Paleontolog Spencer Lucas z New Mexico Museum of Natural History and Science na výroční konferenci Geological Society of America konané v Denveru bezmála sesadil druhohorního dinosaura seismosaura z trůnu nejdelšího tvora, jaký kdy obýval tuto planetu. Nový odhad délky posouvá ještěra „na dosah“ plejtvákovi obrovskému, který dorůstá rovněž 33 metrů. Seismosaurus by si tak udržel výsostný primát jen mezi obyvateli souše.
Na úžasnou délku dinosaura usoudili objevitelé jeho neúplné kostry z umístění 20. až 27. ocasního obratle. Lucas ale dokázal, že ve skutečnosti jde o 12. až 19. ocasní obratel a že zvíře bylo celkově mnohem kratší. Lucas navíc objevil v blízkosti nálezu kostry ještě kost zadní nohy a i její velikost potvrzuje, že původní odhady délky seismosaura byly přehnané. Srovnání detailů kostry s kostrami diplodoků zase naznačuje, že seismosaurus patřil do jejich blízkého příbuzenstva. Původní vědecké jméno Seismosaurus hallorum by se tedy mělo změnit na Diplodocus hallorum, ale Lucas si nedělá iluze, že by se „zemětřesné“ jméno ztratilo ze světa.
Diskuze:
Amphicoelias
Vladimír S.,2004-11-13 16:59:24
Bohužel je to tak. Odhady délky u Seismosaurua se posunuly ze 170 na 110 stop (52 m, resp. 33 m). 55 metrů je lehce přehnané, nejvyšší odhad byl 54 m a i ten vzal za své už v roce 1999. Tehdy se vrátili paleontologové k odhadům okolo 35-45 m. Teď už tedy jen 33, což je o 7 metrů víc, než u příbuzného druhu _Diplodocus carnegii_. Mimochodem i názor, že jde o enormně velkého diplodoka (správně tedy D. hallorum) pochází již z devadesátých let. Nicméně jiný obr, známý bohužel pouze podle jediného 2.6 m vysokého obratle, nazvaný Copem roku 1878 _Amphicoelias fragillimus_ byl podle propočtů dlouhý až 56-62 m! Je velká škoda, že se obratel po cestě z lokality do muzea ztratil a známe ho pouze z nákresů. Mnoho vědců tak dodnes popírá jeho existenci, ale ta je podle dobových pramenů nesporná.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
