Pribudli dôkazy, že sildenafil (Viagra), liek na erektilnú dysfunkciu, ktorý sa používa aj v liečbe pulmonálnej artériovej hypertenzie a benígnej hyperplázie prostaty, môže poskytovať ochranu proti Alzheimerovej chorobe.

Studie britsko-čínského týmu skýtá naději, že ztrátě zraku při některých dědičných očních nemocech bude možné předejít antimikrobiálními léky.

Ať už nás o hlas připraví cokoliv, malá snímatelná náplast na krku by nás měla vrátit znovu do hry. Teda pokud jde o tu správnou - prošpikovanou senzory s asistencí AI.

Snižují chuť k jídlu, pomáhají kontrolovat hladinu cukru v krvi, potlačují záněty v některých orgánech těla včetně mozku, čímž působí proti neurodegenerativním procesům.

Při neurodegenerativních chorobách dochází k oslabování energetického metabolismu buněk pacienta, spojenému s poklesem množství oxidované formy NAD, čili NAD+, oproti redukované formě NAD (NADH). Takřka alchymistická léčba s nanokrystaly zlata CNM-Au8 dovede uvnitř buněk oxidovat NADH na NAD+, což má celou řadu blahodárných důsledků.

Sedimenty s obrněnkami odhalily epizody chladného počasí v antické Itálii. Obstojně se překrývají s pandemiemi, které postihly Římskou říši. Jak se zdá, studené počasí není dobré pro zdraví, ať už kvůli samotnému chladu anebo nedostatku vitamínů kvůli špatné úrodě.

To je predsa jednoduché - tlakomerom, nie? Lenže človek nie je pneumatika - krvný tlak sa môže podstatne zmeniť aj v priebehu minúty – klesnúť aj stúpnuť. Takže zistiť smerodajnú hodnotu, podľa ktorej sa dá zvoliť liečba, je o dosť zložitejšie.

Anémia (málokrvnosť) z nedostatku železa je u pacientov s chronickým zlyhávaním srdca pomerne častá, zisťuje sa asi u polovice z nich. Je spojená s horšou kvalitou života a zvýšenou úmrtnosťou. Substitučná liečba podávaním železa môže pomáhať, ale nie je to celkom jednoduché.

Začátek našeho života lze těžko datovat, ale význam vajíčka pro vývoj jedince lze jen těžko zpochybnit. Nic uvnitř není zbytečně, a tak není překvapením, že mateřské mitochondrie v něm obsažené jsou tolik důležité. Logicky pokládáme za nezbytnou produkci energie mitochondriemi vajíčka. Už nějakou dobu se však pod tímto dogmatem houpá židle. Současná práce nám dává další důvody k pochybnostem o nutnosti energie původem z mitochondrií vajíčka.

Nuž, není to převratný objev. Na tuto možnou souvislost poukázala řada studií. Australští vědci je analyzovali, aby odhalili upřesňující informace i otázky, na které je potřebné hledat odpovědi.

Pozoruhodné Xenoboty mají důstojné nástupce v podobě Anthrobotů. Tito mnohobuněční bioboti nabízejí fascinující možnosti v praktických aplikacích i ve výzkumu. Přeprogramováním buněčných interakcí se lidské tělo stává oživlou stavebnicí LEGO. Co si postavíme příště?

Osud pacientov s diagnostikovaným karcinómom prostaty je vždy neistý. Väčšinu z nich tento nádor nezahubí, ale keď sa začne šíriť, je ťažko zastaviteľný. Ale radikálna liečba môže byť spojená s nepríjemnými a doživotnými komplikáciami. Kedy a koho začať liečiť, je komplikované a zodpovedné rozhodnutie, a čo robiť s pacientom s pokročilou chorobou, ešte zložitejšie. Umelá inteligencia ArteraAI môže pomôcť.

Pokud jste nečetli nejnovější číslo odborného časopisu Research, tak se vám nejspíš vybaví, že trombocyty máme proto, aby přispívaly ke vzniku krevních sraženin zastavujících krvácení a podporovaly rozvoj zánětu. Ostatně, tak se to také učí i na univerzitách. Z výsledků studie uveřejněné nyní ve zmíněné tiskovině ale vyplývá, že krevní destičky zvládají i pravý opak a že zánět tlumí.

Virus SARS-CoV-2 nám dal jasně na srozuměnou, jak nás může ohrozit jeden z nejjednodušších nebuněčných organismů. Téměř 7 milionů úmrtí na Covid-19 zdaleka nemusí být tím, co virový patogen může napáchat. Je nezbytné, aby se osm miliard pozemšťanů domluvilo na společné strategií pro případ dalšího pandemického ohrožení? Zcela bez diskuze jde o velice smysluplný, důležitý cíl. Návrh pandemické smlouvy, jenž se zrodil pod hlavičkou Světové zdravotnické organizace WHO, však vyvolává ostrou kritiku. Jak se pomalu blíží termín ratifikace, lze očekávat, že přibydou i emocionálně podbarvené veřejné protesty.

Polyethylenglykol neboli PEG je velmi běžný polymer, s nímž se prakticky všichni setkáváme každý den. Bývá součástí léků, kosmetiky i potravin s nápoji, takže to bývají intimní setkání. Jak se zdá, náš imunitní systém k tomu má co říct. Podle nového výzkumu má většina Němců v krvi protilátky proti PEG. Není to konec světa, ale pro medicínu a moderní léčebné postupy je to přinejmenším nepříjemná komplikace.

Pokusy zbavit se nádorových buněk jejich vyhladověním jsou tak staré jako samotná medicína. Problém je v tom, že zvrhlé buňky se rychle množí. Jsou tedy mladé a dostupné zdroje využijí dříve než diferencované starší buňky. Omezení zdrojů (živin) tudíž oslabuje víc specializované a potřebné buňky včetně těch, které mají v popisu práce se s těmi rakovinovými poprat. Několik dnů starý poznatek by mohl tomuto hendikepu učinit přítrž a dát základ zcela novému způsobu léčby.

Na výročním zasedání EASD v Hamburku zaznělo, že Fukušima je ukázkou, jak i nízké dávky záření mohou přispět ke vzniku onemocnění zvané cukrovka.

O vlivu a dostupnosti různých méně návykových drog se mluví a píše víc než dost. A to doslova. Sahat po nich jako po možnosti úniku z aktuálně nepříjemné reality je pro zdravé, zejména mladé lidi špatnou volbou. Podobně jako alkohol neřeší nic, ale vybírají si svou daň. Zdravotní, sociální, finanční. Lidem trpícím například neurologickými problémy, jakou je i obsedantně-kompulzivní porucha, však mohou přinést úlevu tím, že potlačí život komplikující symptomy.

Co každý ví o pandemii španělské chřipky, která zabila miliony po Světové válce? Že tehdy často umírali mladí a původně zdraví lidé? Bioarcheologové prozkoumali kosti lidí, kteří zemřeli v USA před a během pandemie – a zjistili, že je to nejspíš pověra. Během španělské chřipky, stejně jako v jiných pandemiích, nejčastěji umírali zranitelní, nemocní, prostě oslabení lidé.

Evropská zpráva o drogách 2023 hovoří o větší rozmanitosti v nabídce a užívání drog, což vytváří nové výzvy pro drogovou politiku v Evropě.

Už delší dobu je jasné, že konopí má protizánětlivé účinky. Jejich mechanismus ale odborníkům dlouho unikal. Podle nového výzkumu je proti zánětům obzvláště účinný kanabinoid CBD. Aktivuje enzym 15-lipoxygenázu-1, čímž přepíná příslušné buňky imunitního systému z prozánětlivého nastavení do protizánětlivého módu.

Bez omega-3 mastných kyselín sa ľudský organizmus nezaobíde. To však hneď neznamená, že ich ľudia musia konzumovať v doplnkoch potravy.

Vědci po mnoho let luští tajemství rypošů lysých – malých nevzhledných afrických hlodavců obdařených několikanásobně delším životem v porovnání s příbuznými druhy podobné velikosti. A nejen to. S přibývajícími léty jim nehrozí zvýšené riziko typicky „stařeckých“ nemocí, včetně rakoviny. Američtí biologové vytvořili linii transgenních myši s rypoším genem pro enzym, jenž odpovídá za syntézu vysokomolekulárního hyaluronanu. I když se z GMO myšek nestaly „metuzalémky“ dožívající se nějakých 10 – 20 let, genetická modifikace jim bezesporu prospěla. Lze nové poznatky využít i v prospěch lidí?

Když se řekne vyšetření ultrazvukem, většině z nás vytane na mysl ta dlouhá doba než perinatolog projíždějící sondou po gelem natřeném maminčině bříšku vyřkne, co vidí. Po verdiktu, že plod má všechno co má mít, většinou rádi akceptujeme nabídku obrázku pro babičku či do rodinného alba, jak si potomek cucá prst.

Farmaceutický průmysl spotřebuje spoustu energie a vytváří množství problematického odpadu. Zajímavým řešením by mohlo být nahrazení zinku jako zdroje elektronů vodíkem. Důmyslná adaptace technologie vodíkových palivových článků otevírá cestu vodíkové výrobě léčiv.

Současný přístup ALARA předpokládá lineární závislost rizika rakoviny na obdržené dávce v oblasti jejich velmi nízkých hodnot. Dlouhodobě se diskutuje, zda je v oblasti nízkých dávek riziko rakoviny oproti lineárnímu modelu větší nebo menší. Odpověď dává nedávno dokončená komplexní studie tohoto problému s využitím rozsáhlé databáze pracovníků v jaderné oblasti v USA, Francii a Velké Británii v letech 1944 až 2016.

Betablokátory sú skupina liekov, ktoré sa podávajú pacientom s viacerými srdcovocievnymi chorobami. Používajú sa pri liečbe artériovej hypertenzie, porúch srdcového rytmu, ischemickej choroby srdca aj srdcového zlyhania. Po desaťročiach ich hojného používania sa však objavili informácie, ktoré ich používanie v niektorých indikáciach spochybňujú.

Dne 14.7.2023 se v Ženevě uskutečnila společná tisková konference zástupců Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny (IARC) a Společného výboru expertů FAO/WHO pro potravinářská aditiva (JECFA) na téma zdravotních rizik aspartamu. V rámci kategorizace IARC zůstává aspartam ve třídě 2B, tedy možný lidský karcinogen a jeho staronový akceptovatelný denní příjem (ADI) nastavený JECFA má hodnotu 40 mg/kg/den.

Vinohradnické plíce (angl. Vineyard Sprayer's Lung) je vzácná nemoc z povolání, jejíž výskyt byl spojen s používáním tzv. Bordeauxské jíchy či Bordeauxské směsi k ochraně vinic před plísňovými chorobami. Níže uvedeným článkem jednak plním přání paní profesorky Zdeňky Svobodové z Veterinární univerzity v Brně a také ho vkládám jako další dlaždici do mozaiky textů na téma „Naši dědové sice byli moudři, ale dělat věci přesně jako oni vždycky moudré být nemusí“.

Proč na začátku pandemie COVID-19 někteří již první nákazou přešli téměř bez povšimnutí a jiní s ní svedli těžký boj? Velké rozdíly se často projevily u členů ve společné domácnosti. Kromě rizikových faktorů, jež hrály ne zcela jednoznačnou, spíše statistickou roli, způsob prvního boje s virem SARS-CoV-2 prý hodně ovlivnily „vhodné“ genetické mutace.

Války přináší ničení, zkázu a smrt. Ani ti, které provází štěstěna a zůstanou na živu, to po návratu do civilu nemají snadné. Ne všechna zranění jsou totiž vidět. A nejde jen o pošramocenou psychiku. Třetina všech veteránů sloužících ve válce v Zálivu se i po desítkách let potýká s vážnými fyziologickými neduhy včetně zrychleného stárnutí.

Malárie zabíjí ve velkém i v dnešním světě. Tradiční postupy boje proti této metle lidstva čelí řadě problémů. Pomoc nabízejí pokročilé genetické systémy. V rozvracení populací komárů je velmi úspěšná Ifegenia, která využívá genetický editor CRISPR, naprogramovaný na likvidaci klíčového genu femaleless (fle), zodpovědného za samice komárů.

Tým kryoinženýrů a chirurgů z Minnesoty popsal techniku, která transplantace posouvá na novou úroveň. Poznatek je nejspíš předzvěstí uchovávání lidských orgánů ve zmrazeném stavu v kryobankách, jako je tomu v případě spermií, vajíček a embryí.

Tak lze shrnout nadějné výsledky rozsáhlé, zatím nerecenzované studie, v níž vědci ze Stanfordovy univerzity a Vídeňské univerzity podrobně analyzovali záznamy téměř 300 tisíc obyvatelů Walesu.

Vysvětlovat děje kvantové fyziky je snaha nevděčná, neboť výsledkem bývá text veskrze nezáživný. Se složitostmi, které s těmi kvantovými nezadají, se setkáváme i na úrovni živého mikrosvěta. Popsat interakce molekul uvnitř buňky se také neobejde bez zavádění nových termínů. Případně se těm starým dávají významy jiné, než které měly ve starém dobrém biologickém makro-světě. Tolik varování autora, který předesílá, že další text bude nezáživný a popisuje objev bez praktického uplatnění.

mRNA vakcíny sa blížia k cieľu, pre ktorý pred vyše dvadsiatimi rokmi začali práce, smerujúce k ich klinickému použitiu. Experimentálna vakcína od spoločností Moderna a Merck, pridaná k imunoterapii jedného z najzhubnejších nádorov, malígneho melanómu kože, podľa počiatočných dát znižuje riziko jeho šírenia po operácii o 65% a nádejnou sa javí aj vakcína od BioNTechu proti adenokarcinómu pankreasu.

K sepsání tohoto článku mne přivedl nedávný poznatek, o němž informoval MUDr. Čiernik, respektive nesouvisející poznámky pod jeho článkem snažící se nás přesvědčit o škodlivosti vakcinace. Nové poznatky z imunologie a statistiky dávají vakcinaci do souvislosti s poruchou intelektu ale ne tak, jak rádi tvrdí antivaxeři.

Hromadia sa poznatky, že zamestnávanie mozgu vlastnou tvorivou aktivitou, ale aj množstvom vonkajších podnetov u starších ľudí spomaľuje rozvoj demencie. A ukázalo sa, že dobrým zdrojom podnetov môže byť aj internet.

HOPO 14-1 nabízí novou léčbu při kontaminaci radioaktivní látkou. Je to výkonné chelační činidlo, které je komfortní pro uživatele, protože ho lze podávat jako tabletky. Přípravek byl navržen k ochraně při akutních radioaktivních hrozbách, jako je útok špinavou bombou.

Někdy se to tak semele, že se rozhodneme vzdát se pohodlí matčina lůna předčasně. I na takové případy jsou na jednotkách intenzivní péče připraveni – dají nás do inkubátoru. Je tam teplo, a když je třeba, tak tam za nás i dýchají,… Od našich rakouských sousedů nyní zaznělo, že i tento výdobytek techniky nám může zadělat na problém.

Vědci z významné čínské univerzity díky důmyslné metodě odhalili způsob, jak uchránit buňky jater člověka, který pozřel smrtelně jedovatou muchomůrku. Vypátrali první nadějný protijed - sloučeninu vyvinutou firmou Kodak.

Nová léčba vražedného glioblastomu zahrnuje uhlíkové nanotrubičky naplněné nanočásticemi oxidu železa, speciální protilátku a vnější magnetické pole. Tyto ingredience vytvoří nanorobotické skalpely, které proniknou do buněk glioblastomu a rozsekají je zevnitř. První výsledky na myších jsou slibné.

Paliatívna sedácia je uznaná liečebná procedúra, málo známa verejnosti, ale aj lekárom, snáď s výnimkou hospicov a špecialistov na paliatívnu medicínu. Pritom môže prinášať úľavu trpiacim pacientom počas posledných hodín a dní ich života.

Chronická bolest je vysilující fenomén, který postihuje přibližně každého pátého člověka na světě. Jedná se o jedno z nejčastějších důvodů, proč pacienti vyhledávají lékařskou pomoc, a je výsledkem celé řady kombinovaných biologických, psychologických a sociálních faktorů a zároveň tak vyžaduje multifaktoriální přístup v rámci léčby. Kromě nefarmakologických přístupů pacienti vyžadují léky ke zvládnutí bolesti.

Australští vědci infikovali zhoubný nádor oslabeným stafylokokem, aby připomenuli některým bílým krvinkám imunitního systému jejich poslání – škodlivé buňky nechránit, nýbrž ničit.

Tým šestnácti japonských vědců a jednoho úspěšného mladého českého chemika zveřejnil výsledky výzkumu, který může být prvním krokem k terapeutické metodě regenerace poškozené mozkové tkáně.

Ať už tak činíte kvůli hubnutí, nebo z pohnutky tradované napříč kulturami, že je půst něco očistného co nám prospívá, mohly by vás zajímat výsledky pokusů, z nichž vyplývá, že i odpírání si jen jednoho jídla denně, zanechává na imunitním systému škody. Z pohledu ochrany před infekcemi se taková očista jeví jako hendikep.

Laboratorní vyšetření krve nebo moče se staly rutinou. Výzkum vědců z Newyorské univerzity možná povede k tomu, že u zubaře si jednou za čas plivneme do zkumavky.

Fonendoskop, symbol úctyhodného lekárskeho povolania, stráca svoje postavenie. Nahradí ho ultrasonograf?

Náhlé úmrtí není nic, o co bychom měli stát. Ne však vždy. Stačí se v našem uvažování přenést z úrovně organismu do mikrosvěta na úroveň buněk a všechno je jinak. Správně a rychle organizovaná sebevražda je doslova k nezaplacení. Vědci pro ní mají termín apoptóza. Podle mnohých to je naše hlavní ochrana před smrtí na úrovni celého organismu protože pokud si něčím mechanismus organizované smrti buněk rozštelujeme, většinou to pak s námi vezme rychlý konec.