V nedávném článku byl přehled již spuštěných a dokončovaných reaktorů III. generace a jejich srovnání. Reaktor AP1000 San-men 1 v rámci testů pracuje nyní na 75 % výkonu a všechny parametry dosahují plánovaných hodnot. Úspěšně tak spěje ke komerčnímu provozu. U druhého bloku došlo k poslední kontrole před spouštěním a povolení jeho přípravy. Ke spuštění se připravuje i blok AP1000 v elektrárně Chaj-jang. Zároveň Číňané zveřejnili, že náklady na každou dvojici reaktorů v těchto elektrárnách byly 50 miliard juanů, což je 7,3 miliard USD. Původní odhad byl 40 miliard juanů. Výstavba tak překročila původní rozpočet o 25 %. Což není, ve srovnání se stavbami v Evropě a USA, moc. Další dobrou zprávou, spolu s dokončováním čtyř bloků v Číně, je pro firmu Westinghouse, že po dokončení svého převzetí firmou Brookfield mohla po restrukturalizaci opustit ochranu před věřiteli.
Než se podíváme na ceny ostatních dokončovaných bloků, seznámíme se s některými novinkami za poslední měsíc u ostatních typů reaktoru III+ generace. Nejdříve se soustředíme na ruský reaktor VVER1200. První blok druhé etapy Leningradské elektrárny úspěšně absolvoval poslední intenzivní zkoušky a přechází do komerčního provozu. U druhého bloku druhé etapy Novovoroněžské elektrárny se 17. července 2018 testovala hlavní čerpadla a byly zahájeny studené a následně horké zkoušky. Vše se připravuje ke spuštění reaktoru. Začala betonáž reaktorového ostrova u druhého bloku tohoto typu v bangladéšské elektrárny Rooppur, k události došlo osm měsíců po stejné akci u prvního bloku. U něj probíhá výstavba přesně podle plánu a budování se účastní 4200 pracovníků.
Předchůdce bloku Hualong One, kterým je reaktorem ACPR-1000, zahájil jako blok Jang-ťiang 5 komerční provoz, blok Jang-ťiang 6 se ke spuštění blíží.
Korejský reaktor APR1400 bloku Barakah 2 úspěšně završil horké zkoušky, první blok pak dostal povolení k výrobě elektřiny, ještě však potřebuje povolení k provozu. Teprve pak bude možné zavezení paliva a zahájení spouštění.
Číňané zveřejnili také náklady na dva bloky EPR v elektrárně Taj-šan. Došlo také ke snad už konečnému odhadu ceny u tohoto bloku ve Flamanville. Téměř dokončeny jsou i bloky APR1400 v elektrárně Barakah a i jejich cenu lze považovat za konečnou. V otevřených zdrojích na internetu lze nalézt řadu hodnot ceny i pro bloky VVER1200 v různém stupni rozestavěnosti. U jaderné elektrárny Ostrovec v Bělorusku jde už o téměř dokončené reaktory, takže by už mělo jít o hodnotu konečnou. Přehled známých čísel je v připojené tabulce. Použitá data jsou z různých zdrojů na internetu z poslední doby. Mělo by jít o ceny konstrukční, v jednotlivých případech však mohou být rozdíly v tom, co vše se do hodnoty počítá, i když asi ne velké. Rozdíly mohou být dány rozdílnými podmínkami, náklady v oblastech s hrozbou zemětřesení určitě budou vyšší. Přebírané ceny byly uváděny v eurech nebo dolarech, pro naše potřeby jsou dolary převedeny na eura. Je tak třeba se dívat na ceny s nadhledem, jako na přibližná čísla.
Pro srovnávání a lepší představu jsou ceny převedeny na koruny a přepočteny na 1 GW výkonu. Lze tak srovnat cenu různých typů reaktorů a konkrétní realizace. Pro srovnání s jinými zdroji je třeba vzít v úvahu různý koeficient využití instalovaného výkonu, a také rozdílnou životnost. U jaderných bloků III+ je v našem odhadu 85 %, což by měla být spíše podceněná hodnota a životnost se předpokládá 60 let. Reálně by měla být i vyšší. Pro srovnání různých zdrojů je tak poslední sloupec, kde je cena za investice na 60 let provozu s roční produkcí 1 GWrok. Je pochopitelně jasné, že cenu elektřiny pak určují i náklady na provoz a údržbu. Právě u jaderných bloků má značný význam i způsob financování a případná cena úvěrů, proto jsou hlavně zde důležité záruky politické a ekonomické stability u tak velké a dlouhodobé investice.
Hrubý odhad ceny obnovitelných zdrojů byl převzat z odkazů organizací propagující tyto zdroje, větrné zde a zde, solární pak zde. Předpokládá se cena pro velké farmy a tím i její snížená dohoda z tohoto důvodu. V České republice se však spíše předpokládá více decentralizovaná podoba využívání obnovitelných zdrojů, takže by nejspíše ceny byly vyšší, zvláště u fotovoltaiky. U větrných zdrojů se předpokládá koeficient využití instalovaného výkonu 30 %, což je hodnota, která se sice nyní u nás nerealizuje, ale je snaha ji dosáhnout. U fotovoltaických systémů byly také převzaty hodnoty pro Česko, tedy 11 %. U větrných i fotovoltaických zdrojů se životnost předpokládá 30 let. Spíše se předpokládá nižší, ale je snaha k takové dospět.
Co lze z tabulky vidět? Jaderné bloky jsou z velké části budovány domácími firmami a s domácími dodavateli, takže i konečná cena je silně závislá na cenách místních stavebních prací a hlavně schopnosti a efektivitě výstavby velkých infrastrukturních staveb v dané zemi. To je důvod, proč stavby EPR a AP1000 bloků v Číně proběhly za velmi dobrou cenu necelých 80 miliard Kč za GW výkonu. O ceně čínského reaktoru Hualong One s výkonem 1 GW moc cenových údajů není, ale zdá se, že jej Čína chce nabízet za méně než 3 miliardy dolarů, což je 67 miliard korun. I na základě zkušeností z dalších staveb různých reaktorů v Číně se zdá, že by tam mohli využít výhod sériovější výstavby a zkušených stavařských týmů a standardně stavět bloky s cenou 1 GW, která se blíží 60 miliardám Kč. Je však otázka, jak se jim takové ceny podaří přenést i jinam. Ve fotovoltaice velkou část ceny tvoří dovezené komponenty z Číny a právě ty výrazně přispěly i k snížení cen u ní. Jestli něco takového zrealizuje Čína u jádra, není vůbec jisté.
Cena bloků Barakah v SAE a ruských bloků VVER1200 v Bělorusku i asijských a afrických státech je zhruba 100 miliard Kč za 1 GW. Stavby v Evropské unii pak mají cenu zhruba mezi 130 a 160 miliardami Kč za 1 GW. U horní hranice je Flamanville, kde došlo k řadě pochybení, které se projevily v neúměrném růstu ceny. Pro elektrárnu Sizewell C chce Framatom připravit vylepšené EPR, připravené na základě dosavadních zkušeností. Jeho cena by měla být o 20 % nižší než nabídka pro Hinkley Point C, tedy zhruba 127 miliard Kč za 1 GW. Cena tak bude v tomto směru podobná nabídce VVER1200. Lze tak z toho odhadovat, že reaktory pro Česko by mohly být v cenové relaci okolo 130 miliard Kč za 1 GW výkonu. V negativním směru vyskakuje odhadovaná cena bloků AP1000 v americké elektrárně Vogtle. Tam ovšem došlo k řadě pochybení a hlavním důvodem byla stavební firma bez potřebných zkušeností a kvalit. Bylo tak třeba opravovat řadu nedostatků.
Přepočet, který umožňuje srovnat cenu investice pro různé zdroje, byl popsán. Je to jedna z možností. Každý čtenář může využít jiný a může si připravit další sloupec tabulky. Tak si může realizovat své podklady pro přemýšlení nad budoucím českým energetickým mixem. Jak jsem zmínil, jsou čísla přibližná a pro rámcový náhled. Podle mne však cena jaderných bloků je stále v našich podmínkách nižší než větrných a fotovoltaických. Co je však mnohem důležitější a bylo popsáno v předchozích mých rozborech (zde, zde, zde, zde a zde), využití větru a fotovoltaiky je v našich podmínkách omezené a bez jádra se při náhradě fosilních zdrojů neobejdeme. Už nyní si lze udělat poměrně slušnou představu o potenciálních nákladech na vybudování nových jaderných zdrojů u nás.
Psáno pro serveru Osel a oenergetice.
Možné cesty k nízkoemisní energetice
Autor: Vladimír Wagner (10.12.2017)
Obejdeme se bez uhelných bloků?
Autor: Vladimír Wagner (31.05.2018)
Nastává dramatická změna postoje českého Greenpeace k energetice?
Autor: Vladimír Wagner (12.07.2018)
Nové reaktory III+ generace v provozu
Autor: Vladimír Wagner (13.07.2018)
Diskuze:
Shrnutí
Vladimír Wagner,2018-08-15 00:33:12
Dovolím si shrnout diskuzi. Opakuji, že v článku i tabulce se rozebírají investiční náklady na jaderné zdroje. Situace kolem nich se v nedávné době značně vyjasnila. Mezi různými jadernými projekty je srovnání jednoduché. Pro srovnání s ! investičními ! náklady na jiné zdroje elektřiny je potřeba zohlednit různý koeficient ročního využití jednotlivých zdrojů a také různou životnost. Proto se v posledním sloupci srovnávají ! investiční náklady ! na postavený výkon, který by dodal takové množství elektřiny, které dodá výkon 1 GW běžící nepřetržitě 60 let. Jde tedy o investiční náklady na takový potřebný výkon a tedy nejde o cenu 1 GWh, jak píše Letní Zvědavec.
Každý tak má v ruce přehled a může k investičním nákladům dodat provozní část ceny a cenu za likvidaci příslušného zařízení po ukončení provozu a dostat celkovou cenu. Zatímco investiční náklady jsou vcelku jasné a není tam takový rozptyl (připomínám, že pro fotovoltaiku jsem vzal ty nejnižší současné hodnoty, které se dosáhly pro dvě nedávno dokončené největší FV farmy, kde se plně využilo nízké ceny dosažená čínskou intenzivní výrobou, i když u nás je nikdy nemůžeme dosáhnout - tak velké farmy stavět nebudeme), u dalších nákladů je to složitější a v literatuře je větší rozptyl.
Mám tak návrh. Určitě je tu řada expertů na obnovitelné zdroje. Poprosil bych o údaje pro fotovoltaiku a vítr o provozních nákladech a ceně likvidace po ukončení činnosti s potřebným vysvětlením a odkazy na zdroje, ze kterých je čerpáno. Já dodám tyto náklady pro jaderné elektrárny a můžeme udělat další sloupec, který už bude zahrnovat kromě investičních i provozní náklady i cenu za likvidaci.
Re: Shrnutí
Letní Zvědavec,2018-08-20 19:02:28
Především bych chtěl poděkovat za zajímavý článek.
Také bych chtěl podotknout, že níže nepíšu, že by v posledním sloupci tabulky byla cena za 1 GWh, ale psal jsem "... viz poslední sloupec tabulky, kde jsou investicni náklady na 60 GWroků (60GWroku = 525600 GWh)". (Mimo to je můj výpočet celkových nákladů ze "strike price" chybný, snad proto, že jsem měl zohlednit ztráty v elektrické síti.)
Chtěl bych trochu přispět k diskuzi o celkových nákladech jaderných a obnovitelných zdrojů.
Náklady na obnovitelné zdroje neznám. Našel jsem ale důvěryhodný zdroj pro investiční, provozní a likvidační náklady pro Hinkley Point C, kde je i jisté srovnání tohoto projektu s obnovitelnými zdroji. Jde o veřejně přístupný report National Audit Office "Hinkley Point C, report by the Comptroller and Auditor General".
Odkaz na dokument je zde:
https://www.nao.org.uk/wp-content/uploads/2017/06/Hinkley-Point-C.pdf
V tabulce "Figure 2" na str. 18 tohoto dokumentu jsou náklady na Hinkley Point C v pevných cenách roku 2012.
Náklady na výstavbu: 18.2 miliardy liber
Náklady na provoz: 29.3 miliardy liber (z toho náklady na palivo 6.2 miliardy liber)
Zisk z povinného likvidačního fondu: 1.9 miliardy liber (odečíst od nákladů)
Náklady na likvidaci navýšené o 25%: 8.5 miliardy liber
Celkové náklady na Hinkley Point C: 54.8 milirdy liber (v cenách roku 2012, tj. bez započtení inflace)
Pozn. Zisk pro provozovatele se předpokládá 9% z (celkových?) nákladů.
Srovnání Hinkley Point C s obnovitelnými zdroji je v dokumentu např. v grafu na str. 20 (Figure 3).
Re: Re: Shrnutí
Vladimír Wagner,2018-08-21 09:37:02
Díky moc za pěkný odkaz. Není příliš v rozporu s tím, co mám z jiných jaderných zdrojů. Snažím se teď získat podklady o obnovitelných zdrojích a udělat to celkové srovnání. Jinak bych ještě upozornil, že uvedený údaj o nákladech na výstavbu jsou ve velmi dobré shodě s tou uvedenou v článku (pochopitelně, že je třeba brát obě hodnoty s jistým nadhledem vzhledem k tomu, jak se mění hodnota libry, ceny a poměry měn v posledních letech). Ještě jednou díky a zdravím.
Re: Má to prapodivné ceny.
Josef Hrncirik,2018-08-11 19:43:53
1m3 plynu pro domácnost i 6,-K/m3; burza cca 2,3 K/m3
tj. tepelná kWh cca až 0,6 K/kWh tepla;
elektřina doma ? ; burza cca 1,-K/kWh el.
Podíl amortizace investic pro 60 let z posledního sloupce excelentní tabulky činí
v Kč/1 kWh pro:
jádro 0,13-0,35
vítr 0,38-0,57
PV 0,76
V plynové elektrárně účinností min. 0,4 je pak cena spáleného plynu cca 0,5 K,-/kWh el. S jakou amortizací se tam dá počítat, jaký podíl tvoří mzdy a cena transportu energie, dluhového financování a přiměřený zisk?
Karel Marx psal, že při zisku 300% se jeho hlavní dílo neštítí žádného zločinu.
Nemá tam řádovou chybu?
nemá to cenu
Mojmir Kosco,2018-08-10 16:55:25
Ať si každý zodpoví na tyto otázky .
Za posledních třicet let se snížily nebo zvýšily investiční náklady na 1 mGW u JE, FWE , VE,
-"- provozní náklady na 1 mGW u JE ,FWE,VE
-"- výrobní cena
A zejména dá se vůbec porovnávat tajemná komunistická Čína z realitou ?
Re: nemá to cenu
Pavel Pavel,2018-08-10 18:42:35
Přesně tak, ať si každý zodpoví otázku kolika miliardami jsou dotovány oze parodie na elektrárny v Německu, Česku i jinde, kolik miliard bude stát výstavba tisíců kilometrů nových vedení (a jak dlouho se budou stavět), bez kterých si oze parodie na elektrárny ani neškrtnou, kolik miliard bude stát vybudování dostatečných kapacit na akumulaci elektřiny (a zda vůbec existují vhodné technologie), zda v Německu s celou jejich slavnou energiewende klesly nebo STOUPLY emise oxidu uhličitého,
Re: Re: nemá to cenu
Petr Mikulášek,2018-08-10 19:04:57
Souhlas. Co do do poměru cena/výkon, výkonu, predikovatelnosti, emisí a spolehlivosti zatím atomovka nemá konkurenci a jak koukám na ITER, dlouho ji mít ani nebude.
Re: nemá to cenu
Vladimír Wagner,2018-08-11 00:25:25
Výrobní náklady se u jaderných reaktorů snižovaly v sedmdesátých a osmdesátých letech a navíc se díky tomu, že se jejich životnost ukázala delší, než se předpokládalo, ukázala jejich efektivnost a přínos mnohem vyšší. Máte pravdu, že v období posledních třiceti let, kdy se budovalo málo bloků a docházelo k přechodu na novou generaci, docházelo spíše k průtahům a zvyšování ceny. A také máte pravdu, že se snižovaly ceny u FV a VtE. Ovšem, jak je vidět i z uvedené tabulky, pořád je u nich cena vyšší, než u jaderných bloků. Dále platí, že u VtE je velká část snížení ceny dána zvětšováním velikosti turbín, a tam už alespoň u pevninských turbín jsme blízko reálných možností. Je tak pravděpodobné, že nejsme zase tak daleko od doby, kdy se snižování cen zpomalí či zastaví. U FV je značná část snížení cen dána přesunem výroby do Číny, která nyní dodává největší část panelů. Nyní, po dramatickém zatáhnutí za brzdu v budování FV v Číně, se pravděpodobně na krátkou dobu cena vlivem přebytku kapacit ještě sníží, ale, co bude dále, je opravdu otázkou.
Provozní náklady se u jaderek vlivem zvyšování efektivity i vylepšení na vyrobenou kWh snižovaly.
Základní problém je, že FV a VE (bez vyřešení ukládání energie) nedokáží nahradit roli fosilních zdrojů. V USA má jádro problém s konkurencí levného plynu (s fosilním zdrojem). Pokud opravdu potřebujeme přejít na nízkoemisní zdroje a rychle radikálně omezit produkci CO2, tak se bez jádra neobejdeme.
Jinak, bez reality Číny by nebyla tak laciná FV, takže se dá s realitou opravdu porovnávat.
Pokud se rozjede (a v Číně to tak vypadá) sériové budování reaktorů III. generace, tak jejich investiční i provozní náklady půjdou dolů. A to je důležité. Protože pro snížení emisí je nejdůležitější vývoj v Číně. Pokud se Číňanům bude jako doposud dařit ve všech nízkoemisních oblastech (JE, VtE, FV, VE), tak to bude skvělé.
Re: Re: nemá to cenu
Mojmir Kosco,2018-08-14 08:46:04
Vždyť to říkám míchat jablka a hrušky to je ceny ve státem řízených (plně kontrolovaných a často vlastněných ekonomikách ) a dejme tomu v otevřených ekonomikách lze pouze podle vývoje trendů . Ale líbí se mi ten neustálá apel na to že OZE potřebuje k dokonalosti sklad energii a jinak to nemá cenu . Moc totiž těch argumentů s počátku 90 let proti oze nezbylo . Já mám proti požadavek , který se tyká jaderné energie (pominuli vyhořelé palivo a pár. drobnosti. ) a dokonce se týká i výzkumu. Přece stačí úplná drobnost ( určitě jednodušší než velko uložiště elektřiny, která muže být požadována i obraceně v době přebytku elektřiny ať skladují konvenční elektrárny ) to zvládnete levou zadní ... Reaktor který okamžitě bezpečně vypnete (což v nouzi asi jde) a zase bezpečně nahodíte pro síť dejme tomu během pár hodin ať nejsem moc přísný ...
A ekonomické sny co půjde v budoucnosti dolů a co nahoru někdo vsadí že půjde dolů někdo nahoru a tudíž ekonomicky někdo získá a někdo tratí s realitou to má málo společného .....
Shrnutí
Petr Mikulášek,2018-08-10 06:18:13
Zkusil jsem si spočítat náklady na stavbu v přepočtu na množství energie za předpokladů, že
1) Cena za výstavbu/1GW je ve druhém sloupci.
2) Koeficient využití 85%
3) Životnost je 60 let, kde 25 let se splácí stavba, 10 let údržba/vylepšování a 25 let likvidace.
Takže průměrná cena vyšla na cca 122,7 mld Kč, na první pohled hodně.
Za tuhle cenu získáme zmíněných 8,76TWh/rok, tj. 219 TWh / 25 let. No a když to podělím, dostanu náklady na stavbu 0,00056 Kč/kWh. To vůbec není marný...
Re: Shrnutí
Alexandr Kostka,2018-08-10 08:14:38
Palivo není zadarmo, uskladnění vyhořelého není zadarmo, navíc je tam dost drahá údržba. Okolo jaderné elektrárny máte spoustu zařízení, které tam jsou jen "kdyby", ale musí být provozuschopné. Nicméně souhlasím, je to dost levná elektřina a hlavně zcela spolehlivá. Nějakých 7 či 8 reaktorů s výkonem kolem 1 GW a můžeme zcela zavřít jakékoliv tepelné elektrárny, a zarazit i "obnovitelné" šílenství.
PS: a ne že by se uhlí nevyužilo i jinak. Jako chemická surovina by nám stačilo na pár tisíc let. My ho místo toho jen tak pálíme..
Re: Re: Shrnutí
Petr Mikulášek,2018-08-10 14:13:36
Tak tu údržbu / upgrade jsem cenově zahrnul do 10 let mezi stavbu a likvidaci (počítám, že víc než 40% ceny stavby by to být nemuselo) a po upgradu se o něco zvedá výkon. Palivo, zaměstnanci, pojištění a další náklady nejsou uvažovány, šlo o stavbu s životností 60 let, kterou bych chtěl mít splacenou za 25 let.
Já bych se ale nebránil ani tomu, aby jsme se prodejem energie jako stát živili. U rakušáků je podobný zdroj tabu, němci se o o atomovky sami připravili (nechápu, jak se někdo může rozhodnout si nechat uříznout zdravou nohu a být na to pyšný) a až polákům, kteří jedou na uhlí víc jak z 80%, zatrhnou tu jejich fosilní energetiku, bude najednou návratnost takové investice tři roky... Měli by jsme i prachy, i levnější energii.
Fosilní "paliva" bych taky měl raděj jako surovinu, která jde z 60% recyklovat, než jako jednorázový zdroj smogu.
A to nemluvím jenom o ovzduší, ale i o ploše, kterou je potřeba pro takový zdroj energie obětovat... V součtu tepelný elektrárny sežerou ještě víc místa na stejný výkon a ten hnědouhelný důl k tomu je jistota velkýho neobyvatelnýho území, kde ani ten potenciální cesiem nasáklý bodlák neporoste...
Cena a čas
Alexandr Kostka,2018-08-10 04:55:31
Zdá se mi to, nebo je tam, kde se na stavbě intenzivně a svižně pracuje cena výrazně nižší? Jistou logiku by to mělo, cena za "den stavění" je obrovská i v momentě, kdy se pro nějaký problém zrovna nestaví.
Dnešní novinky
Vladimír Wagner,2018-08-09 16:41:08
Dovolím si doplnit novinky. V bloku AP1000 Chaj-jang 1 se včera rozběhla štěpná řetězová reakce. Do bloku Chaj-jang 2 se začalo zavážet palivo. Je tak vysoce pravděpodobné, že začátkem příštího roku už poběží všechny čtyři bloky AP1000 v Číně.
Na bloku Fu-čching 5 byla dokončena instalace vybavení velínu, a to 6 dní před termínem. Reaktor tak přešel z etapy výstavby do etapy testování a přípravy ke spuštění. Jde o první reaktor typu Hualong One (HPR1000), který se dokončuje. A rychlost budování je opravdu fantastická. O výstavbě tohoto typu bloku v elektrárně Fu-čching se rozhodlo v listopadu 2014, první beton reaktorového ostrova se začal lít v květnu 2015. Úplně dokončen a spuštěn by měl být v roce 2019.
Re: Dnešní novinky
Petr Mikulášek,2018-08-10 06:22:16
Tak doufám, že za pár let přijdou podobný zprávy z Dukovan 5... Čím víc informací mám, tím větší mám pocit, že je to to nejlepší, co se dá pro naši energetiku udělat.
Akorát doufám, že se budeme držet technologie PWR, k BWRkům nemám po Fukušimě a 3MI nějak extra velkou důvěru.
Re: Re: Dnešní novinky
Vladimír Wagner,2018-08-10 14:41:38
Dovolil bych si opravit. Three Miles Island byl tlakovodní reaktor, ne varný.
Re: Re: Re: Dnešní novinky
Petr Mikulášek,2018-08-10 15:11:52
Aha, díky za doplnění.
Každopádně následky tam byly ze všech tří nejmenší, i když se jim povedlo roztavit jádro. Takže tlakovodní pořád mají nejlepší statistiku.
Cena za bezpečnosť
Palo Fifunčík,2018-08-09 13:15:48
Dovolte mi otázku . Či havária v Černobyle ovplyvnila pozitívne aj vývoj bezpečnosti novších jadrových reaktorov ? Ak sa o tom hovorí v nejakom príspevku stačí naň odkaz . Ďakujem .
Re: Cena za bezpečnosť
Vladimír Wagner,2018-08-09 16:51:38
Určitě, hlavně to bylo v oblasti kultury práce na jaderných blocích, ještě větší důraz na existenci kontejnmentu, větší důraz při řešení problémů s kladnou zpětnou vazbou a nestabilit při provozu na nízkém výkonu.
Re: Cena za bezpečnosť
Petr Mikulášek,2018-08-10 18:58:29
Tak hlavně už jsou všechny ty bestie RBMK v likvidaci. Tenhle reaktor byl navržen na zabíjení (= výrobu plutonia do bomb) a když mohl, zabíjel bez ohledu na to, kdo je přítel a kdo nepřítel. Však i u vás v Jaslovských Bohunicích vraždil. https://youtu.be/_7k5SyQL484
Oni grafit jako moderátor měli hodně rádi vojáci. Hanford B, USA, silně kontaminovaný okolí. Windscale, UK - vzduchem chlazený s průduchem do komína (bez zužitkování energie, jenom výroba Pu) - ono jim to kupodivu začalo hořet - https://youtu.be/vcsyMvQtlKs, ruský svině RBMK (s možnotí výmeny paliva za chodu a "přepracováním" v SSSR - JB-A1, Černobyl). Grafit v energetickým reaktoru, pokud nejde o výrobu Pu, nedává smysl. Teď se moderuje i chladí vodou (nechlazení zatím mohlo za všechny vybuchlý a roztavený reaktory co jich bylo).
Navíc ruský styl "soudruh ví nejlíp, blbá automatika do toho nebude kecat", vojenský tajemství (operátoři prý neznali přesně charakteristiku reaktoru), ani plnění plánu pětiletky se už taky nenosí.
Re: Re: Cena za bezpečnosť
Vladimír Wagner,2018-08-10 22:45:31
Pane MikulášKu, když dané problematice nerozumíte, tak se prosím alespoň podívejte na dostupné informace (stačí i wikina), než něco napíšete. Takže alespoň některé opravy vašich nesmyslů (on je celý Váš příspěvek jeden dokonalý nesmysl, ale alespoň pár příkladů):
1) Reaktor v Jaslovských Bohunicích nebyl RBMK, byl chlazený plynem (CO2) a moderovaný těžkou vodou, tedy ne grafitem. Důvod výběru těžké vody jako moderátoru byl, že tak lze používat přírodní uran. Československo chtělo být nezávislé a neplánovalo (bylo jasné, že na to nemá) obohacovat uran. Ložiska uranu mělo.
2) Reaktor RBMK je chlazený vodou, takže příčiny havárie byly jiné, než naznačujete.
3)Reaktor RBMK byl sice zvětšený původní model vojenského reaktoru pro výrobu plutonia, ale šlo o konstrukci, která se neplánovala, nevyužívala a ani nehodila pro takové účely. Na to stačily ty malé reaktory. Navrhl se a stavěl proto, že byl poměrně jednoduchý a levný. Sovětský svaz v té době potřeboval rychle zvýšit produkci elektřiny a neměl dost prostředků.
4) Plynem chlazené reaktory moderované grafitem například vyvinula a využívá Velká Británie. V první generaci to byl Magnox (poslednímu skončila životnost nedávno) a nyní jsou ve Velké Británii společností EDF provozovány reaktory AGR.
5) Reaktory s výměnou paliva za provozu mají své výhody i u energetických aplikací. Není jich málo a umožňují provoz bez přerušení a dlouhodobou kampaň, tedy i lepší roční koeficient využití.
Re: Re: Re: Cena za bezpečnosť
Vladimír Wagner,2018-08-10 23:00:37
Ještě dodatek. V Rusku je v současnosti v provozu 11 reaktorů RBMK (jejich bezpečnostní prvky byly upraveny a posílený i na základě zkušeností z Černobylu). Postupně se nahrazují zdroji VVER1200. Po nynějším spuštění tohoto bloku v druhé etapě Leningradské elektrárny se příští rok vypne první ze čtyř bloků RBMK tam. A po dokončení druhého pak další. Stejně tak se minulý rok začaly budovat bloky VVER1200 jako náhrada čtyř RBMK v Kurské jaderné elektrárně. Poslední RBMK se plánuje vypnout v polovině třicátých let.
Re: Re: Re: Re: Cena za bezpečnosť
Alexandr Kostka,2018-08-11 22:50:04
A on by byl vlastně bezpečný i samotný Černobyl. Vždyť nešlo o selhání techniky, ale vlastně sabotáž provedenou personálem. Podle mě, když někdo úmyslně vypne bezpečnostní zařízení (a co si pamatuji, tak regulační tyče snad zajistili řetězem, aby se to automatika nesnažila odstavit) tak podle mého oddělá klidně i reaktor zatím neexistující IV generace. "asi" se mu nepodaří dostat moc radiace "ven", ale roztavené jádra se povede.
Zavádějící poslední sloupec
Lukáš Cerman,2018-08-09 07:51:55
Poslední sloupec tabulky mi přijde krajně zavádějící/manipulativní, protože zahrnuje pouze pořizovací náklady (což je v článku uvedeno). Další dodatečné náklady spojené s provozem a likvidací budou u jaderné elektrárny mnohem vyšší než např. u větrníků nebo solárů, pro fér srovnání by se měly uvést i provozní náklady, náklady na palivo a jeho následné uskladnění na tisíce let, náklady na pravidelnou údržbu (60let dá jaderná elektrárna bez zásadnejších servisních zásahů asi těžko), náklady na dekontaminaci a následnou likvidaci elektrárny po ukončení provozu...
Re: Zavádějící poslední sloupec
Vladimír Wagner,2018-08-09 09:13:04
Jaderné, větrné a fotovoltaické zdroje mají (kromě nízkoemisnosti) ještě jednu společnou vlastnost. Provozní náklady jsou malé vzhledem k těm investičním. Souhlasím, že se uplatňují všechny ty položky, které jste vyjmenoval. Pokud byste chtěl ale srovnávat zdroje i se započtením tohoto, musíte započítat náklady na provoz, údržbu, opravy i u větrných turbín a fotovoltaiky. Ty také nejsou úplně zanedbatelné (vede to dokonce k tomu, že v Německu předpokládají odstavení značné části větrných turbín, které po dvaceti letech už nedostanou dotace a cena elektřiny na trhu nezaplatí ani náklady na jejich další provoz). Likvidovat se musí během 60 let dokonce dvakrát (životnost 30 let). A ta likvidace není také laciná. Problém je, že na první pohled má člověk v hlavě jednu turbínu nebo střešní fotovoltaiku, ale 1 GW je diametrálně jiná masa materiálu a pokrytého území.
Ale máte pravdu, že úplně správně by bylo u všech zdrojů toto započítat. Ovšem, to by byla práce na jiné úrovni náročnosti. Pokud si s tím někdo pohraje, můžeme přidat v tabulce další sloupec, jak jsem doporučoval.
Re: Zavádějící poslední sloupec
Tomáš Pilař,2018-08-09 12:05:29
Do nákladů větrných a FV elektráren mají být započteny ještě náklady na skladování energie nebo/a kompenzační zdroje. Protože VE a FV elektrárny občas mění skokově výkon nebo dlouhou dobu neprodukují, tak pro stabilizaci sítě potřebují uhelnou/ paroplynovou elektrárnu jako zálohu. Proto do nákladů VE a FV, patří ještě náklady na stabilizaci sítě. Pochybuju, že jsou započteny a obávám se že jsou značné (asi tak jako cena VE a FV)
Re: Zavádějící poslední sloupec
Jan Novák9,2018-08-10 21:44:01
Měl byste také započítat občasnou zápornou hodnotu energie z obnovitelných zdrojů, kdy Německo vykupuje energii za dotované ceny a následně platí okolním státům značné sumy za to že odeberou energii kterou nikdo nechce protože s ní nikdo nepočítal. Nemožnost plánovat výrobu energie znamená že energie z obnovitelných zdrojů má mnohem nižší hodnotu než ze zdrojů které je možné regulovat. Dejme tomu že 1kwh z tepelné elektrárny má hodnotu 2kč. Jakou hodnotu má 1kwh z fotovoltaiky pokud ta tepelná elektrárna musí být v provozu jako záloha aniž dodává? 0,5kč?
Re: Re: Zavádějící poslední sloupec
Tomáš Pilař,2018-08-10 22:14:09
Já jsem odhadoval přes prst a nepočítal. V principu mi přijde, že záporná cena za povinně vykoupenou energii je ze stejného balíku jako cena za skladování a kompenzační zdroje (když mám postavenou přečerpávačku, nemusím dotovat výkup a následný prodej). Jinak se samozřejmě bavíme o tomtéž: systém byl nějak postavený (zdroje a jejich regulace), když se do systému přidalo 1% neregulovatelbných zdojů, tak se nic nestalo, tak se schválili dotace, keré do ssytému přidaly přes 50% neregulovatelných zdrojů (Německo) a ono se to kupodivu rozbilo. Kdo by to by jenom řekl? Uhodnout to dopředu, na to je potřeba hnedle několik tříd obecné školy.
Tabulka
Petr Klíma,2018-08-09 07:50:23
Děkuji za článek.
Mám dvě připomínky k tabulce:
1) vybízíte čtenáře k vlastní práci s tabulkou, ale tabulka je vložena jak obrázek. Mohl byste ji přiložit k čláinku ve zdrojové formě (.xls, .ods, .csv), aby ji čtenář nemusel opisovat?
2) i když se snažím, nemohu přijít na význam/výpočet posledního sloupce tabulky. Protože porovnává různé energetické zdroje, je zřejmě klíčový pro pochopení tabulky. Prosím o vysvětlení jeho významu.
Děkuji
Re: Tabulka
Vladimír Wagner,2018-08-09 09:25:09
Díky za příspěvek, tabulku Vám klidně pošlu v excellu, kde jsem ji připravoval, ale v hodně neučesané formě. I komukoliv dalšímu, pokud mu to ulehčí práci. Budu rád i za každou připomínku či opravu. Jak jsem psal, nejde o nějaká oficiální čísla, ale data dohledaná na veřejných internetových zdrojích (které se občas i vzájemně liší), takže, pokud něco zajímavého najde někdo ze čtenářů , budu rád za upozornění.
Ten poslední řádek je jednoduchý a názorný. Proto byl vybrán. Má ukázat, kolik by stál zdroj, který by pracoval 60 let tak, aby každý rok dodal celkově 1GWrok elektřiny (tedy 8,76 TWh). Dostane se jednoduše z předposledního řádku, když se ten vydělí ročním koeficientem využití (jádro 0,85, vítr 0,3 a fotovoltaika 0,11) a vynásobí podílem 60 let a dobou životnosti zařízení (tedy u větru a fotovoltaiky se to násobí dvojkou).
Re: Re: Tabulka
Vladimír Wagner,2018-08-09 10:31:41
Pochopitelně má být místo "Ten poslední řádek ..." správně "Ten poslední sloupec ...".
Re: Re: Tabulka
Pavel Polouček,2018-08-09 12:44:30
Kdyby byl popisek posledního sloupce "Cena za 60 GW.let", pak je to úplně jasné. ;-)
Jinak taky moc díky za velmi užitečný článek. Hlavně aby si ho přečetli naši politici!
Pavel P.
Re: Re: Tabulka
Letní Zvědavec,2018-08-13 16:19:13
Dobrý den,
htěl bych podotknout, že na wikipedii se píše, že náklady na výstavbu Hinkley Point C se očekávají ve výši 19.6 až 20.3 miliard liber (nikoli eur). To je jen asi deset procent navíc oproti tabulce v článku.
Zajímavější údaj je, že "EDF has negotiated a guaranteed fixed price – a 'strike price' – for electricity from Hinkley Point C of £92.50/MWh (in 2012 prices), which will be adjusted (linked to inflation) during the construction period and over the subsequent 35 years tariff period.". To dělá při nominálním výkonu 2x1603 MWe po 35 letech při součiniteli využití 0.85 nějakých 2x1630x0.85x35x365x24x92.5 = 78.59 miliard liber v cenách roku 2012, tj. 78.59*30 = 2358 miliard korun. Za 60 let na 1GWe to je 1239 miliard korun (v cenách roku 2012, kurz beru 1 libra za 30Kč).
Skutečné náklady za 60 GWroků tedy nebudou pro britské spotřebitele 184 miliard korun v aktuálních cenách (jak by se mohlo zdát při povrchním čtení tabulky z článku), ale 1239 miliard korun v cenách roku 2012.
Celkové náklady mi tak pro jádro (konkrétně Hinkley Point C) vychází více jak 6.7x vyšší než náklady na výstavbu. Dělám někde chybu?
Re: Re: Re: Tabulka
Letní Zvědavec,2018-08-13 16:32:06
Oprava. Při výkupní ceně £92.50/MWh je cena za 60 GWroků 92.5x30x60x1000x365x24 = 1459 miliard korun (při kurzu 30Kč za libru, v cenách roku 2012). Omylem jsem započítal faktor 0.85, kde jsem neměl.
Re: Re: Re: Re: Tabulka
Letní Zvědavec,2018-08-13 16:46:51
Poznámka. Také jsem nezohlednil, že elektrárna má mít životnost 60 let a dotace má dostávat pouze prvních 35 let (nedostane-li provozovatel další podporu na likvidaci elektrárny a vyhořelého paliva). Celková částka zaplacená elektrárně za elektřinu v sobě samozřejmě nezahrnuje jenom náklady na výstavbu a provoz, ale také poctivý zisk provozovatele.
Re: Re: Re: Tabulka
Pavel Brož,2018-08-13 19:49:28
Článek je o investičních a provozních nákladech na vybudování srovnatelné výrobní kapacity, dejme tomu výrobní kapacity 1 GW (nikoliv tedy 1 GWh vyrobené elektřiny). Článek není o cenách, za který se produkt vyrobený v těchto výrobních kapacitách prodává. Můžeme si to přirovnat k tomu, jako kdyby zde byl podobný článek pojednávající o investičních a provozních nákladech na vybudování tisíce nemocničních lůžek, ale přitom by to nebyl článek pojednávající o tom, kolik bude činit doplatek pacienta za hospitalizaci. Tipnul bych si, že chybu děláte právě zde ...
Re: Re: Re: Re: Tabulka
Letní Zvědavec,2018-08-13 21:21:53
Nesouhlasím, článek je o investičních nákladech na jednu GWh, viz poslední sloupec tabulky, kde jsou investicni náklady na 60 GWroků (60GWroku = 525600 GWh).
Mě jako spotřebitele nezajímají ani tak investiční náklady jako celkové náklady, protože za ty se celé promítnou na ceny elektřiny. Ve svém komentáři jsem se je pokusil odhadnout (pro Hinkly Point C).
Platí, že cena = náklady + marže. Na dobře fungujícím trhu jsou marže nízké. Navíc kdyby byly vysoké, nebyly by nutné garance britské vlády. Proto jsem marže zanedbal a podle vztahu cena = náklady jsem ve svém komentáři odhadnul celkovém náklady na 60GWroků (nejen investiční, ale i provozní).
Teď se ale divím, že neplatí tradované klišé, že v jaderné energetice tvoří investiční náklady většinu celkových nákladů.
Re: Re: Re: Re: Tabulka
Letní Zvědavec,2018-08-13 21:21:55
Nesouhlasím, článek je o investičních nákladech na jednu GWh, viz poslední sloupec tabulky, kde jsou investicni náklady na 60 GWroků (60GWroku = 525600 GWh).
Mě jako spotřebitele nezajímají ani tak investiční náklady jako celkové náklady, protože za ty se celé promítnou na ceny elektřiny. Ve svém komentáři jsem se je pokusil odhadnout (pro Hinkly Point C).
Platí, že cena = náklady + marže. Na dobře fungujícím trhu jsou marže nízké. Navíc kdyby byly vysoké, nebyly by nutné garance britské vlády. Proto jsem marže zanedbal a podle vztahu cena = náklady jsem ve svém komentáři odhadnul celkovém náklady na 60GWroků (nejen investiční, ale i provozní).
Teď se ale divím, že neplatí tradované klišé, že v jaderné energetice tvoří investiční náklady většinu celkových nákladů.
Re: Re: Re: Re: Re: Tabulka
Pavel Brož,2018-08-13 22:40:38
No, které ceny Vás osobně zajímají a které nezajímají myslím tento článek neřeší, je to tam napsáno jednoznačně - cituji:
"Pro srovnání různých zdrojů je tak poslední sloupec, kde je cena za investice na 60 let provozu s roční produkcí 1 GWrok."
Roční produkci 1 GWrok můžete získat např. pokud po celý rok využíváte na 100% kapacitu 1 GW (což je samozřejmě nereálné), nebo dejme tomu po celý rok na 85% využíváte kapacitu 1,176 GW. Předpokládám, že nějaký podobný koeficient byl pro výpočet toho posledního sloupce použit, ty hodnoty v něm uvedené jsou ale opravdu jenom investiční a provozní náklady. Každopádně je z té citované věty jednoznačné, že je to cena za investice plus provoz, ne cena, za jakou elektřinu odkupuje odběratel, ať jím je kdokoliv (kdy v případě Hinkley Point C část ceny může dotovat stát, pakliže-li by jinak výkupní cena byla nižší než ta strike price).
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
