Globální oteplování v Antarktidě by kompenzovalo sněžení  
Francouzsko-kanadský tým glaciologů přišel s tvrzením, že když je zima, je sucho a sněží málo - a naopak. Způsobilo to rozruch. Upozornil tím totiž na chybu, která se týká dlouhodobého prognózování klimatu.

V polárních oblastech popílku moc nepoletuje, a tak o klima rozhoduje albedo. A o něm zase charakter sněhové pokrývky, přičemž platí, že čerstvý sníh odráží sluneční paprsky nejlépe. Vyšší teplota vede ke vzniku větších sněhových krystalů, které již tak vysokou odrazivost nemají. Předpokládá se, že spolu s globálním oteplováním se v království věčného sněhu a ledu bude situace rychle zhoršovat. Jenže...

Zvětšit obrázek
Oteplování se v Antarktidě projeví častějším sněžením a „bělejším“ sněhem odrážejícím větší množství slunečního záření. Inhibice pozitivní zpětné vazby udrží i navzdory zvýšené teplotě, albedo v „normě“. (Kredit: Jean-Charles Gallet, LGGE)


Francouzští glaciologové z úpatí Alp (Laboratoire de Glaciologie et Géophysique, Grenoble) se svými kanadskými kolegy z Québecku (TAKUVIK Joint International Laboratory) publikovali článek v Nature climate change. Slova o zimě a sněžení jsou v něm transformována do pojmu „inhibice pozitivní zpětné vazby“ a hlavní roli hrají sněhové vločky. Na francouzsko-italské antarktické stanici Concordia je sledují již od roku 1999. Nyní vědce trklo, že v letech 2002 a 2008 "něhové krystaly vloček "rostly" málo, že to souvisí s dalšími meteorologickými údaji a že zmíněné dva roky se vyznačovaly mimořádně vysokými srážkami. "Kvalita" sněhu daná indexem zrnitosti, (můžeme si jej představit jako průměrnou velikost sněhových krystalů v horních několika centimetrech sněhové pokrývky), oceňují nejen běžkaři, ale i ti, kteří dělají dlouhodobé předpovědi a kalkulují s albedem. Čerstvě napadaný sníh s malými krystalky odráží asi 90 % dopadajícího světla ve viditelné oblasti spektra (albedo = 0,9). U staršího sněhu odrazivost klesá. Pokud například v našich oblastech sníh začne tát, potom v blízké infračervené oblasti klesá odrazivost až k nule (vlnová délka okolo 1,5 µm je dobře pohlcována vodou). V ultrafialové oblasti je odrazivost čerstvě napadaného sněhu vysoká, protože mikroskopická stavba z velkého množství rovinných stěn ledových krystalů krátkovlnné záření odráží.

Zvětšit obrázek
Index zrnitosti antarktického sněhu v průběhu jedenácti let. Ve srážkově bohatých letech 2002 a 2008 struktura ledu vykazovala jemnou zrnitost s vysokou odrazivostí. (Kredit: G.Picard, Nature climate, 2012)


V Antarktidě je rozdíl jen v tom, že sníh tam netaje, ale prochází metamorfózou. I ta zajišťuje změnu velikosti krystalů. Děje se tak sublimací (změna pevného skupenství na plynné) s následným namrzáním vodních par na další krystaly. Tento transport molekul vody mezi krystaly probíhá jak v podmínkách antarktického léta (−25 °C), tak zimy (−70 °C). Samozřejmě že ne stejně rychle (teplotní faktor mezi dvěma extrémy je 250). Z toho plyne, že pokud se o něco oteplí v zimě, na odrazivostí sněhu se nic moc nezmění, zato i mírný nárůst letní antarktické teploty charakter vrchní vrstvy sněhové pokrývky bude měnit poměrně rychle. Začne pohlcovat mnohem více záření. Je to dávno známý fakt a počítají s ním všechny klimatické modely. Prakticky na tom stojí představa, že spolu s oteplením nastane jakési zacyklení a situace v Antarktidě se bude prudce zhoršovat.

Zvětšit obrázek
Množství sluneční energie absorbované antarktickým povrchem se odvíjí od struktury sněhu. S nárůstem teploty se rekrystalizace urychluje a zrna hrubnou. Albedo takového povrchu klesá. Častější obměna sněhu ale působí proti tomuto trendu a vědci pro tento fenomén zavádí pojem „eliminace pozitivní zpětné vazby“. (Kredit: Dave Pape)


Na myšlenku, že by na této představě mohlo být něco špatně, přivedly vědce údaje poskytované družicemi zkoumajícími zemský povrch. Vypovídají o tom, že v létech vyznačujících se hustým sněžením, se albedo prakticky nemění. Příčina je prostá, častější sněžení povrch pokrývá stále novými, malými sněhovými krystalky. Glaciologové si toto pozorování spojili s jiným dlouho známým poznatkem. Vždy, když Zemi vládl chlad, byl vzduch sušší a u pólu sněžilo málo. Zato při oteplování se situace obracela. Začali se zajímat o to, zda předpovědi pro antarktické klima to berou v úvahu.


Zvětšit obrázek
Krystalek ledové vločky má zpočátku okolo miliardy molekul vody. Povrch z takových krystalků má vysokou odrazivost. (Foto: "Sněhové vločky jsou „maličké zázraky nekonečné krásy" Kredit: Wilson Bentley)
Podle scénáře klimatologů se má během tohoto století zvednout teplota v Antarktidě o 3 °C. V modelech se uvažuje s poklesem albeda v důsledku jevu označovaného „pozitivní zpětná vazba“. Pozitivní ji nenazývají proto, že by v oteplování znamenala něco pozitivního, ale jednoduše proto, že změna jednoho parametru navodí změny, které nakonec působí stejným směrem jako prvotní impuls. V tomto případě je na začátku mírné oteplení atmosféry. To urychlí proces sublimace a vznik větších krystalů sněhu. Čím větší krystaly, tím méně odrážejí sluneční paprsky (nižší albedo), což přivodí, že se ve sněhu začne kumulovat více tepelné energie ze slunečního záření. Více nakumulovaného tepla přispěje k ještě k větším krystalům a kruh se tím jaksi uzavírá, neboť zvýšení teploty vrchní vrstvy sněhu nakonec přispěje i k oteplení atmosféry.


To, na co glaciologové upozorňují, souvisí s kvalitou sněhu. Při oteplování planety začne v Antarktidě více sněžit. Alespoň tomu tak zatím vždy bylo. To znamená, že přísun čerstvého sněhu s malými krystalky by se projevil nárůstem albeda o 0,4 %. Vysoká odrazivost čerstvě napadaného sněhu by měla zvýšit a kompenzovat původně avízovaný pokles albeda, který klimatologové odhadli na 0,3 %. Autoři publikace pro tento jev volí termín „inhibice pozitivní zpětné vazby“. V klimatologických kruzích se asi začne často skloňovat, protože avízuje, že navzdory probíhajícímu oteplení by se albedo antarktického kontinentu mělo měnit jen nepatrně. Glaciologové tvrdí, že pro centrální Antarktidu by se prognózy měly opravit směrem dolů o 0,5 °C. Pokud mají pravdu, tak by se v tomto směru měly poopravit všechny prognózy vycházející ze stávajících modelů změn klimatu, neboť s eliminací pozitivní zpětné vazby nepočítaly a pokles půl stupně na čvrtém největším světadílu o rozloze 14 milionů kilometrů čtverečních by asi ovlivnil i jiné kouty zeměkoule.


Pramen: Inhibition of the positive snow-albedo feedback by precipitation in interior Antarctica. G. Picard, F. Domine, G. Krinner, L. Arnaud and E. Lefebvre. Nature climate change. 1 July 2012.


Datum: 14.07.2012 04:19
Tisk článku

Související články:

Další zdroj CO2 s kterým se nepočítalo     Autor: Josef Pazdera (28.01.2024)
Sluneční šlamastyka: Masivní solární farmy mohou měnit klima jinde ve světě     Autor: Stanislav Mihulka (14.01.2024)
Průměrné teploty ČR 1961-2023, teploty světa podle NOAA a jev El NIňo     Autor: Stanislav Florian (06.01.2024)
Zase jeden omyl v prognózování     Autor: Josef Pazdera (27.10.2023)
Už prý známe špouštěč velké klimatické změny před 8000 lety     Autor: Josef Pazdera (15.09.2023)



Diskuze:

Zmenšování pouště Sahara

Mojmir Kosco,2012-07-15 08:05:48

Přečetl jsem si článek o zmenšování jižní části Sahary byl plný eufemizmů typu zda se jeví se vypadá to .Je z roku 2009 další novější jsem nenašel.Každopádně na tomto snižovaní rozlohy Sahary mne zaujala jedna věc a to je vliv lidské činnosti ,neboť i článek přiznává že rozhodujícím faktorem zda Sahara poroste či né je člověk .... takže máme spousty reálných příkladů i v poměrně velikých rozlohách že lidská činnost tyto plochy ovlivňuje a to vzhledem k možnostem území negativně (někdo může tvrdit že kladně) takže vidím že jednotlivé schody postavil člověk není vůbec žádný důvod aby i celé schodiště člověk postavil a to se týká globálního oteplování . Jinak led se v polárních oblastech tvoří vždy ze sněhu a rovněž mne zaujala hned první věta článku v ,polárních oblastech moc popílku nepoletuje, o tom to celý je Jeden z hlavních aktérů skleníkového efektu je právě znečištění ovzduší určitě existují měření která stanovují kolik popílku v polárních oblastech poletuje a zda jsou přírodního (sopky) nebo lidského původu (tepelné elektrárny) rovněž bělost sněhu má svojí stupnici

Odpovědět


výklady

Milan Tuček,2012-07-17 13:52:27

Já osobně jsem velice skeptický r výkladům různých hodnot vytržených z kontextu chodu světa. Neznalost všech údajů, vazeb a návazností vede jedině k mylným závěrům. Tydle ty "zaručené" pravdy o popílku, skleníkovém efektu a lidstvu zamořujícím planetu... stačí ab někde zadýmila sopka a za dvě odpoledne je ve vzduchu tolik bordelu, co vyprodukovalo lidstvo za posledních 50 let... Osobně mi tohle připadá jako když kluci pokládají sirky na koleje a nějakej idiot je kárá, že tři sirky za sebou je moc - že by mohl vykolejit vlak...

Odpovědět

srážky rostou málo

Stanislav Kaštánek,2012-07-15 00:54:33

http://www.dmc.fmph.uniba.sk/public_html/climate/RHurbanovo.htm
teploty na Slovensku od 1880 rostou jako všude, srážky nepatrně, i když na každý 1°C roste množství vodních par v atmosféře asi o 6%. Jistě, doby ledové byly doby s malým množstvím srážek ( sněhu).
http://zmeny-klima.ic.cz/zmeny-srazek/index.htm
jsou tam srážky odhad do 2071.
Nebyl jsem v Austrálii, viděl jsem dokument, farmáři v centrální části mají vodu na příděl pro dobytek, opuštějí farmy, nedovoluje se pěstování rýže, která potřebuje hodně vody. Jak to bylo před miliony let je vcelku jedno, sucho nastává nyní, kromě severní Austrálie.
Vysychá půda v lidnatých zemích na jih od Sahary.
Globální srážky po 1900 -2011 asi rostou
http://gnosis9.net/view.php?cisloclanku=2012010002
Nejsem si jist, jestli v deštných pralesech je největší průměrná roční teplota, ta závisí hodně na nadmořské výšce, a většina Amazonie je pod 100 nad mořem, Sahara je výše.
Teplotní mapa světa:
http://www.mapsnworld.com/world-temperature-map.jpg

Odpovědět

srážky

Stanislav Kaštánek,2012-07-15 00:10:23

Odpovědět

2003 a 2009

Miloslav Trojsky,2012-07-14 23:16:39

V letech 2003 a 2009 byly na opačném konci Arktidě ty velké odtržené kry....

Odpovědět

albedo

Stanislav Kaštánek,2012-07-14 18:18:43

K článku:
U grafu: "Ve srážkově bohatých letech 2003 a 2009 struktura ledu vykazovala jemnou zrnitost s vysokou odrazivostí. "
Ale v textu jsou vysoké srážky 2002 a 2008.
"Nyní vědce trklo, že v letech 2002 a 2008 "něhové krystaly vloček "rostly" málo, že to souvisí s dalšími meteorologickými údaji a že zmíněné dva roky se vyznačovaly mimořádně vysokými srážkami."
/ asi má být sněhové krystalky vloček "rostly"/
V duiskuzi M. Šejna : " S přibývajícím oteplováním je klima vlhčí a pouště se zmenšují."
Těžko. Vyšší teplota znamená větší odpar, podstatný je tzv. index sucha. Sahara roste. V budoucnosti k roku 2050-70 se mají vyšušovat oblasti , kde se nyní pěstuje převážná část obilí ( jih USA, také Argentina, centrální Austrálie už trpí suchem nyní).
Les ochlazuje vzduch o několik stupňů- to ví každý, kdo vstoupil v létě do lesa. Souvisí to i s tím, že zadržuje vodu a odpařuje ji v horkých dnech. Ani na louce není tak horko jako na písku. Asi polovina odpařené vody na pevnině je z rostlin.
V diskuzi Mojmír Kosco :"zejména proto že svrchni vrstva stratosfery má kolem 20C stabilně .."
Stratosféra nemá stabilně 20°C, ale od -60°C do 0°C - viz
http://solarsystem.ic.cz/strae_soubory/image005.jpg

Odpovědět


I kdyz Mr. Sejna vetsinou vyklada bludy,

Josef Straka,2012-07-14 20:56:57

tady ho musim podporit. Kdyz je tepleji, tak je vlhceji (odpar vody z oceanu), a pak taky vic prsi, ze ano. Dolozeno daty prinejmensim od posledni doby ledove (tusim ze i pred ni), kdyz bylo tepleji, byla cela Sahara zelena, valeli se tam v rekach a jezerech hrosi a krokodylove. Sahara neroste (minite nejspis plochu pouste), nybrz se zmensuje a zelena, jak se zvysuje obsah CO2 ve vzduchu. Obrazky ze satelitu za poslednich 30 nebo kolik let se daji snadno najit po internetu, najdete si je a zadumejte se. Jih USA a Argentina nevim, ale Australie postupne vysycha uz poslednich nekolik stovek milionu let, kdyz jsem tam onehdy byl, tak nam to mistni pruvodci pekne vypraveli, i velmi pekne udelanou knizku jsem si privezl. Jedte se tam podivat, abyste se poucil, jaka je realita. To si jenom predstavuji jednodussi lide, ze kdyz je vetsi horko, tak je vetsi sucho. Nejvyssi prumerna teplota na Zemi je v tropickych destovych pralesech a hadejte, proc se jim asi rika destove.

Odpovědět


Nesouvisí to?

Krystof Polak,2012-07-14 23:23:43

Lesním požárům v Portugalsku v roku 2003 padlo za oběť 300 000 hektarů lesa. Po celé dva týdny se s plným nasazením hasilo celkem 72 požárů. Ničivé plameny připravily o život 24 lidí, zpustošily více než 4 500 obydlí a spálily 280 000 hektarů lesa.celou západní Evropu vlna veder. Teplota dosahovala vysokých hodnot především ve Francii. Teploty se pohybovaly přes 40°C a ve Francii na několika místech i po dobu až sedmi dnů. Ve Švýcarsku byly teploty přes 40°C naměřeny poprvé v historii....

Odpovědět

Albedo

Mojmir Kosco,2012-07-14 07:48:03

Doufám že do svých modelů započitávají albedo celé země jako například zvětšující se pouště a ubývající lesy

Odpovědět


chytte se za nos

Daniel Das,2012-07-14 08:35:02

Lesy a pralesy ktere se premenuji na palmove a trtinove plantaze ze kterych se vyrabi biopaliva,tak za tyto plantaze by si meli vsichni zeleni a bojovni proti klimatu prominte mi to expresivni vyjadreni, nafackovat.

Odpovědět


doložit

Mojmir Kosco,2012-07-14 09:00:35

Doložit které ekologické organizace typu Greenpeace prosazuji pěstování třtiny na úkor pralesů !!

Odpovědět


Albedo pouští a lesů

Mirek Šejna,2012-07-14 10:35:09

pane Kosco,
albedo pouští je vyšší, než albedo lesů. Je to logické, protože tmavozelené lesy absorbují vice slunečního záření, než světlé pískové pouště. Pokud tedy mizí lesy a přibývajéí pouště, pak roste albedo povrchu Země a klima by se tím mělo ochlazovat.
Jenže ono je tomu opačně. S přibývajícím oteplováním je klima vlhčí a pouště se zmenšují. Na Sahaře už tento jev pozorují. V Evropě a dalších oblastech mírného pásma zas přibývají lesy. Větší množství lesů pak snižuje albedo, takže to přispívá ke zrychlení globálního oteplování.

Odpovědět


A co vy, pane Kosco,

Josef Straka,2012-07-14 11:04:27

jak vy zapocitavate albedo cele Zeme do vasich modelu, jako znamy odbornik na klíma ? Poucte nas.

Odpovědět


A co oblačnost?

Vojtěch Kocián,2012-07-14 13:49:05

Jak se vůbec do klimatických modelů započítává oblačnost? Ta má na albedo planety obrovský vliv a se vzrůstající teplotou jí bude více. Nevím jak klimatologové, ale já v tom vidím velmi silnou zápornou zpětnou vazbu, která bude oteplování brzdit.

Odpovědět


nezapočitám

Mojmir Kosco,2012-07-14 15:49:26

Nezapočítám žadný pouze jsem doufal že odpovědní tak činí myslím si že odraz slunečních paprsků bude v rámci země poměrně složité vypočítat i když vesmírné sondy zřejmě umí spočítat okanžitou ztrátu teploty planety v poměru s přísunem slunečního záření. zejména proto že svrchni vrstva stratosfery má kolem 20C stabilně ..

Odpovědět


No ale, pane Kosco,

Josef Straka,2012-07-14 21:03:13

tak se mezi ty odpovedne zaradte, vypracujte modely, a hura do predpovedi, urcite by byly ty vase modely bááájecné. Snad byste nechtel zustat mezi temi nezodpovednymi, co jenom mektaji po internetu a sami neprilozi ruku k dilu. Vesmirne sondy nepocitaji nic, to pocitaji ti lidi dole na zemi, vy asi myslite mereni. Ztrata teploty je blbost, teplota je intenzivni velicina, ale to je asi mimo vase chapani. S tou stratosferou - aspon se naucte, chlape, cist, co si kde vygooglujete, kdyz uz nic neznate. I kdyz, ono je to tezke, bez znalosti veci odfiltrovat z toho vygooglovaneho uplne blbosti, ktere po internetu pisou nedouci jako jste vy. Ale nevzdavejte to a piste sem dal, to je takova tresnicka na dortu denniho plahoceni, podivat se sem, co zas Kosco zplodil za blabol.

Odpovědět


To dělám

Mojmir Kosco,2012-07-22 10:21:46

Na určité malé osobní urovni to dělám musím... každy rok odhadnout jaké odrudy zda ozimnou nebo jarní obilovinu zda sklizeň odhadnout na konec srpna a začátek zaří, zda sít brzo nebo později a pod . Při té příležitosti musím říct že modely klimatu jsou pro mne prakticky nepoužitelné Každy tento model vychází z parametrů ,které si každy vědec upravuje tak jak mu srdičko řekne a žádný se nedá použit zpětné .Je vůbec zajímavé že tyto modely říkají co stane ale když je uplatníte na některý již proběhlý klimatologický děj konec doby ledové malá doba mezilesová a pod. musí se parametry ohnout tak až je model směšný .. Takže bohužel musím uplatnít svůj selský rozum ovšem né ten který vědecká komunita odsuzeje ale ten který sedlaci musí uplatnit každé tvrzení porovnat s opačným tvrzením a porovnat s praxi.Takže bych pátral kdo zaplatil výzkum sněžení v antarktidě zda to nahodou nebyla francouzká energetická společnost ale k tomu opravdu nemám sílu ani potřebu a rači bych znal průměrne albedo celé země a jéhon rozptyl dejme tomu během desti let .

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz