Ryzí vědecká fantastika ve filmu Interstellar  
Ze zaprášené Země do hlubin vesmíru červí dírou. Takový je Interstellar, jehož vědeckým poradcem se stal slavný fyzik a popularizátor Kip Thorne.

 

Zvětšit obrázek
S Interstellarem ke hvězdám. Kredit: Paramount Pictures.

Po celé Zemi se ještě bujaře slaví přistání Philae na kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko, v ESA jistě vyspávají pořádnou kocovinu, kolabující internet se opět dostává do formy a rodiče relaxují poté, co celý večer vysvětlovali hýkajícím dětem, proč na kometě přistávalo filé a kdo ho tam pak asi snědl. Opět se ale ukázalo, jak je průzkum vesmíru úžasně populární a jak strašlivě trpký je jeho útlum, jehož jsme v posledních desetiletích svědky.

 

Zvětšit obrázek
Kip Thorne (2007). Kredit: Keenan Pepper, Wikimedia Commons.


V takovém rozpoložení skvělého úspěchu poznamenaného hořkostí, že k němu nedošlo už před 20 nebo 30 lety, by možná nebylo špatné zajít si do kina a samozřejmě, nenechat si ujít po delší době opět jedno ryzí science-fiction, pozoruhodný Interstellar. Filmoví kritici a veřejnost se v jeho hodnocení poněkud rozcházejí. Diváci jsou až nekritičtí, recenzentům vadí přetažená délka, nedostatek nadhledu, polopatičnost a dost nasládlý příběh, všichni ale chválí vizuální zážitky a pozoruhodnou vědu, kterou je Interstellar prošpikovaný.


 

Zvětšit obrázek
Dust Bowl, Prachová bouře nad Stratfordem v Texasu, 1935. Kredit: NOAA, Wikimedia Commons.

Nejlepší samozřejmě je udělat si sám vlastní názor, což brzy hodlá i autor toho textu. Prozatím tudíž čerpá pro čtenáře odjinud, konkrétně ze zajímavého Spoilerů prostého průvodce vědou Interstellaru od Rowan Hoovera, zveřejněného před dvěma týdny NewScientistem. Jeho sepsání prý inspirovali filmoví kritici, podle nichž je před zhlédnutím filmu fajn si oprášit některé vědecké poznatky. A těch v Interstellaru není k vidění právě málo. Vědeckým poradcem Interstellaru a také jeho výkonným producentem je světoznámý a příjemně extravagantní fyzik Kip Thorne z Caltechu, jeden z největších žijících expertů na Einsteinovskou relativitu v astrofyzice. Jistě ne náhodou je Interstellar podle mnohých zatím nejvěrnějším znázorněním červích a černých děr ve filmu. Jak už to v životě chodí, Spoilerů prostý průvodce vědou Interstellaru naneštěstí není tak úplně spoilerů prostý, takže ho raději čtete až po zhlédnutí filmu.

 

Zvětšit obrázek
Interstellar vstoupil do našich kin. Kredit: Warner Bros.


Co je zač „prach“, který ohrožuje zásobování potravinami na Zemi?
Interstellar se odehrává v blízké budoucnosti a zemědělství planety v něm ohrožuje agresivní houbová infekce, která poněkud kuriózně zlikvidovala nepříbuzné plodiny pšenici a okru. V reálném světě máme s podobnými infekcemi tragické zkušenosti, jako byl třeba Velký irský hladomor, vyvolaný zničující britskou politikou vůči Irsku a plísní bramborovou (Phytophthora infestans). Režiséra Interstellaru Christophere Nolana inspirovaly katastrofické prachové bouře v severní Americe zvané Dust Bowl, k nimž docházelo ve třicátých letech 20. století a které tehdy způsobily ohromné škody v zemědělství, hlad a vylidnění celých oblastí. Něco podobného hrozí v Interstellaru celému lidstvu.


 

Zvětšit obrázek
V Interstellaru uvidíte i tohle. Kredit: Paramount Pictures.

Jak bychom mohli lidstvo zachránit?
Podle Interstellaru a také Stephena Hawkinga je naší jedinou nadějí dlouhodobě osídlit planety a měsíce Sluneční soustavy a pak se vydat ke hvězdám. Na Zemi se může seběhnout cokoliv a v dohledné době se klidně může stát mnohem méně obyvatelnou, než je dnes. I kdyby se nic takového nepřihodilo, místní hvězda je žlutý trpaslík, jehož životnost není úplně nekonečná. Za pár miliard let začne Slunce dělat problémy, a pokud do té doby nezvládneme astroformovat hvězdy jako na běžícím pásu, což bychom s trochou snahy mohli, ale u lidstva člověk nikdy neví, tak budeme muset jinam.


Jak se dostaneme do jiných hvězdných soustav?
Bohužel, žijeme v poměrně pusté části Mléčné dráhy a k nejbližším exoplanetám je to velmi daleko. Pokud nechceme strávit na cestě desítky a stovky generací, tak nám zbývají už jenom technologie na pomezí science-fiction. Star Trek nebo Hvězdné války nabízejí warpový pohon, který aktivně vytváří bublinu v časoprostoru a umožňuje kosmické lodi letět nadsvětelnou rychlostí, aniž by se protivila nemilosrdné zásadě Einsteinovské obecné relativity o nepřekročitelnosti rychlosti světa. Interstellar ale využívá něco jiného, totiž průlet červí dírou. Pozoruhodné červí díry jsou vlastně zkratky časoprostorem, které se na nás vynořují z rovnic obecné relativity. Zatím s nimi nemáme zkušenost, ale prozatím není úplně vyloučené, že skrz by takovou věc bylo doopravdy možné prolétnout. Jak by to asi vypadalo, uvidíte právě v Interstellaru. Dobře se bavte!

 

 

Video: Interstellar – Building A Black Hole – IN CINEMAS NOW. Kredit: Warner Bros.


 

Video: Interstellar - Christopher Nolan. Kredit: Warner Bros.


 

Video: Interstellar – Trailer 4 – IN CINEMAS NOW. Kredit: Warner Bros.

 


 


Literatura

NewScientist 30. 10. 2014, Wikipedia (Interstellar).

Datum: 13.11.2014 17:35
Tisk článku


Diskuze:

to mi vysvetlite

Andrej Janečka,2014-11-18 09:14:56

Nesedi mi jedna vec :
na start zo zeme potrebovali nosnu viacstupnovu raketu
ale z planety ktora mala 130% gravitaciu boli schopny odstartovat len s modulom ???

Odpovědět


este jedna vec

Andrej Janečka,2014-11-18 09:19:58

Cesta do NASA , ako to ze ta cesta nebola zaprasena ?

Odpovědět

ako to je ?

Thelvyn Thefoxeye,2014-11-18 09:07:52

Odpovědět

Paradox

David Nečas,2014-11-14 13:09:30

Klasický paradox cestování časem má správné řešení, a to unikátní časový vývoj, který už zahrnuje všechny cesty časem, tedy žádné měnění historie nenastává. Výjimečně se ve sci-fi objevuje, například ve Stargate SG-1: Season 2, Episode 21, 1969, se cestuje časem bez paradoxu.

Odpovědět


Špatné vlákno...

David Nečas,2014-11-14 13:10:34

To měla být odpověd na: Vít Výmola 14.11.2014 v 10:09

Odpovědět

Libor Zak,2014-11-14 11:12:24

Mě tam zarazil i fakt, že se stejnou červí dírou plánovali vrátit zpět. Podle současných fyzikálních teorií, by červí díry měly bít pouze jednosměrné. Ale nevím, od doby, ale realita může být ve skutečnosti jiná, tak bych to asi neřešil a navíc se vlastně v tom filmu červí dírou nevrátil, dokonce ani zprávu zpět neposlali. Jen se o tom pořád mluvilo.
Dále jsem nechápal ty obří vlny na vodní planetě, když tam byly tak velké vlny, zřejmě je zvedali slapové síly Gargantuy, a taky tam to moře nemuselo být mělké všude. Ta vlna patrně vznikla právě nárazem vlny na mělčinu. Takže asi jsem si odpověděl sám.

Odpovědět

hm

Roman Gramblička,2014-11-14 10:31:30

vlastnosti časoprostoru u černých děr a důsledky z nich plynoucí jsou tak extrémní, že lpěním na nich by scénář nedával smysl. Tady je bohužel nutné se i v hardcore sci-fi opřít o fantazii.
Co se velikosti děr a slapových sil týče, tak to myslím zmiňoval i Kip ve své knize, že u gigantických děr v centrech galaxí by mělo být možné dosáhnout horizontu událostí a nebýt při tom roztrhán

Odpovědět

Byl jsem na tom

Roman Gramblička,2014-11-14 09:15:29

a jsem s filmem velice spokojen

Odpovědět

Červí díra

Ondrej Dvorak,2014-11-14 05:47:29

Červí díra, to je něco jako když v uzavřené nádobě plné vody vytvoříte takový vír, až uvnitř vznikne vakuová bublina, až na to, že místo vody rozvíříte samo vakuum a vznikne Červí díra?

Odpovědět

Moje přípodotky :)

Vít Výmola,2014-11-13 20:25:13

Ha! Je to pár dnů, co jsem film viděl. Napadlo mě, že by se dal fyzikálně rozebrat. Dokonce by mohl na Oslu vzniknout i (občasný) seriál rozebírající vědu ve filmech. Sám si na to asi netroufnu, asi bych se často mýlil. :)
Intestellar je každopádně film, který můžu doporučit všem příznivcům sci-fi. Jde po dlouhé době o film, který si vystačí s fenomény vesmíru a nepotřebuje řádné akční scény nebo antagonisty. Jde tedy o "hard(core)" sci-fi a těch není mnoho. Bohužel se zároveň snaží i o filozofické přesahy, což se mu daří výrazně méně než Kubrickově Odysee, s kteou chtě nechtě bude srovnáván.
A teď k fyzice :). Pozor odteď NÁSLEDUJÍ SPOILERY (byť mírné).
Našlo by se toho víc, ale vypíchnu dvě věci:
- Na vodní planetě planetě měl být tak velký gravitační červený posuv, že jedna hodina na povrchu znamenala několik let ve volném vesmíru. To mělo být způsobeno gravitační studnou blízké černé díry. Problém: Nedá asi moc práci spočítat, že tak velký efekt OTR by znamenal gravitaci, která by nejenom zabila všechny kosmonauty, ale zničila by i celou planetu.
- Druhá námitka je možná spíš logická. Na konci filmu Cooper padá do černé díry. Pomineme teď, že tohle se asi opravdu přežít nedá, a podívejme se na časový posun: Na horizontu událostí půjde o celý zbylý věk vesmíru. Po celém dobrodružství uvnitř černé díry byl pak Cooper tvůrci singularity vrácen v prostoru i čase zpět k Saturnu. Když to šlo o celé miliardy let, proč ne o dalších padesát, aby mohl Cooper prožít svůj život po boku své dcery? :)
Dobrá, skoro všechno se dá okecat, když přijmeme jakousi filmařskou licenci a popustíme trochu uzdu fantazii. Dilatace času na vodní planetě mohla být způsobena strháváním prostoročasu, protože zmiňovaná černá díra rotuje (ačkoliv nemyslím, že Lense–Thirringův jev funguje právě takto). Cooper taky nemusel spadnout až pod horizont černé díry, ale jenom do ergosféry (ovšem ve filmu to tak nevypadá a dokonce se tam přímo mluví o singularitě). Nebo ten návrat časem o miliardy let jde uskutečnit jen s nějakou přesností (+- 1% třeba) a zkrátka to vyšlo, jak jen nejlíp to šlo...

Odpovědět


Reakce

Josef Šoltes,2014-11-14 00:08:28

Co se týče vodní planety, naprostý souhlas. Slapové síly by jí roztrhaly na mé kousky.

Co se týče pádu do černé díry: slapové síly by z něj samozřejmě udělaly špagety, ale co už :-) Nicméně vrácení do bodu v čase, který uplynul před pádem do horizontu chápu. Nemůžete narušit kontinuitu času, tedy ho nemůžete vrátit před něco, co už se stalo, to prostě není možné. Je pravda, že už samotným přiblížením k černé díře by došlo k takovému zpomalení času, že by to bylo podstatně více než nějakých 90 let. Ale to už je básnická licence.

Co mě ovšem praštilo do očí nejvíc byl materiál té vesmírné lodi. Musel být supersuperhyper pevný, jinak by nevydržel zpomalování rotace celé stanice pomocí spojovacího tunelu. I když pak nedává smysl, proč ten výbuch napáchal takové škody. Stejně tak by ten výbuch tolik neroztočil stanici, rozhodně ne natolik, aby byla odstředivá síla tak silná. A pokud byla, tak by stálo za zváženou, jaké síly působily na ten poškozený prstenec. Prostě jsem si jist, že by se ta loď rozpadla jak krabička od sirek.

Odpovědět


Re:

Vít Výmola,2014-11-14 10:09:44

Ale kontinuita byla přece narušena tak jako tak, v podstatě se na to naráží od samého počátku filmu. Klasický paradox cestování časem, který (opět klasicky) ani nemůže mít správné řešení. Asi bych se nad tím ani nepozastavoval, jinak by byly nesnesitelné úplně všechny sci-fi, kde se cestuje časem.

Ty slapové síly - no, ne úplně nutně by se konaly špagety, přestože to mě taky napadlo. Záleží na velikosti a rotaci černé díry. Gargantua měla být obrovská a navíc rotující, v tomto případě jsou slapové síly docela mírné. Tedy, minimálně až po horizont událostí. :)

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz