Navazující článek na téma ekonomiky střešních fotovoltaických elektráren se tentokrát zaměřuje na klíčovou roli inteligentního řízení. Z pohledu softwarového architekta z praxe zkoumá, jak optimalizace vlastní spotřeby pomocí prediktivních algoritmů a dynamického řízení spotřebičů ovlivňuje nejen návratnost investice, ale i celkový uživatelský komfort.

Nová taxonomie paměti v umělé inteligenci konečně vnáší řád do chaosu fungování velkých jazykových modelů. Šest základních operací odhaluje, jak si AI skutečně "pamatuje" a proč je to důležitější, než si myslíme.

Trio vědců nizozemské Radboud Universiteit spočítalo, že vypařování Hawkingovým zářením se netýká jen černých děr. Podle nich se tímto způsobem vypařují i jiné objekty s gravitačním polem. Nejdéle by ve vesmíru měli vydržet bílí trpaslíci, kteří se vypaří za 10 na sedmdesátou osmou let. Pak cvrkot ve vesmíru ustane nadobro, pokud platí model rozpínání donekonečna.

Jsme ve vesmíru sami? Fermiho paradox – rozpor mezi vysokou pravděpodobností existence mimozemských civilizací a absencí důkazů o nich – trápí vědce i laiky už desítky let. Nová studie se pokouší tento paradox kvantifikovat pomocí dat z projektů SETI. Jaká je šance, že jsme nějaký signál už měli zachytit, a co to vypovídá o počtu a životnosti potenciálních kosmických sousedů?

Fotovoltaika láká příslibem úspor i ekologie, ale vyplatí se skutečně investice do slunce na střeše? Podívali jsme se na čísla stará i nová a ptáme se, zda je návratnost jistá, či jen zbožným přáním.

Pozoruhodný MADMAX neboli MAgnetized Disk and Mirror Axion eXperiment má ambice najít temné fotony nebo případně axiony. V obou případech jde o velmi lehké kandidáty na temnou hmotu. Pilotní testy s malým prototypem neobjevily nic, ale alespoň ověřily, že MADMAX funguje. V budoucnu by větší verze této technologie mohly dostát svému jménu a přinést průlom. Uvidíme.

Alchymisté a jejich sponzoři snili o tom, že transmutují olovo na zlato. Částicoví fyzici si našli ještě mnohem lepší sponzory, postavili jednu z nejdražších mašin světa a na ní skutečně vyrábějí zlato z olova. Jde o pikogramy zlata, které zase ve zlomku sekundy zaniká předvádí pomíjivost materiálního bohatství.

Představa osamělého génia, který ve své laboratoři či univerzitní pracovně rozlouskne kód finančních trhů a pomocí matematiky a počítačů promění intelektuální kapitál v hmatatelné bohatství, je lákavá.

Katastrofy jsou vzácné. Čím větší, tím vzácnější. Nicméně, pokud by opravdu došlo k nějaké globální katastrofě, jako by byla intenzivní solární bouře, extrémní pandemie nebo třeba jaderná patálie, nejspíš by se do značné míry rozpadl obchod. Nedostatek kritických zdrojů, jako je například palivo, by vedl k narušení produkce a zpracování potravin a tím pádem ke hrozbě hladomoru, především pokud jde o města, v nichž je velkém množství lidí závislých na dovozu potravin.

Představa, že by počítač mohl sám, jen na základě dat, odhalit fundamentální zákony přírody, je snem mnoha vědců už desítky let. Vzpomeňme si na Richarda Feynmana – génia s neuvěřitelnou intuicí, který dokázal vidět fyzikální zákony v obyčejných jevech. Dokázala by něco takového i umělá inteligence?

Vesmírná observatoř IXPE (Imaging X-ray Polarimetry Explorer) dokáže jako jediná z dnešních observatoří měřit polarizované rentgenové záření. Astrofyzici toho využili k rozluštění letité záhady původu rentgenového záření v extrémním prostředí výtrysku supermasivní černé díry.

Na základě analýzy významných seřazení planet Sluneční soustavy (tzv. Grand Alignments) a požadavku na symetrii systému autoři odhadují nejpravděpodobnější oběžnou dobu hypotetické Planety IX na přibližně 17 900 let, což odpovídá velké poloose dráhy kolem 690 AU. Článek navazuje na předchozí úvahy o možné poloze této planety a diskutuje i alternativní scénáře a srovnání s jinými modely a pozorováními.

Ponořte se s námi do fascinujícího, a přece tak nepolapitelného světa performance art. Tímto článkem proplujeme od jeho esence, kde tělo a čas tančí na hraně pomíjivosti, přes tepající středoevropskou scénu plnou břitké kritiky i něžné poezie, až k paradoxům trhu s uměním, který se snaží spoutat neuchopitelné. Je to umění, které provokuje, nutí k zamyšlení a možná právě svou prchavostí zanechává nejhlubší stopy v naší vnímavosti.

…aneb Jak velký byl Ichthyotitan severnensis

Blesky každým rokem zasáhnou miliony stromů. Impozantní silovoň v amerických pralesích si z toho udělal brutální ekologickou strategii. Tyčí se nad prales, čímž na sebe blesky přitahuje jako mucholapka mouchy. Zásah bleskem v pohodě přežije a blesk zlikviduje jeho konkurenci. Ekologie nezná hranic.

Stojíme na prahu éry umělé inteligence, leč možná spíše balancujeme na hraně informačního útesu. Salem Lahlou přichází s diagnózou "společenského kognitivního zahlcení", jež hrozí proměnit naše mozky i instituce v největší brzdu pokroku, ne-li přímo v existenční riziko.

Kdo by nechtěl smířit obecnou relativitu s kvantovou mechanikou? Dvojice finských fyziků vytvořila kalibrační teorii (gauge theory) gravitace se symetrií, která je podobná symetrii Standardního modelu částicové fyziky. Mohla by otevřít cestu ke kompletní kvantové teorii gravitace.

Nová metoda detekce exoplanet SPADE slibovala kvantovou optimalitu, leč realita experimentálního šumu ji dohnala. Ukazuje se však, že i s nedokonalostmi si vede překvapivě dobře, ba lépe než osvědčené techniky, alespoň v určitých situacích.

Zhruba před dvěma měsíci Honza slíbil, že pro Osla napíše sérii článků o hledání života na Marsu. Bohužel s kolegyní Yeon Joo Lee z Koreje objevili, že kapalina tvořící mraky Venuše je nejspíše černá, takže všechen čas, kdy nepracuje na hledání života na Marsu, tráví teď s Venuší. Měl ale v Česku přednášku, na níž rádi odkazujeme. Protože jde o jeho poznatky a myšlenky, je zde uveden jako autor článku.

Brno není jen o vile Tugendhat a věčných debatách o poloze nádraží; v jeho laboratořích se totiž rozplétají základní otázky života a stárnutí na samých koncích našich chromozomů. Poznejte světový výzkum telomer, který odhaluje překvapivé evoluční zvraty.

Mohou stroje myslet nebo cítit jako my? Nová studie zkoumá, jak psychologie proniká do světa velkých jazykových modelů a zda je to jen sofistikovaná hra na city, nebo skutečný krok k umělé inteligenci s lidskou tváří.

Mimořádný gama výtrysk magnetaru SGR 1806–20 z roku 2004 nasměroval vědce k tomu, že extrémní události na magnetarech představují další typ míst, kde probíhá r – proces, zodpovědný za výrobu velmi těžkých prvků ve vesmíru. Jeden takový výtrysk upeče tolik atomů těžkých prvků, že to odpovídá třetině Země.

Hvězdné války nejsou jen pohádkou z předaleké galaxie, ale i překvapivě vážným předmětem vědeckého bádání. Od ekonomiky Hvězdy smrti po diagnózu Anakina Skywalkera, věda nachází v Síle nečekanou inspiraci i laboratorní materiál.

Meteorologie je jednou z formativních přírodních věd staré řecké kultury, spolu s astronomií. Astronomie je díky pravidelnosti velké části nebeských pohybů přímo vzorem vědeckosti. Jak je možné, že se s ní meteorologie mohla v 6. a 5. století před n. l. poměřovat? Základní role meteorologické metafory patří k opomíjeným tématům zrodu antické vědy.

Deset let po kritice neduhů vědeckého publikování zjišťujeme, že staré problémy jako tlak na kvantitu a pochybné metriky přetrvávají, zatímco nové hrozby v podobě papírových mlýnů a AI dále podrývají důvěru ve vědu. Navzdory snahám o reformu a otevřenost zůstává otázkou, zda se věda neztrácí ve vlastním bludišti.

Vědci jásají nad možnými detekcemi plynů, dokonce i biosignatur jako je dimethylsulfid, v atmosférách vzdálených exoplanet typu K2-18 b. Jenže nová studie ukazuje prstem na záludnosti modelování těchto dat. Než propukneme v nadšení nad objevem mimozemského života, je prý třeba prověřit, zda nejde jen o statistického démona či artefakt příliš úzkého výběru modelů.

Když se poraní primáti, včetně našich nejbližších příbuzných šimpanzů, všichni se hojí zhruba stejně rychle. Dokonce i hlodavci, když na to přijde, se také hojí srovnatelnou rychlostí. Ale lidi ne. Jak ukázaly experimenty, lidem se poranění hojí zhruba třikrát pomaleji. Co jsme komu udělali?

Současné detektory gravitačních vln slyší jen "hluboké tóny" vesmíru do pár set kHz, což nám může bránit v zahlédnutí exotických jevů. Nový koncept gravito-optického efektu, využívající ohyb světla na gravitační vlně zesílený v optickém rezonátoru, slibuje otevřít okno k dosud neslyšeným vysokým frekvencím (MHz-GHz) a hledat tam stopy nové fyziky.

Bolivijský stratovulkán Uturuncu soptil naposledy před zhruba 250 tisíci let. Přesto se ale stále chvěje geologickou aktivitou, což mu vyneslo škodolibou přezdívku „zombie vulkán.“ Mezinárodní tým geologů mu provedl seismickou tomografii vulkanického přívodního systému a tvrdí, že riziko bezprostřední erupce je mizivé.

Čínská kosmonautika zažívá bezprecedentní rozmach na všech frontách – od plně funkční orbitální stanice Tchien-kung a ambiciózních plánů na přistání na Měsíci před rokem 2030, přes explozivní růst komerčního sektoru až po tajemný vojenský kosmoplán a budování cislunární infrastruktury. Rudý drak v kosmu už není jen pozorovatelem, ale aktivně utváří pravidla hry a jeho komplexní strategie si zaslouží pozornost.

Bizarně pojmenovaný „Dřevorubec“ společnosti Northrop Grumman je jako kříženec mezi sebevražedným tryskovým dronem a inteligentní střelou s plochou dráhou letu, schopnou nést kazetovou hlavici. Velmi levný Dřevorubec může být odpalován ze vzduchu, povrchu i vodní hladiny, přičemž může nést vlastní přesně naváděnou mikromunici, snad již existující Hatchet.

…aneb Jak byla objevena „tvář bez rohu na nose“

Na základě změn sluneční aktivity a společné synchronizace orbit TNO objektů (Batygin a Brown 2016) se s největší pravděpodobností ukazuje, že na periferii naší Sluneční soustavy se nachází jedna planeta o hmotnosti větší než Země – planeta Nine (Planet IX) (Kalenda a kol. 2018). Pro určení aktuální polohy planety Nine nepostačují údaje o její možné orbitě, protože rozsah možných poloh je velice široký, téměř polovina orbity (Reimann 2017).

Od provokativních akcí v normalizační šedi po dnešní feministické rituály a digitální experimenty – česká performance žije, dráždí a nutí k zamyšlení. Prozkoumejte s námi tuto dynamickou scénu plnou těl, nápadů a občas i třpytek, která aktivně komunikuje s Evropou i naší současností.

Hvězdy se obvykle rodí v temných molekulárních mračnech, která bývá obtížné vystopovat. Vědci poprvé využili přímou detekci dalekého ultrafialového záření molekulárního vodíku, kterou provedl vesmírný spektrograf FIMS-SPEAR a vystopovali doposud neznámé relativně blízké mračno Éós, pojmenované po řecké bohyni úsvitu a červánků.

Kde končí Sluneční soustava? Jednoduchá otázka, ale odpověď je překvapivě složitá. Není to totiž jedna čára ve vesmíru, ale spíše několik hranic definovaných různými fyzikálními jevy – od dosahu slunečního větru (heliosféra) po gravitační nadvládu Slunce sahající až k Oortovu oblaku.

Jak zabavit nanoinženýry, aby nezlobili? Dejte jim želvušky a elektronový mikroskop s tetovacím salonem. Želvušky ve stavu kryptobiózy jsou nesmírně odolné a jak se ukázalo, zmrazení a tetování pod elektronovým mikroskopem jich přežije zhruba 40 procent. Co asi potetují příště?

Výzkum politické polarizace se nepřiměřeně zaměřuje na USA, což zkresluje naše chápání tohoto globálního fenoménu a může vést k nevhodným řešením. Článek shrnuje současné poznatky o polarizaci ve světě a zdůrazňuje potřebu vyváženějšího, globálnějšího přístupu k jejímu studiu.

Před pěti lety zemřel Ladislav Hejdánek (1927–2020), filosof, disident a myslitel, jehož dílo přesahuje hranice tradiční filozofie. Jeho myšlenky, zaměřené na živou pravdu a kritiku zpředmětňování skutečnosti, zůstávají inspirativní i v 21. století.

Pokud jde o zuby, pravidlo, že je nutné chodit s bolavým zubem co nejdřív k zubaři, protože nový nenaroste, by mohlo být brzy ze hry. Britský tým vyvinul hydrogel, v němž spokojeně rostou zuby z kmenových buněk. Teď vymýšlejí, jak nejlépe dostat vypěstované zuby do chrupu pacienta.

Analýza více než dvacet let starých infračervených snímků z misí IRAS a AKARI odhalila objekt pohybující se způsobem odpovídajícím hypotetické planetě Devět. Tento jediný nadějný kandidát, který prošel přísným výběrem, nyní čeká na potvrzení své dráhy pomocí dalších pozorování moderními dalekohledy.

Další pozoruhodnosti odlehlého kykladského ostrova Sikinu, včetně antického posvátného místa na vrcholku Agia Marina a skvělého vína.

Mezihvězdné lety, jako je odvážný plán mise k černé díře pro test relativity, posouvají hranice našeho poznání i technologií. Prozkoumejte s námi vývoj konceptů od gigantických fúzních lodí po flotily nanoplachetnic a odhadovaný dopad budoucí automatizace na uskutečnění těchto vizí.

Budiž neutrony! Tým fyziků Los Alamos National Laboratory, kteří se nebojí extrémů, zkoumal okolnosti vzniku velmi těžkých prvků. Navrhují, že fotohadronické interakce, v nichž vysokoenergetické fotony astrofyzikálních výtrysků rozpustí atomová jádra hvězdného materiálu na nukleony. Zaplaví tím místo činu neutrony, které nastartují tvorbu těžkých prvků.

Tento článek vznikl jako výsledek živé, místy až vášnivé diskuze mezi jeho autory, jejichž protichůdné pohledy na kryptoměny odrážejí širší společenskou debatu. Rozhodli jsme se tento dialog zachovat jako součást textu.

Vesmír k nám neustále promlouvá jazykem gravitačních vln – nepatrných záchvěvů samotné tkáně časoprostoru, které vznikají při těch nejdramatičtějších událostech, jako jsou srážky černých děr a neutronových hvězd.

Fyzici kácejí desítky let staré paradigma časové dimenze a snaží tuto unikátní dimenzi pojmout novým způsobem. Tým evropských fyziků prostudoval časoprostorové topologické události, které jsou pozoruhodně odolné vůči rušivým vlivům. Na obzoru se rýsují zajímavé aplikace.

Úder blesku nejspíš zcela zničí dron, pokud se mu připlete do cesty. Bleskosvodná multikoptéra japonské společnosti NTT nejen že se blesků nebojí, ale jejich zásah ustojí a nasměruje blesk na vybrané místo na zemi. Mohla by se stát leteckým bleskosvodem a současně lapačem blesků pro bleskovou energetiku. Vývoj je v plném proudu.

Znáte to. Projíždíte zprávy na mobilu, lajkujete fotky koťátek a najednou na vás vyskočí reklama na něco, o čem jste si před chvílí jen povídali s kolegou.

Ve vesmíru existují objekty, které jako by se vzpíraly našemu chápání, objekty tak podivné, že nutí astronomy a fyziky přehodnocovat zavedené teorie a posouvat hranice poznání. Jedním z nejpozoruhodnějších a nejzáhadnějších z nich je hvězda HD 101065, známá jako Przybylského hvězda.