První pozorování zrodu vícenásobného hvězdného systému  
Ve hvězdné porodnici ze souhvězdí Pegasa právě vzniká čtyřhvězda. Díky radioteleskopům to máme v přímém přenosu.
Simulace vzniku trojhvězdy. Kredit: UMass Amherst.
Simulace vzniku trojhvězdy. Kredit: UMass Amherst.

Není žádným tajemstvím, že hvězdy jsou docela společenské. Asi jednu třetinu hvězdných systémů Mléčné dráhy tvoří dvojhvězdy a vícenásobné hvězdné systémy. Pro obyvatele hvězdného systému s jedinou hvězdou je to jen obtížně představitelné, ale musí to být nádhera. Při pozorování vícenásobných hvězdných systémů, ve kterých krouží rozmanité hvězdy snad ve všech možných uspořádáních, takřka nelze nepomyslet na to, jak asi takové záležitosti vznikají.

 

Unikátní příležitosti nahlédnout do hvězdné líhně, kde se právě začala rodit čtyřhvězda, nám nedávno se svými kolegy nabídl Jaime Pineda ze Švýcarského federálního technologického institutu v Curychu. Nejspíš to nemohl otisknout nikdy jiný, než časopis Nature (ve Science se snad neurazí). Pineda a spol. objevili zázrak stvoření vícenásobného hvězdného systému uvnitř hvězdné porodnice v souhvězdí Persea, přičemž využili pozorování soustavou radioteleskopů Very Large Array (VLA) v Novém Mexiku a legendárním radioteleskopem Green Bank Telescope (GBT) v Západní Virginii.

 

Very Large Array (VLA). Kredit: Dave Finley, NRAO/ AUI/ NSF.
Very Large Array (VLA). Kredit: Dave Finley, NRAO/ AUI/ NSF.

Badatelé v datech o zmíněné hvězdné porodnici vystopovali jednu zcela mladičkou hvězdu a pak tři zhuštěniny mezihvězdného plynu a prachu, z nichž se prý asi tak za 40 tisíc let zrodí trojice zbývajících členů čtyřhvězdy. Je to úplně poprvé, kdy můžeme studovat nejranější fázi vývoje vícenásobného hvězdného systému. Radioteleskopy se zase jednou skvěle předvedly. Vzdálenosti mezi jednotlivými zhuštěninami teď sice odpovídající několikanásobku rozměru Sluneční soustavy, Pineda a spol. jsou ale přesvědčeni, že gravitace vzniklých hvězd bude dostatečná na to, aby udržela čtyřhvězdu pohromadě, alespoň zpočátku. Zároveň je prý pravděpodobné, že do jednoho milionu let jedna ze čtyř hvězd odletí pryč a zůstane jenom trojhvězda.

 

Dnešní stav vznikající čtyřhvězdy (vlevo), stav za 40 tisíc let (vpravo). Kredit: UMass Amherst.
Dnešní stav vznikající čtyřhvězdy (vlevo), stav za 40 tisíc let (vpravo). Kredit: UMass Amherst.

Vědci by rádi věděli, jak běžný je takový způsob vzniku vícenásobného systému. Potíž je v tom, že z dostupných rádiových dat nevyčteme, jak dotyčná oblast původně vypadala a nevíme tedy, jaká místa bychom měli hledat jinde. Podle Pinedy to bude chtít ještě hodně práce a počítačového modelování, abychom vystopovali další takové vznikající vícenásobné hvězdné systémy.

 

Teleskop Green Bank. Kredit: Geremia, Wikimedia Commons.Teleskop Green Bank. Kredit: Geremia, Wikimedia Commons.

Pozorovaná čtyřhvězda vzniká z vláknitě uspořádaných chuchvalců mezihvězdné hmoty. Ve Sluneční soustavě to zřejmě bylo jiné a naše Slunce s planetami vzniklo z něčeho více kulovitého. Rozmístění planet ve Sluneční soustavě sice podle Pinedy ukazuje, že Slunce nikdy nebylo členem vícenásobného systému, i tak je ale jejich objev inspirující a přináší zajímavé poznatky o vzniku nových hvězd.

 

Literatura

University of Massachusetts Amherst 21. 2. 2015, Nature 518: 213-215.

Datum: 15.02.2015 09:00
Tisk článku


Diskuze:

Roman Rodak,2015-02-16 10:30:13

ad 1, Chemické zloženie planét tomu nenasvedčuje
ad 2, Súčasnými metódami by sme vo vzdialenej sústave ktorá vyzerá na vlas presne ako naša buď neobjavili žiadnu, alebo možno 1-2 planéty. Neviem odhadnúť či skôr Venušu tranzitnou metódou, alebo Jupiter/Saturn sledovaním oscilácií. Preto z pozorovaní súčasnou technikou nemožno vyvodzovať výnimočnosť našej slnečnej sústavy.

Odpovědět

Prvé logické vysvetlenie nemusí byť vždy správne.

Anton Matejov,2015-02-15 19:08:31

Ve Sluneční soustavě to zřejmě bylo jiné a naše Slunce s planetami vzniklo z něčeho více kulovitého.
...Rozmístění planet ve Sluneční soustavě sice podle Pinedy ukazuje, že Slunce nikdy nebylo členem vícenásobného systému...

Síce pekne logicky písane ale už sa neraz stalo, že náš vesmír riadne prekvapil. Viem si poľahky predstaviť aj iné varianty.
1.)Naše Slnko vniklo s viacerými hviezdami, ako to naznačuje VLA.
Gravitačný biliard katapultoval naše Slnko s viaczhviezdného spolku už s niekoľkými planétami. Ostatné planéty mohlo naše Slnko pribrať cestou galaxiou, ako osamelé planéty.
2.)Alebo sa Slnko mohlo míňať s inou hviezdou a nejaké planéty pribrať ,vymeniť.
Naša sústava má oveľa viac planét oproti iným doposiaľ zisteným hviezdam s exoplanétami, alebo podľa počítačových simulácii vzniku našej Slnečnej sústavy napríklad NICE.Sú aj iné sporné ťažko vysvetliteľné javy v našej sústave naznačujuce tieto varianty.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz