…aneb Jak vypadal ekosystém nově popsaného tyranosaura

Jméno dostala podle písně od Beatles, kterou večer hráli v táboře v den kdy jí v údolí Awash našli. Přesto, že by jí dnes táhlo na 3,2 milionů let, podařilo se zjistit nejen kde a jak chodila, ale i jak vypadala. Je ale tato samice raného australopitéka skutečně matkou nás všech, jak se traduje?

Evropa konečně upouští od podpory občasných zdrojů energie a přiklání se k tradici a stabilitě.

Název článku je kratší, než bývá obvyklé, ale je o to výmluvnější. Ve světle pokroku vývojové biologie se řada odborníků zamýšlí nad definicí embrya. A není to suchopárná debata akademiků – výsledek má dalekosáhlé dopady pro reprodukční medicínu a lékařskou etiku.

Jeskyni Pirunkirkko ve skalách na březích finského jezera Pielinen vyhledávali odedávna šamani a léčitelé. Věřili, že se jim tam otevírají jiné světy a že tam mohou navázat kontakt s nadpřirozenými silami. Nový výzkum finských vědců zjistil v jeskyni unikátní akustickou rezonancí.

Pro další postup likvidace následků havárie v elektrárně Fukušima I je klíčové schválení a zahájení vypouštění tritiové vody do oceánu. Pomůže to vyprázdnit a likvidovat nádrže s odpadní vodou. To uvolní prostor pro zázemí k zahájení likvidace zničených reaktorů. Postupně se zpřesňují znalosti o situaci uvnitř jejich kontejnmentů. To umožňuje upřesnit průběh prvních hodin a dní havárie a vypracovat postup likvidace zničených aktivních zón reaktorů.

V tomto roce tomu bude 160 let od úmrtí Ludwiga Hoheneggera, který zemřel 25. 8. 1864 v Těšíně. Tehdy byl Těšín městem v rakouském Slezsku. Dnes hraniční řeka Olše rozděluje starý Těšín na Český Těšín a Cieszyn v Polsku. Hohenegger se narodil uprostřed napoleonských válek a byl aktivním účastníkem změn spojených s rozvojem průmyslu. Pokud se dnes o něm hovoří, většinou jako o úspěšném řediteli železáren a zapomíná se, že byl také významným vědcem.

Webbův teleskop znamená zásadní zlom v objevování stále ranějších galaxií, galaktických černých děr, kulových hvězdokup i hvězd. Stále se vylepšují rekordy v dosažené vzdálenosti. Lze tak studovat vývoj našeho vesmíru v jeho nejranějších stádiích tvorby hvězd. Podívejme se na přehled nejzajímavějších objevů v minulém roce.

V americké Dakotě se ve velkém buduje nová neutrinová laboratoř ukrytá v starém zlatém dole. Po dokončení bude impozantní, přesto nebude ani největší, ani nejhlubší. Tu nedávno, po rozšíření a rekonstrukci otevřeli v Číně.

…aneb Představuje se Tyrannosaurus mcraeensis

…aneb Krátce k jedné významné myšlence

Ať už jsme zastánci názoru, že je třeba auta se spalovacími motory nahradit těmi na baterky, nebo snížit stavy metan pšoukajícího skotu či omezit jinou lidskou činnost k záchraně planety před oteplením, nebude na škodu se seznámit s tím, co nyní za nedávný spouštěč změny klimatu v Evropě označili britští geologové.

Analýza genomů 3 154 moderních lidí odkryla brutální hrdlo lahve, kterým prošli naši předci z okruhu Homo erectus před zhruba 930 000 až 813 000 lety. Výpočty říkají, že v tomto období, které trvalo asi 117 tisíc let, žilo vždy méně než asi 1 280 jedinců schopných rozmnožování. Pokud to tak opravdu bylo, nacházeli jsme se mučivě dlouhou dobu na pokraji vyhynutí.

Konečně přestala neobvykle dlouhá tropická série veder. Dokonce došlo k výkyvu globální stratosférické teploty vzhůru asi o 0,15 až 0,2 stupňů Celsia což se nejspíš bude přisuzovat vlivu oxidu uhličitého a následkům globálního oteplení.

Vodíková energetika potřebuje efektivní technologie pro uskladňování a transport vodíku. Zajímavou možností je využití perovskitového materiálu, který za pokojové teploty a tlaku pojme spoustu vodíku v podobě amoniaku. Je to levné, technologicky jednoduché a hlavně bezpečné.

Když se octomilky ocitnou v blízkosti mrtvolek svého druhu, dramaticky to zasáhne jejich nervový systém. Jak nedávno zjistili molekulární fyziologové, taková událost spustí „algoritmus,“ který skrz stimulaci určitých neuronů v mozku octomilek zřetelně zrychlí jejich stárnutí. Jako by zešedivěly hrůzou...

Výzkum šimpanzů a bonobů naznačuje, že možná přehlížíme jejich trvalá homosexuální partnerství. Právě z nich se přitom podle amerického primatologa Aarona Sandela mohly vyvinout heterosexuální romantické vztahy, jimiž se dnes tak pyšníme. Evoluční historie má smysl pro ironii.

Jan Špaček je molekulární biolog a organický chemik českého původu, který se v současné době věnuje hned dvěma iniciativám pátrajícím po životě mimo naši planetu. Jednou z nich je ALFA Mars, soukromá organizace vyvíjející přístroj pro detekci života na Marsu, druhou Morning Star Mission, která by měla v roce 2025 vstoupit do atmosféry Venuše a pátrat tam po organických molekulách, jejichž přítomnost Jan Špaček navrhl. Komplexní organická chemie by mohla být zajímavá z pohledu astrobiologů.

Jihokorejští odborníci vytvořili inteligenci DarkBERT, kterou krmili dokumenty a daty z Dark webu. Údajně se nechtějí stát pány internetového podsvětí, ale naopak pomáhají bojovníkům proti temné straně proniknout do zamlžené komunikace zločinců. DarkBERT dokáže detekovat náznaky kriminálních aktivit, na které se pak zaměří lidští lovci zločinců.

Astronomové rafinovaně využili data projektu Breakthrough Listen, která pokrývají nejen cílové hvězdy projektu v Mléčné dráze, ale i galaxie v pozadí. Tímto způsobem vlastně proskenovali stovky bilionů hvězdných systémů a pátrali v nich po tak pokročilých civilizacích, že by se mohly prozradit intenzivním rádiovým signálem z okolních galaxií. Doposud nejrozsáhlejší pátrání ve stylu SETI dopadlo úplně stejně, jako všechny předchozí.

Možná eskalace konfliktu na ukrajinském bojišti, ale i riziko zažehnutí dalších válečných konfrontací (nejen) mezi státy s jadernou výzbrojí motivovala mnohé významné vědce připojit své jméno k veřejné petici, která vyzývá vlády k závazku, že jejich země žádnou jadernou zbraň nepoužije jako první.

…aneb Představuje se exemplář NMMNH P-1013-1

Švédsko – mexický čtyřlístek vědců vytvořil pomocí speciální optické soustavy, laseru a kapek vody zajímavý optický model pro výzkum kvantového chování atomů.

Arizonský startup Rosotics přichází s revolučním metodou 3D tisku z kovu, která je efektivnější a levnější variantou tradičního laserového 3D tisku kovů. Systém Mantis využívá tisk rychlou indukcí a zvládne prakticky všechny typy kovů, co jsou komerčně dostupné v podobě drátů. 3 tiskové hlavy zpracují asi 50 kg drátů za hodinu.

Trénink umělých inteligencí byl až doposud výsadou zkušených vývojářů s nemalými finančními prostředky. Teď ale přišla Alpaca ze Stanfordu a všechno se mění. Jsme svědky bouřlivé demokratizace všehoschopných inteligencí. Je jenom otázkou času, kdy zaklepou na Vaši mailovou schránku, přinejmenším. Připravte se na vše.

Analýza metylácie vo voľne cirkulujúcej DNA môže upozorniť na prítomnosť zhubného nádoru aj v jeho včasnom štádiu. Nakoľko sa táto veľmi sľubná vyšetrovacia metóda osvedčí v skríningu, ukáže už blízka budúcnosť.

Archeologové narazili na neklamné stopy používání popouštěné oceli na lokalitě Rocha do Vigio v Portugalsku, kolem roku 900 před naším letopočtem. Až doposud se přitom mělo za to, že ocel se v Evropě rozšířila až v době prosperující Římské říše. Předci si zaslouží respekt za technologickou zdatnost.

Pokud existují červí díry, měly by při příhodné souhře okolností fungovat jako supervýkonné gravitační čočky. Byl by to pro výzkum vesmíru hned dvojí jackpot. Červí díry by pro nás mohly zviditelnit nesmírně vzdálené objekty a zároveň by se gravitačním čočkováním mohly prozradit. Jejich objev by byl přelomovou událostí celé vědy.

Lidstvo generuje ohromné množství digitální informace, které navíc neustále narůstá. Nárůst je tak prudký, že by za nějakou dobu mohl dorazit k fyzikálním limitům, což by mohlo způsobit infromační katastrofu. Bude to pro lidstvo fatální? Anebo jsou nějaké možnosti, které bychom mohli v budoucnu využít?

Neolit bývá považován za ráj na Zemi, v němž první zemědělci jásali nad úrodou a stády dobytka. Bioarcheologové ale přinášejí úplně jiný obraz Evropy, plné dramatických střetů, v nichž byly ničené celé komunity. Na kostech více než 1 z 10 pohřbených lidí z období neolitu v severní a západní Evropě našli stopy po zásahu zbraní. To dnešek je klidný a kouzelný svět.

Potravinová bezpečnost ve světě se zhoršuje. Hlavní příčinou ale nejsou omezení exportu kvůli vojenským konfliktům, nýbrž zdražování energií a především hnojiv. Podle simulací to v dohledné době může vést k milionu mrtvých a 100 milionům podvyživených, především v nejvíce chudých a zranitelných oblastech světa.

MIT neboli Massachusettský technologický institut je pro nás jakýmsi majákem serióznosti a o výsledcích tamních vědců referujeme často a rádi. Tentokrát to bude o nedodržování lékařských doporučení.

Japonští chemikové objevili způsob, jak z běžné, lehce dostupné suroviny vyrobit čarovný kaučuk. Již první variantou je krásně průzračný, houževnatý, přesto elastický materiál, který na zhojení řezných „ran“ nepotřebuje nic víc, než chviličku přitlačit.

Rusku se nedaří porazit Ukrajinu vojensky, takže se rozhodlo ji zlomit úplným zničením civilní infrastruktury před přicházející zimou. Dominantně se zaměřuje na zdroje elektřiny a tepla. Ukrajina se spoléhá při výrobě elektřiny z velké části na jaderné elektrárny. Podívejme se, jaký vliv mají současné masivní raketové údery na tuto oblast.

Alespoň těch, jež žily na úpatí pohoří Altaj před více než 50 tisíci lety.

V budoucnu rozhovor s robotem bude mnohem „lidštější“. Japonští vědci vytvořili model pro rozeznání různých forem smíchu člověka a výběr vhodné odezvy komunikující umělé inteligence.

V noci 3. září 2022 zemřel ve spánku ve věku 91 let významný český popularizátor vědy PhDr. Josef Kleibl.

Programovatelný systém Angry Kitten od Georgijské techniky, původně určený k simulacím protivníků při nácviku leteckého elektronického boje, je natolik úspěšný v testech, že se může stát standardním leteckým zbraňovým systémem pro elektronické bitvy budoucnosti.

Odborný časopis Monthly Notices of the Royal Astronomical Society zveřejnil studii, v níž astronomové Kalifornské univerzity v Berkeley popisují porcování hvězdy slapovými silami černé díry.

Jakmile roztála nejmladší doba ledová, společnosti dávných lidí se začaly rozvíjet. Podle nové analýzy 17 faktorů, které mohly působit na jejich vývoj, měl nemalý význam přechod na zemědělství, spojený s vyšší produkcí potravin. Zásadní roli ale sehrály vojenské inovace, především zavedené železných zbraní a jezdectva.

Nová technologie kvantového obvodu zahrnuje manipulaci s atomy v sub-nanoměřítku. Výsledkem je kvantový obvod či spíše molekulární simulátor, který umožňuje detailně studovat strukturu a energetické stavy molekul, které bylo doposud mimo možnosti soudobých počítačů.

Máme schopnost nejen posoudit, ale i odsoudit asociální chování již v raném dětství? Je tedy pravděpodobně vrozená? Japonští vědci svou studií prokazují, že ano.

Astrobotanici získali materiál z Měsíce, který dovezly mise Apollo 11, 12 a 17. Nezapřeli sklony k zahradničení a vypěstovali v něm huseníček. Ten sice není k jídlu a potěší jen genetiky, ale ukázal nám, co asi tak čekat od lunárního zemědělství. Není nemožné, ale nebude to procházka růžovým sadem.

Výsledky studie, kterou zveřejnil britský odborný měsíčník Journal of The Royal Society Interface naznačují, že navigační schopnosti mořských želv zdaleka nejsou dokonalé a svůj cíl někdy složitě hledají.

Dublinská historická aula přišla o jméno a portrét významného kvantového fyzika, jenž v ní kdysi přednášel o životě. Začátek řetězové reakce?

Silicity jako sedimentární kryptokrystalické formy křemene vzniklé přeměnou organických látek v pevnou substanci se nacházejí v různých částech světa. V Evropě je původní výskyt těchto silicitů známých jako „pazourky“ spojován s křídovými útesy. Výchozy křídy a s ní pazourku se táhnou od křídových útesů jižní Anglie a normandských křídových útesů ve Francii přes Belgii, Holandsko, Německo, Dánsko až po německou Rujánu.

Alzheimerova nemoc byla pojmenována již na počátku 20. století a od poloviny 70. let je intenzivně zkoumána. Ačkoli každým rokem jdou miliardy dolarů na její výzkum (nemluvě o samotné péči o pacienty!), vycházejí o ní tisíce odborných článků a probíhají desítky klinických studií „průlomových“ léků, diagnóza stále zůstává rozsudkem smrti. Ani jednoho pacienta jsme ještě nevyléčili, ani jednomu případu nepředešli. Dokonce ani nevíme, proč se tato nemoc u někoho rozvine a u jiného ne. Neděláme někde chybu?

Koronaviry jsou na mutování líné. To stále platí. Jak je ale možné, že nové varianty vznikají v takovém tempu? Podle rozsáhlé detailní analýzy genomů viru SARS-CoV-2 dokáže původce pandemie občas pořádně dupnout na plyn rychlosti mutací, chvíli ho tlačit k podlaze a pak zase vypustit tempo a mutovat pohodovou rychlostí. Důvody toho jsou nejasné, výzkum pokračuje.

Izraelská společnost Smart Shooter přichází s pokročilým dronem SMASH Dragon. Jeho předností je boj s využitím různých střelných zbraní, technologie SMASH pro stabilizaci a přesnou palbu za letu a v neposlední řadě velmi nízká hmotnost, která prodlužuje délku misí a šetří náklady.

Za jedno z nejúčinnějších opatření mírnících dopady pandemie COVIDu-19 je považováno očkování. V mnoha zemích světa je zdravotnickými autoritami i politickou reprezentací řešena otázka, proč poměrně velký počet lidí vakcinaci daného typu důrazně odmítá či se k ní staví rezervovaně.