Tým MIT pořídil jako první snímky exotického chování částic v „okrajovém stavu,“ které pozorovali ve kvantovém plynu z ultrachladných atomů. Mohl by to být počátek vývoje nových technologií, v nichž bude díky využití „okrajových stavů“ elektronů docházet k super účinnému přenosu energie a dat.

Kolem roku 2030 by se měly objevit 6G sítě, v nichž budou hrát klíčovou roli terahertzové frekvence. Nový terahertzový čip pokrývá prostor kolem sebe topologicky směrovanými signály pro vysokorychlostní přenos dat, které chrlí a přijímají data rychlostí 40 až 72 gigabitů za sekundu.

Na sociální síti Weibo koluje video, které si získalo velkou pozornost. Jde o záběry dronu, pořízené zřejmě někde v Číně, které mohou zobrazovat doposud neznámý prototyp dronu, označovaného jako Stín mraku, Cloud Shadow CS-5000T. Pokud je video autentické, jde o významný technologický milník ve vývoji čínských bojových dronů.

Slavná socha Vozataj delfský je vrcholným příkladem „přísného stylu“ rané klasické doby, také památkou na zobrazování vítězů a pak spíše donátorů her, ale i zobrazením metafory vozataje. Platón metaforu vozataje použil pro vyjádření vztahu intelektu a „nižších“ složek duše, které ovšem táhnou káru života, totiž emocí a fyziologických dějů.

Či spíše: „Jak naučit dospělé pěvce novému zpěvu?“ Anebo: „Jak si udržet výkonný mozek i v pokročilém věku?“ V mozku ptáků se podařilo „odemknout dveře“, jimiž vede cesta k funkcím mladého mozku přijímajícího ochotně nové informace a dovolujícího zvládnutí nových dovedností.

Neblaze proslulý „syndrom bílého nosu“, který zdevastoval především severoamerické populace netopýrů, si nepřímo vyžádal i oběti na životech kojenců. Na vině je – jako obvykle – člověk.

Na náš masivní mozek jsme pyšní. Ale je to zřejmě právě jeho velikost, zejména v oblasti prefrontální kůry, která v sobě ukrývá fatální zranitelnost stárnutím s jeho nepříjemnými neurodegenerativními pochody. Nejmladší oblasti mozku odcházejí při stárnutí jako první. Je to prokletí velkého mozku.

Čím větší větrná turbína, tím více kilowatthodin. Mingyang Smart Energy postavili u pobřeží čínského ostrova Hainan větrnou turbínu s rotorem o průměru až 292 metrů, která těží vítr z plochy 67 tisíc metrů čtverečních. Jediná turbína vyrobí ročně energii zhruba pro 96 tisíc domácností.

Ak sa naozaj podarí vyvinúť "chytré" inzulíny (smart insulins), bude to znamenať prevrat v liečbe inzulínom a niektoré desaťročia vyvíjané postupy intenzifikovanej liečby cukrovky 1. typu sa môžu stať zbytočnými.

Vědci dokázali na přechodnou dobu zprůhlednit kůži laboratorním myším. Stačilo k tomu žluté potravinářské barvivo. Ale varují: „Nezkoušejte to na sobě!“

Atomové hodiny jsou ultrapřesné. Ale teď se zjevil vážný konkurent, který má na to, aby sesadil atomové hodiny z trůnu. Vědci navázali na průlom z letošního dubna, kdy se povedlo excitovat jádro thoria-229. Od té chvíle bylo jen otázkou času, kdy se objeví první jaderné hodiny. Trvalo to jen 4 měsíce.

V roce 1882 přivezl Alexander Makowsky ze Svinova (dnes městská část Ostravy) do Brna 11 bludných balvanů, které byly umístěny v parku u Německé vysoké školy technické. Po roce 1945 se jejich stopa ztrácí. Historie bludných balvanů přivezených do Brna je na dalších více než 60 let zapomenuta. Je to však příběh s dobrým koncem, neboť všech 11 bludných balvanů se v Brně zachovalo. „Bloudění“ bludných balvanů, jak tato historie ukazuje, nemusí být omezeno pouze na dobu ledovou.

Kdo by si troufl na více než dvoumetrového žraloka sleďového? Vědci si mysleli, že nikdo. Jenže nějaký takový tvor zcela jistě žije u Bermud a jednoho ostře sledovaného žraloka tam slupnul. Vědci jsou zaskočeni, protože beztak ohrožení žraloci čelí zřejmě dalším, doposud neznámým hrozbám a jejich pozemská existence může vzít překvapivě rychlý konec.

V posledních letech se podařilo dramaticky posunout studium neutrálních částic kosmického záření. Jde o fotony záření gama a neutrina. Neutrální částice nejsou ovlivněny galaktickým nebo extragalaktickým magnetickým polem a svým směrem příletu nesou informaci o poloze svých zdrojů. Jejich pozorování tak může být klíčové pro identifikaci zdrojů kosmického záření s extrémními energiemi.

Krátce po Velkém třesku mohly vzniknout primordiální černé díry. Jestli k tomu došlo, mohly by takové černé díry mít velmi různou velikost. Pokud by v těsné blízkosti Země prolétla primordiální černá díra o váze 100 megatun rychlostí blízkou rychlosti světla, mohly by jí detekovat gravitační observatoře.

Bronzové zbraně bývají elegantní a lahodí oku. Jak to ale bylo s jejich využitím? Pěkný vzhled není zárukou, že zbraň obstojí v opravdové řeži. Archeologové si vyrobili věrohodné kopie zbraní doby bronzové a pak s nimi bojovali, sami mezi sebou, a pak také s mrtvolami prasete nebo srnce. Výsledky mluví jasně. Zbraně z bronzu nebyly jen na ozdobu.

Extrémy milující deinokok má k dispozici fascinující protein DdrC, který funguje jako molekulární záchranář pro rozsekanou DNA. Skenuje řetězce DNA, zajišťuje poškozená místa a přivolává k nim reparační systémy, kteří jako molekulární chirurgové DNA opraví. O tomhle molekulárním zázraku ještě určitě uslyšíme.

Na Cornell University nechali srůst mycelium hlívy máčkové s elektronikou, aby mohlo řídit pozoruhodné biohybridní roboty. Zatím si jen tak vykračuje, ale tvůrci pozoruhodné technologie věří v budoucí uplatnění této technologie v zemědělství nebo třeba ve výzkumu vesmíru. Kdo by to do skromných hlív řekl?

Určitě neuměli odříkat Newtonovy zákony nebo narýsovat řez komolým kuželem. Přesto prokázali stavitelé dolmenu Menga obdivuhodné znalosti přírodních věd. Jejich dílo díky tomu odolává času už 6000 let.

aneb Být někomu dlužný se ani kdysi nevyplácelo. Pokuty za nevyrovnané závazky byly zatroleně mastné.

Společnosti Topsoe, Skovgaard Energy a Vestas vybudovali první továrnu na světě, která je určená k výrobě zeleného amoniaku ze solární a větrné energie. Továrna v dánském Ramme by měla vyrobit asi 5 000 tun zeleného amoniaku ročně, čímž uspoří asi 8 200 tun emisí oxidu uhličitého.

Scaled Composites vyvíjejí autonomní, všestranný a přitom levný a postradatelný autonomní proudový letoun Model 437 Vanguard Loyal Wingman. Prototyp je vybavený kokpitem a v něm sedí pilot, prozatím lidský. Očividně testuje spíše aerodynamiku a mechanické vlastnosti letounu než autonomní řízení nebo avioniku.

Při napadení viry si bakterie vyrobí zbrusu nový gen, který nepochází z její vlastní dědičné informace. Vědci se dohadují, jestli podobný mechanismus nepracuje i v lidských buňkách a jestli by ho nešlo využít v genovém inženýrství.

Nová umělá inteligence GameNGen je herní engine s neurálním modelem, který umožňuje interakci se složitým prostředím v reálném čase. Lidé u krátkých videosekvencí poznají hraní na umělé inteligenci jen asi v 60 procentech případů. Jak se zdá, herní svět se blíží k tektonickému zlomu.

Ostrov Kyklópů? Malé Kyklady jako vrchol inzulárních efektů. Kyklopova jeskyně, odkud Polyfémos metal skály po Odysseovi. Jeskyně Ag. Prodromos s krápníky a s poutěmi, které jsou slavné po celých Malých Kykladách. A taky o překryvech kultur a jejich náboženství.

…aneb Objev prvního „kapesního“ tyranosaurida

Už přes šedesát let víme, že částice z atmosféry Země unikají do kosmického prostoru takzvaným polárním větrem. Jeho fungování ale bylo doposud záhadou. Řešení přinesla suborbitální raketa Endurance, která měřením potvrdila dlouho předpovídané elektrostatické pole mezi ionosférou a kosmickým prostorem.

Viry ze skupiny bakteriofágů si osedlají droboučké červíky a cestují na jejich těle na vzdálenosti, jaké by vlastními silami nikdy nezdolaly.

Stavba standardních jaderných reaktorů a elektráren, které je obklopují, je v dnešní době tak problematická a nákladná, že to paralyzovalo celou jadernou energetiku. Startup Deep Fission nabízí řešení v podobě malých reaktorů umístěných ve vrtech v hloubce 1 míle (1,6 km), což by mělo odvrátit klíčové problémy.

Protony i těžší jádra kosmického záření mohou dosáhnout extrémní energie, která už je makroskopická v řádu jednotek joulů. V tomto případě by jejich zdroji měly být extragalaktické objekty. Jejich urychlení by mělo probíhat například v aktivních jádrech galaxií, které mají v nitru obrovskou galaktickou černou díru. Při dopadu hmoty na její horizont vznikají výtrysky extrémně urychlené hmoty a produkuje se kosmické záření s extrémní energií. Naše znalosti o kosmickém záření s těmi nejvyššími energiemi dramaticky posunula dopředu Observatoř Pierra Augera v Argentině.

Miniaturní zařízení implantovatelné do mozku vyvinuli vědci z Ecole Polytechnique Fédérale de Lausanne. Umí zaznamenat nervové vzruchy z mozkového centra řídícího pohyb ruky při představě psaní a převede je na písmena. Nabízí revoluci v komunikaci pro lidi, kteří jsou uvězněni v kompletně ochrnutém těle. Čip ale najde mnohem širší uplatnění.

…aneb Dožili se "kvecalkoatlové" (Quetzalcoatlus) konce křídy?

Společnost Qunnect Inc. vytvořila v zapůjčených optických kabelech kvantovou síť GothamQ o celkové délce 34 kilometrů. Síť fungovala nepřetržitě 15 dní při slušných parametrech a proháněla páry polarizačně entanglovaných fotonů o vlnových délkách 1 324 a 795 nanometrů. Automatizované kvantové sítě v reálném prostředí jsou na dohled.

Ultrarychlé transmisní elektronové mikroskopy dovedou zachytit neuvěřitelné věci. Nejnovější technologie je vylepšená tak, že vysílá pulzy elektronů za jedinou attosekundu. Má takové časové rozlišení, že může zachytit elektron v letu. Očekávají se průlomy v celé řadě odvětví, včetně fyziky, chemie nebo materiálových věd.

Smilodoni patřili v pravěku k zabijákům par excellence, ale jejich cesta k mistrovství byla hodně dlouhá a spletitá.

Fyzik a vizionář Avi Loeb spočítal, že pokud by si technologicky zdatná civilizace na potulné planetě pořídila černou díru o hmotnosti 100 tisíc tun a krmila by ji 2,2 kg odpadu za sekundu, získala by velmi výkonný zdroj energie. Pokud najdeme potulnou planetu s měsícem, který bude zdrojem gama záření, měli bychom mít jasno.

Když hraje elektronickou hru shluk lidských neuronů, není to zase tak šokující. Když je to ale jenom kus hydrogelu z elektroaktivních polymerů, v němž není ani špetka biologie? Hydrogelový mozek nejen obstojně hraje Pong, ale díky emergentní paměti se ve hře rychle zlepšuje. Co asi obživne příště?

Predátory vybavila příroda důmyslnými loveckými strategiemi. Málokterá se však vyrovná lovecké technice, kterou asijský pavouk Araneus terminalis loví světlušky Abscondita ventricosus.

Prohledání 6 miliard srážek atomových jader na srážeči RHIC v newyorském Brookhavenu, přineslo 16 solidních případů, kdy se objevil antihypervodík-4, doposud nejtěžší pozorované jádro antihmoty. Exotické monstrum tvoří 1 antiproton, 2 antineutrony a 1 antihyperon. Následná porovnání ukázala, že se antihypervodík-4 rozpadá stejně jako hypervodík-4.

Právní hantýrka, anglicky legalese, je odpudivá nejen pro laiky, ale i pro samotné právníky. Než aby sloužila ke komunikaci, ji spíš komplikuje. Proč jsou právníci tak velice nesrozumitelní? Eric Martínez z MIT a jeho kolegové experimentálně ověřili pozoruhodnou hypotézu, která má co dělat se zaklínadly.

Podľa analýzy, uverejnenej v Lancet Respiratory Medicine, vakcíny proti COVID-19 len v Európe priamo zachránili najmenej 1,5 milióna životov, hlavne ľudí starších, ako 60 rokov. Ďalšie životy zachránili nepriamo, znížením počtu prenášateľov vírusu v populácii.

Na nedávném cvičení s ostrou střelbou „Operation Hard Kill,“ zaměřené na hrozbu dronů, se objevil robopes Ghost Robotics Vision 60, vybavený malou bojovou stanicí se soustavou senzorů a zaměřovacích systémů, na které byla instalovaná puška typu AR-15. Trurl a Klapacius by byli ze čtyřnohého lovce dronů nadšeni.

…aneb Pár slov o trávení největších dinosaurů

Kandidát na nejdelší vodovod z řecké archaické doby. Stavba dlouhá 11,5 km přiváděla keramickými trubkami vodu z prameniště na okraji vysočiny do hlavního města ostrova. V okolí svého začátku vedl vodovod tunelem dlouhým 220 metrů. V 1. a znovu v 4. století n. l. byl opraven a zčásti přestavěn, fungoval do 8. století. K tomu trapné dovětky o vodě dnes.

Členovci již stovky milionů let využívají chitinové exoskelety, které se impregnují anorganickými látkami. Tým singapurské techniky SUTD si vypůjčil tuhle technologii pro výrobu kovových struktur za pokojové teploty a tlaku. Namísto pece nebo kovadliny používají chitosan.

Recyklace je v pohodě. Ale upcyklace, to je jako splněný sen alchymistů. Udělat z nežádoucího odpadu velmi ceněný materiál. Australští upcyklisté nabízejí postup s mikrovlnami generovaným atmosférickým plazmatem, s nímž je možné vyrobit z cca 30 mg mikroplastů téměř 5 mg grafenu. Nicolas Flamel by měl radost.

Švýcarští neurovědci sledovali mozky laboratorních myší, v nichž se utvářely nové vzpomínky. Jak se zdá, při ukládání každé vzpomínky se nezávisle zapojují tři skupiny neuronů, které vznikají v různou dobu zárodečného vývoje. Povaha těchto tří kopií se navzájem liší. Jak to asi funguje u lidí?

V rozsáhlém článku Kde bude budoucí největší urychlovač Vladimír Wagner velmi podrobně popsal průběh nedávné Mezinárodní konference o vysokých energiích ICHEP 2024, jak se nazývá pravidelná dvouroční konference o fyzice elementárních částic. Obdivuji jeho schopnost velmi rychle a podrobně popsat nejdůležitější výsledky prezentované na této konferenci. K jedné části, týkající se hledání signálů nových částic a jevů však mám poznámku.

Fyzici Purdue univerzity udělali nejmenší diskokouli na světě z levitujícího nanodiamantu o velikosti 750 nanometrů, který zběsile rotuje v iontové pasti ve vakuu. Kromě toho jde o pozoruhodný nástroj ke studiu doposud velmi nezřetelného vztahu mezi říší kvant a gravitací.

Je to ironie. Pokud mají geofyzici pravdu, voda Marsu nezmizela do okolního vesmíru, tedy přinejmenším její část. Zdá se, že nasákla do střední části marťanské kůry, kde vyplňuje praskliny a pukliny. Být na povrchu Marsu, sahala by do výšky 1-2 kilometrů. Takhle je ale nejspíš mimo náš dosah, pokud neprovrtáme 11,5 až 20 kilometrů.