Tajemství druhové rozmanitosti mravenců v korunách deštného pralesa rozluštěno  
aneb pozitivní příběh propojení vědy a ochrany tropické přírody …


Mravenci jsou fascinující skupinou hmyzu, která má obrovský dopad na fungování mnoha ekosystémů planety. Odborníci předpokládají, že jsou extrémně významní zejména v tropických pralesích, kde v korunách stromů tvoří většinu biomasy a vyvinuli se tam do mnoha rozmanitých forem Navzdory tomu ale máme jenom velice chabé představy, jak ve skutečnosti mravenci v korunách stromů žijí. Dělat vědu v tropickém lese totiž není úplně jednoduché, obzvláště pokud jde o výzkum v korunách pralesních velikánů.

Camponotus wanangus, nový mravenec pro vědu, věnovaný vesnici Wanang. Kredit: Klimeš & McArthur (2014).
Camponotus wanangus, nový mravenec pro vědu, věnovaný vesnici Wanang. Kredit: Klimeš & McArthur (2014).
Petr Klimeš
Petr Klimeš


Poznatky o mravencích obývajících stromy tropických pralesů donedávna pocházely převážně z drsných fumigačních studií. Pro nezasvěcené – jde o vyplynování vybraných stromů insekticidní mlhou a posbírání všeho, co spadne mrtvé na zem. Tímhle způsobem se pochopitelně dají o hmyzu tropických stromů získat jen poměrně omezené údaje a rozhodně nejde poznat, co který mravenec na stromě dělal. Napínavou alternativu plynování představuje lezení po stromech, ale ani z lana se nedá o mravencích sehnat dost zajímavých informací.


Vědci Biologického centra AVČR a Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích ve spolupráci s pracovníky New Guinea Binatang Research Center zvolili jiný, neméně vzrušující postup. S pomocí místních vesničanů detailně prozkoumali rozmanitost rostlin a hmyzu na stromech, které byly čerstvě pokácené kvůli zakládání domorodých zahrádek (1,2). Domorodci na Papui - Nové Guineji totiž jako jedni z mála na světě prales vlastní a zároveň tam po tisíciletí praktikují stěhovavé zemědělství. Tým vedený Vojtěchem Novotným měl unikátní příležitost připojit se ke kácení pralesa a doslova ho rozpitvat, od skladby stromů a váhy jejich listoví, až po společenstva hmyzu, která na stromech žila (2).

Rituál s penězi napíchnutými na bambus po obdržení finanční podpory na ochranu pralesa. Kredit: Novotný (2010).
Rituál s penězi napíchnutými na bambus po obdržení finanční podpory na ochranu pralesa. Kredit: Novotný (2010).

Petr Klimeš a jeho kolegové nedávno publikovali studii v časopise PLoS ONE, která se detailně zaměřila na výstupy tohoto projektu související s mravenci (1). Vědci se vůbec poprvé mohli podívat, zda nalezené druhy mravenců na jednotlivých stromech doopravdy hnízdily, nebo jenom procházely kolem. A nebylo to vůbec marné. Překvapivě zjistili, že druhová pestrost mravenců na jednom stromě není zase tak vysoká, jak se říkávalo. Ve skutečnosti žily na jednom stromě (bez ohledu na jejich velikost) v průměru necelé 4 druhy mravenců.
Primární tropický prales na Papui – Nové Guinei. Kredit: P. Klimeš.
Primární tropický prales na Papui – Nové Guinei. Kredit: P. Klimeš.


Nicméně, na ploše o velikosti fotbalového hřiště (0,6 ha) žilo celkem 126 různých druhů mravenců, tedy asi tolik, kolik najdeme v celé České republice a Slovensku dohromady. Naprostá většina z více než 12 tisíc posbíraných mravenců patřila k arboreálním druhům, tedy k takovým, které hnízdí na stromech. Většina objevených druhů ale na pokácených stromech nehnízdila, mravenci na ně většinou lezli z okolí. Jak se zdá, mravenci vcelku pohodlně cestují za potravou ze stromu na strom, nejspíš díky četným liánám a překryvům korun stromů. Výzkum rovněž potvrdil význam původních pralesů, které ve srovnání s druhotnými lesy hostily dvakrát více druhů mravenců a téměř žádné nepůvodní druhy. Klimeš a spol. také opět potvrdili, jak málo toho o tropických mravencích víme. Nejvíc druhů sesbírali v rodě mravenců dřevokazů Camponotus, celkem 19. Z nich bylo 13 druhů nalezeno na Papui - Nové Guineji vůbec poprvé a 4 druhy byly dokonce úplně nové pro vědu (3). 
Druhotný tropický les na Papui – Nové Guinei, 10 let po vykácení. Kredit: P. Klimeš.
Druhotný tropický les na Papui – Nové Guinei, 10 let po vykácení. Kredit: P. Klimeš.



Výzkumy pokácených pralesních stromů a dlouhodobá aktivita vědců ve vesnici Wanang přinesly nejen cenná vědecká data, ale také podpořily ochranu místní tropické přírody. Domorodci se rozhodli své pralesy uchránit před bezprostředně hrozící průmyslovou těžbou dřeva a založili Wanang Conservation Area o velikosti téměř 11 tisíc hektarů, něco jako náš přírodní park (4,5).

Binatang Research Center. Kredit: BRC.
Binatang Research Center. Kredit: BRC.
Ochrana se brzy vyplatila, jelikož si vědecká globální síť Center for Tropical Forest Science (CTFS) vybrala Wanang jako jednu ze svých trvalých lesních ploch pro monitorování stavu planety Země (5). Tahle plocha je jedinou v celém Pacifiku, stejně tak jako je náš Žofínský prales jediným reprezentantem přirozeného pralesa řazeného do CTFS v kontinentální Evropě. Příběh spolupráce českých vědců, výzkumníků Binatang Research Center a místních obyvatel tak spěje k docela optimistickému konci, což je v dnešním světě přetékajícím negativními zprávami rozhodně velmi potěšující.
Redakčně upraveno



Použité prameny:
(1) Klimes P., Fibich, P., Idigel C., Rimandai M. (2015) Disentangling the Diversity of Arboreal Ant Communities in Tropical Forest Trees. PLoS ONE 10: e0117853. Pdf: http://dx.plos.org/ambra-doi-resolver/10.1371/journal.pone.0117853

(2) New Guinea Binatang Research Center (2015a) Plant-herbivore food webs in primary and secondary rainforests. https://www.entu.cas.cz/png/food-web-studies_1.php

(3) Klimes P, McArthur A (2014) Diversity and ecology of arboricolous ant communities of Camponotus (Hymenoptera: Formicidae) in a New Guinea rainforest with descriptions of four new species. Myrmecological News 20: 141-158. Pdf: https://antscience.files.wordpress.com/2014/11/klimes-mcarthur-2014-myrm-news.pdf

(4) Novotny, V. (2010) Rainforest conservation in a tribal world: why forest dwellers prefer loggers to conservationists. Biotropica 42: 546–549. Pdf: https://www.entu.cas.cz/png/NovotnyBIOTROPICA2010.pdf

(5) New Guinea Binatang Research Center (2015b) Wanang Conservation Area. http://www.entu.cas.cz/png/wanang/conservation-management

Autor: Petr Klimeš
Datum: 05.04.2015 23:34
Tisk článku

Související články:

Samice vážek předstírají náhlou smrt kvůli dotěrným nápadníkům     Autor: Stanislav Mihulka (01.05.2017)
Fantasticky zachovaný druhohorní hmyz     Autor: Vladimír Socha (23.02.2016)
Uhranuté mravenčí zombie stráží housenky ostruháčků     Autor: Stanislav Mihulka (09.08.2015)
Krvežíznivé mšice     Autor: Jan Zikmund (15.01.2015)



Diskuze:

Žádný příspěvek nebyl zadán

Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz