Norman dostal bratříčka  
Biotechnologický bezopiový mák přináší nadějí pro boj s malárií.

Philip Larkin z CSIRO Plant Industry v australské Canbeře si nedá pokoj. Jak jsme již na Oslu informovali, před časem vyšlechtil ve spolupráci s firmou Tasmanian Alkaloids odrůdu máku, která neprodukuje morfin a není tedy zneužitelná pro produkci drog. Mák, který dostal jméno

Zvětšit obrázek
Mák setý - je rostlina dvou tváří. Na jedné straně je zdrojem léků, na druhé straně poskytuje drogy. Biotechnologie pomáhají tomu, aby tato rostlina ukazovala člověku jen svou přívětivější tvář. Nové máky neobsahují morfin a kodein, zato produkují surovinu využitelnou k výrobě nových léků proti malárii.

Norman, se využívá jako zdroj surovin pro farmaceutický průmysl.
V Tasmánii, která je producentem 40% světové sklizně máku, se Norman pěstuje na většině ploch.


Nyní sáhl Larkin do dědičné informace máku a získal rostliny, které jsou prosty jak morfinu, tak i kodeinu. Dosáhl toho "vypnutím" genu pro kodeinon reduktázu technikou siRNA. Ta funguje na obecně platném principu dvouvláknové RNA. Rostlina vyrábí podle vloženého genu krátký úsek dvojité šroubovice RNA a rostlina si z ní pak sama připraví "munici" proti mRNA specifického genu.
Gen zůstává v rostlině netknutý, ale RNA, která se podle něj syntetizuje, je průběžně sekána na maličké kousky.
Výsledný efekt je stejný, jako kdyby gen v rostlině vůbec nebyl. Právě to se stalo s genem pro kodeinon reduktázu v novém Parkánově máku.


V důsledku zablokování genu v pletivech rostliny sice chybí morfin a kodein, ale za to se tam hromadí jiné látky. Ve významných množstvích se mezi nimi vyskytuje i retikulin, po kterém je mezi biochemiky a farmaceuty značná poptávka.

Zvětšit obrázek
Retikulin - naděje pro stamiliony lidí trpící malárii.

Při hledání nových léků proti malárii se ukázalo, že některé prostředky připravované z planě rostoucích rostlin hubí parazity v lidském těle díky látkám složeným ze dvou molekul retikulinu.


Další vývoj léků proti malárii založených na tomto principu ale vázl právě pro nedostatek suroviny - retikulinu. Díky Larkinovu máku by mělo být retikulinu habaděj. Pokud se všechno povede, mohl by se "retikulinový" mák stát výhodným artiklem.
Vědci v skrytu duše doufají, že by se jeho pěstování mohlo šířit po světě i na úkor opiového máku určeného pro výrobu drog.

 

Afgánec

Začnou Afghánci a Kolumbijci pěstovat máky, které nelze využít k výrobě opia a heroinu?

 

 

 

Datum: 16.11.2004 13:15
Tisk článku


Diskuze:

Možná se místo defoliantů

Saša,2004-11-18 10:48:41

budou na afghanská, barmská, laosská, turecká etc. maková pole sypat z letadel máky. Ovšem s pozměněnou genetickou výbavou. To bude překvapení po "sklizni", co?

Odpovědět


Možná ne...

Skeptik,2004-11-18 12:12:23

Zajímavá myšlenka. Ale to by ten s těmi letadly musel mít nějaký zájem na tom, aby v tom napěstovaném máku nebylo opium. Nevím jak jinde, ale třeba v Afghanistánu to podle událostí z posledních let vypadá s těmi zájmy opačně :-(

Odpovědět

my taky ne

Kulumbijec,2004-11-17 22:24:49

mák je naše zlato

Odpovědět

rozhodne ne

Afghánec,2004-11-17 22:23:53

ani za mák

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz