Toxoplazmy manipulují lidskou myslí. Své oběti nutí dělat opovážlivé věci a zbavuje je rozumných obav. Lidé se pak více vrhají do silničního provozu, sebevražd anebo třeba do podnikání.

Slavný jednobuněčný manipulátor toxoplazma se chce za každou cenu dostat do definitivního hostitele. Přitom mimoděk působí na mozky mezihostitelů, jako jsou vlci v Yellowstone a určitě i jinde. Infikovaný vlk je odvážnější a méně ochotně ustupuje ve vlčích konfliktech. Proto se vlci s toxoplazmou velmi často stávají alfa samcem.

Ztráta strachu z koček přetrvává u myší nakažených toxoplazmou i po odstranění parazita. Jak to asi toxoplazmy dělají a čeho všeho jsou schopné v naší hlavě? Manipulátor lidských myslí je teď ještě o něco děsivější.

O Toxoplasmě gondii píšeme často. Vždy jako o zlém manipulátorovi mysli, který nám zhoršuje prospěch ve škole, prodlužuje reakční časy, zvyšuje řidičům riziko smrtelných nehod, spouští schizofrenii, prostě nic pěkného. Nový objev to teď mění. A dává také odpověď na otázku, proč je parazit tak neuvěřitelně a mezidruhově úspěšný. Jistou dávku hloupnutí kompenzuje zvýšenou odolností před zvrhlými maligními buňkami. Svědčí o tom nová vakcína, která melanomem na smrt odsouzené myši zachraňuje v 90 % případů.

Zásadní stopa, která zcela mění dosavadní pohled na historii šíření viru zika, přišla z Haiti. Není nezajímavé, že souvisí s praktikami náboženství voodoo.

V časopise Evolutionary Psychology vyšel minulý týden článek, ve kterém výzkumný tým z Přírodovědecké fakulty UK a z Národního ústavu duševního zdraví ukázal, že muži nakažení parazitem toxoplazmou vykazují častěji masochistické sexuální preference nežli muži nenakažení.

Závěr izraelských vědců, snažících se přijít na kloub altruismu, se nebude zamlouvat nikomu. Uráží ty, co v lásce k bližnímu spatřují Bohem projevenou vůli a cynický je i k těm, co laskavost a nezištné jednání považují za úcty hodný charakter osobnosti. Kloní se totiž k myšlence, že si nás k obrazu svému upravili a upravují mikrobi. Zištně mají napomáhat naší nezištnosti, aby se jim snáze přeskakovalo z jednoho na druhého.

Když kočky chodí ven, tak mají mnohem větší šanci chytit nějakou infekci. A řada kočičích patogenů může nakazit i člověka. Čím dál od rovníku domácí kočka žije, tím více ji taková infekce hrozí.

O tom, že kočičí parazit Toxoplasma gondii mění lidské imunitní buňky v trojské koně roznášející infekci po celém těle, jsme již na Oslu psali. Nyní tu máme nejnovější poznatek švédsko – francouzsko – amerického týmu. Odhalil molekulární fígl parazita, kterým přechytračuje imunitu, aby mohl beztrestně lézt do mozku.