Sedm fotonů se chová stejně, jako když jich jsou miliardy miliard  
Fyzika kapky vody je v zásadě stejná jako fyzika vody plaveckého bazénu. Jak to ale funguje, když látku tvoří doslova jenom pár částic? Odpověď přinesl průlomový experiment se sedmerem fotonů.
Zařízení na výzkumu sedmera fotonů. Kredit. Imperial College London.
Zařízení na výzkumu sedmera fotonů. Kredit. Imperial College London.

Většina látek, s nimiž si hraje fyzika, se skládá ze skutečně ohromného množství částic. Jejich počty se vymykají lidské představivosti. Tím pádem je v zásadě jedno, jestli zkoumáte vlastnosti vody v plaveckém bazénu anebo v jediné kapičce. I v té kapce vody je totiž více než biliarda částic. Díky tomu obstojně rozumíme jak chování vody v bazénu, tak i chování vody v kapce. Například, v obou těchto množstvích voda mrzne při 0 °C a vře při 100 °C.

 

Robert Nyman. Kredit: Imperial College London.
Robert Nyman. Kredit: Imperial College London.

Při zmrznutí a varu jde o fázové přechody. Kapalina se změní na pevnou látku anebo ve druhém případě na plyn. Fázové přechody přitom často působí dojmem náhlé změny, protože to ohromné množství částic, které tvoří dotyčnou látku, zareaguje prakticky najednou. Jak je to ale v úplně malých systémech? Co když „kapku vody“ tvoří jenom tolik částic, že byste je spočítali na prstech? Jak tohle bude fungovat?


Odpověď na pozoruhodnou otázku hledal mezinárodní tým fyziků z britských Imperial College London a University of Oxford plus německé Karlsruher Institut für Technologie (KIT). Postavili systém, který obsahoval méně než 10 fotonů a zkoušeli, jak se bude chovat. Nakonec dospěli k závěru, že i když systém tvoří pouhých sedm částic, tak v něm probíhají fázové přechody stejně, jako kdyby těch částic bylo astronomické množství. Jejich výzkum právě publikoval časopis Nature Physics.

 

Imperial College London.
Imperial College London.

K čemu je to dobré? Výzkum kvantového chování částic je mnohem snazší v systémech, které tvoří jenom pár částic. Fyzici teď budou vědět, že fázové přechody v takových systémech probíhají stejně, jako v systémech měřítka reálného světa. Vedoucí výzkumu Robert Nyman z Imperial College potvrzuje, že díky tomu bude možné zkoumat vlastnosti látek postupy, které by nebyly ve větších měřítcích dostupné. Těší se prý především na to, jak budou studovat kvantové vlastnosti hmoty a záření při fázových přechodech v těch nejmenších měřítcích.

 

Nyman a spol. vlastně zkoumali Bose-Einsteinův kondenzát fotonů. A v něm sledovali fázové přechody při rekordně nízkém počtu fotonů, což bylo průměrně právě zmíněných sedm. Pro účely experimentu si vytvořili jednoduché zařízení, které zahrnuje fluorescenční barvivo a zakřivená zrcadla. Jejich systém přitom bude možné využít nejen ke studiu kvantových záležitostí, ale také s ním bude možné vytvářet a ovládat speciální stavy záření. Podle autorů studie jejich zařízení rafinovaně propojuje dva doposud vzdálené světy, fyziku fázových přechodů a fyziku velmi malých systémů. Taková technologie by mohla najít řadu zajímavých uplatnění, například v měřících systémech nebo v senzorech.

Literatura
Imperial College London 10. 9. 2018, Nature Physics online 10. 9. 2018.

Datum: 11.09.2018
Tisk článku

Související články:

3 000 atomů strašidelně kvantově entanglováno jediným fotonem!     Autor: Stanislav Mihulka (29.03.2015)
Fyzici poprvé zauzlovali Boseho-Einsteinův kondenzát do kvantových uzlů     Autor: Stanislav Mihulka (20.01.2016)
Nové skupenství: Suprapevná hmota je zároveň krystalická i supratekutá     Autor: Stanislav Mihulka (04.03.2017)



Diskuze:

Co je temná hmota a energie?

Václav Krupička,2018-09-18 20:42:56

Pokud chcememe poctivě a důsledně používat logiku, měli bychom postupovat opačně. Nejprve věci
přesně definovat a potom o nich něco tvrdit, něco co umíme prokázat. V diskutovaném případě jen
diskutujeme o opravě gravitačních rovnic, které by bez opravy byly sporné. Analýza tohoto postupu
však dává řadu jiných vysvětlení. Osobně si myslím (věřím), že ve velkých vesmírných dimenzích,
o nichž prakticky nic nevíme, je neinerciální systém a fyzikální zákony (včetně Einsteinovy gravitace) mají jiný tvar. Ve světě našich rozměrů se můžeme opřít o výsledky experimentů a to nám dává jistotu.

Odpovědět


Re: Co je temná hmota a energie?

Richard Pálkováč,2018-09-19 19:13:30

Nikto nevie co je tmava hmota a energia. Definovane mame ale ich pravdepodobne prejavy a jedine z toho mozeme vychadzat. Sucasna kozmologia jasne tvrdi, ze vo vesmire ako celku, sa nezachovava zakon zachovania energie, ani maximalna rychlost "c" (a ja s tym suhlasim). Takze je zbytocne uplatnovat nasu sucasnu fyziku. Moj nazor je mozne pozriet na mojej www stranke.

Odpovědět

foton

Martin Sulhanek,2018-09-11 12:57:09

Som síce len amatérsky čitateľ ale kedykoľvek čítam o fotónoch mám pocit ako by to bola iba vymyslená častica aby vedcom sedeli rovnice... Nechápem ako môžu pozorovať a merať fotón keď nieje ani častica ani vlnenie a pokiaľ sa nemýlim tak pri meraní fotónu sa správa ako vlnenie? Vie mi to niekto objasniť ako to v skutočnosti je?

Odpovědět


fáze je část syetému, kde se některé intenzivní vlastnosti nemění či mění spojitě. Na fázovém rozhraní dochází ke skokové změně některých intenzivních vlastností

Josef Hrncirik,2018-09-11 14:56:01

Hovořit o vlastnostech má smysl pouze statisticky pro velký soubor částic.
U malého souboru 7 molekul nelze hovořit o definované teplotě ani tlaku či tlaku par, hustotě či dobře definovaném periodickém uspořádání definované energie (cca plně definované mřížce).
Je dobře známo, že mikrokapky vody mají nižší bod varu než velké či rovinná hladina či dokonce stěna mikrobublinky.
Voda má v mikrokapkách nižší bod tuhnutí a podchlazená pak snadno tvoří námrazu velkých krystalú ledu např. na křídlech.
7 molekul vody je velmi nestálý asociát přecházející okamžitě na monomer v páře či do makroformy ledu desublimací na vhodném povrchu.
Klastr vodní kapky podle teploty nejspíš musí mít cca stovky molekul nebo cizí nukleační jádro aby začal být stabilní. Asi by o tom mohli vyprávět meteorologové nebo fyzikové vynořivší se z mlh mlžných komor nad komorami bublinkovými.

Odpovědět


Kdyby tam bylo DOI možná by bylo jasné jak jejich fotony svítí nad vodami. Nejspíš to jistí: Buy an article

Josef Hrncirik,2018-09-11 15:00:40

Odpovědět


Re: Kdyby tam bylo DOI možná by bylo jasné jak jejich fotony svítí nad vodami. Nejspíš to jistí: Buy an article

Roman Sobotka,2018-09-11 15:14:55

Clanek je 'open'.

https://www.nature.com/articles/s41567-018-0270-1

S tim klasickym fazovym prechodem se asi jedna o chybu v prekladu. Zde se jedna o kvantovou kondenzaci a s tim spojenou koherenci kvantoveho system.

Odpovědět


Re: foton

Richard Palkovac,2018-09-11 15:37:54

Foton je castica, bez debaty. To, ze je nieco castica, ale neznamena, ze je to gulicka, ale znamena to to, ze je nositelom konkretneho mnozstva energie. Ani take castice ako protony, neutrony, nie su ziadne gulicky, ale su nositelmi konkretneho mnozstva energie, ale tie su zaroven aj nositelmi pokojovej hmotnosti, co je ale tiez iba energia.

Fotony sa lisia od tych protonov a neutronov hlavne tym, ze nie su nositelmi pokojovej hmotnosti, teda takeho druhu energie.

Dalej este mozeme hovorit o nelokalnosti castic. Nelokalnost je vlastne ta "negulickovost". Protony , neutrony su nelokalne na velkost jadra atomu, teda nachadzaju sa niekde v objeme jadra, ale nie v nejakom urcitom bode. Elektrony su nelokalne na urovni elektronoveho obalu. No a fotony mozu mat nelokalnost az nekonecnu, pretoze ak ma foton dostatok casu na sirenie sa vesmirom, teda nie je nicim pohlteny, tak jeho nelokalnost moze byt porovnatelna az s objemom vesmiru.

Castice ktore maju nulovu pokojovu hmotnost (teda napriklad fotony) maju tu zvlastnu vlastnost, ze sa siria rychlostou "c" , co je maximalna moznost sirenia sa hocicoho (napriklad informacie) v gravitacne viazanej sustave (galaxia , skupina galaxii a pod).

Vsetky vlnove vlastnosti fotonu (a vsetkeho) vysvetluje QED.

Fotony su jednym z najvascich zazrakov nasho sveta a podla mojho nazoru nam vytvaraju iliziu casu.

Odpovědět


Re: Re: foton

Josef Hrncirik,2018-09-11 16:11:36

Může se jediný samotný foton ve Vesmíru vůbec pohybovat nějakým směrem nebo jen po kulové vlnoploše? nebo se pochopitelně vůbec nehýbe?
Naopak, proč jeho hybnost má? a jakou? neurčitost směrovou? či energetickou? a jak to souvisí s velikostí systému který ho vyzářil?

Odpovědět


Re: Re: Re: foton

Richard Palkovac,2018-09-11 16:44:20

Pokial foton nie je pohlteny, zaregistrovany, tak o smere jeho sirenia (alebo smere hociakeho jeho vektora) nema zmysel uvazovat. Je na tej Vami spominanej gulovej vlnoploche, ale aj to len voci konkretnemu pozorovatelovi, lebo ak by sme uvazovali o vseobecnom pozorovatelovi, tak predpokladam, ze ten jeden foton moze byt hocikde v objeme tej gule, co obklopuje ta vlnoplovha, kedze foton sa siri voci kazdemu rychlostou "c". V tejto druhej casti vety (ze je v objeme gule) som si ale nie isty.

Moj nazor je dalej ten, ze ak niekto uvidi/zaregistruje foton, tak ho uz nemoze uvidiet/zaregistrovat nikto a nic ine. Lenze v roku 2012 bola udelená Nobelova cena za fyziku, za objavenie takej metódy zistenia existencie fotónu pomocou Rydbergových atómov a Ramseyovho interferometra, pri ktorej sa tento fotón nezničí, takze bud je ta nobelovka neopravnena, alebo som ja na nespravnej stope. Lenze ja si verim. Pretoze to, ze niekde sa nachadza foton a my ho zaregistrujeme a ono tam stale nejaky foton bude, neznamena, ze to bude ten isty foton.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: foton

Jan Novák9,2018-09-11 23:20:14

Pokud je ten foton kvantově provázaný, je to ten samý foton.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: foton

Milan Krnic,2018-09-12 01:17:25

Jo foton, to je něco jako citron. Jen s tím rozdílem, že jeden kusový citron již někdo někdy viděl.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: foton

Richard Palkovac,2018-09-12 07:12:45

Kusovy foton ste uz pravdepodobne videl aj Vy, lebo oko je toho schopne.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: foton

Richard Palkovac,2018-09-12 07:41:59

"Pokud je ten foton kvantově provázaný, je to ten samý foton." Ked foton pozmeni Rydbergov atom, tak este o tom nik nevie, neexistuje detekcia, az ked atom prijde do destrukcneho detektora, vtedy sa o tom dozvieme. Atom je zniceny, tak s cim je ten foton previazany ?

Odpovědět


Re: Re: foton

Martin Sulhanek,2018-09-11 16:16:19

Vďaka za dobre vysvetlenie, ako čítam o tej nelokalnosti tak to hneď dáva väčší zmysel.
Je to fascinujúce hlavne fakt že je aj napriek tomu ovplitnitelný gravitáciou.

Odpovědět


Re: Re: Re: foton

Richard Palkovac,2018-09-11 17:06:23

Na to ovplyvnenie gravitaciou nam dava peknu odpoved obecna relativita, kedze podla nej sa foton sprava podla zakrivenia casopriestoru ktorym leti. Takze foton nepotrebuje hmotnost, na ktoru by mali okolite telesa posobit svojou hmotnostou, aby sa draha fotonu zakrivila. Ale o tej drahe fotonu ma zmysel hovorit, az ked bude foton niecim pohlteny.

Skutocna pravda myslim bude este hlbsia.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: foton

Richard Vacek,2018-09-12 07:52:54

Pokud těleso ovlivňuje nějakou (gravitační) silou dráhu fotonu, tak stejnou silou ovlivňuje foton těleso (jeho dráhu). A snad se tedy stejnou silou i ovlivňují fotony. V případě (extrémně) intenzivního svazku fotonů by se tento díky vlastnímu gravitačnímu působení třeba nerozbíhal, ale naopak koncentroval?

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: foton

Martin Sulhanek,2018-09-12 12:54:35

Môžu sa fotóny vzájomne gravitačne ovplivnovať keď nemajú žiadnu pokojovú hmotnosť? Môžu fotóny pôsobiť gravitačnou silou na základe pohybovej hmotnosti? (Zaujímal by ma rozdiel medzi tým... ak nemá žiadnu hmotnosť ako môže mať pohybovú hmotnosť?).

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: foton

Richard Palkovac,2018-09-12 13:29:05

O gravitacnom posobeni fotonov ja neviem nic, mna totiz zaujima hlavne ich vztah k casu. Co sa tyka hybnosti ("pohybovej hmotnosti ?") , tak foton ma energiu a ked niekam narazi, moze sa ta jeho energia zmenit na prirastok hybnosti toho do coho narazil, takze potom mozme povedat, ze to bola hybnost toho fotonu.

Odpovědět


Re: Re: foton

John Mccain,2018-09-20 13:10:21

Iluzi času vytváří pohyb hmoty. Vše co pozorujeme se mění, veškerá hmota (což je jen energie, prázdný prostor) od mikrosvěta až po makrokosmos. Naše vědomí (které je jediné statické a neměnné) tento pohyb všeho (změnu energie) nedokáže vnímat jinak než jako lineární čas, tedy události jdoucí kauzálně za sebou. Přitom pohyb je opět jen iluze ve vědomí, protože iluze pohybu je závislá na existenci vícero objektů. Tato veškerá změna hmoty se odehrává v TEĎ. Existuje pouze přítomnost. Minulost a budoucnost jsou jen v mysli. Lineární čas je iluze.

Odpovědět


Re: Re: Re: foton

Richard Pálkováč,2018-09-20 15:17:15

Filozofickych moznosti je vela. Niektore dokonca je mozne aj matematicky vyjadrit (to ale neznamena, ze musia mat nieco spolocne s realitou). Tak napriklad : vesmir moze pozostavat zo statickych 3D stavov, kde existuje minulost , sucasnost aj buducnost sucasne od nepamati a bude existovat vzdy. Neexistuje ziadny dej, teda ani cas. Nase vedomia sa len presuvaju cez tieto staticke 3D stavy a tym sa nam vyvara iluzia pohybu a casu. Tolko filozofie.

Iluziu casu (co v podstate ani nie je iluzia) nam vytvara skor ako pohyb hmoty, interakcia interakcnych castic. To su tie castice, ktore sa pohybuju vylucne rychlostou "c".

Moje vedomie urcite nie je staticke , nemenne, ale velmi zasadne sa meni, ziskavanim zivotnych skusenosti a hlavne vedomosti, a je celkom mozne, ze prave to je zmysel toho, preco sme tu, alebo presnesie povedane, preco vnimame nasu existenciu.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: foton

John Mccain,2018-09-23 11:32:34

Pravda je jen jedna. Vícero pravd neexistuje. O teorii statických 3D snímků jsem četl. Je to Einsteinova teorie. Čas není iluze ? Říká kdo? Vy ? Máte důkaz? Čas sám o sobě neexistuje, je zcela závislý na časoprostoru! Když zrušíme počítání času na celé planetě myslíte si že se Vesmír zastaví ? :-)
Nerozumíte tomu. Mění se vaše mysl a myšlenky ale kdo tu změnu pozoruje ? Kdo může potvrdit: Dříve jsem byl takový a teď jsem makový ? Není to logicky sama mysl ale pozorovatel mysli, tedy Vědomí.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: foton

Richard Pálkováč,2018-09-23 12:35:49

Pocitanie casu na nasej planete nema nic spolocne s casom. To mam najradsej, ked niekto ma prednasku o podstate casu, a zacne tarat o tom ako meriame cas.

Nemam tu ambiciu a v podstate to ani nedava zmysel, aby niekto nieco potvrdzoval, co sa tyka mojho vedomia. Kazdy je totiz vo svojom svete uplne sam a v podstate ani tato debata nadava velky zmysel, lebo debatujem mozno len sam so sebou a Vy ste len moja iluzia. Na koci tejto diskusie som Vam v mojej odpovedi uviedol link na jednu z mojich predstav, ktore sa vam asi budu viac pacit.

Odpovědět


Re: foton

Roman Sobotka,2018-09-11 15:56:55

Jsou tu povolanejsi, ale pokusim se o vysvetleni laik laikovi. Jednou z podivnosti kvantoveho sveta je ta, ze castice jako je foton vzajemne interaguji zpusobem, ze vytvareji interferencni obrazec podobne jako vlny na vode (i jedna castice sama se sebou!). Takze fotony jsou castice, ale jejich interakce ma vlnovy charakter. Neni to pripad pouze fotonu, ale kazde castice, nebo fakticky kazdych objektu, pokud minimalizujete dostatecne interakci s okolim (dekoherenci). Shluk atomu sodiku schlazeny na 20 miliontin stupne nad absolutni nulou utvori zminovany Bose-Einsteinuv kondenzat. V takovem momente atomy zabiraji stejnou (minimalni) energetickou hladinu a interferuji, jako by se jednalo o vlny.

Odpovědět


Re: Re: foton

Josef Hrncirik,2018-09-11 16:14:10

Bose-Einsteinův destilát je na mě příliš silný.

Odpovědět


Re: Re: foton

Martin Sulhanek,2018-09-11 18:26:30

Takže ak to chápem správne častica je len zhluk energie ktorá sa vždy bude správať ako vlnenie? V tom prípade je zaujímavá otázka čo je energia a ako to že zhluk energie môže mať hmotnosť. Alebo lepšie povedané nejaká časť tej energie alebo častice musí ovplivnovať časopriestor?

Odpovědět


Re: Re: Re: foton

Richard Palkovac,2018-09-11 19:05:03

To, co je to energia, vo svojej podstate nevie nik. Fyzikalne je to schopnost objektu (alebo castice) vykonat pracu .

"zhluk energie môže mať hmotnosť" , tak na to uz sucasna fyzika ma hypoteticku odpoved v podobe Higgsovho mechanizmu.

Castice ale aj vacsie objekty (atomy , molekuly, virusy a tak dalej do neobmedzenia) sa spravaju ako vlnenie vtedy, ak sa na ne nik "nepozera" , teda s nicim neinteraguju, neposobi na ne okolite prostredie. Dosiahnut toto "neposobenie" je tym tazsie cim je dany objekt vacsi a preto napriklad Vy sa uz ako vlna spravat asi nebudete, ale nie je to mozne uplne vylucit :)

Odpovědět


Re: Re: Re: foton

John Mccain,2018-09-20 13:28:16

Otázka je nejen co je to energie ale i co je to vlastně hmotnost. Hmotnost i energie jsou jen slova která nám neříkají nic o podstatě věci samotné. Mystik by Vám řekl, že hmotnost je jen pocit, iluze, objevující se v mysli a zakoušena Vámi, tedy vědomím. Stejně tak hmota (energie) je propojena s myslí a vnímána ve vědomí. Tedy mystik řekne, že hmotné objekty jsou vlastně myšlenky vytvářené myslí a pozorovány vědomím. Myšlenky nejsou hmotné.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: foton

Richard Pálkováč,2018-09-20 15:20:40

Na podstatu hmotnosti uz sucasna fyzika ma hypoteticku odpoved, vo forme Higgsovho mechanizmu, ale to som tu uz asi pisal.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: foton

John Mccain,2018-09-23 11:40:12

To je pravda, ale nemá odpověď na dvouštěrbinový experiment. Jak to že pozorovatel ovlivňuje pozorované ? Nemá odpověď na to, co je to vědomí a mysl. Těmito dvěma "věcmy" popisujeme realitu (hmotu) o které rovněž nic nevíme. Tedy, co věda vlastně ví o podstatě reality ? Nic.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: foton

Richard Pálkováč,2018-09-23 12:24:24

Dvojstrbinovy experiment (a uplne vsetko okrem jadrovej-silnej a gravitacnej interakcie) vysvetluje QED uz desatrocia, asi ste zaspal dobu.

O singularitach (vedomie, pripadne hmota v singularite) nevie veda zatial nic. Ja mam na ne svoj nazor, ktory sa da pozriet na mojej www.

Veda vie toho uz dnes velmi vela, ale kedze podstata reality je pevne spojena s podsatou vedomia, lebou vedomim ju vnimame, tak sa moze zdat laikovi , ze veda nevie nic.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: foton

John Mccain,2018-09-23 18:32:27

Krásná zkratka, "QED". A co nějaký odkaz na to jak to teda vyřešili by nebyl ?

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: foton

Richard Pálkováč,2018-09-25 17:25:13

Odporucam knizku : Richard Phillips Feynman : QED – nezvyčajná teória svetla a látky

napriklad tu https://www.martinus.sk/?uItem=3199

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: foton

Richard Pálkováč,2018-09-27 08:08:54

Napisal som este aj maly clanok o vlnovej povahe castic : http://www.riki1.eu/vlnova_povaha_castic.htm

Odpovědět


Re: foton

Pavel K2,2018-09-12 08:52:15

Foton je jen množství energie, nesené vlnou (elm. záření), které dokáže interagovat s hmotou (typicky s elektrony, protony,...). Můžete mít klidně "čtvrt fotonu", ale nebude s ničím reagovat, takže se o něm nedozvíte. Jeho existence se ale dá dokázat, např. na příkladu fotonu, letícího vesmírem, vlivem kosmologického posuvu se prodlouží jeho vlnová délka, tím se sníží množství energie kvanta(=c/lambda), ovšem ten zbytek energie (rozdíl mezi energií původního kvanta a kvanta s delší vlnovou délkou) se dle zákona zachování energie nemůže "vypařit", takže nadále existuje.
Čili jinými slovy, foton jako "částice" neexistuje, existují jen interagující kvanta záření, přesně jak to popsal Einstein a dostal za to Nobelovku.

Odpovědět


Re: Re: foton

Richard Palkovac,2018-09-12 12:17:32

Einstein dostal nobelovku za fotoelektricky jav, ktory spravne vysvetlil, aj ked o podstate fotonu toho este vela nemohol vediet, nebola na to zrela doba. Spravne vytusil jeho suvislost s casom, ale to je uz o relativite.

Podstatne viac o fotone vedel Feynman, ktory za QED dostal nobelovku a QED je vlastne "veda o fotónoch", takze ja sa spolieham skor na jeho "ucenie" v oblasti fotonov.

Odpovědět


Re: Re: foton

Richard Palkovac,2018-09-15 14:17:15

Este aby som nezabudol dolezitu vec, zakon zachovania energie sa pri rozpinajucom vesmire nezachovava, neplati.

Odpovědět


Re: Re: Re: foton

Josef Hrncirik,2018-09-15 21:50:50

Nedá se to zachránit (nebo alespoň zamotat) energií vakua nebo temnou energií?

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: foton

Richard Palkovac,2018-09-15 22:29:04

Zamotat urcite ano, ale zachranit asi tazko. A naco by sme to aj zachranovali, ved vo vesmire ako celku neplati ani maximalna rychlost "c", takze vlastne nasa fyzika ako taka. Nasa fyzika plati v gravitacne viazanej sustave (galaxia, skupina galaxii). Uz ked sme pri temnej energii, este jedna dolezita vec, hmota a (normalna) energia su jedna kvalita, ale temna energia je uz ina kvalita (toto nie je len moj nazor), ja ju nazyvam cista.

Moj nazor je taky, ze ten rozdiel kvality je v potrebe priestoru. Normalna energia a hmota (latka a pole) potrebuju priestor pre svoju existenciu (su energia rozlozena v priestore), ale temna (cista) energia nepotrebuje priestor. Tento odstavec je ale len moj nazor.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: foton

Martin Sulhanek,2018-09-17 13:42:42

Na to aby niečo mohlo existovať sa to musí nachádzať v priestore, aj energia ne? To že ju nedokážeme zachytiť a zmerať možno len znamená že temnú energiu tvoria nejaké vzácne častice ktoré nedokážu interagovať s ostatnými bežnými časticami... Pokiaľ by sa nenachádzala v našom priestore ako by mohla gravitačne pôsobiť na hmotu okolo seba?

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: foton

Richard Palkovac,2018-09-17 16:28:37

Mylite si temnu hmotu s temnou energiou.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: foton

Martin Sulhanek,2018-09-17 17:16:06

Mate pravdu, akurát som premýšľal nad tým rozdielom, nejak sa mi to zamotalo. Ale v tom prípade pokiaľ sa temná energia zaraduje medzi energie ako elektrická alebo jadrová tak by nemala vznikať iba pri pôsobení hmoty? Alebo to chápem zle?

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: foton

Richard Palkovac,2018-09-17 17:34:05

Vo svojom prispevku som prave pisal, ze temna energia sa NEzaraduje medzi energie ako elektricka, jadrova a pod, ale ze je to ina kvalita. To bolo to najdolezitejsie v tom prispevku. Nik nevie v sucasnosti, co to je temna energia, iba sa predpoklada, ze sposobuje zrychlene rozpinanie vesmiru. V podstate si ju vymysleli fyzici, aby toto zrychlene rozpinanie mohli vysvetlit. Moj nazor sa da precitat tu : http://www.riki1.eu/zaporna_temna_tmava_energia_hmota.htm

Ale najprv by som Vam odporucal nastudovat si co to v danej oblasti z overenych zdrojov a potom citat moje clanky.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: foton

Martin Sulhanek,2018-09-17 18:20:28

Dobrý článok, ja si myslím že tomu do určitej mieri porozumie každý kto sa o to trochu zaujíma. :)

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: foton

John Mccain,2018-09-20 13:34:09

Když používáte termín "prostor", musím se zeptat, co podle Vás prostor je?

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: foton

Richard Pálkováč,2018-09-20 14:59:34

Pokial mate 4 objekty, mozu byt aj castice, ktore sa nenachadzaju v tej istej rovine a medzi nimi je nenulova vzdialenost, tak mame priestor.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: foton

John Mccain,2018-09-23 11:48:18

A co když si odmyslíte veškerou hmotu ve Vesmíru. Jak definujete "prostor" ? Nebudete schopen definovat ani pohyb ani čas. Vesmír není prostor tak jak ho chápeme. Není to prostor v uzavřené krabici. Není to ani objekt. Je to energetické pole Vědomí totožné s Váším vědomím, ve kterém povstává mysl tvořící hmotu. Věda to již brzi potvrdí. Spousty významných vědců z různých oborů volá po změně materialistického paradigmatu protože je to dále neudržitelné.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: foton

Richard Pálkováč,2018-09-23 12:28:29

Fyzikalne bez hmoty, teda latky alebo pola, priestor nemoze existovat. Filozoficky mozno ano, ale myslim si , ze rozumny filozof povie tiez nie.

Mozno sa Vam bude viac pacit takato moja predstava : http://riki1.eu/univerzum.htm

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: foton

John Mccain,2018-09-23 18:41:20

,,Fyzikalne bez hmoty, teda latky alebo pola, priestor nemoze existovat." V tomto s Vámi souhlasím, prostor Vědomí, tzn. Vědomí samo (Já), vzniká až s pozorovaným objektem. Tedy vznikne soustava Pozorovatel, Pozorování a Pozorované. Pokud mysl nic nevytváří, je zcela uklidněna, tato soustava nevzniká, např. hluboký spánek, v něm mysl nic nevytváří a proto Já prodlévá samo v sobě (oko nemůže pozorovat samo sebe že), ale je přítomno stále. Protože Vědomí nevzniká a nezaniká, a rozhodně není osobní a subjektivní, iluzi osoby způsobuje naše individuální mysl, která vytváří pozorované objekty (hmotu/myšlenky) a vědomí se s těmito myšlenkami ztotožňuje, tedy říká Já jsem toto jméno, Já jsem toto tělo, Já jsem toto a toto.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: foton

Josef Hrncirik,2018-09-23 17:02:08

Výsledky experimentu (interakce hmoty s hmotou) jsou vždy ovlivněny hmotou a energií nutně použitou k pozorování i přenosu informací. Pozorovatel jen NATO užasle zírá.
Samotná informace (negentropie) je vždy nutně zaznamenávána i čtena i interpretována pomocí hmoty a energie a paměti.
Získání HW i SW a zpracování (i jen kontrola neporušenosti) informací vždy vyžaduje vynaložit energii. Proto nemůže fungovat tzv. Maxwellův démon.
Mysl je sice (komplikovaná) cca důmyslná struktura, ale bez vazby na hmotu a spotřebu energie a zdlouhavý rozsáhlý trening (kooperaci s podobnými systémy; je to vlastně společensko-historický jev) nemůže fungovat vůbec, natož správně.
Věda to již potvrdila.
Co to je brzi?

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: foton

John Mccain,2018-09-23 17:45:00

Je opravdu úsměvné jak se předháníte v tom kdo napíše "erudovanější" odpověď a použije složitější termíny :-) Přitom o to zde jde nejméně. Mysl podstatná není. Chápu že nechápete o čem mluvím tak toho necháme. Snad jen mohu poslat odkaz na mezinárodní asociaci věnující se výzkumu vědomí. Konečně, po desítkách let ignorování tohoto kosmického fenoménu materialistickou vědou: https://en.m.wikipedia.org/wiki/Association_for_the_Scientific_Study_of_Consciousness
Neexistuje důkaz že hmota (mozek) může produkovat vědomí nebo myšlenky. Poslední výzkumy ukazují spíše opak. Christopher Koch, jeden z hlavních členů této asociace byl dlouhou dobu zastáncem teorie že vědomí je vytvářeno neuronovou sítí, nicméně v roce 2014 otočil, viz odkaz: https://en.m.wikipedia.org/wiki/Christof_Koch. A já si troufám říct že tito vědci toho o této problematice vědí trochu více než vy. Není ani jasné zdali je vědomí lokální, je totiž zaznamenáno spousty případů, kdy Já, tedy vědomí, opustilo vědomě tělo. Mám dokonce osobní zkušenost. Nejprve by jste se museli o toto téma šířeji zajímat abychom se pochopili.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: foton

John Mccain,2018-09-25 12:23:14

https://www.youtube.com/watch?v=JL1oDuvQR08&t=83s

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz