Až jednou někdo bude dávat dohromady historii přírodních věd přelomu tisíciletí, tak se můžeme vsadit, že se bude dlouze věnovat pohnuté historii dinosaurů. Asi žádní živočichové nejsou natolik vzrušující a spojení s tolika záhadami a skandály jako dinosauři, snad kromě lidí samotných. A úplně nejvíc vzrušující je samozřejmě odchod neptačích dinosaurů ze scény, když po sobě zanechali jenom jednu linii dinosaurů, kterým ze setrvačnosti stále ještě občas říkáme ptáci. Asi úplně každý slyšel o velikém meteoritu, který svým dopadem do oblasti Yucatánu ukončil druhohory a s nimi také existenci neptačích dinosaurů a celé řady dalších skupin živočichů i rostlin. Čtenáři OSLA také jistě vědí, že ve hře jsou i další možná vysvětlení, počínaje nezřízeným soptěním v indickém Dekkánu, a zejména rozmanité kombinace jednotlivých jevů, které mohly vyústit ve velkou záhubu života na konci křídy.
Velký mezinárodní tým badatelů, který podporovala americká grantová agentura National Science Foundation (NSF) a Evropská komise, právě v časopisu Biological Review publikoval zajímavou myšlenku, podle které neptačí dinosaury vyhubila především kolosální smůla. Jak podotýká Steve Brusatte z geologie Edinburghské univerzity, nešlo jenom o zásah planety desetikilometrovým meteoritem, což je už samo o sobě dost smolná záležitost. Podle něj a jeho kolegů to bylo navíc v hodně špatném období, kdy byl tehdejší pozemský život zranitelný.
Jde o to, že v době zásahu meteoritem a soptění v Dekkánu, už Země pár milionů let procházela environmentálním neklidem. Podepsala se na něm zvýšená vulkanická aktivita po celé planetě, poměrně svižné změny hladiny moří a také kolísání teplot. Jak už jsme zvyklí v podobných případech, nemůžeme s jistotou říct, co bylo příčinou takového neklidu. Brusatte s kolegy nicméně tvrdí, že rozkolísané prostředí vedlo ke snížení diverzity velkých býložravých dinosaurů a to že oslabilo potravní řetězce tehdejšího světa. Když do takové nepohody spadl meteorit, bylo po všem.
Dopad meteoritu vyvolal obří tsunami, zemětřesení, početné požáry, náhlé změny teplot a další drastické změny prostředí. To podle autorů studie rozvrátilo podlomené potravní řetězce a vymazalo neptačí dinosaury jednoho po druhém. Nebýt ptáků, je dneska po dinosaurech veta. Kdyby prý zlotřilý meteorit dopadl o pár milionů let dříve, čelila by mu bohatší diverzita velkých dinosaurů, kteří by tím pádem měli větší šance přečkat do třetihor. Stejně tak, pokud by dopadl o pár milionů let později, mohly už být potravní řetězce zase pevné a osazené nově vzniklými druhy. Jenže, dinosauři měli prostě velikou smůlu.
Podobné studie je vždy fajn brát poněkud s nadhledem. Autoři se podle všeho zabývali pouze dinosaury. I tak jsou jejich představy o potravních řetězcích konce křídy nevyhnutelně omezené. Větší potíž je ale v tom, že na konci křídy vymřeli i mnozí ptáci, savci, všichni ptakoještěři, mořští ještěři i mnohé skupiny mořských bezobratlých a planktonu. Je otázkou, nakolik se na ně dají použít úvahy vyčtené z fosilií dinosaurů, i když tam určité souvislosti být mohou. V posledních letech se stále více ukazuje, že masová vymírání, jako je i drama na přelomu křídy a třetihor, jsou velmi složitými jevy, k jejichž pochopení bude nutné nashromáždit velikou masu rozmanitých poznatků.
Some Dinosaur Groups Diminishing Before Mass Extinction: Live Chat with Museum Scientists. Kredit: American Museum of Natural History. |
Top Ten Dino and Fossil Discoveries with Steve Brusatte - Walking With Dinosaurs. Kredit: Earth Unplugged. |
Literatura
University of Edinburgh News 28. 7. 2014, Biological Review online 28. 7. 2014, Wikipedia (Cretaceous–Paleogene extinction event).
Diskuze:
