Někteří astronomové jsou přesvědčeni, že fragmenty meteoritů, tvořené železem, niklem a kobaltem, typické železné meteority jsou zbytky malých mateřských těles (planetesimál - dnes již pravděpodobně neexistujících těles z raných fází vývoje Sluneční soustavy) a jsou pozůstatkem počátečního materiálu, z něhož se tvořila Sluneční soustava.

 

Po miliardě roků putování vesmírem některé z nich "zakotvily" na Zemi.

 

Mateřská tělesa těchto meteoritů pravděpodobně pocházela z téhož protoplanetárního disku, z něhož se vytvořila Země a další vnitřní planety, vysvětlil William Bottke ze SwRI  (Southwest Research Institute, Boulder, Colorado).

 

"Toto znamená, že některé železné meteority mohou poskytnout informace o původním materiálu prvotní Země," řekl Bottke.
"Existuje také možnost, že větší část tohoto materiálu se stále skrývá mezi asteroidy. Pátrání po nich už začalo."

 

 

Při použití těchto meteoritů pro porozumění historie Země nastává problém, protože většina železných meteoritů pochází ze vzdáleného pásu planetek - z oblasti Sluneční soustavy mezi Marsem a Jupiterem. Meteority z této oblasti nám spíše dají návod o tvorbě těles v této oblasti než v okolí Země.

 

Jakkoliv jsou počítačové modely přesvědčivé, zatím neexistují důkazy.

 

Ačkoli tato železná meteorická tělesa "bydlí" ve vzdáleném pásu planetek, Bottke a jeho tým je na základě počítačových modelů přesvědčen, že mateřské těleso se s velkou pravděpodobností tvořilo blíže k Zemi, ve vnitřní Sluneční soustavě.

 

 

Aby ověřili platnost svých modelů, studují složení železných meteoritů, které pravděpodobně pocházejí z roztaveného jádra planetesimál, z nejranější historie naší Sluneční soustavy. A při tomto srovnání studia železných meteoritů a počítačových modelů dospěli k výsledku, že tento druh těles se tvořil v blízkosti Země.

 

 

Počítačové modely jim ukázaly, jak a kde tyto objekty po celou dobu cestovaly. Modely ukázaly, že některá mateřská tělesa se rozpadla v tak velké vzdálenosti, že skončila v pásu planetek.

 

"Zatímco množství materiálu, který dospěl až k pásu planetek  byl omezený,  velká část  byla umístěna v oblastech, které pravděpodobně produkují meteority," řekl David Nesvorny (SwRI). "Na cestě k pásu planetek se mateřské těleso železných meteoritů opakovaně sráželo s dalšími tělesy a umožnilo z velkého počtu těles unikání úlomků jader."

 

Výsledky svého studia publikovali 17. února 2006 v časopise Nature.

 

Zdroj:
https://ww.space.com/scienceastronomy/060314_science_tuesday.html

 

Dr. David Nesvorny (SwRI, Boulder, Colorado)

 

Dr. William Bottke (SwRI, Boulder, Colorado)