěkně ale
Milan Krnic,2018-10-03 15:22:58
A myslíte vy, Jiří, ten vyhledávač, a víte, že vyhledávač vyhledává informace, nikoli vyjevuje vaše odpovědi? A že knížek máme tóóóóóólik, že je pravděpodobně ani všichni Jiříci na světě nepřečtou?
Re: Re: Re: Re: Re: Pěkně ale
Novák Jiří,2018-10-04 12:58:15
A víte, že když chcete diskutovat k tématu, měl byste mít aspoň základní informace? A víte, že ostatní diskutující nejsou povinni vám dělat doučování z fyziky a chemie?
Mimochodem co vám na ČHMU udpověděli na vaši výtku k přesnosti měření? Nechával jsem vám tady odkaz na Oddělení přístrojové techniky. Už jste tam aspoň zavolal, nebo to byl z vaší strany jen další kecálismus jako pod všemi články tady?
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
