Příklad programování. Laufberger obrázek popsal takto: „Příklad organizace hybného vzorce. Na obrázku je znázorněn vzorec pro napsání věty BÁBA BACÁ. Pro jednoduchost předpokládáme, že písmeno B je složeno ze dvou pohybů, pro které je již v kůře připraven prováděcí mechanismus, skládající se ze dvou pohybů, označených čísly 1 a 2. Podobně písmeno A se skládá ze tří připravených pohybů, označených čísly 3, 4, 5 atd. Úkolem vzorce je nyní upraviti správný pořad. K tomu cíli jde vzruch po řetězu složeném z 21 neuronů. V první době je vzrušen neuron č. 1, který má postranní větev a ta dovede vzruchy přes zápoj (tj. synapsi)  a  až do konečných hybných vzorců č. 1, 2, 3, 4, 5, čímž je napsána slabika BA. Po šesti dobách dorazí vzruch na šestý neuron, opatřený opět větví, která přes neuron  vede k napsání čárky nad A. Ve stejném smyslu hra pokračuje až do napsání obou slov. Zápojové doby neodpovídají skutečným, nýbrž jsou pouze schematické.“ Z dnešního pohledu na něm vidíme jednu velkou smyčku (iterovací příkaz) sestavenou z 21 neuronů a řadu rozhodovacích útvarů. První rozhodovací útvar (nebo také modul) je sestaven z neuronů 1, 7, ; druhý z neuronů 12, , , 18; třetí útvar z neuronů 6, 21,  a konečně čtvrtý z neuronů 17 a . Znaky , , , ,,  označují uzavřené okruhy neuronů – viz Obr. 7.