Jaké to bude bez raketoplánů a bez orbitálního superdalekohledu  
Právě odstartoval poslední pilotovaný raketoplán a s plánovaným vesmírným dalekohledem Jamese Webba to nevypadá moc dobře. Kam spěje výzkum vesmíru?

 

Zvětšit obrázek
Atlantis na startovací rampě. Konec dnešních raketoplánů. Kredit: NASA/Kim Shiflett, Wikimedia Commons.

V pátek odpoledne jsme někteří uronili slzu nad podle všeho definitivním koncem éry pilotovaných raketoplánů NASA. S napínavým přerušením odpočítávání se vydal na úplně poslední let STS-135 raketoplán Atlantis, s pouhými čtyřmi astronauty na palubě. Tak málo jich je proto, že už není připravený žádný další záložní raketoplán a kdyby se s Atlantisem něco stalo, tak by se jeho posádka musela komplikovaně vracet z ISS na palubě ruských lodí Sojuz v průběhu zhruba jednoho roku. Hlavním úkolem astronautů je nepříliš heroicky dovézt a vyložit zásoby pro dlouhodobý provoz stanice ISS, přičemž nikdo z nich není úplným nováčkem.

 

Zvětšit obrázek
Poslední cesta začíná. Kredit: Bill Ingalls, Wikimedia Commons.

Je bez debaty, že s raketoplány programu Space Shuttle končí výrazná kapitola dějin kosmonautiky. Asi jenom v málokteré domácnosti by se někde nenašel alespoň idealizovaný obrázek tohoto kultovního stroje. Na druhou stranu, vůbec první let raketoplánu, tedy mise STS-1 raketoplánu Columbia, odstartoval 12. dubna 1981. Jeho veliteli, jímž byl zkušený astronaut John Watts Young, je letos neskutečných 80 let. Koncept raketoplánu už zjevně zestárl. Výraz „Space Shuttle“ lze přeložit jako kyvadlový spoj do vesmíru a původně byly raketoplány opravdu vyvíjeny jako levné, jednoduché a bezpečné vesmírné náklaďáky, létající na nízkou orbitální dráhu prakticky každý týden. Této role se ale nezhostily příliš dobře. Jakž takž lze uznat, že byly poměrně bezpečné a to i přes prozatím 2 katastrofy během 134 zakončených misí se 14 mrtvými astronauty. Rozhodně nebyly jednoduché, podle mnohých je právě raketoplán nejsložitějším ze všech strojů vyrobených lidskou rukou. Osudným se raketoplánům ale stalo především to, že nebyly levné. NASA na raketoplány doposud vynaložila zhruba 200 miliard dolarů. Vzhledem k zastaralosti, nesmírné finanční náročnosti a splnění klíčového cíle provozu raketoplánu, což bylo dokončení ISS, bylo jen otázkou času, kdy raketoplány skončí.

 

   
 James Webb Space Telescope. Dočkáme se ho někdy? Kredit: NASA, Wikimedia Commons.  Webbův orbitální dalekohled by měl vidět do doby pouhých 200 miliónů let po Velkém třesku. Kredit: NASA, Wikimedia Commons.
 

 

Přesto anebo spíš právě proto je velkou ostudou NASA, jejíž lidé o tomhle vědí už řadu let, že nedokázala rozběhnout životaschopný projekt, který by v pilotovaných letech do vesmíru vysloužilé raketoplány nahradil. Američané se museli ponížit a vyjednali si pro astronauty 14 letenek k ISS na palubách ruských Sojuzů v letech 2014-2016. Bude je to stát přibližně 753 miliónů dolarů, což odpovídá ceně jednoho dražšího startu raketoplánu, Sojuzy ale zase nejsou tak šikovné vesmírné náklaďáky, jako byly raketoplány.

 

Zvětšit obrázek
Nahradí raketoplány? A kdy? Komerční kosmická loď Dragon společnosti SpaceX. Kredit: Bruno Sanchez-Andrade Nuño, Wikimedia Commons.

Co bude dál? Mezinárodní vesmírná stanice ISS snad bude fungovat do roku 2020, možná i déle. Pár astronautů NASA se tam ještě dostane, někteří další snad přejdou do jiných pilotovaných projektů, jejichž obrysy jsou ale dost mlhavé a zbytek odejde pryč. Právě odchod zástupů nesmírně cenných specialistů nejrůznějšího zaměření je podle mnohých kritiků tím nejhorším proviněním NASA vůči budoucnosti kosmických letů nejen v USA, ale i celé civilizace. Opakuje se tak situace z předčasného konce programu Apollo, ale s tím rozdílem, že teď nikdo vlastně neví, jak pokračovat. Dopravu do vesmíru by za několik let měly v USA převzít soukromé společnosti, kterým sice můžeme držet palce, ale vývoj nosných raket a kosmických lodí není nic snadného a čekání na soukromého přepravce se může i dost značně protáhnout. Pomůže nějak DARPA a vojenští vývojáři?

 

Zvětšit obrázek
Porovnání primárních zrcadel Hubbleho a Jamese Webba. Kredit: NASA, Wikimedia Commons.

Jako by to nestačilo, představitelé Sněmovny reprezentantů USA před pár dny velmi drsně zařízli sny NASA o smysluplné budoucnosti bezpilotních programů, když navrhli rozpočet bez prostředků na budoucí vlajkovou loď NASA i astronomie celé planety Země příštích desetiletí – právě teď konstruovaného vesmírného infradalekohledu Jamese Webba. Ten se původně měl stát více než důstojným nástupcem legendárního Hubbleova vesmírného dalekohledu v roce 2014, pak 2015 a ještě před měsícem se uvažovalo o vypuštění v letech 2017 nebo spíš 2018. Teď ale došlo ke zvratu a i když návrh příslušného podvýboru ještě musí schválit výbor Sněmovny reprezentantů, celé Sněmovna, Senát a Barack Obama, nálada mezi zákonodárci je prý taková, že James Webb bude muset zoufale bojovat o svoji existenci. Je otázkou, kdo bude fantastický dalekohled hájit, když i amerického prezidenta stále více lidí paranoidně podezřívá ze snahy svými činy zlikvidovat celý americký kosmický program. Seriózní kritici se netají tím, že projekt Jamese Webba přetahuje rozpočet o miliardy dolarů a že by si jeho management zasloužil okamžitě a kompletně propustit. Kdyby NASA přišla o raketoplány i nový vesmírný dalekohled, bylo by to smutné. Pokud se brzy nestane něco zcela zásadního, tak tohle je konec lidských fantazií o vesmíru, alespoň pro nejbližší roky.

 

Prameny: Associated Press 8.7. 2011, AFP 7.7. 2011, Wikipedia (STS-135, James Webb Space Telescope)


 

Datum: 12.07.2011 06:29
Tisk článku

Související články:

Čínský bezpilotní Božský drak na orbitě vypustil 6 malých objektů     Autor: Stanislav Mihulka (21.12.2023)
Utajovaný čínský autonomní raketoplán Shenlong přistál po 276 dnech     Autor: Stanislav Mihulka (13.05.2023)
Phantom Express: Boeing postaví pro armádu experimentální kosmolet     Autor: Stanislav Mihulka (31.05.2017)
První krok k indickému raketoplánu     Autor: Dušan Majer (23.05.2016)
Proč je tak těžké vyvinout vícenásobně použitelnou raketu?     Autor: Stanislav Mihulka (12.01.2015)



Diskuze:

člověk nemá ve vesmíru co dělat...

Tomáš Petrásek,2011-07-21 17:36:13

Proto bychom se měli co nejrychleji vyhubit, protože žádné místo mimo vesmír neexistuje (= vtip). Jinak ve výzkumu vesmru není nic škodlivějšího než falešná dichotomie člověk vs automat. Co potřebujeme ve vesmíru, a kdo to má provádět? Zběžný průzkum - jistě automaty. Získávání energie a surovin - opět automaty. Detailní a náročný výzkum - lidé. Kolonizace jiných světů - lidé. Všechny tyto aspekty mají své místo v budoucím rozvoji lidstva, bez nich se dá mluvit spíš o budoucí stagnaci.

Odpovědět

Proc je nevyuzit vice

Michal Lenc,2011-07-14 19:31:15

Napada me, kdyz je tedy raketoplan tak sikovny stroj, proc jej nevyuziji dale, neslo by jej vybavit a pouzivat jako bezpilotni prostredek? Nejvetsi problem stejne bude to ze se obcas nejaky rozpadne v atmosfere, takhle kdyz by u toho nezemrelo nekolik kosmonautu, neyl by to takovy problem. A dalo by se usetrit na podpore zivota a samotne vaze posadky a zvetsil by se nakladovy prostor. O kolik levneji by pote mohly letat?

Odpovědět


protože

David Literák,2011-07-17 22:40:48

... je to "těžká kráva" a jeho vynesení na orbitu stojí majland. Navíc když by se jim při startu rozpadl s přístroji vyvíjenými několik let za milióny dolarů jen proto, že nebyly peníze na údržbu, tak by asi nebyli úplně šťastní.

Odpovědět

Rozpočet NASA

Marek C,2011-07-12 23:13:49

Porovnejme různé výdaje USA:

Plánovaný rozpočet NASA na fiskální rok 2012: $16,8 mld.
Navrhovaný rozpočet na "obranu": $649 mld (o $17 mld více než rozpočet na rok 2011)
Výdaje na klimatizaci armádních stanů v Afgánistánu: $20 mld.

Není něco špatně?

Odpovědět


Karel Š,2011-07-13 00:49:30

Nemuzete porovnavat neporovnatelne. Verim ze i americti popelari maji celkovy rozpocet vetsi nez NASA.

Odpovědět


Marek C,2011-07-13 02:32:09

Předpokládám, že U.S. popeláři nejsou placeni z federálního rozpočtu.
Pochopitelně se jednalo o poněkud nadnesený příměr, nicméně urputné krácení již tak nízkého rozpočtu NASA o každý jednotlivý dolar, zatímco DoD a podobné organizace jsou štědře podporovány miliardami bez viditelného přínosu, zdá se mi prostě zvláštní. Soukromý (a vlastně ani státní) sektor kosmického výzkumu prostě zatím (?) nemá takové páky, jako zbrojní průmysl, řekl bych.
Ironie: Lockheed-Martin, Boeing, United Defence, etc. Weyland-Yutani zatím chybí.

Odpovědět

Čo je to ISS?

Milan Závodný,2011-07-12 23:13:05

Sledujem novinky z vesmíru pravidelne, ale novinka z výskumnej práce na stanici ISS... také čudo som ešte neobjavil. Čo tam robia? Načo to je? A o 20 rokov už to zase nebude. Kto by do toho vrážal?
Bezpochyby sa tam robí vojenský výskum. Áno, sojuz-apollo v novej verzii, a nepriateľské depeše sú len gestá, aby ľud uveril. Človek sa vydal do vesmíru z rovnakého dôvodu, z akého opustil Afriku. Je to inštinkt. Či aj ja nie som zvedavý, či je nablízku Zemi podobná planéta? /viď. James Webb/ Som. Aj ja som len obyčajný živočích. Ale rozumnejšie je riešiť spolunažívanie premnožených jedincov na Noemovej arche.

Odpovědět


Karel Š,2011-07-13 00:46:38

Cudo jste neobjavil protoze jste po nem nepatral. A pritom staci navstivit stranky NASA.
http://spaceflightsystems.grc.nasa.gov/Advanced/ISSResearchProject/

Odpovědět

díky

Lukáš Moravec,2011-07-12 17:14:01

Také se připojuji za hezké, byť poněkud smutné, ohlédnutí za jednou kapitolou...a věřím, že ne za poslední...
Stejně jako většina kluků jsem snil o povolání kosmonauta (i popeláře) a nevyplnilo se (u toho druhého - naštěstí) ani jedno. Astronomie a kosmonautika mi však zůstaly jako koníček... Pevně doufám, že se dožiji něčeho takového, jako bylo přistání na Měsíci. To jsem ještě nebyl na světě...stejně tak pevně doufám, že nebudu muset svému synovi říkat: "jó hochu, to ještě lidi tenkrát létali do vesmíru...".
Pevně věřím, že se něco změní - buď prezident USA, nebo ekonomická situace. S Ćínou bych zas tak optimistický nebyl - přecijen, je to největší věřitel USA a když nebude prosperovat USD nebude prosperovat ani Čína a práce tam je dost se vším jiným, jen ne s lety do vesmíru... Asi by stálo za to napsat i nějaký článek na téma výzkum vesmíru obecně - mám pocit, že se stále častěji objevují (dle mého názoru) zhoubné řeči typu: "a proč já to mám platit, když z toho mám "prd" (omluvte tu vulgaritu)".

Odpovědět

Smutné...

Milan Tuček,2011-07-12 16:46:37

O nákladnosti raketoplánů se vědělo už v době jejich projektování, už tehdy američtí odborníci upozorňovali, že klasické rakety jsou vhdonější. Bohužel vrcholila studená válka a bylo potřeba ukázat svaly. A když už se to postavilo tak se s tím lítalo - bylo to drahý, ale bylo na to. na rozdíl o ruska, kde buran jednou letěl, ale za cenu hladovějící moskvy... Co je ale smutnější je fakt, že celý vědecký svět je vlastně odkázán na peníze amerického lidu. Možná by stálo za to, mít nadnárodní, nad kontinentální a apolitickou organizaci a tu financovbat společně. Sám si ale odpovím - technologie=ekonomická síla, zbraně, respekt a moc. A to asi nikdo mimo kontrolu nepustí.

Odpovědět

Financni zdroje

Alex Butin,2011-07-12 12:53:14

Podle meho skromneho odhadu za tim stoji financni problem USA. Za poslednich 10 let dolar ztratil 60% sve hodnoty. Nedavno explodovana financni krize neni vubec vyresena a podle grafu vyvoje kurzu je patrne, ze USA to resi inflaci. Tisknou temer denne hromadu novych dolaru a tim se snazi zakryt propast v rozpoctu. Bohuzel to tak v ekonomice chodi, ze se v prvni rade skrti to nejdrazsi a nejmene vynosne. Ted na vyzkum vesmiru nenahlizim z vedeckeho hlediska, ale z ciste ekonomickeho. I presto, ze vyzkum ve vesmiru prinesl spoustu poznatku a pomohl v rozvoji spousty sfer, v tuto chvili zrejme nema vesmirny program dostatecnou prioritu. Prave proto USA spoleha na soukrome subjekty, ktere, pokud je to mozne, prevezmou otazku dopravy do vesmiru na sebe.

Spis se vic bojim toho, az na plne obratky rozjete vesmirny program Cina. Jen si predstavte, bez zbytecnych vydaju levne vyrobene stroje v Cine bude sama Cina rovnou prepravovat nahoru... To bude pro USA naprosty konec.

Odpovědět


Nejedna sa o "tragediu"

Miroslav Novak,2011-07-12 15:18:58

Osobne si myslim, ze urcita politicka a financna katarzia je nutna aj pre taky gigant, akym su USA. To, ze tento projekt bol prilis nakladny, zistili Rusi velmi rychlo, mozno aj skor, nebyt rozhodnutia sudruha z UV o vystavbe Burana. Americania zili vo svojom falosnom sne priliz dlho a nechceli si pripustit, ze sa mylili technologicky, co ich stalo priliz vela penazi. Je pravda, ze Cina ma dnes viac penazi, ale USA sa musia rychlo zorientovat skor, nez ich Cina predbehne aj technologicky. Preto som v tejto oblasti optimistom.

Prajem prijemny den.
miro novak

Odpovědět

Je to smutné...

Tomáš Petrásek,2011-07-12 12:31:06

Díky za pěkné ohlédnutí za raketoplánem. Je to historie stejnou měrou smutná i slavná, dokumentující zároveň schopnost i neschopnost lidstva. Raketoplán je zázrak techniky, ale zároveň ultradrahý, nebezpečný a z hlediska použití "ani ryba, ani rak".
Osobně si myslím, že hlavní chybou bylo rozhodnutí nerealizovat jednorázovou nákladní variantu (Shuttle-C nebo něco na ten způsob), která by byla levnější (a pro stavbu ISS logičtější) než raketoplán s mnohoúčelovým, znovupoužitelným orbiterem a unesla mnohem těžší náklady.
Pro čistě osobní bezpečnou dopravu na orbitu není nutný takový těžkotonážník jako Shuttle, ukazuje se, že něco malého, jako je Sojuz či Apollo, je ve výsledku spolehlivější.
No, doufejme, že se lidstvo z téhle lekce poučí.

Odpovědět


Karel Š,2011-07-12 12:49:01

Myslím že hlavní poučení je, že člověk nemá ve vesmíru co dělat protože tam není vhodné prostředí k tomu aby tam žil. Pokud ho tam můžou nahradit automaty tak je vždycky levnější a bezpečnější poslat tam ty automaty, protože se obejdou bez "akvária" kolem sebe, nemusí se vracet zpátky a když se porouchají tak je to taky vždycky menší škoda než když na misi zemře člověk.
Možná někdy, až se podaří na jiné planetě vybudovat obyvatelné prostředí, bude mít smysl poslat tam i lidi. Ale do té doby - proč?

Odpovědět


k tomu poučení

Milan Tuček,2011-07-12 16:50:30

Jednak se do do vesmíru začalo létat v době, kdy nejdokanelší automat byl dělostřelecký granát a druhak - ta touha lidstva vzhůru ke hvězdám... vidět něco na vlastní oči, stát na měsicí... to je něco jiného, než sledovat fotky. Američan-člověk na měsíci - celá zeměkoule tehdy zapoměla na svou bídu a věřila v lepší budoucnost - za to, to určitě stálo.

Odpovědět


Máte vcelku pravdu,

Tomáš Bartoň,2011-07-12 17:43:17

ale jednak nejsme v době před 40 lety, a druhak ekonomika hovoří - automat se vyplatí rozhodně víc než člověk...

Odpovědět


Na vlastní oči

Karel Š,2011-07-12 20:43:20

Na vlastní oči vidělo měsíc pár lidí, zemi z oběžné dráhy trochu víc ale taky to nepůjde do tisíců ... a těch zbývajících pár miliard to má stejně z fotek a videí kde je skoro jedno jestli je pořídil člověk nebo sonda.

Lidé si taky cení lidský život víc než kdysi - účastníci Kolumbovských výprav měli podstatně větší úmrtnost než účastníci letů raketoplánů a nikdo z toho tehdy humbuk nedělal.

Problém člověk versus automat je v univerzalitě. Současné automaty jsou vesměs jednoúčelové a staví se s tím že prostě musí fungovat tak jak byly navrženy, univerzalita se nahrazuje spolehlivostí. Člověk je nespolehlivý, ale pokud nedokáže nějaký problém řešit jedním způsobem, může to zkusit stovkou dalších. Musíme se naučit konstruovat univerzální automaty, které v případě nouze dokážou i opravit samy sebe. Možná, pokud to uděláme dobře, vznikne nová forma života schopná existovat v kosmickém prostoru. Nechceme se přece tvářit že člověk je nejvyšší forma a po nás potopa, že? A představa že by kosmický život vznikl prostou evolucí na základě toho co dnes existuje na zemi mi nepřijde pravděpodobná.

... a v mezičase bychom mohli posbírat nějaké ty extremofily a zkusit je vypustit do atmosféry Venuše, třeba se ujmou ...

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz