Otisk komety Siding Spring v datech marsovských pozorování  
Od blízkého průletu komety Siding Spring kolem našeho rudého planetárního souseda uběhlo jen několik desítek hodin, pojďme si však už nyní zkusit zrekapitulovat události nedělní noci a pondělního dne.

Zatím se nacházím v takovém zvláštním mezičase. Všechny automatizované mise úspěšně odeslaly telemetrická data o stavu svých přístrojů, spousta snímků ale ještě pořád čeká na zpracování. Pokusíme se proto použít formu pro Osla ne až tak typickou. Budeme počítat s vaší shovívavostí a článek vám nabídneme v takové podobě, v jaké je možno jej zpracovat v tomto čase, s tím, že všechny další zajímavé snímky k němu budeme v průběhu následujících dnů přidávat v pořadí, v jakém budou publikovány.

 


V neděli večer, v pondělí ráno

Jak už bylo uvedeno v předchozím článku,  kromě roverů na povrchu planety musela většina sond změnit polohu, aby dostala přilétávající kometu do zorného pole svých pevně fixovaných kamer a detektorů, což mělo za následek vychýlení jejich vysokovýkonových antén směrem od Země, proto bylo zasílání dat pozemním stanicím zkomplikováno menším datovým přenosem (i to je jeden z důvodů prodlevy uveřejňovaných snímků). Prim hrála totiž nezbytná data o stavu sond – ta jsou samozřejmě z bezpečnostních důvodů nadřazena jakýmkoli dalším vědeckým datům.


Proto měla většina živých webových přenosů spíše symbolický charakter – šlo přece jen o významnou vědeckou událost, ale nechyběly v nich ani zajímavé snímky a informace. Jen trochu nekorelovaly s nažhaveností mnoha uživatelů, kteří očekávali dramatické a úchvatné záběry, kterými nás za poslední měsíc dostatečně zásobuje Evropská kosmická agentura zaštiťující poslední fázi desetiletého fenomenálního programu sondy Rosetta.

 

 

Webcasty další a živé přenosy

Ty bych rozdělil do dvou skupin. Jednak na ty oficiální a na ty neformální. Dále pak na ty zaměřené na konkrétní mise a telecony obecné. Poslední (a velmi sympatickou) skupinu tvořily přenosy astronomické: Opět si při jejich sledování člověk uvědomil, jak se neustále ztenčuje hranice mezi profesionály a amatéry a jak se dnes můžou odborníci spolehnout na data zaznamenaná v malé observatoři na přilehlé zahradě astrofotografického nadšence. Než přejdeme k výsledkům snímkování nákladných misí profesionálních vědců, dovolte mi za všechny zmínit alespoň dvě fotografie – i když právě oba autoři už jsou tím příkladem smazávání hranic mezi „profíky“ a amatéry. Jde o dva ostřílené lovce celestiálních úkazů Damiana Peache a Rolanda Ligustriho.

 

    Snímek Damiana Peache z doby před těsným průletem. Jak kometa, tak planeta Mars se od nás v té době nacházely ve vzdálenosti 243 milionů kilometrů. Kredit: SEN / Damian Peach. Zdroj
   Snímek Rolanda Ligustriho – AU SSO itelescope.net. Kredit: Rolando Ligustri/AU SSO itelescope.net. Zdroj


Když už jsme takto nakousli astronomii, nejdříve zmíním dva přenosy (linky na všechny webcasty najdete pod článkem). Osm hodin před přiblížením začal webcast iTelescope.net – PACA, ve kterém hostovali ostřílený astrofotograf Paul Stewart z novozélandského Timaru a Padma Yanamandra-Fisher z kalifornského Space Science Institute, která se zabývá meziplanetární hmotou, kometami i asteroidy a už byla členkou astronomického týmu komety ISON a rovněž současného týmu zabývajícího se kometou Siding Spring. Zájemcům o astrofotografii bych jej doporučil, ale vzhledem k času přenosu se nedalo moc převratných informací očekávat.


Druhý přenos režíroval italský astrofyzik Gianluca Masi v rámci projektu Virtual Telescope Project se sídlem na italské observatoři Bellatrix a podporován několika neziskovými organizacemi pro popularizaci vesmírného výzkumu, jako jsou Planetary Society nebo Universe Today. Bohužel tou dobou osazenstvo observatoře několik hodin před samotným přiblížením zápasilo nejen s náročnými pozorovacími podmínkami (celé divadlo se odehrávalo nízko nad horizontem, kde vás ruší tlustá vrstva atmosféry), do toho se navíc zhoršilo počasí a observatoř čelila poměrně silné střídavé oblačnosti, přesto Masi dovedl přenos do zdárného konce.


Asi nejzajímavější přenos proběhl v rámci projektu Slooh, což je automatizovaný pravidelný monitoring oblohy, jenž je rovnou opatřen rozhraním pro webové prohlížeče. Jeho sítě teleskopů se nachází ve Španělsku a Chile – má tak možnost monitoringu obou zemských polokoulí. A to podstatné – tohoto projektu se účastní mnoho zajímavých vědců a popularizátorů astronomie, takže Slooh-casty jsou za poslední roky čím dál sledovanější.

 

   (Siding Spring)
4,8 úhlových minut od Marsu (19. 10. 22:19:46 SELČ) Zdroj: ESA"s Optical Ground Station, Tenerife na Kanárských ostrovech, 1m teleskop (sever je v levé části snímku). Fotografie vznikla rovněž ve špatných pozorovacích podmínkách pouhých 17° nad jihozápadním obzorem. Výsledný snímek nepříznivě ovlivnila vysoká vlhkost vzduchu a silný vítr. Na spodním detailním snímku je vyznačena pozice komety proti daleko jasnějšímu Marsu.
Kredit: ESA/M. Micheli/D. Abreu 
   Zdroj obrázku: ESA
http://blogs.esa.int/mex/2014/10/19/siding-spring-seen-by-esas-telescope-in-spain

13 PIC1: http://blogs.esa.int/mex/files/2014/10/C2013A1_20141019201946_101.png
Zdroj obrázku: ESA  http://blogs.esa.int/mex/2014/10/19/siding-spring-seen-by-esas-telescope-in-spain/


14  PIC2: http://blogs.esa.int/mex/files/2014/10/CSSandMarsMarked.png
Zdroj obrázku: ESA  http://blogs.esa.int/mex/2014/10/19/siding-spring-seen-by-esas-telescope-in-spain/


popis obrázku: C/2013 A1 (Siding Spring) 4,8 úhlových minut od Marsu (19. 10. 22:19:46 SELČ) Zdroj: ESA"s Optical Ground Station, Tenerife na Kanárských ostrovech, 1m teleskop (sever je v levé části snímku). Fotografie vznikla rovněž ve špatných pozorovacích podmínkách pouhých 17° nad jihozápadním obzorem. Výsledný snímek nepříznivě ovlivnila vysoká vlhkost vzduchu a silný vítr. Na spodním detailním snímku je vyznačena pozice komety proti daleko jasnějšímu Marsu.  Kredit: ESA/M. Micheli/D. Abreu


Obzvláště druhá část přenosu, která začínala pro našince v trochu nekřesťanskou hodinu, byla moc zajímavá. V té době si to už Siding Spring svištěla od Marsu směrem ke Slunci (perihelium nastane už tuto sobotu). Hodně působivý byl snímek z jejich chilské observatoře, kde už byla kometa relativně k Marsu na opačné straně než na předchozích snímcích z pátku a soboty. V té chvíli si uvědomíte tu rychlost a jste vlastně rádi, že je ve vesmíru vzduchoprázdno. Siding Spring by jinak v tom průvanu odfoukla z blízkosti Marsu všechny sondy včetně obou roverů…


Někdy kolem půl čtvrté přišla dobrá a asi nejvíce očekávaná zpráva: Sondy NASA MRO, Mars Odyssey a MAVEN jsou v pořádku a vesele odesílají svá data k přijímači DSN v americkém Goldstone, i když v tu dobu už začala datový přenos přebírat stanice v australské Canbeře. Asi hodinu předtím ohlásil příjem telemetrie i evropský tým Mars Explorer a krátce nato ISRO oznámila bezproblémový chod mise MOM, jejíž telemetrie byla v rukou australské stanice DSN (spolu se sondami SOHO, Cassini a DAWN). V podstatě „finale grande“, je čas jít spát.


VIDEO: Dvouhodinová sekvence přiblížení z 19. 10. autorky Jeanetty Lamb z Australie (19:05 – 21:00 místního času)  
Obraz je horizontálně zrcadlově převrácen proti tomu ze severní polokoule.


 

Rovněž přenos Evropské kosmické agentury byl rozdělen na dvě části. První byla ta oficiální a řešila se v ní hlavně geologická minulost Marsu v rámci dlouhodobého výzkumného programu sondy Mars Express. Závěrem přenosu se bohužel objevily technické problémy, proto byla druhá část přesunuta pod webcast Google Hangout. Ta už probíhala více neformálně – přednáškovou aulu a muže v úžasně padnoucích drahých oblecích vystřídali mladí hošíci v obnošených mikinách přímo z Mission Planning Room, čili z „liščího doupěte“, kde se každý týden schází jednotlivé týmy při plánování dalších úkolů. Tady už jsme se mohli dozvědět víc o konkrétních problémech a jejich technických řešeních a samozřejmě došlo i na srovnání Siding Spring a komety 67P v hledáčku sondy Rosetta.

 


Pondělní data roverů

Chronologicky se prvními vlaštovkami staly snímky obou marsovských roverů vzhledem k běžnému komunikačnímu režimu se Zemí. Z čehož ten pořízený kamerou Mastcam roveru Curiosity byl zaznamenán ještě před přiblížením komety v době, kdy ji nemohly palubní kamery zachytit (Sol 782).

 

   Montáž ze snímků levé kamery zařízení Chemcam z 19. 10. před přiblížením komety. http://mars.jpl.nasa.gov/msl/multimedia/raw/
Kredit: NASA/JPL-Caltech, processing: 2di7and titanio44
Zdroj
    Snímek Navcamu z 19. 10. obsahuje velké procento šumu. Dole je úpatí kráteru Gale. Kredit: NASA/JPL-Caltech

 


Ještě v pondělí odpoledne nebylo zcela jasné, jestli jsou fotografie roveru Opportunity z 19. 10. (Oppo Sol 3817) prvními zachycenými snímky komety. Objekt uprostřed zorného pole vypadal slibně. Při porovnání z předchozího Solu 3212 stejného místa oblohy rozmazaný objekt chyběl. Nedělní fotka byla pořízena ve 4:13 ráno lokálního času. Slunce bylo v té době 25 stupňů pod horizontem. Rozlišení kamer Opportunity dovoluje zachytit na obloze objekty od +3,5 mag do cca +6-7 mag. V úterý ráno už NASA uvolnila snímky, na kterých odborníci určili polohu okolních hvězd. Opportunity skutečně zachytila kometu.

 

   Jde o snímek Siding Spring? Ano jde.19. 10. 2014, Sol 3817. Kredit: NASA/JPL-Caltech 
   Druhý snímek vozítka Opportunity. Kredit: NASA/JPL-Caltech
   Upravený a zvýrazněný snímek Opportunity. Jde o kometu? Kredit: NASA/JPL-Caltech


 


Úterní ráno ve znamení HiRISE

Hned po ránu mě v počítači uvítal snímek kamery HiRISE americké sondy MRO. Brilantní kamera nezklamala ani tentokrát a na vzdálenost 138 000 km prováděla snímkování s rozlišením 138 m/pix. Nejstřízlivější předběžné odhady velikosti jádra (cca 700 – 1000 m) byly vcelku trefné. Současné odhady velikosti jádra se blíží 500 metrům (velikost nejsvětlejší oblasti na snímcích má 2 – 3 pixely).

 

 

 

  Na horních dvou snímcích HiRISE je vidět jádro i vnitřní oblast komy, spodní (s delší expozicí) ukazují vnější část komy, která přechází v ohon. Kredit: NASA/JPL/Univ. of Arizona. Zdroj


 

Odkazy webcastů:
SLOOH - http://live.slooh.com/stadium/live/comet-siding-spring-swings-by-on-a-close-approach-to-mars
ESA část I - http://livestre.am/6XD
http://www.livestream.com/eurospaceagency
ESA Google Hangout (část II) - https://www.youtube.com/watch?v=z1iyxouD38g
The Virtual Telescope Project 2.0, Giana Masi:
doplnit link - http://www.virtualtelescope.eu/2014/10/09/comet-planet-comet-c2013-a1-siding-spring-meets-planet-mars-19-oct-2014-online-event/
iTelescope.net - PACA collaboration
http://www.youtube.com/watch?v=GNDMAfxLRrs#t=12

Zdroje informací:
http://blogs.esa.int/mex/2014/10/19/siding-spring-seen-by-esas-telescope-in-spain/
http://mars.jpl.nasa.gov/comets/sidingspring/
http://www.nasa.gov/jpl/mer/nasa-rover-opportunity-views-comet-near-mars/#.VEYkgCKsUp3
http://mars.nasa.gov/mer/gallery/all/1/p/3817/1P467007331EFFCH0HP2665L1M1.HTML
http://spaceref.com/mars/all-three-nasa-mars-orbiters-healthy-after-comet-flyby.html
http://www.universetoday.com/115437/astrophotographer-captures-dramatic-photo-of-comet-siding-spring-approaching-mars/
http://spacetravelfoundation.blogspot.cz/2014/10/amazing-picture-of-comet-siding-spring.html
http://aartscope.blogspot.cz/2014/10/comet-c2013-a1-siding-spring-approaches.html
http://www.spaceflightnow.com/news/n1410/19sidingspring/#.VEUfDpSSyYC
http://www.universetoday.com/115458/opportunity-rover-spots-comet-siding-spring-from-the-surface-of-mars/

Zdroje obrázků:
http://blogs.esa.int/mex/2014/10/19/siding-spring-seen-by-esas-telescope-in-spain/
http://www.universetoday.com/115437/astrophotographer-captures-dramatic-photo-of-comet-siding-spring-approaching-mars/
http://aartscope.blogspot.cz/2014/10/comet-c2013-a1-siding-spring-approaches.html
http://mars.nasa.gov/mer/gallery/all/1/p/3817/1P467007331EFFCH0HP2665L1M1.HTML
http://www.universetoday.com/115458/opportunity-rover-spots-comet-siding-spring-from-the-surface-of-mars/
http://spacetravelfoundation.blogspot.cz/2014/10/amazing-picture-of-comet-siding-spring.html


 

Datum: 21.10.2014 13:17
Tisk článku

Související články:

Dnes jsme k Slunci nejblíž     Autor: Dagmar Gregorová (04.01.2023)
U pobřeží Papui v roce 2014 zřejmě dopadl mezihvězdný objekt     Autor: Stanislav Mihulka (06.08.2022)
Záhadné sklo v poušti Atacama zřejmě pochází od výbuchu komety     Autor: Stanislav Mihulka (04.11.2021)
Přilétající megakometa Bernardinelli-Bernstein je ještě mnohem větší     Autor: Stanislav Mihulka (01.10.2021)
Kometa C/2020 F3 Neowise – aktualizace polohy a viditelnosti     Autor: Zdeněk Kratochvíl (17.07.2020)



Diskuze:

Žádný příspěvek nebyl zadán

Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz