Ilustrace Velkého třesku made in NASA. Kredit: NASA.

Slavný anglický fyzik a matematik sir Roger Penrose z Oxfordu v roce 2010 vydal knihu Cycles of Time: An Extraordinary New View of the Universe (česky Cykly času: Nový pozoruhodný pohled na vesmír v roce 2013). V této knize Penrose popularizuje svoji teorii konformní cyklické kosmologie CCC (Conformal Cyclic Cosmology), která je rozšířením Einsteinovy obecné relativity a stojí v opozici proti strunovým teoriím a rovněž proti kosmologické inflaci.

Roger Penrose (2011). Kredit: Biswarup Ganguly / Wikimedia Commons.

Tahle kosmologie rozhodně není mainstream. A také nepatří k těm nejsnáze srozumitelným. Velmi stručně a zjednodušeně řečeno, podle Penroseho a arménského fyzika Vahe Gurzadyana vesmír prochází nekonečným cyklem aeonů, nesmírně dlouhých období od Velkého třesku po zcela netečný vesmír vyplněný jenom zářením.

V Penrosově a Gurzadyanově kosmologii se ale neopakují klasické Velké třesky v podobě bezrozměrné singularity, ale spíše Velké třesky s určitou prostorovou strukturu, přes kterou může projít elektromagnetické záření z umírajícího vesmíru do vesmíru následujícího. Penrose a jeho kolegové se domnívají, že ačkoliv většina předchozího vesmíru vždy nenávratně zanikne, zmíněné elektromagnetické záření může přenést určitou informaci skrz „Velký třesk“ do nového vesmíru.

V roce 2010 se Penrose a Gurzadyan snažili prokázat, že v reliktním mikrovlnném záření, které bylo tehdy zkoumané sondou WMAP (Wilkinson Microwave Anisotropy Probe) a experimentem BOOMERanG, objevili koncentrické anomálie podporující jejich konformní cyklickou kosmologie. Nakonec to dopadlo neslavně, protože třem dalším výzkumným skupinám se nepodařilo zopakovat jejich výsledky. Ukázalo se, že Penrose s Gurzadyanem použili ve své studii přinejmenším nestandardní postup, což je samozřejmě varující. K obezřetnosti vyzývá i to, že Penrose spojuje svou kosmologii s „informační panspermií“ a kosmickým vědomím.

Na reliktním záření intenzivně pracovaly sondy COBE, WMAP a Planck. Kredit: NASA/JPL-Caltech/ESA.

Teď se Penrose vrací s kosmologií CCC na scénu a jeho spolupracovníky jsou tentokrát Daniel An z newyorské SUNY Maritime College a Krzysztof Meissner z Varšavské univerzity. Jsou přesvědčeni, že objevili významné doklady anomálních bodů ve velmi raném vesmíru, které se zdají být zdrojem ohromných množství energie. Tyto body se podle nich projevují jako specifické signály v reliktním mikrovlnném záření.

Penrose a spol. spojují tyto anomální body s takzvanými Hawkingovými body ve své teorii, které jsou podle nich projevem Hawkingova vypaření supermasivních černých děr z předchozího aeonu konformního cyklického vesmíru. Penrosův tým tím říká, že právě Hawkingovo záření supermasivních černých děr mohlo projít skrz „Velký třesk“ v jejich pojetí, do našeho vesmíru, v němž se otisklo do reliktního záření. Badatelé jsou navíc přesvědčeni, že jeden takový anomální Hawkingův bod před pár lety odhalil antarktický projekt BICEP2, který „málem“ objevil gravitační vlny. Existence Hawkingových bodů je problematická pro kosmologickou inflaci, ale jak už bylo řečeno, Penrose ji nemá rád.

Penrose to nebude mít lehké. CCC kosmologie je velice kontroverzní. Zatím jsme nenašli žádné přímé doklady o existenci Hawkingova záření, natož o jakýchsi čerstvě vymyšlených Hawkingových bodech. Jistou poetiku ale Penroseho kosmologie má a astrofyzici se alespoň nebudou nudit, až mu ji budou vyvracet.

Video:  Sir Roger Penrose - From Cosmology to Consciousness - Conformal Cyclic Cosmology


Literatura
IFL Science 15. 8. 2018, arXiv:1808.01740.