Tři podmínky eusociality
Včely a mravenci fascinovali už Aristotela ve čtvrtém století před naším letopočtem. Starověcí učenci spatřovali ve hmyzích společenstvech ideál státu, kde jednotlivec pracuje ve prospěch celku a na oplátku těží z výhod, jež fungující celek skýtá svým příslušníkům.
Dokonale uspořádaná společenství včel nebo mravenců označují odborníci jako eusociální. Slovo „sociální“ tu znamená „společenský“. Předpona „eu-„ vyjadřuje dobré fungování, prospěšnost takového uspořádání společenství. Jde tedy o společenstva, jež těží významné výhody ze své důmyslné vnitřní organizace.
Živočichové se mohou sdružovat z nejrůznějších příčin a zdaleka ne všechna společenství lze označit za eusociální. Tisícihlavá stáda pakoní migrujích africkou savanou jsou početně srovnatelná s některými "hmyzími státy". Přesto je tu na první pohled patrný rozdíl.Eusociální společenstva vykazují rysy, pro které je vědci vydělili z jiných, méně organizovaných zvířecích komunit.
První významnou vlastností eusociálního společenství je soužití několika generací v jedné skupině. Tuto podmínku splňuje řada organismů. U včel, mravenců nebo termitů je splněna tím, že královna je zároveň matkou dělnic. Matka nemůže trvale žít bez svých dcer a ani samotné dělnice by bez své matky nebyly s to zabezpečit další existenci kolonie.
Druhou podmínku představuje společná péče o potomky. To že o své potomky pečují rodiče, je celkem běžné. V eusociálních společenstvích na sebe ale berou povinnosti péče o mláďata jedinci, kteří nejsou jejich rodiči. Včelí nebo mravenčí dělnice jsou sestrami larev, kterým nosí potravu, čistí je a vůbec o ně všestranně pečují.
Sourozenecká péče už není v přírodě zdaleka běžná. Severoameričtí prérijní hraboši druhu Microtus ochrogaster vytvářejí za určitých podmínek společenství, v němž žije "manželský pár" spolu se svými potomky. Tito potomci se sami nerozmnožují, ale pomáhají rodičům s péčí o mladší sourozence. Podobnou situaci můžeme pozorovat u některých ptáků, kde rodičům rovněž pomáhají s péčí o mláďata potomci z předchozí snůšky. Úloha rodičů zůstává v případě severoamerických hrabošů i ptačích pomocníků nezastupitelná, i když pomoc starších potomků může výrazně zvýšit naději na úspěšný odchov mláďat. V případě eusociálních živočichů na sebe sourozenci a další příbuzní berou celou významnou část tíhy výchovy nového pokolení.
Třetí a poslední podmínkou eusociality je specializace některých členů společenství na rozmnožování. V eusociálním společenství se nerozmnožují všichni dospělí jedinci, ale jen vybraná skupinka jakási elita. Ta bývá pro tento úkol speciálně vybavena. Například termití královna se postupem času stává jen jakousi "továrnou" na vajíčka, kterých může ročně naklást až několik milionů. Zadeček se jí zvětší, protože jej vyplní vaječníky a tuková tkáň. Královna je prakticky nepohyblivá a mnohonásobně větší než dělnice. Zatímco dělnice měří obvykle několik milimetrů, královna díky mohutnému zadečku dorůstá délky i několika centimetrů. Potomky plodí v eusociálním společenství jen úzká elita, často jeden jediný jedinec, který brání dělnicím v rozmnožování a drží si je v chemickém "područí" prostřednictvím látek zvaných feromony. Všichni ostatní členové společenství nemají jiný úkol, že vytvořit pro tuto "elitu" vhodné podmínky a postarat se o nové pokolení.
Doženeme mravence?
Mohli by k eusociálním tvorům patřit i lidé? Člověk je bezesporu tvor společenský. Pokud jej podrobíme přijímací zkoušce do klubu eusociálních živočichů, určitě nepropadne ve vzájemném soužití dvou či více generací. Není vždycky bez problémů a mnozí si stěžují, že vztahy mezi prarodiči, rodiči a dětmi nejsou takové, jaké by mohly nebo měly být. Ale toto kritérium zcela jistě splňujeme.
Podmínku společné péče o potomstvo člověk naplnil vytvořením takových institucí, jakými jsou kojenecké ústavy, dětské domovy, pěstounská péče nebo adopce dětí bezdětnými rodinami. Za určitou formu společné péče o naše potomstvo můžeme považovat i systém sociální podpory výchově dětí, kterou poskytuje stát, nebo školní výuku. V biologickém slova smyslu, jak se zdá, ale toto kritérium nesplňujeme.
Třetí podmínku, specializaci některých členů společenství na reprodukční funkce, tedy na roli jakýchsi "královen", už lidstvo nenaplňuje vůbec. A přiznejme si, že bychom vize o naplnění tohoto kriteria považovali za zrůdné. Možná se ale právě v tomto směru člověk blíží eusociálním živočichům více, než je mu milé.
Stále větší část manželských párů má potíže s početím dítěte. Dnes se odhaduje jejich podíl v populaci na šestinu až pětinu. Řadu problémů řeší medicína tzv. asistovanou reprodukcí. Její podstatou je rozmnožování za "asistence" lékařů a embryologů. Techniky asistované reprodukce zahrnují např. oplození vajíčka spermiemi ve zkumavce nebo vstříknutí nepohyblivé a tudíž oplození neschopné spermie neplodného muže přímo do vaječné buňky. Odhaduje se na svět už přišlo metodami asistované reprodukce 5 milionů lidí. Podíl takto zplozených potomků činí v ekonomicky vyspělých zemích 1 až 2% všech narozených dětí.
V řadě případů je budoucí matce přenášen do těla časný zárodek, jehož biologickým rodičem není její manžel. Ani ona sama nemusí být nutně biologickou matkou dítěte, které se jí narodí. Vedle rozsáhlým programů, které využívají pro oplození ve zkumavce spermií anonymních dárců, se rozšiřují i postupy, v nichž je neplodné ženě poskytnuto vajíčko anonymní dárkyně. Narůstá tak skupina lidí vychovávajících dítě, které je po právní, morální i citové stránce jejich. Biologicky je však potomkem cizího páru.
Pokud by se v budoucnu tento trend výrazněji rozšířil - a to nelze v souvislosti s všeobecným nezadržitelným poklesem plodnosti lidstva vyloučit - došlo by k paradoxní situaci. Pohlavní buňky - vajíčka a spermie – by poskytovala poměrně úzká skupina lidí nezatížených zdravotními problémy. Zárodky vzniklé z pohlavních buněk těchto lidí s pomocí asistované reprodukce by dostávaly páry, které by jinak vlastní děti mít nemohly. Po etické i právní stránce nelze mít k takové situaci zásadní výhrady. Z biologického hlediska by se lidská populace rozdělila na dvě části. Vznikla by "kasta“ specializovaná na rozmnožování a ta by předávala své geny příštím pokolením. Zbývající část populace by působila v roli pěstounů cizích potomků. V té chvíli bychom splnili tři základní atributy eusociality stejně jako mravenci, včely, rypoši nebo chňapaví garnáti. Nic na tom nemění fakt, že bychom si takovou zkušenost s eusocialitou určitě rádi ušetřili.
Poznámka: Výše uvedený text je připraven z podkladů pro pořad „Vstupte“ Českého rozhlasu Leonardo, který se bude vysílat v premiéře 2. února 2007 od 11.00 hodin. Zájemci, kteří nestihnou premiéru vysílání, si mohou pořad poslechnout v některé z repríz a nebo si jej stáhnout z archivu stanice Český rozhlas Leonardo. Bližší informace najdete na www.rozhlas.cz/leonardo.
Sledování mrtvých těl urychluje stárnutí. Přinejmenším u octomilek
Autor: Stanislav Mihulka (14.06.2023)
Sebe a své blízké léčí lékaři jinak
Autor: Josef Pazdera (26.12.2022)
Posttraumatická stresová porucha a válečné konflikty
Autor: Miloslav Pouzar (05.04.2022)
I šimpanzi rozeznají zlý úmysl
Autor: Dagmar Gregorová (08.03.2022)
O zlaté rybce
Autor: Dagmar Gregorová (10.01.2022)
Diskuze:
hmmm
Kostěj,2007-02-11 03:53:51
To,že se snižuje plodnost není dáno geneticky,ale psychologicky,sociálně a kulturně.Klesá zájem o potomky,stoupá možnost zbavit se jich před narozením.
Je to zablokované?
Adolf Balík,2007-02-04 10:00:25
Včera jsem se sem pokus dvakrát přispět. Vždy mi to odpovědělo, že můj příspěvek byl přidán, ale ve skutečnosti se tak nestalo. Nyní se tedy už nenamáhám psát názor, aby třeba nepadl za oběť politické korektnosti nebo technické poruše. Jen provádím zkoušku vstupu. Je tato diskuse jak politicky nekorektní zablokovaná nebo tam obsluha jen omylem zatrhla zaškrtávátko, co tuhle diskusi znepřístupnilo?
genetická variabilita a...
CC,2007-02-01 14:53:50
jo, genetická variabilita by byla očividně kámen úrazu
co se ale pěstounů týče... když by začala populace bejt závislá na umělým rozplozování, sotva by na tom něco zpravili elitní geny - instituce králů a královen by klidně mohla zůstat, nehledě na to, že i z elitního genofondu se dá vždycky vybrat to ještě víc nejlepší
Kapitalizmus je eusocialni
Richard,2007-02-01 13:11:45
Eusocialni je cisty kapitalizmus zalozeny na trhovych vztahoch (ako taky je v historii ludstva velmi vzacny, ale bol minimalne dva krat uspesny) bez zasahu statu. Vytvara dokonaly stav, kde kazdy clovek vykonava nejaku pracu a je za nu spravodlivo odmeneny. Otovreny trh zabezpecuje, ze nezostane ziadna praca neurobena, alebo ze by o nejaku cinnost nebol zaujem.
Jéje,
martin o.,2007-02-01 13:31:32
on se někdy v historii lidstva vyskytl čistý (libertariánský) kapitalismus a dokonce dvakrát a dokonce byl úspěšný? To zní zajímavě a v dějepisu nám to zatajili. No ono vlatně není divu, učili jsme se ještě podle socialistických učebnic. A kdy a kde to tedy bylo? A proč to pak zrušili, když to bylo úspěšné?
ne
pavelm,2007-02-01 15:35:25
Otevřený trh neřeší vše:
1.Vůbec nedokáže vypořádat s věcmi, kde jsou velké nároky na vývoj a naprosto minimální či nulové na výrobu. (typicky třeba software)
2.Nemůže v něm ve větším rozsahu existovat plně nebo téměř plně automatická výroba. (peníze shromážděné v rukou několika jednotlivců vlastnících stroje a na druhou stranu tisíce lidí pro které prostě není práce by způsobily ekonomický kolaps)
3.Podporuje výrobu "levných šmejdů" na úkor kvalitních výrobků s dlouhou životností. (většinou lidé koupí radši levnější, a když se to za chvíli rozpadne, koupí nový, a výroba trvanlivých a snadno opravitelných věcí ve velkém množství není z dlouhodobého hlediska příliš perspektivní)
4.vznikají další problémy, jako dovoz zboží přes půl Evropy a druhého zboží jiné značky zase na druhou stranu. (způsobuje to "jen" nadměrnou spotřebu paliva, ale stejně)
Určitě by se našly další věci, které prostě volný trh nevyřeší a je nutné je regulovat.
Ad pavelm
Paramrd,2007-02-01 18:04:21
1. Tady do jisté míry souhlasím, byť to beru jako negativum. Producenti podobného zboží si vydupali pojem fiktivního "intelektuální vlastnictví". Bohužel pro spotřebitele.
2. Aha, takže pomocí regulací zpátky před průmyslovou revoluci, která všude, kde pomocí divokého trhu zavládla, způsobila nesčetné utrpení, nezaměstnanost a rakovinné bujení zbytečného sortimentu služeb.
Rozbít stroje a zpátky k manufakturám/sweatshopům. Každý úředník do dolů a na pole. 100% zaměstnanost!
3. Lidské preference volný trh nezmění, to opravdu ne. Nařiďme proto vyrábět dražší výrobky, protože my regulátoři víme co je pro lidi nejlepší.
viz M. Jakeš, Červený Hrádek :"...to už my těžko určíme, to už je svoboda toho člověka i když se budeme snažit to nějak ovlivňovat, cenama a jinými formami."
4. Efektivní je, co se vyplácí, pokud se vyplatí vyrábět něco na druhém konci Evropy, může za to podle vás přílišná volnost trhu?
Nebo že by to snad bylo díky různým nákladům (cena práce, daně) způsobeným regulačními, státními zásahy?
paramrde
pavelm,2007-02-01 20:31:40
1. Ale software musel někdo napsat. Někdo, kdo ve vašem svobodném kapitalismu prostě potřebuje peníze, stejně jako všichni ostatní.
2. Řekl jsem snad někde takový nesmysl??? Kde? Fakt je ten, že pokud by se silně rozšířila automatizace, kapitalismus by byl neudržitelný. (pokud nesouhlasíte, navrhněte jakým způsobem ho chcete udržet za situace, kdy by pro velkou část obyvatelstva neexistoval legální způsob jak získat peníze, bez kterých v něm normálním způsobem žít nelze)
3. NIKDO, to si troufám tvrdit, nechce radši šmejd. To jen drastický rozdíl cen toto způsobuje. Přestože finančně se to vyplatí, reálně je tento cyklus výroby a likvidace značně neefektivní.
4. To je ovšem velký omyl. To, že se něco vyplatí finančně rozhodně neznamená neznamená, že je to efektivní reálně.
ještě k 4.
pavelm,2007-02-01 20:49:36
Asi jsem špatně přečetl otázku:
4. Regulace to určitě ovlivňují, ale vy vážně věříte, že při 100% volném trhu by byly mzdy v celém světě vyrovnané? Že volný trh zajistí efektivní výrobu a dopravu pro jakýkoli výrobek, ať už ve smyslu energetické a časové náročnosti, spotřeby materiálu atd?
Jednoduše nemůže. Protože ke své funkci potřebuje konkurenci. A ta už z principu způsobuje neefektivitu. a) několikrát se musí navrhnout (odzkoušet atd.) víceméně ten samý výrobek.
b) z mnoha konkurenčních továren víceméně náhodně rozmístěných po celém území je nutno rozvést výrobky po celém daném území. Snad souhlasíte, že to je daleko míň efektivní, než nějak racionálně rozmístěné továrny a závoz vždy z té továrny co je nejblíž.
c) tento "konkurenční boj" dále způsobuje, že většina, nebo dokonce všechny typy jsou horší než by mohly ve skutečnosti být. (firmy si chrání "know-how" + existence patentů)
Nízké náklady na výrobu
Standa,2007-02-01 21:35:00
1. I zde existují řešení:
- Kopírující firmy zažijí krátkodobý boom. Vývojářské firmy zkrachují. Poptávka stále roste - není od koho kopírovat, neboť nemá kdo vyvíjet. Cena vzroste natolik, že zbylým firmám se vyplatí se pustit do vývoje. Další vývoj může mít dva směry:
-- Drobný vývoj v mnoha firmách, sdílení výsledků vývoje. Jediné výhody vyvíjejících firem, co zbydou: Přijdou s novinkou první, mají lepší odborníky - lépe dokáží výrobek přizpůsobit dle potřeb.
-- Návrat k výrobnímu tajemství. Vývoj postupů, které kopírování znesnadňují. Z toho vyplývá nevýhoda - se zánikem firmy zanikne i technologie. Právě tato nevýhoda přivedla před mnoha sty lety na svět regulaci:
Již o mnoho set let dříve než "intelektuální vlastnictví" existovaly patenty. Ty umožnily výrobci sdělit výrobní postup veřejnosti, a přitom netratit (ba dokonce i vydělat na licencích).
Židle?
Paramrd,2007-02-01 21:42:34
1. Spousta firem se živí prodejem software "na klíč" přímo pro konkrétního zákazníka, spousta dalších vyvýjí software zadarmo a živí se podporou. Ano, pokud by intelektuální vlastnictví bylo zrušeno, přišla by spousta vývojových spoleností na buben, nicméně existují výše zmíněné alternativy a fungují (dovoluji si tvrdit, že každé opravdu potřebné software má free alternativu). Ale tohle je fakt na dlouhou debatu někde na fóru zabývajícím se FSF/intelektuálním vlastnicvím/softwareovými patenty atd.
2. Čili chápu váš postoj tak, že stát má bránit technickému pokroku aby k něčemu takovému nedošlo. (beru za bernou minci to vaše "je nutné je regulovat").
Zmínkou o průmyslové revoluci naznačuji, že k něčemu takovému již došlo (a ne jednou) a trh se s tím vypořádal - aneb proč nám dnes pod okny neběhají hladoví dráteníci, konští handlíři atd, když jejich "průmysl" už neexistuje? Opakujete pouze názory ludditů.
Reductio ad absurdum, pokud jediný člověk na světě bude vlastnit veškerý výrobní potenciál a nikdo další nebude mít práci, jak potom onen hypervlastník svoji produkci prodá když nikdo nebude mít peníze?
3. Pokud si někdo koupí si levný šmejd, protože je levný je to jeho věc. Že šmejd nechtěl? Inu možná mohl použít tu šedou věc mezi ušima. Nevím proč bych na to měl já doplácet, tím, že si zaplatím regulace co nakážou výrobci aby zboží neprodával, dále se ztráty výrobce projeví cenách jeho ostatního sortimentu (platím podruhé) a to nemluvě o výrobci samotném a jeho zaměstancích (ti platí potřetí, či krachují). Že se u nás velká část zákazníků žene jen po ceně a nekouká kolem? Ať si nabijí hubu, za blbost se platí.
4. "Konkurence způsobuje neefektivitu" Eh, zdá se, váš umwelt nekompatibilní s tím mým, tudíž tento bod asi nemá cenu probírat dále.
Stále nerozumím vaší fixní představě, že to, co se vyplatí finančně je neefektivní (v případě volného trhu). Neefektivní pro koho?
P.S. pokud chcete pokračovat dále, možná bychom měli přejít na e-mail a nezatěžovat čtenáře Osla (ovšem pochybuju, že se někam dobereme). Moje adresa je stejná jako nick a je na centrum.cz.
asi jste nepochopil kam směřuji
pavelm,2007-02-02 02:05:17
2. Chápete mě naprosto špatně. Nikdo nemá bránit vývoji. Naopak, to o čem píšu je to, že kapitalismus brání vývoji. Je to přesně tak jak píšete (a na co jsem já narážel v předchozím příspěvku) - kdyby byla výroba automatizovaná, nebyl by kdo by zboží kupoval. To vědí i majitelé firem a továren. Alespoň velké nadnárodní firmy mají většinu výroby navrženou tak, že by tam lidi nepotřebovali. Ale vynechají pár strojů, kde není co zkazit a posadí tam člověkostroj. Za to dostanou pozemek za směšnou cenu a daňově úlevy na X let dopředu. (toto státní aparát dělá v zájmu "boje s nezaměstnaností") Ano, takto se ten váš milovaný kapitalismus vypořádal s automatizací.
3.Děláte tu chybu, že to zase vztahujete na kapitalismus, tedy zase vše převádíte na peníze.
4.Jestli jste nepochopil, vaše smůla. Ale zkusím to znovu:
Máte určité území. Na něm jsou třeba tři továrny, třeba na rádia.
první možnost: Každá firma má svoje vlastní oddělení, kde navrhuje nové typy. Každá vyrábí rádia. Z každé jednotlivéfirmy se rozváží rádia po celém území.
druhá možnost: Existuje centrum vývoje, kde se navrhují a vyvíjí nové typy rádií, které se pak vyrábí ve všech továrnách. Zboží se přiváží do každého místa z nejbližší továrny.
Která možnost je efektivnější a která možnost platí pro konkurenční prostředí?
finančně výhodné - je to levnější
reálně výhodné - spotřebuje se méně energie, méně materiálu, nebo na tom muselo pracovat míň lidí kratší dobu atd.
Tyto dvě věci sice v souladu být můžou, ale obvykle tomu tak není.
novinky.cz
Oldřich Motyka,2007-02-01 13:00:46
koukam, ze se zrejme lide prispivajici pod clanky na www.novinky.cz prestehovali sem. rasisticko radobyeugenicke poznamky, zneuziti sveho chabeho povedomi o biologii za ucelem prezentace svych zvracenych nazoru... nebezpecne to pripomina "vedecke" zkoumani nadrazenosti germanske rasy v minulosti.
clovek nikdy nebude socialni jako socialni hmyz - naprosto neexistuje takova mira pribuznosti v zadnech z lidskych populaci - neexistuje zadne "sesterstvi", ktere by pusobilo ujarmeni matky kladouci vajicka, neexistuje a navzdory genetickym planovacim elitarum ani existovat nebude. vrchol lidske evoluce je v altruismu - a budme za to radi - oni radoby kritici si na to jeste radi vzpomenou az budou mit v sedmdesati parkinsona a maly duchod.
není na světě člověk ten...
jarda petr,2007-02-02 03:37:03
No, zcela nedávno jsem dostal od jednoho čtenáře LN pěkně vynadáno za článek o altruismu, v kterém jsem razil nejen to, že altruismus je úžasný vynález evoluce, ale i to, že má velmi hluboké a biologické kořeny. No to jsem si dal! Autor protestního dopisu se mě ptal, jestli tání sněhu nepovažuji za altruistický počin té bílé studené hmoty. Svůj příspěvek nazval: "Šíření blábolů." Jen tak mimochodem, jedny z nejkrásnějších příkladů altruismu lze vypozorovat v eusociálních společenstvech. Takové "vaření" sršně nahloučenými japonskými včelami je skutečně nevšední příběh.
Lidstvo nemůže dohnat mravence a včely.
Milan,2007-01-31 21:05:36
Lidstvo může k mravencům a včelám klesnout, neboť je na vyšším - 4. stupni socializace. Ta se pozná péčí o rodiče a o neužitečné členy společnosti.
Ani včely, ani mravenci o matku, která již nesnáší, nepečují. Jejím osudem je rychlá smrt. A co teprve otcové - včely je jako neužitečné členy společenství vyženou z úlu, s příchodem zimy pak zahynou. Jakmila se nějaká včela nebo mravenec stanou pro úraz nebo stáří neužitečnými, jsou ihned likvidováni.
U lidí toto neplatí. U lidí funguje "cti otce svého i matku svou" a také "miluj bližního svého jako sama sebe". Pokud toto lidé ztratí, stanou se EUsocializovanými - klesnou na úroveň společenského hmyzu.
Že tento pokles reálně hrozí, o tom svědčí nástup feminizmu: už dnes jsou muži po zplození potomka a poskytnutí základní investice do "hnízda" vyhnáni z domu na ulici, obráni o majetek i děti, odsouzení jen k trvalé alimentační povinnosti. Vyždímáni a ponecháni na ulici.
A stačí lidé jsou odkládání do ústavů a ztrácejí kontakt s bližními i s dalším "nestarým" okolím. Stačí jen málo, aby v tomto ústraní začali být likvidováni.
Také rostoucí strach mladých mužů z neperspektivity manželství (respektive s perspektivy jeho pravděpodobného výsledku: vyhnání z domova a alimentační povinnosti) a současně klesající plodnost mohou snadno v dohledné budoucnosti vést k převaze umělého oplodňování žen spermatem anonymního dárce, in vitro, což umožní eliminaci plodů mužského pohlaví a ponechání jen pár jedinců "na semeno".
Ten pokles k EUsocialisovanému parahmyzímu společenství jako ve slavné Sexmisi skutečně není nereálný.
...
Martin,2007-01-31 22:14:27
Tvoj príspevok mi pripomenul psycho-sci-fi "Príbeh služobníčky", kde ženy na celom svete postihla neplodnosť a tých pár, čo ešte boli schopné otehotnieť (služobníčky), si pre seba uchmatla tzv. elita.
Vždyť jo, vývoj jde správným směrem
LAST GOD,2007-02-01 12:34:20
přehnaná péče o jakkoliv neperspektivní, jakkoliv škodlivé, zlé a přestálné jedince je pro celek likvidační, v současném stavu mlady člověk místo aby primarne splnit svoji evolučni povinnost a vychoval potomky je přetěžován prací a finančními odvody na "neperspektevní jedince" a je před nimi znevýhodněn namísto aby tomu přirozeně naopak, to je pro druh jednoznačně degenerizující nebepezpečný prvek, jakekoliv socialni chovani nema vest k zaniku druhu nebo k preferenci degenerativních změn jinak je sebedestruktivní pro druh.Tečka.
Milane, už to nechlastej
Colombo,2007-02-01 22:55:59
To ctění starých lidí mělo svůj smysl, jinak by se na to lidi kdysi taky vykašlali. Představ si, že kdysi nebyl papír, kámen se přenášet nedal a moc informací se do něj taky nešlo vytesat. Pergamen byl drahý, pokud vůbec byl, takže, kdo si myslíš, že poskytoval jakýsi archiv vědomostí v chudých vesnicích i bohatých vesnicích? Stařešina. Ten měl většinou dobrou paměť(dožít se takového věku v onom prostředí, to už znamenalo mít hodně tuhý kořínek), takže svou úlohu splňoval. Ale teď? Máme internet, který jistě moc dobře znáš. Díky němu máš 24/7 přístup k informacím z druhého konce světa, takže původní zvyk nechávat staré lidi žít je zbytečný. I ekonomice příliš nepřispívá, naopak celé společnosti značně přitěžuje(ale nejen staří, hlavně nepracující co žijí z dávek, připadně invalidé) Příroda nic nedá zadarmo, proto v přírodě nic nemůže být zbytečné, navíc. Až lidstvu opět nadejdou krušé časi, uvidíš, jak se budou neužitečné zvyky, 1000 let staré najednou rychlostí blesku měnit.
S eusocialismem na věčné časy a nikdy...
Malaindividualista,2007-01-31 17:34:45
Jaksi nechápu porovnání zmíněných společenstev, která jsou založena na příbuzenecké bázi, tudíž pomáhají šířit podobné geny s lidskou společností které je složena z geneticky spíše soupeřících rodů/rodin (uvnitř kterých jistá eusocialita panuje).
Vytvořit lidké mraveniště se proto dá jen na bázi nebiologického faktoru, což bohužel i sem tam funguje - osvědčeným způsobem 'vznešené ideje' : "všeobecné bratrství", "každému podle jeho potřeb", "čistota rasy" apod. + jako bonus zlikvidujeme ty, kdo nestojí s námi (i když možná je nějak geneticky výhodné sem tam se pod praporem čehosi semknout do tupého stáda a provést genocidu na těch odporných cizácích co Nám užírají zdroje).
Socialismus nacionální, internacionální, i ten "dobrý" (nebo snad evropský ? :p) - děkuji nechci.
kdo ví
ditom,2007-01-31 16:27:14
Kdo ví (kromě notorických vševědoucích diskutérů), jak by to vypadalo, kdyby byli lidi haplo-diploidní (a monogamní)..... Takhle té eusocialitě moc šancí nedávám...
kasty
JaryG,2007-01-31 15:19:54
No asi to je trochu scifi představa, dobrá. Zajímavější je to, že s lidmi ve svém okolí sdílíme geny, které při péči o SVÉ potomky také šíříme. Z hlediska genů už trochu EU jsme. Crossing over a podobné finty genomu se sice v jedné generaci moc neprojeví - ale co je pro přírodu 100 generací? Války, migrace...zanášejí tyto geny do dálek a tak (další scifi) bude za mnoho generací lidstvo čítající 10 na 10 jedinců sdílet hodně společných genů! Kde jsou ty údaje o snižující se plodnosti? zatím se nějak neprojevuje!
splněno
Tomáš,2007-01-31 07:53:04
Třetí kritérium plníme již dlouho, totiž bezvýhradnou podporou cigánských rodin, které jsou velmi plodné a jsou tedy onou elitou. Zároveň pomáhají naplňovat podmínku dvě, odkládáním svých potomků do dětských domovů apod., kde se o ně společnost stará. Zbytek lidí se stává neplodný a podpora elity proto roste.
:)
Rasisto!
Špajda,2007-01-31 13:24:01
Všichni Rómové nejsou stejní! (prý někde v na Jižní moravě je jeden...)
Zajímavá myšlenka, ale člověk nikdy eusociální nebude. Zaprvé s tou plodnistí-biologické dítě plodné matky vychované neplodnou bude zase plodné. Za druhé-plodnější skupiny lidí (-a dal bych krk na to, že teorie o evoluční výhodnosti nízké inteligence u lidí obývající vyspělé sociální státy platí) pokud se nezmění podmínky prostředí (sociální dávky atd...) časem vytlačí ty méně plodné. Vychovávajících bude méně než plodících. Eusocialita nenastane...
A i kdyby se čsem podařilo udělat ženu plodící neplodné potomky, tak by se asi těžko podařilo zkrátit dobu těhotenství natolik, aby dohnala termičici...
Nevidím to ružovo...
Martin,2007-01-30 23:54:28
Ak pod eusocialitou rozumieme také čosi ako nám predvádzajú mravce, u ktorých "všetci ťahajú za jeden povraz", tak v našom prípade by to znamenalo vzdať sa buď inteligencie, alebo slobodnej vôle, prípadne oboch týchto vlastností, a nechať sa slepo viesť neomylným vodcom. Politické špičky nás zjavne manipulujú práve týmto smerom.
Ak by sme pod eusocialitou rozumeli schopnosť žiť bezkonfliktným životom vo veľkých spoločenstvách, tiež som skeptický. Sociobiológia nám hovorí, aspoň podľa teórií Desmonda Morrisa, že človek ako druh počas státisícov rokov žil v malých skupinách, okolo 30 - 100 jedincov, kde každý každého poznal. Dnešné mestá a už aj niektoré dediny predstavujú z tohto pohľadu anonymnú masu, v ktorej sa prejavuje apatia a zdanlivá bezcitnosť voči iným, vyvolaná takým vysokým počtom spoločenských kontaktov, aký sme ako živočíšny druh počas celej našej evolúcie nezažili a nie sme na to prispôsobení.
hmmm
Jirka,2007-01-30 23:39:20
Vzhledem k tomu, ze potomek rozmnozujici se elity by mel mit zase elitni geny, tak by melo pestounu v populaci casem ubyvat.
A co genetická variabilita??
Lam.,2007-01-31 19:40:08
Souhlasím s tím co říkáte. Ale je tu ještě jedna věc...Dokážete si představit co by to udělalo s genetickou variabilitou?? Vemte si třeba malé populace živočichů. Nejde o to že by jich třeba bylo málo (sice taky), ale i o to že genetická variabilita je stále menší a menší. Tím se omezuje i celková odolnost populace.
Zajimavá myšlenka (hlavně pro tu elitu), ale jinak si myslím, že až tak daleko to nedojde (doufám)
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
