Letošní ročník konference Eurotox v Bruselu zahajoval Michael Siegrist plenární přednáškou (Keynote lecture) nazvanou „Consumer toxicology: Natural is good, synthetic is bad“. Nejen pro mne to bylo překvapení - psycholog na úvod významné toxikologické konference. Jádro zmíněné přednášky tvořil souhrn několika případových studií, které se týkaly hlavně (ale nejen) postoje zákazníků k různým typům potravin. V prezentaci i souvisejících článcích prof. Siegrista se s vysokou frekvencí objevuje výraz „naturalness“ – s rizikem, že urazím jazykové puristy, ho budu překládat jako „přírodnost“. Není to určitě česky správně, ale slovo, které by lépe vystihovalo věcnou podstatu daného termínu v citovaných zdrojích, mě při nejlepší vůli nenapadlo.
První zjištění, které prof. Siegrist na konferenci prezentoval, by se dalo shrnout asi takto: „Prosté přidání adjektiva „ovocný“ učiní cukr zdravějším“. Účastníkům studie byl zaslán elektronický dotazník, v němž měli na škále od 1 do 100 ohodnotit zdravost kukuřičných lupínků. První skupině byla zaslána nutriční tabulka, kde byla jedna ze složek označena jako „cukr“, druhé pak identická tabulka, kde byla tato složka popsána jako „ovocný cukr“. V rámci druhého experimentu byly jedné skupině zaslány obě tabulky a v rámci třetího byl součástí dotazníku i obrázek obalu výrobku, kde byla informace o přídavku 100 % ovocného cukru uvedena kromě nutriční tabulky i v graficky výrazném banneru. Ve všech experimentech byly lupínky s deklarovaným přídavkem ovocného cukru hodnoceny jako statisticky významně zdravější, nežli lupínky obsahující cukr bez přívlastku. Analýza mediace následně prokázala, že za zdravější je vlastně považován sám ovocný cukr, vnímaná zdravost lupínků je až jevem sekundárním. Respondenti navíc považovali ovocný cukr za zdravější díky představě ovoce, které v nich dané slovní spojení vyvolávalo, a nikoli díky pochopení skutečného rozdílu mezi ovocným cukrem (tedy fruktózou) a cukrem (tedy sacharázou). Teorie, že ovocný cukr bude považován za zdravější, protože bude rovněž považován za „přírodnější“, se v daném případě nepotvrdila.
V další prezentované sérii experimentů se prof. Siegriest a jeho tým zaměřili na řešení otázky: „Jak vnímání přírodnosti ovlivňuje přijatelnost přídatných látek do potravin (aditiv)?“. Respondentům byl předložen seznam tří aditiv s krátkým popisem (E 100, kurkumin – oranžovožluté přírodní barvivo; E 220, oxid siřičitý – zabraňuje hnědnutí sušeného ovoce; E 620, kyselina glutamová - zvýrazňovač chuti). V seznamu první skupiny chybělo označení aditiva pomocí E-kódu, ale uveden byl pouze jeho chemický název, u druhé skupiny tomu bylo právě naopak (tedy pouze E-kód bez chemického názvu). Na škále od 1 do 100 měli účastníci studie označit za jak umělé (0) či přírodní (100) považují každé z aditiv. Pořadí vnímané míry přírodnosti dopadlo v první skupině (bez E-kódu) následovně – kurkumin 76,9, oxid siřičitý – 46,7 a kyselina glutamová – 37,9. V případě popisu pomocí E-kódu se každá z látek propadla o 7 až 11 bodů směrem k nižší přírodnosti, přičemž pořadí látek zůstalo stejné. Další experiment měl osvětlit, jaké jsou vztahy mezi obavou z negativních zdravotních účinků aditiva, jeho původem a vnímanou přírodností. Respondentům byl předložen následující popis výrobku: Džem obsahuje kyselinu sorbovou. Tato látka potlačuje růst kvasinek, plísní a některých bakterií. V případě jednotlivých skupin (2 krát 3 skupiny) buď byl, nebo nebyl zmíněn možný škodlivý účinek kyseliny sorbové (u citlivých osob může vyvolat pseudo-alergickou reakci) a lišil se popis jejího původu (přírodní, přírodně identická, syntetická). V této části studie hodnotili účastníci jak přírodnost (0-umělý, 100-přírodní), tak i akceptovatelnost výrobku (0-zcela neakceptovatelný, 100 – zcela akceptovatelný). Výrobek obsahující kyselinu sorbovou přírodního původu byl považován za statisticky významně akceptovatelnější, než výrobek obsahující přírodně identický či syntetický analog. Nejvyšší stupeň přírodnosti byl samozřejmě přisouzen výrobku, který obsahoval kyselinu sorbovou přírodního původu, pokud ovšem nebyla zmíněna její možná zdravotní závadnost. Informace o potencionálních alergenních účincích stupeň vnímané „přírodnosti“ kyseliny sorbové přírodního původu výrazně zredukovala. Na vnímání přírodnosti přírodně identické či syntetické kyseliny sorbové samozřejmě zmínka o potenciálních zdravotních rizicích vliv neměla. Takže platí obousměrná závislost - přírodní je vnímáno jako akceptovatelnější, protože zdravější a naopak, pokud je něco méně zdravé, je to zároveň vnímáno jako méně přírodní.
Další dotazníková studie měla za cíl zjistit, jak obecné postoje k chemickým látkám ovlivňují postoj ke zdravotním rizikům aditiv a kontaminantů v potravinách a jak jsou v daném kontextu ovlivněny preference vzhledem k přírodním potravinám. Dotazník obsahoval šest okruhů výroků, s nimiž měl každý respondent na šestibodové škále vyjádřit míru souhlasu (1-zcela nesouhlasím, 6-zcela souhlasím). První okruh výroků sloužil k hodnocení míry, s jakou daná osoba chápe existenci vztahu mezi dávkou a účinkem toxické látky (např. V případě toxických látek se musíme obávat spíše toho, zda jsme či nejsme dané látce vystaveni, než toho, jak moc jsme jí vystaveni), druhý okruh výroků se týkal pozitivních postojů k chemickým látkám (např. Chemické látky hrají důležitou roli při rozvoji společnosti) a třetí postojů negativních (např. Dělám vše, co je možné, abych v každodenním životě vyloučil kontakt s chemickými látkami a výrobky). Následovaly okruhy týkající se vnímání zdravotních rizik aditiv (např. Syntetická barviva vnímám jako zdroj zdravotního rizika) a kontaminantů (např. Rezidua pesticidů vnímám jako zdroj zdravotního rizika) a nakonec blok výroků reflektující preference přírodních potravin (např. Snažím se jíst potraviny, které neobsahují aditiva). Pomocí techniky strukturálního modelování bylo zjištěno, že konzumenti s celkově pozitivnějším vztahem k chemickým látkám jsou méně znepokojeni zdravotními riziky aditiv a kontaminantů v potravinách, než lidé, kteří ve vztahu k chemickým látkám projevují vyšší míru skepse – tedy jinými slovy, že postoj k obecné rovině problému se konzistentně projevuje i v jeho více specifických oblastech. Dále bylo konstatováno, že vyšší míra ignorance vztahů dávka účinek (typická zejména pro starší ženy) má za následek intenzivnější vnímání zdravotních rizik kontaminantů, nikoli však aditiv. Preference přírodních potravin je pak přímo ovlivněna intenzitou negativních postojů k chemickým látkám (bez vlivu těchto postojů na vnímání rizik aditiv a kontaminantů) a nepřímo intenzitou pozitivních postojů k chemickým látkám (prostřednictvím vlivu těchto postojů na vnímání rizik kontaminantů). Zdá se tedy, že byznys v oblasti přírodních potravin je silně závislý na chemofobii a ignoranci základních toxikologických principů.
Představa, že příroda je hodná a nechce či není schopna nám ublížit, zatímco zlotřilí chemičtí technologové nám v jednom kuse usilují o život, někdy nabývá až bizarních podob. Experti z oblasti bezpečnosti potravin byli spolu s producenty a konzumenty požádáni, aby zhodnotili míru závažnosti 28 modelových zdravotních rizik. Mezi producenty a konzumenty byla až překvapivě vysoká shoda, zatímco experti na bezpečnost hodnotili 17 z 28 modelových rizik statisticky významně odlišně. Konzumenti oproti expertům nejvíce nadhodnocovali rizika nedobrovolné expozice chemickým látkám, jíž se bylo obtížné vyhnout (používáni pesticidů na bázi neonikotinoidů a glyfosátu, přítomnost Cd ve hnojivech, přítomnost geneticky modifikovaných plodin v krmivech) a hrubě podhodnocovali rizika spojená se záměrnou expozicí chemickým látkám (tetování), expozicí malých skupin osob (šestimocný Cr v kožených výrobcích) a hlavně biologická rizika (listerióza, hygiena v restauračních zařízeních apod.). Podobně významný rozpor mezi expertním a zákaznickým stanoviskem byl zjištěn i v případě hodnocení nebezpečnosti výrobků z oblasti domácí chemie. Respondenti měli seřadit 33 vybraných čisticích prostředků, podle toho, jak hodně mohou poškodit zdraví, pokud jsou polknuty. Zákazníci oproti expertům výrazně podhodnotili nebezpečnost pěti výrobků – všechny nesly na obalu označení „eko“. Záměna nebezpečnosti látky pro životní prostředí (např. otázka perzistence) s nebezpečností pro lidské zdraví, patří k těm typům omylů, jež lze bez nadsázky nazvat osudovými.
Po přednáškách na konferencích obvykle následuje kafová pauza (coffee break) Zde je možno strávit slyšené, nějaké to občerstvení i čas s kolegy ochotnými se podělit o vlastní zkušenosti. Práce dánských toxikologů, u jejichž posteru jsem se po přednášce profesora Siegrista zastavil, pro mě znamenala takovou hezkou tečku za daným tématem. V dánských restauracích teď frčí hnutí „New Danish Cousine“ hlásající moderní přístup k tradičním skandinávským receptům. Jeho stoupenci posedlí přírodností, čerstvostí a autenticitou běhají po dánské divočině a sklízí všemožné divoké býlí, které pak kladou na talíře svých nadšených zákazníků. V rámci kampaně Dánské veterinární a potravinářské správy (Danish Veterinary and Food Administration) bylo mezi květnem a říjnem roku 2016 zkontrolováno 150 restaurací a lokálních výrobců potravin. V rámci kontroly bylo zajištěno 23 vzorků divokých rostlin, z nichž 9 obsahovalo známé jedovaté či potencionálně jedovaté látky v částech, které byly předkládány k jídlu a další čtyři vzorky obsahovaly dané látky v nekonzumovaných částech rostlin. Přírodnost vzorků sice v rámci dané studie hodnocena nebyla, ale osobně věřím, že dosahovala nebývale vysoké úrovně :)………
Literatura:
-
Sütterlin, B., & Siegrist, M. (2015). Simply adding the word “fruit” makes sugar healthier: The misleading effect of symbolic information on the perceived healthiness of food. Appetite, 95, 252-261.
-
Siegrist, M., & Sütterlin, B. (2017). Importance of perceived naturalness for acceptance of food additives and cultured meat. Appetite, 113, 320-326.
-
Dickson-Spillmann, M., Siegrist, M., & Keller, C. (2011). Attitudes toward chemicals are associated with preference for natural food. Food Quality and Preference, 22(1), 149-156.
-
Hartmann, C., Hübner, P., & Siegrist, M. (2018). A risk perception gap? Comparing expert, producer and consumer prioritization of food hazard controls. Food and Chemical Toxicology, 116, 100-107.
-
Bearth, A., Miesler, L., & Siegrist, M. (2017). Consumers’ Risk Perception of Household Cleaning and Washing Products. Risk analysis, 37(4), 647-660.
-
Egebjerg, M. M., Olesen, P. T., Eriksen, F. D., Ravn-Haren, G., Bredsdorff, L., & Pilegaar, K. (2018). Are wild and cultivated flowers served in restaurants or sold by local producers in Denmark safe for the consumer?. Food and Chemical Toxicology.
Bangladéšská příchuť náchodské Idy
Autor: Miloslav Pouzar (05.03.2016)
Rakovina z tetování?
Autor: Miloslav Pouzar (29.10.2017)
Na každý neduh, na každý bol užívej denně resveratrol
Autor: Miloslav Pouzar (19.11.2017)
Kladivo na hadí olej
Autor: Miloslav Pouzar (28.06.2018)
Jak se učit bez pomoci Norimberského trychtýře?
Autor: Miloslav Pouzar (29.08.2018)
Diskuze:
Kdo za to může?
Lenka Svobodová,2018-09-17 16:59:47
Za ten maras můžou velké internetové firma i novináři. Podívejte se třeba na seznam zboží.cz , kde u potravních doplňků jsou vytvořeny kategorie tak, že se vám tam nepodaří zařadit zboží jinak než lhaním. Tam máte nesysematické ruzdělení:
Přírodní produkty
superpotraviny
přípravky na detoxikaci organizmu
vitamíny a minerály
přípravky na hubnutí
potence, intimní život
Takže jste nucení, i když nejste podvodník, zařadit je to těchto podvodných kategorií. Jiné tam nejsou.
Jsou i podvodní výrobci. Narazila jsem na sýr "bez přidaných konzervantů". Stát by měl zakázat tento hyenismus a strašení lidí už na obalech. Pokutovat na obalech nekalé informace typu: "Čistě přírodní, bez éček". "bez barviv, zahušťovadel a stabilizátorů". Tak vzniká v zákaznících pocit, že to je něco špatného.
Jedině stát může nařídit, abylo stanovené v normách z čeho mají být výrobky vyrobené a zakázat přidávání vody. Průměrný sspotřebitel předpokládá, že když kupuje šunku, že ta dražší obsahuje lepší maso a ne že platí luxusní přirážku za to, že ve výrobku není osolená voda. Když máte volit mezi ošizeným drahým výrobkem a ošizeným levným výrobkem, tak je jasné čemu dají přednost.
=====
Konečně velký škůdce je pan Tuna. On uvádí obyvatelstvo v omyl, straší domělými jedy, aby se mu zvýšil prodej Dtestů a zvýšil tržby švidravé profesorce ze "světoznámé" laboratoře. Vzpomeňme jak kvůli němu musely být spáleny tuny halucinogenního čaje Babička Růženky. Přitom atropin v malých dávkách nemůže působit jako halucinogen, ale jen jako afrodisiakum.
Jak může si dovolit strašit lidi chemikáliemi v bezpečné koncentraci?!. Jeho bláboly o opicích, které nemají kde žít, způsobily, že nás Lidl a Glóbus nás zákazníky považují za méně hodnotné než opice a nutí nás jíst potraviny smažené na podřadných olejích místo kvalitního palmáče.
Kdyby se povinně u každého článku uváděl index neserióznosti, tak by to bylo hned veselejší. Ale v současnosti pravdivost a serióznost zdrojů neurčuje nezávislý posuzovací mechanismus, ale obyčejní lidi, kteří bulvární informace odměňují vyšším proklikem.
Re: Kdo za to může?
Milan Krnic,2018-09-17 17:35:25
Jediné racionálně jednoduché, co by na řešení tohoto, ale i mnohých jiných problémů stačilo, je, aby stát dbal na vzdělávání populace v rámci kritického myšlení.
Aneb jak uvádí kolega níže o nedostupné alternativě za ošizené potraviny - to se mi nestalo, jednoduše proto, že uvažuji, a tedy maximálně využívám obecně dostupné možnosti (koupit se dá v dnešním globalizovaném světě vše, je to jen o penězích, případně o tom, domluvit se, a domluvit se, je opět mezi kriticky myslícími (nedogmatickými) lidmi jednodušší). Dnešní doba je svými možnostmi (resp. šířkou osobního úhlu pohledu, dá se říci bublinou možností) naprosto skvělá. Pan Tuna je zábavný, naštěstí i možnost ověřit si správnost informací nejen těch, pocházejících od něj, je poplatná možnostem doby, tedy skvělá. Holt když někdo nezvládá přemýšlet, jediná cesta z toho ven je ono vzdělávání nových generací.
Re: Re: Kdo za to může?
Lenka Svobodová,2018-09-17 19:08:15
Určitě není cesta jediná ta, že byste omezoval práva lidí. Za socialismu byly normy a nesmělo se vyrábět zboží s obsahenm vody 10%, sobsahemk 20%, 30%, 40% i 50%. To je úžasný výběr a ta svoboda? Viďte.
Obyčejné lidi nedonutíte ničím, aby si kupovali výběrové potraviny s luxusní přirážkou. Ale vždy jen to nejobyčejnější. A když to nejobyčejnější nebude ošizené, tak budou mít všichni kvalitní potraviny.
Mně už se to stalo mockrát, že jsem koupila ošizenou potravinu. Když je zavedený nový výrobek, je kvalitní a další šarže už jsou ošizené. Ta nejistota, že nevíte, co si nesete domů, mně dost štve. V Lidlu mají všecky uzeniny obsah masa vyšší než 90%. Ale k jídlu je když tam (většinou německý) výrobce uvede 70% masa a 30% špeku.
Problém je, že není definované, co znamená maso.
V obchodě vždy je to, co lidi kupují. Nemůžou si dovolit tam mít ležáky. Ale v obchodech nakupují i nákupčí z nemocnic, školních jídelen, domovů důchodců. A ti právě kupují různé konzervy s nízkým obsahem a s náhražkami, protože pro jejich klienty to stačí, kdy je toho co nejvíc za nejmíň peněz. Tomuto šizení se dá předejí jen normami zakazujícími mouku, škroby do masných, mléčných a výrobků, apod.
Normy by už dávno byly zavedené, kdyby nebylo lidí jako jste vy, kteří se zastávají lumpárny a ovlivňují negativně veřejné mínění.
Re: Re: Re: Kdo za to může?
Milan Krnic,2018-09-17 19:48:36
Výběrové potraviny ... třeba uzeniny. Uzeniny by měli být běžnou součástí zdravého jídelníčku? Jinak drahé bývá pochopitelně i kvalitní maso (nikoli ležák, ale visák), nebo v poslední době mléčný tuk, a na to mají nějaký vliv normy?
Re: Re: Re: Kdo za to může?
Milan Krnic,2018-09-17 19:57:51
Ono těžko říct, analýzu trhu jsem nestudoval, o kolik by se zvýšila cena mléčného tuku, pokud by např. všichni přešli pouze na kvalitní tučné mléčné výrobky (diaré nyní pomiňme). Poptávka po co nejnižší ceně zkrátka hraje roli zásadní.
Re: Re: Re: Kdo za to může?
Milan Krnic,2018-09-17 20:29:45
K veřejnému stravování vzhledem k cenám příkladem (lehce v nadsázce):
Gympl Tachov:
Ceny obědů od 1. 9. 2017
děti 7-10 let: 25 Kč
děti 11-14 let: 29 Kč
děti 15-18 let: 31 Kč
oběd pro cizího strávníka: 74 Kč
V pátek 21.9. mají třeba: "Dýňová 1, 7" "Mexický guláš se sýrem, dušená rýže 1, 7"
To si tak udělám, polévku můžu pominout, mexický guláš z hovězí kližky za 250 kč/kg ... uvařím si rýži basmati, jen tak, pro tu vůni, protože kazit si jí guláš nehodlám, a jako dezert gorgonzolu za 300 kč /kg, nadlábnu se, vejdu se to 74 korun s daní a ještě mi zbude na malý rum. Inu, vycházet to takhle, bylo by to skvělý. Sem s kouzelnou normou!
reakce spotřebitelů
Pepa K.,2018-09-15 08:27:38
Dá se z toho vyčíst zajisté naprosto překvapivá neznalost složek potravin na chemické bázi u běžného konzumenta. Pro mě to však vypovídá zejména o něčem jiném. O nedůvěře lidí v produkci potravinářského průmyslu. Zde však není k divení vůbec nic. Žijeme v kapitalismu a lze proto snadno dovodit, že výrobní procesy asi nebudou tak docela řízeny primárně snahou o užitek a blaho konzumenta. Ostatně proč potraviny obarvovat, když suroviny, z nichž by měly být vyrobené, jim přirozenou barvu dávají samy? Taktéž proč je dochucovat zvýrazňovači chuti, když kvalitní a řádně zpracovaná surovina chutná sama o sobě? Za jakou cenu se prodlužuje trvanlivost potravin do dříve nepředstavitelných horizontů a v čím je to zájmu? Proč ani ta malinovka už nemůže být z malin, kečup z rajčat, čokoláda z kakaových bobů? Takové a spoustu dalších otázek si určitě klade mnoho spotřebitelů a logicky to v nich budí nedůvěru. Nelze se pak divit když se někteří snaží vracet k tomu, co bylo po generace zažité, čerpané z přírody mimo vliv korporací. I se všemi riziky nástrah přírody, s nimiž taktéž musí být člověk obeznámen.
Možná by k tématu měli co říct i kožní lékaři, alergologové i gynekologové.
Re: reakce spotřebitelů
Miloslav Pouzar,2018-09-15 09:45:35
No - na Vaši otázku částečně existuje i jedna celkem paradoxní odpověď - když jsem se v 90 letech jako student potravinářské školy poprvé setkal setkal s holandskými kolegy a viděl jejich cukrářské výrobky, opravdu mě překvapilo, jak jejich konzervované jahody vypadají "přírodně" - protože narozdíl od těch našich byly barvené a s vyšším přídavkem konzervantů. Touha po přírodním vzhledu tehdy vedla k používáí vyšších množství přídatných látek....
Re: Re: reakce spotřebitelů
Alexandr Kostka,2018-09-15 13:28:57
Já se setkal s názorem, jak je fajn, že dneska máme čerstvé lahůdky, zatímco "za komára" vám prodavačka klidně podstrčila olezlý salát co zbyl ze včerejška. Dotyčný diskutující odmítal pochopit, že dnes je to tak narvané chemií, že salát vypadá čerstvý týden, když ho zakrývají fólií.
Re: Re: reakce spotřebitelů
Pepa K.,2018-09-15 17:08:26
Bavíme se v podstatě o tomtéž. O snaze podstrčit falešnou iluzi kvality. Ale není to už jen vylepšování přirozených parametrů produktu, je to prioritní úsilí věnované formě na úkor obsahu. Kvalitní obsah je totiž zpravidla podstatně dražší než "pozlátko" a rozdíl mezi reálnou kvalitou a iluzí kvality vytváří zisk.
Re: Re: Re: reakce spotřebitelů
Milan Krnic,2018-09-15 20:17:22
Falešné iluzi kvality brání (obecně výhodně) štítek na potravinách, a podle toho se může každý tzv. svobodně řídit. Horší to bude na trzích, nebo např. v některých masnách, když se případně zákazník ostýchá zeptat - plus ono, věřte tomu, co "jedna paní" povídala. Neboli zisk tvoří zejména "compliance" ve smyslu slova něco jako poddajný souhlas. V některých společnostech/zemích z toho mají v lepším případě legraci.
Re: Re: Re: Re: reakce spotřebitelů
Jan Novák9,2018-09-16 13:32:32
Na štítku je povinné udávat příměsi přesahující 1%. Hodně přídatných látek je pod 1%. Štítky nejsou ani zdaleka kompletní, byly by mnohem delší.
Re: Re: Re: Re: Re: reakce spotřebitelů
Milan Krnic,2018-09-16 19:33:43
Inu. Je nařízeno uvádět vše*, nikoli pouze přesahující %.
Viz nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 ze dne 25. října 2011
Kapitola IV, Oddíl 1, Článek 9 - Seznam povinných údajů
1. b) seznam složek;
* jsou nějaké pro toto nepodstatné, jasně vymezené výjimky, např. pomocné látky (definované v Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1333/2008 ze dne 16. prosince 2008, O potravinářských přídatných látkách ; konkrétně Kapitola I, Článek 3 - Definice)
https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:32011R1169
https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX%3A02008R1333-20160525
Re: Re: Re: Re: reakce spotřebitelů
Pepa K.,2018-09-16 23:13:04
Pokud štítky něčemu brání, tak asi dost neúčinně, když seznamy náhražek a aditiv zpravidla zabírají většinu ze složení výrobků, končících v nákupních košících. Že by lidé tolik prahli po rostlinných tucích místo másla a smetany, separátu, mouce a škrobu místo masa, želatině s příchutí místo ovoce, aspartamu místo cukru, vodě v potravinách, potravinách z podřadných surovin maskovaných glutamáty a barvivy...? To asi ne. Spíše nemají všichni čas ani odhodlání hrát si na detektiva, běhat po obchodech s lupou, luštit a dekódovat etikety jednotlivých prodávaných výrobků, aby nakonec, po pětihodinovém běžném nákupu zjistili, že většina výrobků nemá v rámci okresu alternativu v podobě plnohodnotného, nešizeného zboží.
Re: Re: Re: Re: Re: reakce spotřebitelů
Milan Krnic,2018-09-17 06:15:55
Vždyť jsem uvedl "podle toho se může každý tzv. svobodně řídit". To, že si někdo neudělá (nikoli, že nemá) čas, je už věc jiná. Já tu možnost, shlédnou složení, mám. Vy ne? Proč?
Re: Re: Re: Re: Re: Re: reakce spotřebitelů
Pepa K.,2018-09-17 09:19:18
Pokud jste důchodce a nemáte nic lepšího na práci, než pátrat kdo se vás kde snaží podvést, pak vás chápu. Většině lidí se však musí do dne vejít i mnoho dalších povinností, takže nemají čas ani odhodlání hrát si na detektiva, běhat po obchodech s lupou, luštit a dekódovat etikety jednotlivých prodávaných výrobků, aby nakonec, po pětihodinovém běžném nákupu zjistili, že většina výrobků beztak nemá v rámci okresu alternativu v podobě plnohodnotného, nešizeného zboží.
Krom toho, nepřijde mi ani moc civilizované a už vůbec ne jako výdobytek čehokoli, život ve lžích a riziku podvodu na každém kroku. Aspoň o to by se mohl civilizovaný stát postarat.
Vaše argumentace o "svobodě" volby vede k dokonalému úpadku a anarchii, protože se tím nechá omluvit prakticky vše. Pokud se stanete obětí zločinu, třeba když vám ukradou auto, snad byste si nešel stěžovat a podávat trestní oznámení na policii. Copak vy jste nevěděl o existenci lidí, kteří mohou mít zálusk na váš majetek? Proč jste jej řádně nezabezpečil, před odchodem od auta neaktivoval všechny dostupné zabezpečovací systémy, nevymontoval z auta kola, volant i agregáty a karoserii nepřivařil bytelnými řetězy k nosníkům mostu? Jak to vysvětlíte a co vlastně po vyšetřovacích orgánech chcete? Jděte si raději za roh nafackovat a zapracujte na sobě. Takový je totiž život ve svobodě a demokracii a nedopustíme vnášení takových totalitních praktik, jako je potírání práva podvodníků a zločinců svobodně podvádět a okrádat ty, kteří se podvést nechají.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: reakce spotřebitelů
Milan Krnic,2018-09-17 12:40:29
Zcela racionální je, pokud cokoli kupuji, zjistit si, co kupuji. Tedy detektivní práce se nekoná, složení je ve své většině napsané jasně, a jde jen o to, mít povědomí o tom, co které slovíčko, nebo značení znamená, což snad není problém se naučit, nebo si to napsat, nebo v rámci pohodlnosti použít aplikaci v chytrém telefonu, která mi i může sdělit, zda potravinu nevyrábí koncern pana premiéra.
Tedy lež a riziko podvodu se koná jedině, pokud by někdo o složení lhal, a i na to existují kontrolní mechanismy.
Psal jsem tzv. svobodnou volbu, protože ta je jen iluzí, svět je kauzální.
V rámci úvah by pak stačilo naučil lidi myslet - a ono, když nějaký produkt nebude nikdo kupovat, prodávat se nebude.
Pokud mluvíte o nedostupnosti nešizených alternativ, uveďte konkrétní příklad.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: reakce spotřebitelů
Pepa K.,2018-09-17 18:28:11
Zcela racionální je když si koupím výrobek nazvaný "šunka", je skutečně šunkou a ne vodou sycenou glutamátem, stabilizátory a emulgátory s podílem podřadného masa, když si koupím výrobem označený jako jogurt, tak je v něm jogurtová kultura a ne škrob, když si koupím výrobek nazvaný chléb, tak je to pečivo založené z kvásku a pšeničné mouky a ne různé namleté zbytky starého pečiva, zamražené a později dopečené atd.
Mohl byste mi prosím poradit, kde v okrese Tachov mohu koupit gotjhajský salám dle receptury z let 1992 a dříve, tedy vyjma dusitanové soli a koření bez jakýchkoli dalších aditiv a náhražek? Kde koupím luncheon meat, který se po ohřátí nestane prýtem a jehož konzumace nenese riziko pozvracení? Kde koupím klobásy vyuzené a bez separátu, flaks a chrupavek? Kde koupím majonézu, která se v teple během jediného dne zkazí, protože to není umrtvená hmota. A kde vůbec nakoupím potraviny běžné spotřeby bez dlouhého seznamu "éček"? Předem velice děkuji za jistě spásnou radu.
P.S.Zcela racionální je nedávat zlodějům a podvodníkům šanci. Zrušme tedy policii i soudy, vaše teorie jistě přinesou světu blaho a všichni budeme šťastní.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: reakce spotřebitelů
Milan Krnic,2018-09-17 18:50:10
Proto je také několik označení výrobku šunka, a pokud se prodávají ty šizené, tak proto, že je někdo kupuje.
K těm masným potravinám, nemáte řezníka, se kterým byste na toto téma hodil řeč? Je problém si vyrobit majonézu? Nač kupovat lančmít? Což takhle maso? Já kupuji potraviny běžné spotřeby bez dlouhého seznamu "éček" v některém ze supermarketů, masen, případně od producentů. Možností mám nesčetně. KV.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: reakce spotřebitelů
Pepa K.,2018-09-17 22:39:59
Kdyby na těch šizených bylo napsáno velkým písmem ŠIZENÉ, nebo druhořadé, podřadné, pro socky, nucený výsek, na vlastní nebezpečí, nebo nějak jinak zdůrazněno, že nenabízí to, co by zákazník očekával, tak bych s tím neměl problém. Ale to samozřejmě žádný výrobce neudělá, protože chce prodat a vydělat na rozdílu mezi výrobními náklady a prodejní cenou. Pokud to neudělá výrobce, měl by stát zajistit, aby kvalita byla na slušné úrovni a srovnatelná, aby výrobci nesměli šidit. Lidé jsou jací jsou a bez nařízení a reálné hrozby trestu to nejde.
Pokud se domníváte že o tom, co se bude prodávat, rozhoduje stoprocentně zákazník, tak to jen svědčí o vaší naivitě a o nulové zkušenosti s obchodem.
Řezníci jsou samozřejmě i u nás a mám skrze příbuznou velice dobrý vhled i do tohoto oboru. Chodí to tak, že "lidi sežerou co je na pultu". Jinou volbu nemají protože hloupoučké teorie o konkurenci vedoucí ke snaze o co nejlepší kvalitu jsou určené jen do učebnic pro mladé hlupáčky z ekonomických škol. Ve skutečnosti než vynakládat úsilí a peníze na soupeření s ostatními výrobci o lepší výrobek, je jednodušší a jistější přizpůsobit se standardu ostatních. Zákazník pak musí koupit to co je.
Protože mám opravdu dobrý vhled, vím i o tom, že řezníci(aspoň ti zdejší) umí stále ještě vyrobit i kvalitní produkty a také je občas vyrábí. Nikoli však na prodej, ale pro sebe. Za předpokladu, že je dobrá surovina, což také není vždy. Ale je to sakra rozdíl. Dodnes mají založené dřívější receptury, podle kterých dělají pro sebe, a pak ty pro obchodní řetězce.
Majonézu si vyrobit umím a umím toho i mnohem víc. Ale nepřijde mi moc pokrokové, být nucen vracet se k samozásobitelství.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: reakce spotřebitelů
Milan Krnic,2018-09-18 06:43:52
Těžko můžete diskutovat za ostatní. "že nenabízí to, co by zákazník očekáva" - vždyť to neočekáváte, já taky ne, já se kouknu na složení / ochutnám.
"lidi sežerou co je na pultu" "musí koupit to co je" a já si myslím, že v rámci svobodného rozhodování nemusí. Resp. já nemusím.
"nepřijde mi moc pokrokové" mě také nepřijde moc pokrokové provozovat v době blahobytu gastronomii na úrovni vepřových konzerv. Každopádně proti gustu - pokud neřešíte primárně cenu, ale kvalitu, při nejhorším si nějakou poctivou najdete online a domů si jí necháte poslat.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: reakce spotřebitelů
Pepa K.,2018-09-18 09:45:38
Takže znova, možná vám to připadá zvláštní, ale já skutečně očekávám, že pod názvem šunka dostanu šunku, pod názvem natural 95 dostanu natural 95, pod názvem flash disk 32GB dostanu flash disk 32GB atd. Opravdu, věřte mi. Vy žádné názvy nepotřebujete, protože bryskně u každého zboží v regálu uděláte molekulární rozbor a zátěžový test, takže hned víte za co vydáváte peníze. Mohu vás však ujistit, že v tomto jste naprostá výjimka a jistě proto budete velice známý člověk, ověšený mnoha významnými oceněními. Ne každý však může být génius, o tom vás určitě nemusím přesvědčovat. Jenom mě tak napadá, jakým způsobem nakupujete zboží, jehož prodej není uskutečňován formou samoobsluhy? Jak vysvětlíte prodavači co vlastně chcete, když názvy pro vás nejsou směrodatné? Sdělíte mu recepturu, nebo předložíte projekční dokumentaci a doufáte, že je zrovna takový génius jako vy?
Vy si můžete myslet o "svobodě" svého rozhodování co chcete, firmy které zásobují trh vědí své a nad vašimi dojmy by se jen pousmály.
Proti konzervám samozřejmě apriori nic nemám a přestože jsem se nad tím nikdy takto nezamýšlel, jsem ochoten jejich vynález uznat jako skutečný pokrok při uchovávání potravin, nicméně vzhledem k vývoji na trhu jsem byl dotlačen k tomu, že už je téměř nekupuji. "Masné" vůbec. Vlastně ze mě ty "pokrokové trendy" v potravinářství uplynulých 20 let udělaly téměř vegetariána. Jen nevím, jestli a komu za to mám být vděčný.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: reakce spotřebitelů
Milan Krnic,2018-09-18 10:12:11
Jeden typ šunky se bohužel pro vás nekoná:
https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0unka
"bryskně" "uděláte" - bryskně zkouknu složení - tedy čas od času, pro kontrolu, zda se něco nezměnilo.
"jehož prodej není uskutečňován formou samoobsluhy" domluvou a rozhodnutím na základě výsledku této domluvy. Kupodivu.
Pokud řešíte cenu a kvalitu, musíte třeba i déle hledat, atp., pokud řešíte pouze kvalitu, stačí se poohlédnout např. online (konzervy - google - "vepřové ve vlastní šťávě prodej"), ale i obchodní řetězce mívají nějaké vyhraněné prodeje.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: reakce spotřebitelů
Pepa K.,2018-09-18 18:22:22
Vůbec si nezakládám na tom, aby byl jen jeden typ, přestože když se v ČR začnu nejen s řezníkem bavit o šunce, budeme mít téměř jistě na mysli oba dva tu stejnou, přičemž v mysli ani jednoho z nás určitě nebude primárně figurovat představa vytékající vody a emulgátory.
Jak můžete věřit tomu, co je napsáno ve složení výrobku, když nelze věřit ani názvu? Přeci jste psal, že racionální postup nakupování spočívá ve zjišťování, co kupuji. To vaše "zjišťování" spočívá pouze v tvrzeních prodejce? Tak to jste mě zklamal a já vás za to nepotěším informací, že tak jako prodejci podvádí s označováním výrobku, ani náznakem se nezdráhají své podvádění podpořit jakýmikoli dalšími lži. "Pané, to originál adydás, kupté, dám vám k tomu tady originál Rolexky zdarma".
Ostatně, škoda že nemůžu vyzkoušet kvalitu vašeho zraku, ani to, zda skutečně máte v malíku celé spektrum chemikálií přidávaných do potravin, včetně jejich kódů a analýz o možném dopadu na zdraví. Myslím, že bysme se oba dobře pobavili. Mimochodem, mohl byste se svěřit, kde přesně nakupujete to prémiové zboží bez náhražek, když už jste mi nebyl schopen doporučit ty ušlechtilé producenty z místa mého bydliště, jejichž jedinou touhou je gurmánský zážitek spotřebitele?
Jak se můžete domluvit s prodejcem na koupi zboží, jehož název , podle vás, vůbec nemusí odpovídat složení? To máte takové štěstí na samé špičkové experty na druhé straně pultu, kteří přijmou vaši představu o požadovaném výrobku telepaticky? To se snad ani věřit nechce...
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: reakce spotřebitelů
Milan Krnic,2018-09-18 23:15:26
"věřit tomu, co je napsáno" důvěřuji kontrolním orgánům, ale samozřejmě ochutnám, ostatně moc polotovarů nekupuji a vybírám si, tak s tím problém nemám.
"celé spektrum chemikálií" éček mám v aplikaci v mobilu, pro jistotu, kdyby něco. Ale viz výše.
Tak třeba v Lídlu mívají na etapy šunku, paštiky, rybí konzervy, různé druhy sýra, atp., v Globusu s masně se domluvím v pohodě. Na internetu seženu vše. V místě vašeho bydliště si prodejce budete muset najít sám, případně využít jiné možnosti (studenti a důchodci mají teď skvělé slevy na jízdné :- ) ).
A ano, v masně se domluvám s lidmi, kteří oboru rozumí, to je nějak nečekané?
PS: Vaše domněnky mi sdělovat nemusíte, myslím, že se domluvíme i bez nich.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: reakce spotřebitelů
Pepa K.,2018-09-19 08:14:53
Tak vy "věříte kontrolním orgánům", to je ale roztomilé. Ty jistě dokáží zvrátit tok času a zakročit dříve, než by se šizené výrobky vůbec dostaly na trh. Ty výsledky d-testu a jiných, kteří pravidelně odhalují zboží jehož parametry neodpovídají ani už tak mizerným deklarovaným hodnotám, o podřadnosti zboží určeného pro Čechy ve srovnání s jinými zeměmi ani nemluvě, jsou jistě jen podlým podvrhem. Ale na přechodu pro chodce se přesto raději rozhlížejte. Spoléhat se v tomto duchu na kontrolní orgány dopravní policie by mohlo mít ještě fatálnější a hlavně okamžité následky na vaše zdraví, než ty denaturované dobroty ze superhyper.
Opravdu bych si zgustnul u reality šou, jejímž tématem by byly vaše nákupy s prstíkem zběsile kmitajícím po ajfóunovi. Jistě byste se stal pro všechny inspirací a už nikdo by nikdy nechtěl zažít situaci, kdy by názvy odpovídaly svým významům a lidé by tak přišli o radost z nakupování nezbytností formou hry na Sherlocka Holmese.
Zvláště pikantní by jistě byly scénky obsahující kontakt s živou obsluhou, jak se jí snažíte vysvětlit co chcete, bez možnosti používat názvy výrobků. Zejména pokud by to byla osoba oboru tak moc znalá, jak je typické u lidí pracujících za pultem obchodů za 15 tisíc čistého s víkendy a přesčasy. Tedy lidé splňující požadavek elementární gramotnosti, počítání do deseti a schopnosti komunikace. Ale když vám to stačí. Vlastně nároky na komunikaci asi už také nejsou tak přísné, když často hovoří jazykem, který je pro mladší ročníky už nesrozumitelný. Ostatně zrovna nedávno jsem v Plzni narazil na obsluhu, jejíž patrně ukrajinský akcent byl tak svébytný, že jsem si sám nebyl jist, jestli se nebavíme každý o něčem jiném.
Když to shrnu, je zcela patrné, že asi moc náročný nebudete. To je vaše volba a lze vám v určitém smyslu snad i závidět.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: reakce spotřebitelů
Milan Krnic,2018-09-19 09:04:20
A argument proti čemu je co z vašeho textu? V té směsi domněnek jsem žádný nenašel.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: reakce spotřebitelů
Milan Krnic,2018-09-19 12:28:33
Když se vrátím k původnímu, tak etikety na potravinách jistě můžou být klamavé, a proto existují samozřejmě nedokonalé kontrolní mechanismy, i testy, jak jste ostatně zmiňoval, toto odhalit. Co víc chcete udělat? Ideální v tomto je jedině polotovary nekupovat a připravovat si potraviny sám. Pak vám zase ale může vadit možné klamání v oblasti základních potravin (mléka, mouky, masa, atp.), a na to máme zase nedokonalé kontrolní mechanizmy, atd. a stále dokola. Svět zkrátka není perfektní.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: reakce spotřebitelů
Pepa K.,2018-09-19 20:03:07
"A argument proti čemu je co z vašeho textu? V té směsi domněnek jsem žádný nenašel."
Nerozumím na co se ptáte.
Když se vrátíme k etiketám, tak se můžeme vrátit i k mé výchozí tezi, že téma článku vypovídá zejména o nedůvěře lidí v produkci potravinářského průmyslu, která má své velmi dobré opodstatnění. Vypadalo to, že mi chcete můj názor vyvrátit. Ať už jste chtěl nebo nechtěl, nepodařilo se. Žijeme skutečně v "době jedové", jak trpce humorně nazvala svou knihu paní Strunecká.
Já k tomu mám to, že je povinností státu skrze moc zákonodárnou, výkonnou a soudní zajistit společenský zájem na kvalitní a bezpečné potraviny i jiné zboží na trhu. Vy se domníváte, že nejlepší je, když se to nechá na každém člověku individuálně. V tom je celý rozpor a evidentně se neshodneme. Mně se zkrátka žije mnohem lépe v systému, který má jasně stanovená pravidla, než v džungli nebo v zemích třetího světa, bez pravidel a bez důvěry. Jako většina lidí ten systém platím a rád bych se za své peníze dočkal aspoň něčeho užitečného. Své argumenty jsem uvedl, nadále se už jen točíme v kruhu a trénujeme sloh.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: reakce spotřebitelů
Milan Krnic,2018-09-19 21:39:15
Opodstatnění jistě z určitého pohledu má. A co s tím navrhujete dělat?
Normy na kvalitní a bezpečné (v kontextu) potraviny? A co cena?
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: reakce spotřebitelů
Pepa K.,2018-09-20 09:16:05
Třeba tak, obnovení potravinových norem a zároveň tvrdé postihy za nedodržování. Cena by určitě nepřekročila kupní sílu. Když jsme měli na kvalitní potraviny dříve, věřím že bychom na ně měli i dnes. Podívejte se na nákupní centra, jak lidé před sebou tlačí od rána do večera plné košíky podřadného šuntu, který z velké části následně končí v popelnicích. To mi nepřijde ani trošku normální. Vím že jsou i lidé, kteří potřebují dělat dojem a na sobě musí mít všechno značkové, aby doma šetřili i na jídle a na spláchnutí záchodu. To je jejich volba a oni by se naučili ušetřit i s kvalitními potravinami. Možná bych toleroval i prodej náhražkových potravin, ale výrazně označené, s varováním jako na cigaretách a ve specializovaných obchodech. Třeba jako byl dříve "Nucený výsek".
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: reakce spotřebitelů
Milan Krnic,2018-09-20 19:10:27
Tedy utopii. Proti tomu se nedá nic namítat. Děkuji za diskuzi, ač místy plnou emocí.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: reakce spotřebitelů
Pepa K.,2018-09-21 07:38:08
Nejsem si jist, zda lze nazývat utopií něco, co v jisté podobě bývalo realitou. Spíše by současný stav mohl být pokládán v dřívějších dobách za antiutopický scénář, jenž se podařilo realizovat. Nevím jak jste se v diskusi cítil vy, mohu vás však ubezpečit, že když se posouvala od věcnosti k točení se v kruhu, pro svou nudnost nezbyl aspoň z mé strany na emoce prostor a udržitelná se stala snad jen skrze ironii a uštěpačnost.
Poděkovat za ni by ode mě bylo pokrytecké. Ničím mě neobohatila, nevnesla nic nového, přinesla jen opakování již mnohokrát řečeného.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: reakce spotřebitelů
Milan Krnic,2018-09-21 09:26:07
Nelze předpokládat, že by byl takový systém ideální, a tedy byste na něm nenašel chybu, a tedy ano, skutečně utopie.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: reakce spotřebitelů
Pepa K.,2018-09-21 18:32:14
V tom případě je ve vašem pojetí utopií naprosto vše. Není v hmotném světě snad nic, co by bylo naprosto dokonalé a absolutní.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: reakce spotřebitelů
Milan Krnic,2018-09-23 13:52:47
Já idealizované systémy bez chyb neuvažuji, tedy nikoli.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: reakce spotřebitelů
Pepa K.,2018-09-23 19:00:26
Byl jste to vy, nikoli já, kdo vymezil parametry systému na prosté chyb. Mě by něco takového snad ani nenapadlo.
Každopádně mě těší, že by ani vás neurážela vyšší kvalita potravin. To je dobrý základ.
Už se tomu začali věnovat i představitelé některých zemí EU, včetně našich. Pro začátek aspoň snahou o zrušení dvojích standardů potravin v rámci EU. Takže možná se toho někteří ze současníků i dožijí.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: reakce spotřebitelů
Milan Krnic,2018-09-23 19:34:15
Jste to vy, kdo kritizuje a přitom nepřináší řádné reálný návrh řešení problému.
Onen střípek v podobě rozdílné kvality potravin může i nemusí někam vést. Pro mě to např. žádný přínos neznamená, protože kupuji pouze takové potraviny, který mi vyhovují.
Ale ano, zaměření se na konkrétní problém - zde rozdíl kvality, a jeho řešení, je racionální cesta. Ač, jak jsem již výše uvedl, nemusí nutně vést kýženým směrem. To zkrátka neovlivníme.
Já bych začal výukou kritického myšlení, protože to vidím jako zálad - a zde platí samozřejmě princip stejný - nevíme, kde a jak by to skončilo.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: reakce spotřebitelů
Milan Krnic,2018-09-23 19:36:13
*žádný * které *základ (omlouvám se)
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: reakce spotřebitelů
Milan Krnic,2018-09-23 19:58:38
A pokud bych našel nějaký lepší základ, přejdu k němu. Kvalita potravin je až daleko, daleko za tím.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: reakce spotřebitelů
Milan Krnic,2018-09-23 14:08:58
Kdy v rámci představ bych samozřejmě systém, kde se vyskytují pouze kvalitní, zdravé a chutné potraviny, bral všemi deseti. A takových věcí by se dalo vymyslet nespočet, tak třeba ideálně účinná a dávkovatelná léčiva bez vedlejších účinku a znalost budoucího výskytu chorob (viz téma článku výše).
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: reakce spotřebitelů
Pepa K.,2018-09-23 23:19:01
Mýlíte se, já jsem návrh svého řešení samozřejmě uvedl, byť jen jako souhlasné stanovisko k vašemu velice strohému návrhu. Nicméně nevím jak jste přišel na to, že kritizovat mohou jen lidé mající vlastní návrh řešení. Já tak přísný nejsem ani na sebe, ani na jiné. Měl jsem jednou závadu na autě, která se v nepravidelných intervalech vytrvale opakovala. Netušil jsem čím by to mohlo být a tak jsem dal auto do servisu. Po převzetí auta se bohužel závada opakovala a dokonce v ještě častějších intervalech. Téměř pořád. No to víte že jsem kritikou nešetřil a věřte tomu nebo ne, přijali ji i v servise a vůbec se mě přitom neptali, jak bych tu závadu řešil já. Ostatně ptali by se zbytečně, kdybych to věděl, opravil bych si auto sám. Přesto nakonec závadu úspěšně vyřešili. Bez jakýchkoli výčitek na mou adresu, že jsem nepřednesl svůj návrh řešení.
Opravdu vám věřím, že pro vás není důležité co konzumujete, ale mnoha jiným lidem to tak docela jedno není a jistě přijmou s povděkem pokud se dožijí stavu, kdy aspoň přestaneme být popelnicí Evropy. Nerozumím tomu, proč by, podle vás, odstranění dvojí kvality nemělo vést ke zkvalitnění našich potravin. Myslíte že to půjde opačným směrem, tedy zhoršení kvality potravin v západní Evropě? Máte nějaké opodstatněné důvody si to myslet?
Obávám se, že kritické myšlení je lidem tak trošku prd platné, když na pultech obchodů je to co je. Myslím že pro hrdinnou demonstrativní smrt hladem se málokdo odhodlá a nakonec holt koupí i ty náhražky. Dokonce i já když mám chuť na žvýkačku, tak si ji koupím i když je v ní aspartam. Prostě protože je ve všech.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: reakce spotřebitelů
Milan Krnic,2018-09-23 23:41:45
Příklad s autem je trochu něco jiného než věcná kritika :)
Kvalita potravin může jít jakýmkoli směrem a záleží primárně na spotřebiteli - ač ne zcela, protože systém je komplexní (tak ale přeci jen, pokud přestane podstatná část zákazníku kupovat určitý výrobek, přestane ho výrobce produkovat - a smrt hladem se konat nebude, protože výrobků jsou kvanta a výrobce se s největší pravděpodobnosti přizpůsobí - pravděpodobně tedy nezavře krám).
A tomu může pomoci více přemýšlet nejen o tom, co kupuji a konzumuji.
Já si koupím žvejku s aspartamem, když mi dojdou jiné, nebo mám prostě chuť, nebo na to kašlu, a tak.
https://www.feelgoodfamily.cz/peppersmith-bonbony-jahodove-karton-12-balicku/
https://www.happycannaseeds.com/endoca-cbd/cbd-zvykacky-150-mg-cbd_souhlas-1
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: reakce spotřebitelů
Milan Krnic,2018-09-23 23:51:04
Odkaz na bonbony trochu vedle (žvejky tam najdete). Nějaké byste možná sehnal i u vás v lékárně - hlavně nekupujte ty s ovocem na obrázku :-)
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: reakce spotřebitelů
Pepa K.,2018-09-24 09:35:15
Proč myslíte, že kritika práce automechanika, mající dopad na mne jako uživatele, není věcná? Mně to způsobilo nepříjemnosti a přirozenou nespokojenost se službou, za níž jsem vynaložil své peníze. Nepřipadá mi to příliš složité na pochopení.
Kvalita potravin možná může jít různými směry, ale z hlediska pravděpodobnosti za daných podmínek lze myslím očekávat spíše její zlepšení, než zhoršení.
Jistě nelze zcela vyloučit ani možnost, když se zákonodárci např. rozhodnou snížit sazbu DPH na služby, že se ceny služeb zvýší, ale já budu zcela logicky očekávat opak. Vy to ovšem můžete mít klidně jinak a k holiči vyrazit raději s dvěma stovkama navíc.
S těmi žvýkačkami si asi děláte legraci, že? Vy chcete vyčítat spotřebitelům, že neběhají po lékárnách a všech čertech a neshánějí 10 žvýkaček za 400,-Kč, ale že si raději koupí ty s aspartamem, které se nabízejí v každém obchodě s potravinami za 12,-Kč? Jste vůbec při smyslech?
Znovu, vaše teorie o tom, kdo určuje co se bude prodávat, jsou sice roztomilé, ale nefunkční a svědčí o vaší naivitě a o nulové zkušenosti s obchodem.
Pamatuji časy, kdy jsem si v každé vesnické sámošce, v hospodě, ve stánku, mohl koupit Pedro za 1 korunu, zcela SAMOZŘEJMĚ bez aspartamu. To mi ke spokojenosti docela stačilo. Detektivní pátrání po žvýkačkách bez aspartamu za 400,-Kč mi nepřipadá jako výdobytek čehokoli. Ovšem vy to opět můžete mít jinak a shánění dříve běžných věcí pokládat za civilizační pokrok. To už je na vás.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: reakce spotřebitelů
Milan Krnic,2018-09-24 10:26:30
Pokud věci nerozumím, těžko jí můžu věcně kritizovat.
"opravil jste to špatně" není věcná kritika, nýbrž sdělení.
"lze myslím očekávat" nelze, protože jak jsem již psal, já už nyní vím, že mě se to nedotkne.
"si asi děláte legraci" 2018-09-20 09:16:05 "Cena by určitě nepřekročila kupní sílu." a jsme u toho.
"kdo určuje co se bude prodávat" tedy předpoklad, pokud zákazníci přestanou kupovat určitý produkt, výrobce jeho produkci zastaví, je podle vás neplatný?
Na staré dobré časy můžete tak maximálně vzpomínat.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: reakce spotřebitelů
Pepa K.,2018-09-24 18:22:43
"Pokud věci nerozumím, těžko jí můžu věcně kritizovat. "
Věřím, že nejen vaše velice specifické chápání významu slov vám to neumožňuje, ostatní s tím ale problém nemají. Samozřejmě včetně mě.
Už mě ani trošku nepřekvapuje vaše trucovité přesvědčení, že vás se naše hrozící zrušení statutu "popelnice Evropy" nedotkne a je to vaše volba. Ale na vaší volbě prd záleží, jestli se kvalita potravin na trhu zvýší nebo nezvýší. Nevím kde se vám podařilo neskromně nalézt takovou závislost na vás.
Jak se vám podařilo utrpět dojem, že přemrštěná cena velice specifického sortimentu současného zboží pro specifickou skupinu lidí v současnosti, by při obecném zvýšení kvality znamenala přemrštěnost cen u běžného zboží? Můžete prosím uvést jak jste na to přišel a z čeho jste vycházel? Kolik by potom, podle vás, stály tyto žvýkačky? A jak vysvětlíte to Pedro za kačku, nebo Orbitky za pár korun i před tím, než se u nich za velkého reklamního humbuku začal nahrazovat cukr aspartamem?
Zákazníci, narozdíl od výrobců, nejsou a nejspíš nikdy nebudou dostatečně organizovaní na to, aby významně ovlivnili co bude a nebude na trhu, takže vaše představa je čirá fantazie. Naproti tomu výrobci a zvláště distributoři mají mnoho empiricky ověřených prostředků a metod k ovlivňování trhu a nákupního chování spotřebitelů. Pochopitelně i zájem zákazníků hraje roli v rozhodování, zda a v jakém rozsahu výrobek vyrábět, zda je třeba podpořit jeho prodej, nebo zda jej stáhnout z prodeje. Ale tato rozhodnutí nejsou na spotřebitelích. Ti tahají za podstatně kratší konec.
Narozdíl od vás já jsem skutečně pracoval v roli distributora určitého sortimentu zboží a proto mám v praxi ověřené, že jsem to byl já(a obchodní zástupce výrobce), kdo nastavil parametry směny a tím s 90% úspěšností určil, co se bude prodávat. Vaše učebnicové teorie si můžete nechat leda tak zarámovat, působíte s nimi komicky.
Na staré dobré časy vzpomínám, hlavně ohledně toho jídla. Kdybych jen býval tušil, jak se obyčejné věci, jako je třeba chléb, mohou stát výjimečnými a nedostupnými...
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: reakce spotřebitelů
Milan Krnic,2018-09-24 19:46:25
Pokud jsou pro vás dohady v servise věcnou kritikou, nedomluvíme se.
Přeji vám splnění vašich snů, kde budou v obchodech pouze kvalitní, chutné, levné a snadno dostupné potraviny, a nebudete muset věcně kritizovat práci automechanika.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: reakce spotřebitelů
Pepa K.,2018-09-24 21:33:02
Jak jste zase přišel na to, že pro mě jsou kritikou "dohady v servise"? Vy jste tam byl? Že jsem si vás ani nikoho třetího nevšiml? Ale asi jste skrze zeď špatně slyšel. Tam se nikdo nedohadoval, tam jsem pouze sdělil, že výsledek opravy je neuspokojivý, protože závada trvá a zhoršuje se, což nebylo a ani nemohlo být rozporováno, jelikož to bylo zcela patrné.
Děkuji za přání, věřím, že se jednou ledy hnou a budu se moci navrátit k běžnému jídelníčku. I já vám popřeji, zejména hodně zdraví a odolná játra. A také velkou dávku štěstí, bez toho to nepůjde.
Cukr versus ovocný cukr
Novák Jiří,2018-09-14 01:28:45
Pod pojmem "cukr" bez přívlastku v běžné řeči rozumíme sacharózu. Pod pojmem "ovocný cukr" rozumíme fruktózu, což je něco zcela odlišného. Autor dotazníku použil slovo "ovocný" jako hodnotící prvek, ve smyslu "přírodní, zdravý, bio,..." jenže ve skutečnosti tím nevědomky "změnil" chemické složení cukru.
Re: Cukr versus ovocný cukr
Josef Hrncirik,2018-09-14 13:35:19
A co teprve s glukózou přírodní nebo z glukózového sirupu.
Re: Cukr versus ovocný cukr
Miloslav Pouzar,2018-09-14 15:01:15
Autor studie (jak soudím po jejím přečtení) použil adjektivum "ovocný" při plném vědomí toho,že tím mění i věcný význam celého slovního spojení (cukr vs. ovocný cukr). V rámci výzkumu ho mimo jiné zajímalo, zda respondenti tuto změnu pochopili a zda považují fruktózu za zdravější než sacharózu, či zda ji nepochopili a ovocný cukr považují za zdravější, protože si myslí, že pochází z ovoce. Analýza dat jasně ukázala, že je pravda to druhé.....
Re: Re: Cukr versus ovocný cukr
Milan Krnic,2018-09-15 19:57:54
Pokud vhodně omezíte realitu a budete považovat předmětnou metodu za vyjevení pravdy o ..., pak jistě.
Možná se někdy dočkáme studie, kolik lidí si při vyplňování dotazníku o potravinách vs při návštěvě obchodu potravinami vezme/nezapomene vzít brejle.
Dánská kuchyně
Alexandr Kostka,2018-09-12 18:54:15
Docela by mě zajímal způsob modernizace oné tradiční kuchyně starých Dánů. Ta se totiž skládala pževážně z ryb (dnes obsahujících takové množství těžkých kovů a jiných lahůdek, že jsou poživatelné jen velmi opatrně), ovoce a obilí uloupeného při nájezdech (dnes neprovozují) a onoho podezřelého býlí (dnes ientifikovaného jako zdravotně minimálně podezřelé)!
Dotazníková metoda
Milan Krnic,2018-09-12 12:27:51
Jistě záleží, pokud jde o unáhlené rozhodnutí (např. při face-to-face interview), nebo neznalost, oblibu určitých produktů, atp., i celkovou důvěru ve smysl dotazníku. To předmětný průzkum nezahrnuje, tedy z něj nelze činit rozumné závěry.
Situace u nás by navíc vyžadovala zahrnutí korelace "od Babiše" :).
New Danish Cousine má i new danish price, tedy by bylo pravděpodobně nutné započíst i finanční souvislosti.
Re: Dotazníková metoda
Miloslav Pouzar,2018-09-14 15:02:45
Většina výzkumů byla prováděna formou internetového dotazníku - časový faktor (stres) zde tedy roli velmi pravděpodobně nehrál
Re: Re: Dotazníková metoda
Milan Krnic,2018-09-15 19:44:12
Časový faktor je jen jednou z mála proměnných, a pokud nebyl omezen čas, nedává to smysl, protože pak si může relativně každý odpověď rozmyslet, poradit se, atp., kdy i nehledě na čas záleží na současném rozpoložení člověka (časová tíže může být pouze součinitelem stresu) a tedy i jeho okolí a okolnostech se vyskytujících.
Dotazníková metoda má smysl, pokud je delší, opakující se (což může redukovat stresový faktor), zejména pak spolu s opakujícími se dotazy v různé podobě (viz např. Pokusní králíci), a následně je nějakým způsobem vyhodnocena spolehlivost odpovědí.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
