Primárním úkolem mise Deep Impact (NASA) v roce 2005 bylo narazit do komety 9P/Tempel 1, vytvořit kráter a nahlédnout „dovnitř“, což mělo vědcům poskytnout první pohled na vnitřní strukturu komety. Ale „my jsme nikdy kráter neviděli, protože ho zakryl silný oblak vyvržených trosek,“ říká Michael New (NASA).
Proč Deep Impact nečekal, až se prach usadí a vyjasní se? To nešlo. Mise byla navržená jako vysokorychlostní nízký průlet, při němž byl vypuštěn impaktor. Proto sonda Deep Impact odletěla dříve než se oblak prachu rozptýlil. Nyní se chystá návrat ke kometě a druhý pohled na místo dopadu.
„Posíláme ke kometě Tempel 1 další sondu – Stardust,“ říká New. Stardust se proslavil v lednu 2004 svým nízkým přelet kolem komety Wild 2. Přestože byla sonda bičovaná plynem a troskami tryskajícími z komety, podařilo se jí zachytit tisíce vzorků prachu komety a vrátit je k analýze na Zem. „Stardust je jedním z velkých úspěchů výzkumného programu NASA,“ říká New.
Stardust už byl jen sondou v důchodu, plul vesmírnou prázdnotou a neměl nic na práci - ale nyní je sonda „recyklovaná“ pro let ke kometě Tempel 1 jako „Stardust NExT“ (New Exploration of Tempel 1). Vedoucím mise je planetolog, profesor astronomie Joe Veverka (Cornell University Ithaca, NY).
„S velkým nadšením se vracíme zpět,“ říká Veverka. „Očekáváme, že Stardust dosáhne komety Tempel 1 v roce 2011. Do té doby by se měl oblak trosek rozplynout a pohled na kráter by měl být jasný.“
Pohled do kráteru „je jen jedna polovina příběhu,“ říká Veverka. Předtím, než mrak zahalil pohled na kometu, kamery na palubě sondy Deep Impact zaznamenaly překvapující detaily.
„Sedimentární“ terén je navrstven do neobvyklých kroužků. Ale na kometách nejsou žádné řeky, tak co způsobuje tyto rysy? Podle Veverky je jednou z možností tvoření komet ve vrstvách. „Představte si dvě malé protokomety navzájem do sebe narážející a slepující se,“ říká Veverka. Nebo se jednotlivé vrstvy tvoří nějakou formou horké eroze, během oběhu komety kolem Slunce každých 6,5 roku. „Jak to vzniká, zatím nevíme.“
Stardust shromáždí důležité informace. „Vrátíme se ke kometě téměř přesně po jednom oběhu komety kolem Slunce – tj. po jednom kometárním roce od první návštěvy. To nám dává šanci vidět, jak sluneční záření změnilo tvář komety Tempel 1.“
Dalším překvapením byly sesuvy „půdy“. „Deep Impact viděl obrovský proud jemného, prašného materiálu, úplně pokrývajícího asi kilometr podložního terénu,“ říká Veverka. „Možná, že Deep Impact zasáhl oblast tohoto hlubokého prachu,“ přidává New. „Jemné složky inklinují k vytvoření velkých mraků, které znemožňují pozorování."
„To je důvod, proč ji zkoumáme,“ přidává Veverka. „Tempel 1 je úžasná kometa.“ Navíc podle Veverky bude opětovné použití mise Stardust levnější než vyslání celé nové sondy (náklady budou tvořit jen asi 15 %). „Nové úkoly pro vysloužilé sondy znamenají mimo jiné i tvůrčí myšlení a plánování,“ řekl Alan Stern (NASA"s Science Mission Directorate).
Kromě Stardust NExT se připravuje i „recyklovaný“ Deep Impact pro dva nové projekty.
Jeden se nazývaná DIXI (Deep Impact Extended Investigation): „Deep Impact proletí kolem kometa Boethin v prosinci 2008 a bude zblízka zkoumat jádro komety.“ Druhý je EPOCh (Extrasolar Planet Observation and Characterization): „Kamery na Deep Impactu si vyberou za cíl blízké hvězdy se známými obřími exoplanetami.
Při sledováním transitů těchto planet (průchodu před diskem mateřské hvězdy) Deep Impact bude schopný určit, jestli mají prstence nebo měsíce.“ Pro tuto práci citlivost sondy EPOCh bude převyšovat pozemské i kosmické observatoře, proto mohou být objeveny i nové exoplanety podobné naší Zemi.
Jádro komety Tempel 1. Kredit: NASA/JPL and T. Pyle (SSC)
Kometa Tempel 1 před nárazem a po nárazu impaktoru v roce 2005. Kredit: MPS for OSIRIS/ROSETA/ESA
Zdroj: NASA
