Ultimátní bitva editovaných buněk (zeleně) proti buňkám nádoru (červeně). Kredit: CSTI/Khalid Shah lab.

Válka proti rakovině probíhá na mnoha různých frontách. Neuvěřitelné chirurgické zákroky, chemoterapie, imunoterapie, nanotechnologie, to všechno se podílí na našem boji s těmito zákeřnými chorobami. Novou a velmi napínavou frontu přinesly genetické editory v čele s CRISPRem. Mohou sáhnout do genomu buněk pacienta a udělat tam změny, které se velmi vyplatí v léčbě. Anebo pozmění DNA v nádorových buňkách, aby se šelma stala naším spojencem.

Právě tohle se povedlo Khalidovi Shahovi z medicíny na Harvardu a jeho týmu. Vyzbrojili se genetickým editorem CRISPR a s jeho pomocí přeprogramovali buňky, které předtím vyjmuli z nádoru. Pak editované buňky vzali a poslali je do boje proti původnímu nádoru, jako vycvičené zabijáky. A editovaní zabijáci se osvědčili. V testech uspěli proti třem různým zhoubným nádorům u myší. Výsledky jejich výzkumu publikoval časopis Journal of Translational Medicine.

Khalid Shah. Kredit: Harvard.

Podle Shaha je to první krok na velkolepé výpravě. Buněčné terapie, jako je tato, jsou podle něj nesmírně slibné. Mohou nabídnout smysluplnou léčbu tam, kde tradiční postupy selhávají. S technologií Shahova týmu je možné vykonat reverzní inženýrství na buňkách nádoru a pak je povolat do bitvy na naší straně. Badatelé se domnívají, že to bude fungovat prakticky u všech nádorů.

Shah a spol. vytěžili schopnost mnoha buněk nádorů automaticky se navádět na cíl. Této schopnosti rakovina využívá při šíření po napadeném orgánu i do dalších orgánů v těle. V tom spočívá síla agresivních nádorů, a teď se z ní stala také slabina, když se nám povedlo obrátit buňky nádoru proti jejich soukmenovcům.

Logo Brigham and Women's Hospital.

Editované buňky se schopností automatického navádění na cíl je možné vpíchnout do krve pacienta a ony se pak už samy dopraví na místo určení. Shah s kolegy je vyzbrojil tak, že mohou zabíjet buňky původního nádoru „brnkáním“ na receptory programované buněčné smrti (death receptor). Každý z editovaných zabijáků má navíc vypínač, čili sebevražedný buněčný systém, který se spustí po podání vybraného léčiva.

Vědci vyzkoušeli editované buňky nádoru na pokusných myších. Myši trpěly primárním nádorem mozku, rekurentním nádorem, tj. takovým, který se vrátil, a také nádorem prsu, který se rozšířil do mozku. Editovaní zabijáci uspěli, likvidovali nádory a jejich použití zvýšilo přežívání myší s nádory. Projekt nádorových buněk zabijáků je zatím na samotném počátku. Teď je už ale jasné, že fungují proti nádorům, a že se dovedou navést na cíl. Budoucnost těchto zabijáků by mohla být velice zajímavá.

Video:  Cell based therapies for Cancer: From bench to bedside - Khalid Shah


Literatura
Brigham and Women's Hospital 11. 7. 2018, Journal of Translational Medicine 10: eaao3240.