Dnes již existuje celá řada studií dokládajících pozitivní efekt marihuany při snižování nevolnosti doprovázející chemoterapeutickou léčbu rakoviny, při povzbuzování chuti k jídlu u pacientů s AIDS a při snižování nitroočního tlaku u pacientů se zeleným zákalem.
Hlavní účinné složky marihuany, tedy především tetrahydrokanabinol rozličným způsobem působí na specifické receptory nerovových buněk. Ironií osudu se jmenují kanabinoidní receptory – až dodatečně se zjistilo, že si obratlovci brnkají na tyhle receptory i svými vlastními látkami – anandamidy.
O terapeutické hodnotě marihuany tedy není sporu. V poslední době se navíc objevují detailní studie popisující pozitivní účinky marihuany v souvislosti s řadou systémových poruch nervového systému.
Tým pod vedením Mary Aboodové z California Pacific Medical Center v San Franciscu se zabývá terapeutickým využitím marihuany pro pacienty s neurodegenerativním onemocněním amylotrofní laterální sklerózou (ALS). ALS poškozuje nervové buňky ovládající svaly, v důsledku čehož je každoročně přibližně 5 000 Američanů postiženo progresivním ochabnutím svalstva, které končívá smrtí.
Americký federální úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) dosud schválil jediný lék proti ALS – riluzol – který je s to prodloužit pacientům život v průměru o 2 měsíce.
Výzkum týmu Mary Aboodové dokládá, že marihuanová terapie může působit mnohem úspěšněji a prodloužit pacientům s ALS život možná i o více než 3 roky.
Během studie autoři denně podávali pokusným myším s ALS hlavní účinnou složku marihuany – THC, další ze složek marihuany – kanabidiol, THC s kanabidiolem zároveň a placebo. Vyhodnocovali délku přežití myšek a sofistikovanou technikou měřili míru degenerace jejich nervových buněk Ukázalo se, že podávání THC oddalovalo nástup onemocnění o 7 dní a prodloužilo přežívání myší o 6 dní – to odpovídá zhruba 7 letům u člověka. Kombinace THC a kanabidiolu ještě více oddalovalo nástup ALS, léčba samotným kanabidiolem či placebem neměla žádný efekt.
V jiné studii tým Andrea Giuffridy z University of Texas Health Science Center v San Antoniu zkoumal využití marihuany pro pacienty s Parkinsonovou chorobou. Ta vzniká v důsledku poškození nebo zániku mozkových buněk produkujících neurotransmiter dopamin a postihuje v každé chvíli přes 1 milión Američanů, kterým znehodnocuje stáří. Dosud známé terapie dokáží doplňovat vyčerpaný dopamin a odstraňovat některé symptomy onemocnění, ale žádná z nich nedokáže zvrátit průběh onemocnění, zabránit mu, nebo alespoň oddálit jeho nástup.
Autoři uvedené studie využívali kanabinoidní látku WIN 55212-2 schopnou aktivovat kanabinoidní receptory. Tu podávali tzv. MPTP-myším, jenž slouží jako klasický nehumánní model Parkinsonovy choroby. MPTP-myši dostávají injekci toxinu MPTP, čímž přijdou o mozkové buňky produkující dopamin a vstoupí tak do klubu parkinsoniků. Ukázalo se, že mozek MPTP-myší ošetřených zmíněnou kanabinoidní látkou 30 minut před podáním toxinu MPTP je k nerozeznání podobný mozku zdravých myšek.
Poslední dobou se lékařské kruhy uvolily věnovat pozornost dnes již klasickým empirickým zkušenostem kuřáků marihuany, kteří dobře znají nával chuti k jídlu po dobrém jointu. Na základě této prosté skutečnosti nebylo těžké odvodit, že zablokování kanabinoidních receptorů by mělo chuť k jídlu snížit. Některé léky jsou již ve stádiu závěrečných klinických testů, přesto až dosud zůstával vztah mezi kanabinoidními receptory a chutí k jídlu obestřen tajemstvím.
Tým Michaela Cowleyho z Oregon Health and Science University nyní popsal zvýšení aktivity mozkových buněk tzv. melanokortinového hormonálního systému u myší, kterým byl podán již dříve známý blokátor kanabinoidních receptorů AM251. Myši dle očekávání omezily stravu a v jejich melanokortinovém systému, o němž je známo, že se podílí na kontrole příjmu potravy a energetického metabolismu vůbec, došlo například ke čtyřnásobnému nárůstu počtu buněk obsahujících c-fos, proslulý marker buněčné aktivity. Empirické zážitky ilegálních kuřáků marihuany by tedy mohly výrazně pomoci v boji s obezitou, která v současnosti zamořuje celé Spojené státy.
Jak je vidět, přes kletby zastánců represe Cannabis sativa představuje docela pozoruhodný zdroj terapeuticky zajímavých látek. Není příliš relevantní používat argumenty o léčivosti či škodlivosti marihuany v debatě o smysluplnosti jejího postavení mimo zákon v situaci, kdy dosud nikdo, pokud je vědeckému světu známo, v důsledku požití marihuany nezemřel, což rozhodně nelze říci o nespočetném množství přípravků běžně dostupných v každé lékárně či drogerii. Nicméně zastánci represe argumenty o škodlivosti marihuany zhusta využívají, někdy až v tragikomické podobě výroků pomatených scientologů, jako „Marihuana je jed.“ Proto nebude od věci konstatovat, že je z mnohých důvodů dobře, že se náboženským fundamentalistům dosud nepodařilo vymýtit konopí z povrchu zemského.
Je pozoruhodné, jak každá z komentovaných studií jedním dechem prohlašuje, že se snaží odstranit „nežádoucí“ účinky marihuany a čtenář dostává jasný signál, že léčit se smí, ale měnit si své vědomí rozhodně ne. Lékaři tím provádějí povinnou úlitbu oficiální americké Válce proti drogám, přestože celá řada jejich kolegů tajně doporučuje marihuanu svým pacientům a mnozí ji užívají sami od sebe, s veškerými riziky, které to přináší. Je otázkou, jak kvalitní může být výzkum, když jsou badatelé nuceni se chovat spíše jako pyrotechnici než lékaři. Ironickým dovětkem může být vyjádření Rogera Pertweeho, který po mnohaletém studiu klinické použitelnosti marihuany dospěl k závěru, že neexistuje důkaz, že by „vedlejší“ účinky kanabinoidů byly silnější, či méně přijatelné, než vedlejší účinky řady jiných, v současnosti klinicky využívaných léků.
Literatura
Původní zpráva: The Society for Neuroscience
Ferrer, B. et al. 2003. Effects of levodopa on endocannabinoid levels in rat basal ganglia: implications for the treatment of levodopa-induced dyskinesias. European Journal of Neuroscience 18(6): 1607-1614.
Pertwee, R.G. 1995. Pharmacological, Physiological and Clinical Implications of the Discovery of Cannabinoid Receptors: An Overview. In: Pertwee, R.G. (ed), Cannabinoid Receptors, Academic Press, NY.
Raman, C. et al. 2004. Amyotrophic lateral sclerosis: delayed disease progression in mice by treatment with a cannabinoid. Amyotrophic lateral sclerosis and other motor neuron disorders 5(1): 33-39.
Zimmerová L., Morgan, J.P. 2003. Marihuana. Mýty a fakta, Volvox Globator, Praha.
Diskuze:
Dalo by se použít k léčbě??
Jirka,2007-06-26 18:40:08
Dobrý den, nebo spíš ahoj :) mám dotaz k účinkům marihuany z léčebného pohledu. Můj blízký kamarád (23) onemocněl Stargardt nemocí, vím že marihuana léčivě působí při zeleném zákalu a dalších. Byla by použitelná i v tomto případě? Pokud ano, v jaké formě, nesnáší kouření :) jsem si vědom, že i tak není zrovna legální i toto použití, ale pokud by byla možnost pomoci, či i mírného zlepšení jsem přesvědčen, že by to za zkoušku stálo. Pokud by jste navrhovali jiný postup,nebo jiné alternativní řešení, ktrým bych mohl pomoci, Vaše návrhy uvítám. Předem Velice děkuji za jakoukoli odpověď.
Blbost
Žiži,2004-11-15 22:14:03
já si myslím že by člověk z marihuany vůbec neměl zvracet a je to blbost znám spoustu lidí kteří marihuanu kouří a nikdy jsem u nich takovéto příznaky neviděla takže nevim co na tom bude pravdy a co nebude jinad super článek, ale já bych se stím asi tak nemordila jako vy.
AD BLBOST
Nobel,2005-02-02 21:40:41
taky nikoho takovyho neznam, ale podle me zalezi HODNE na typu marihuany. Verim ze z hydroplantek (chemicky upravovane) se da zvracat docea slusne, pokud se to kouri pravidelne.
Svata pravda
Prdik,2007-01-07 14:45:03
Kourim travu uz par let pouze dobre modely jako je JAck Herrer, Bila Vdova, atd. Dejme tomu takovych 5-10 jointu denne. V zivote jsem po ni nezvracel a zvracet jsem po ni videl jenom sveho pritele, jenz pred hulenim snedl prevelikou porci kure na paprice z kantyny... A z toho bych se pozvracel bez jakekoliv pomoci. Muj nazor na tuto vec je takovy ze zalezi hodne na psych. a fyzicke odolnosti hulice. Pokud to tedy je clovek sportovne zalozeny nevidim duvod proc by mel zvracet.
Par vyhulenych postrehu:o)
Ivan Kminek,2004-11-12 21:02:33
Medicinskou cast clanku jako nemedik komentovat nehodlam, ale jako dlouholeteho kuraka konopi me znovu zaujal postreh, ze lecit se s nim snad smi, ale menit vedomi rozhodne ne – a to mimo jine „zasluhou“ „nabozenskych fundamentalistu“. K tomu par poznamek. 1) Je to trochu zjednoduseny pohled, dany tim, ze zijeme v krestanskem regionu – jina nabozenstvi (zejmena vychodni) sice konopi coby „podpurny prostredek“ k meditacim apod. „de iure“ primo nedoporucuji, ale de facto rady toleruji. Ostatne kdyz jsem na jare ve svem clanku pro Neviditelneho psa proti sobe postavil hulice a krestany (coby dnes uz pocetne stejne zastoupene skupiny volicu), nekolik pratel-krestanu me pak soukrome upozornilo, ze konopi huli a nevidi v tom zadnou kolizi se svou virou. 2) Snazim se verit, ze ono „meneni vedomi“ je statu trnem v oku hlavne proto, ze i uzivani „pouheho“ konopi znamena mirne snizenou pricetnost, a tudiz i potencialni nebezpeci pro hulice i jejich okoli. (Samozrejme jak u koho – napriklad zatimco ja bych pod travou neujel autem ani sto metru, nekolik testu ukazalo, ze jini hulici pod ni ridi dokonce lepe nez za strizliva). Zajimave psychicke ucinky konopi navic zhruba u 20 procent uzivatelu vyvolavaji psychickou zavislost, byt v drtive vetsine nijak tezkou, a to je racionalni duvod k tomu, aby se vyvijely leky na bazi kannabinoidu s minimalni „psychotropni slozkou“. Na druhe strane ale asi vyvolava zavislost (nebo navyk) vsechno, co cloveku nejak ulevi, a tak se lze nadit, ze ji budou vyvolavat i kannabinoidy „minimalne zhulujici“:o) 3) Konopi skodi predevsim kvuli nejbeznejsimu zpusobu aplikace, tedy koureni. Pokud by bylo dekriminalizovano a stalo se o poznani dostupnejsi, cetni hulici by patrne presli na peroralni uzivani, pri nemz je o poznani vetsi spotreba „materialu“ a ktere je samozrejme o poznani mene skodlive. Z tohoto hlediska mi pripada, ze vydavatele proslule „Konopne kucharky“ meli dostat metal Za zasluhy o zdravi lidu, misto toho, aby byli popotahovani pred osudem:o)
Pardon, na konci jsem chtel samozrejme napsat...
Ivan Kminek,2004-11-12 21:11:56
pred soudem, ne pred osudem. Ale zvlast pilni hulici jsou nakonec nekdy popotahovani i pred osudem, kdyz se to tak vezme...
Postřehy k postřehům :)
Stanislav Mihulka,2004-11-16 12:33:12
ad 1 - Asi se shodnem, že přítel-křesťan, takové mám i já, není totéž jako náboženský fundamentalista. Trvám na tom, že hlavní nápor proti užívání marihuany vedou fundamentalistické kruhy - v křesťanských zemích pochopitelně křesťanské, lidi, pro které je užívání drog apriori "nemorální" a mezi nimi tací, kteří se neštítí publikovat zmanipulované vědecké studie, aby "ochránili svět před ďáblem".
ad 2 - Trvám na tom, co prohlašuje Pertwee - "neexistuje důkaz, že by „vedlejší“ účinky kanabinoidů byly silnější, či méně přijatelné, než vedlejší účinky řady klinicky využívaných léků". Když čtete ty práce, nemáte pocit, že by šlo o sníženou příčetnost. Tu jde přece řešit červeným trojúhelníčkem na lécích :) Jde o to, že "droga nemůže být přínosem" a proto je nutné veškeré psychotropní účinky potlačit. Proti racionální argumentaci nic nemám, ona ale taková v praxi není.
Celkem souhlas
Ivan Kminek,2004-11-17 09:32:38
...1) Ono je svym zpusobem tezko pochopitelne, proc prave krestansti fundamentaliste takhle vyvadeji, protoze poradna davka konopi (o silnejsich psychedelikach nemluve) je nejsnazsi cesta k mabozenskym ci pseudonabozenskym prozitkum. Udajne jim vadi prave to, ze je tak snadna a bezpracna, protoze v tomhle kulturnim okruhu je treba vsechno dobyvat "v potu tvare":o/ 2) Nevim, jestli by u leku obsahujicich THC stacil cerveny trojuhelnik na krabicce, ta latka je prece jen prilis silne psychotropni, vic psychiku akutne ovlivnuji asi jen hypnotika. A pak mozna nejaka anxiolytika ci legalni stimulancia ve vyssich davkach, nevim, nemam zkusenosti.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
