Tým z britské Cambridge vedený genetikem Gregem Elgarem se pustil do luštění záhady genetických ostrovů stability. Připomeňme si, že jsou to úseky, které leží v tzv. zbytečné DNA a jsou tedy součástí genetické „vycpávky“ mezi geny.
Přitom jsou ale během evoluce mnohem stabilnější než geny. Neznamená to, že by je nepostihovaly mutace. Ty do nich buší stejnou silou a frekvencí jako do kterékoli jiné části DNA. Většina mutací (poškození) těchto „ostrovů“ má však pro své nositele fatální následky a v důsledku toho přednostně přežívají živočichové, kteří mají „ostrovy“ nezměněné. Mnohé z ostrovů prodělaly za stamiliony let jen minimální změny. Sdílíme je například s ptakopyskem.
Elgarův tým zjistil, že notnou porci „ostrovů“ sdílíme i s rybami, konkrétně se čtverzubcem fugu. Vědci takových společných „ostrovů“ našli 1 400. Většina z nich je totožná na 90% a je delší než 500 písmen dědičné informace. Taková shoda tak vzdálených tvorů – čtverzubce a člověka – naznačuje, že stejná či ještě větší shoda v „ostrovech stability“ platí pro všechny obratlovce. S bezobratlými živočichy ale tyto „ostrovy“ nesdílíme.
Ještě zajímavější byl pohled do sousedství „ostrovů“. Nacházejí se v okolí genů důležitých pro vývoj těla. Patří mezi např. gen Pax6, který je klíčový pro vznik oka (dokonce i u bezobratlých). „Ostrovy“ tu plní zjevně roli tzv. enhancerů čili jakýchsi „zesilovačů“ pro jednotlivé geny. Některé „ostrovy“ se nepodařilo spojit s žádným genem, ale to je zřejmě jen důsledek našeho neúplného poznání dědičné informace. Ty geny tam zřejmě někde jsou, ale mohou být tak neobvyklé, že je prostě nevidíme.
Čtverzubec fugu patřil k prvním obratlovcům s přečteným genomem. Má stejně genů jako my – asi 20 000 – ale vměstná je do 300 milionů písmen genetického kódu, tedy asi do desetiny DNA, kterou potřebuje pro své geny člověk nebo myš. Je to tím, že fugu má málo genetické „vycpávky“. Proto je pro pochopení jejího významu ideálním tvorem.
Pokusy na akvarijních rybkách zebřičkách prokázaly, že „ostrovy“ stability „přidávají plyn“ genům zodpovědným za vývoj a formování těla obratlovců.
Pramen: PLoS Biology
Jaký je smysl genomu? Naprostá většina lidské DNA je úplně k ničemu
Autor: Stanislav Mihulka (21.07.2017)
"Skákající" kousky DNA mohou být pro nás velmi potřebné
Autor: Josef Pazdera (13.10.2004)
Diskuze:
DNA z pohledu programatora
MaDr,2004-11-16 18:58:02
No podle mne to co se skryva v ostrovech stability v junkDNA je to cemu se v programovacich jazycich rika ridici struktury a vlastni geny jsou jako systemova volani. Nekde urcite slouzi i k tomu aby stejne geny mohli vyrabet za ruznych podminek ruzne molekuly. To se v programovani ze zacatku z duvodu male kapacity pameti taky pouzivalo. Mozna je to energeticky uspornejsi a tudiz evolucne vyhodnejsi. junkDNA muze taky slouzit k tomu aby urcite geny byly dostatecne daleko od sebe pripadne v urcite pozici, takze kdyz z useku junkDNA vystrihnete 200 pismen tak se nic nestane, ale kdyz jich vystrihnete 250 tak uz sousedici geny prestanou pracovat spravne. Tak to je muj nazor na to jak to funguje z pohleu programatora.
Vždyť je jasno !
Koščo,2004-11-16 15:52:20
Vědcům je vždy vše jasné i kdyby někde v dálce byl obláček.
Tak nějak !!
petge,2004-11-15 17:30:02
To je skutečně fatální a zdá se, že si z nás evolucionisti dělají "čurinu" ! To je tak zvaná dvojí past, když někdo lže a lže, tak se časem dostane do postavení, kdy už nemůže ani tam ani zpátky, což vidíme zde.
No ale jak si to dát dohromady s tím článkem
Pavel Brož,2004-11-12 20:02:03
s názvem "Myším bez junk DNA se daří dobře", který je zde odkazovaný a ve kterém se tvrdí - no v podstatě vlastně to, že myším bez junk DNA se daří dobře :-))) Ta junk DNA, co těm myším ten chlapík vystříhal, asi při tom množství vystříhané DNA nějaké ty ostrovy stability obsahovat musela - takže bychom teď měli s napětím očekávat, až nějaký výzkumník začne systematicky ty ostrovy stability vystříhávat, čímž zjistí, u kterých z nich je jejich absence tak fatální, jako se tvrdí v tomto článku, a u kterých z nich není jejich absence fatální vůbec, jak se tvrdí v tom druhém článku - rozumím tomu dobře? :-)))
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
